USA v nebezpečí. Rusko, Čína a Írán mohou kvůli volbám vyvolat násilnosti

Rusko, Čína a Írán se snaží rozdělit americkou společnost před nadcházejícími prezidentskými a kongresovými volbami a nevylučují ani použití násilí. Na tuto hrozbu upozornil nejmenovaný představitel amerických tajných služeb, informovala agentura Reuters.

Tyto státy podle něj chtějí vyvolat nálady, které rozdělí Američany a destabilizují společnost. Fyzické hrozby a násilí by mohly být využity jak před volbami, tak i po jejich skončení.

Podle zdrojů agentury Reuters je vysoce pravděpodobné, že USA budou čelit rozsáhlé dezinformační kampani, která by měla za cíl podkopat důvěru ve volební proces. Zahraniční aktéři by se mohli pokusit vytvořit nejistotu a zpochybnit legitimitu voleb, čímž by podpořili napětí mezi americkými občany.

Americká zpravodajská komunita již opakovaně varovala před snahami některých států zasahovat do amerického volebního dění. Podle informací amerických médií tajné služby vyhodnotily, že Rusko dává přednost republikánskému kandidátovi Donaldu Trumpovi, protože je skeptický vůči americké podpoře Ukrajiny, která se od roku 2022 brání ruské agresi s pomocí Západu. Američtí představitelé v tomto měsíci oznámili rozsáhlé úsilí o potlačení ruských snah o ovlivnění předvolební kampaně.

Rusko bylo již v minulosti obviňováno ze snah ovlivnit americké volby. Zpráva zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera z roku 2019 hovořila o „rozsáhlém a systematickém“ vměšování Ruska, jehož cílem bylo dostat Trumpa do Bílého domu během voleb v roce 2016. Mueller však nenalezl důkazy o přímé spolupráci Trumpovy kampaně s Moskvou.

Vedle Ruska se do šíření dezinformací zapojil také Írán, který podle amerických představitelů mimo jiné hacknul počítačový systém Trumpovy kampaně v roce 2020. Cílem bylo oslabit jeho šance na znovuzvolení. Írán se zaměřuje také na současného prezidenta Joea Bidena a viceprezidentku Kamalu Harrisovou, což podle zpravodajců naznačuje širší cíl destabilizovat americkou demokracii.

Volby, které se konají 5. listopadu, rozhodnou nejen o novém prezidentovi, ale také o složení Kongresu. V boji o Bílý dům se střetnou demokratická viceprezidentka Kamala Harrisová a bývalý prezident a republikánský kandidát Donald Trump. Průzkumy zatím naznačují, že šance obou kandidátů jsou velmi vyrovnané.

Spojené státy tak čelí nejen vnitřním politickým sporům, ale i silnému tlaku zahraničních aktérů, kteří se snaží ovlivnit jejich demokratický proces. Tajné služby varují, že nadcházející období bude klíčové pro stabilitu a jednotu americké společnosti.

Související

USS Truxtun (DDG-103)

USA čelí nové globální hrozbě. Čína upevňuje svůj vliv nejen ekonomicky, na moři buduje další hrozbu

Spojené státy čelí nové kapitole globálního soupeření, zejména s rostoucí námořní silou Číny. Podle historických lekcí, jak ukazuje například britsko-americká válka roku 1812, je nutné přehodnotit dlouhodobé přístupy a strategii amerického námořnictva, která byla v posledních dekádách poznamenána poválečnou pohodlností a škrty v obranných výdajích. Klíčem k úspěchu bude uvědomění si chyb minulosti a obnovení odhodlání k trvalému námořnímu prvenství, uvádí server National interest.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Čína Rusko

Aktuálně se děje

před 35 minutami

Jižní Korea, ilustrační foto

R8na geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR

Noc politického chaosu v Jižní Koreji způsobila podle CNN otřesy u jednoho z klíčových demokratických spojenců Spojených států. Prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo, které bylo po silném odporu během několika hodin zrušeno. Tento krok, který Jun označil za nezbytný k ochraně země před „protistátními silami“, vyvolal protesty, výzvy k rezignaci a znepokojení v USA i mezi regionálními hráči, jako je Čína, Rusko a Severní Korea.

před 1 hodinou

Jun Sok-jol

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak

Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.

včera

Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit. 

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?

Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.

včera

Michel Barnier

EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá

Rozpad vlády Michela Barniera, který je na postu francouzského premiéra jen velmi krátce, se zdá nevyhnutelný. Jeho kabinet se blíží k hlasování o vyslovení nedůvěry, které pravděpodobně prohraje již tento týden. Tento vývoj by mohl vést k finanční krizi v druhé největší ekonomice eurozóny a vyvolat obavy v celé Evropské unii, uvedl server Politico.

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

NATO: Putin zneužívá zimu jako zbraň a Ukrajinu jako testovací pole. Nikdo nevěří, že Putin Kyjevu vrátí území

Odcházející americký ministr zahraničí Antony Blinken na tiskové konferenci v Bruselu zdůraznil, že administrativa Joea Bidena bude stát pevně za Ukrajinou až do konce svého mandátu. Blinken na setkání ministrů zahraničí NATO uvedl, že cílem je zajistit, aby Ukrajina měla vše potřebné nejen na bojišti, ale také pro zvládnutí útoků na svou energetickou infrastrukturu.

včera

Letadla, ilustrační foto

Rusko použilo k deportaci dětí z Ukrajiny Putinova letadla. Zbavilo je identity a rozmístilo do rodin

Podle výzkumu podpořeného americkou vládou bylo prezidentské letadlo Vladimira Putina využito k deportacím ukrajinských dětí do Ruska. Tento výzkum, zpracovaný Yaleovou školou veřejného zdraví a financovaný americkým ministerstvem zahraničí, tvrdí, že ruský prezidentský letecký park a státní finance byly zapojeny do programu, který přemisťoval děti z okupovaných ukrajinských území do Ruska.

včera

včera

Izraelská armáda

Libanon není jen Hizballáh? Pokud příměří padne, bude nám to jedno, varuje Izrael

Izraelský ministr obrany Izrael Katz varoval, že pokud dojde ke zhroucení příměří v Libanonu, izraelské síly přestanou rozlišovat mezi Libanonem jako státem a militantní skupinou Hizballáh. Toto prohlášení přichází uprostřed stále napjatější situace na severní izraelské hranici, kde konflikt mezi Izraelem a Hizballáhem pokračuje od 7. října 2023. Uvedl to server The Guardian.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Proč Biden omilostnil syna? Bílý dům odráží rostoucí kritiku

Prezident Joe Biden čelí ostré kritice za rozhodnutí omilostnit svého syna Huntera Bidena, které přichází krátce před jeho plánovaným odsouzením ve dvou federálních případech. Bílý dům toto rozhodnutí hájí s tím, že bylo nezbytné k ochraně Huntera před politicky motivovanými útoky, které mohly být podněcovány odcházející administrativou a jejími spojenci, uvedl server BBC.

včera

včera

Praha

Doprava v Praze zkolabovala. Policie řeší desítky nehod a přejetých chodců

Pražskou dopravu dnes ráno ochromilo více než 20 dopravních nehod, přičemž dvě z nich byly vážné a zahrnovaly srážky s chodci. Situaci navíc komplikoval silný déšť, který přispěl k četným nehodám na klíčových komunikacích. Policie i záchranné složky apelují na řidiče, aby zvážili použití hromadné dopravy, pokud směřují do hlavního města.

včera

Angela Merkelová

Merkelová: Trumpa fascinuje Putin a Kim. Chtěl po jejich vzoru vládnout sám

Angela Merkelová, bývalá německá kancléřka, ve svých pamětech přiblížila svůj pohled na Donalda Trumpa, Vladimira Putina a výzvy, kterým čelila během svého šestnáctiletého působení ve funkci. Rozhovor s CNN a její nová memoárová kniha "Svoboda" otevírají téma vztahů mezi západními lídry a autoritářskými režimy, stejně jako dilemata, která se Merkelová snažila řešit.

včera

včera

včera

včera

Valí se na nás neomezený počet Rusů. Jeden den je zabijeme, druhý den přijdou další, popisuje voják

Ukrajinští vojáci pokračují v intenzivní obraně obsazeného regionu Kursk na ruském území, kde čelí enormnímu tlaku nepřátelských jednotek. Podle Oleksandra, velitele jednotky 225. útočného praporu, čelí ukrajinské síly zdánlivě nekonečným vlnám ruských vojáků, kteří přicházejí bez informací o osudu svých předchůdců.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy