Svět před 60 lety podpisem PTBT změnil postoj k jaderným zbraním

Smlouva o úplném zákazu jaderných zkoušek (PTBT), často známá také jako zákazová smlouva o zkouškách, představuje klíčový krok v mezinárodním úsilí o omezení a kontrolování jaderných zkoušek. Tato dohoda, která byla podepsána před 60 lety, 5. srpna 1963, měla za cíl zastavit nebo alespoň značně omezit testování jaderných zbraní, což mělo přispět k udržení mezinárodní stability a prevenci dalšího šíření jaderných zbraní. 

Po druhé světové válce a vývoji jaderných zbraní začaly národy hledat způsoby, jak omezit jejich šíření a používání. Smlouva o úplném zákazu jaderných zkoušek se stala významným krokem k dosažení tohoto cíle. Byla vyjednána během studené války a podepsána 5. srpna 1963 Spojenými státy americkými, Sovětským svazem a Velkou Británií. Později se k ní připojilo mnoho dalších zemí.

Hlavním cílem PTBT bylo omezit jaderné zkoušky, které mohly vést k rozvoji a zdokonalení jaderných zbraní. Tímto způsobem se měla zvýšit bezpečnost mezinárodního prostředí a zabránit nekontrolovatelnému závodu ve vývoji těchto zničujících zbraní. Důležitým prvkem PTBT byla také snaha zamezit radiačnímu znečištění a ochránit životní prostředí.

PTBT zavedla základní zákaz jaderných zkoušek ve vesmíru, pod vodou a na zemi. To mělo za následek značné omezení možností národů testovat nové jaderné zbraně a vyvíjet pokročilé technologie. Dohoda výrazně přispěla k redukci jaderných zkoušek a vytvořila základ pro další mezinárodní dohody týkající se jaderných zbraní.

I když PTBT představovala významný krok směrem k omezení jaderných zkoušek, ne všechny země smlouvu podepsaly a ratifikovaly. Některé státy, které vlastní jaderné zbraně, nejsou členy PTBT a pokračují v provádění omezených jaderných zkoušek. To může narušit snahu o mezinárodní bezpečnost a kontrolování šíření jaderných zbraní.

Dnešní výzvy spojené s jadernými zkouškami zahrnují také nové technologie, jako jsou podzemní testy, které mohou být obtížněji detekovatelné. Kromě toho se objevují obavy z možného porušování PTBT některými zeměmi, což může ohrozit mezinárodní snahu o kontrolu jaderných zkoušek a ochranu globální stability.

Smlouva o úplném zákazu jaderných zkoušek představovala významný krok směrem k omezení jaderných zkoušek a mezinárodnímu úsilí o udržení stability a kontrolování šíření jaderných zbraní. I přes úspěchy PTBT však stále existují výzvy spojené s moderními technologiemi a možným porušováním dohody některými státy. Mezinárodní spolupráce a dialog jsou klíčovými prvky pro dosažení dlouhodobého cíle - bezpečného a jaderně demilitarizovaného světa.

Související

Sergej Lavrov

Lavrov sdělil, jak se Rusko staví k jaderné válce

Útok ukrajinské armády na Brianskou oblast pomocí amerických balistických raket ATACMS vyvolal ostrou reakci Moskvy. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil tento čin za důkaz toho, že Západ usiluje o eskalaci války na Ukrajině. Na summitu skupiny G20 v Brazílii prohlásil, že Moskva bude na tuto „kvalitativně novou fázi války Západu proti Rusku“ adekvátně reagovat.

Více souvisejících

Jaderné zbraně

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 39 minutami

před 48 minutami

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy