V Německu prudce vzrostla kriminalita. Zřejmě to souvisí s koncem pandemie

Policie v Německu zaznamenala v loňském roce přes 5,6 milionu trestných činů, což je meziročně o 11,5 procenta více. Dnes to na tiskové konferenci v Berlíně prohlásila spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová, která společně s šéfem Spolkového kriminálního úřadu (BKA) Holgerem Münchem představila kriminální statistiku za rok 2022. 

K výraznému nárůstu uvedla, že k němu přispělo mimo jiné zrušení protipandemických opatření. Zároveň ostře odsoudila sexuální násilí na dětech a rostoucí počet útoků na policisty.

"Nárůst kriminality je citelný. My ale vidíme, ve kterých oblastech musíme jednat. Přesto nadále platí, že Německo je silným právním státem a bezpečnou zemí," řekla Faeserová. Poznamenala, že ve srovnání s předpandemickým rokem 2019 činí nárůst kriminality 3,5 procenta. "Ještě před deseti lety byla kriminality s šesti miliony trestnými činy vyšší. Nechci nic přikrášlovat, ale pro srovnání je to důležité," uvedla.

Zatímco v pandemickém roce 2021 zaznamenalo Německo 5,04 milionu trestných činů, což bylo nejméně od znovusjednocení země v roce 1990, loni jich bylo 5,63 milionu. "Nárůst kriminality po uvolnění karanténních omezení není překvapující. Ve všedním životě, kdy jsou obchody opět otevřené a kdy nejsou omezení, je více příležitostí ke zločinům," vysvětlila.

Z kriminálních činů vidí jako nejvíce problematické tři oblasti, kterými jsou sexuální násilí na dětech, násilí vůči ženám a útoky na policisty. "Sexuální násilí na dětech mi dělá obzvláště starosti. Čísla rok od roku rostou, nyní je to plus osm procent. Tento vývoj musíme zastavit," řekla. "Děti jsou tou nejzranitelnější částí naší společnosti, takže to je pro mě priorita," ujistila.

Faeserová poznamenala, že nárůst počtu případů souvisí s tím, že temné kouty, ve kterých sexuální násilníci působí, se zmenšují. "Sexuální násilí na dětech ale nezná hranice, úspěšní můžeme být jen díky mezinárodní spolupráci," řekla.

Faeserová se ostře ohradila i proti útokům na policisty, které byly zaznamenány mimo jiné během silvestrovských oslav v Berlíně, kdy policie byla terčem cílených útoků. "V loňském roce bylo napadeno 34.218 policistů a policistek, což bylo o 7580 více než o rok dříve. To je pro mě neúnosné," řekla.

Ministryně zdůraznila, že policisté denně nasazují životy za bezpečnost obyvatel Německa, proto musí spoléhat na to, že je naopak ochrání stát. "Musíme aktivovat tichou většinu, aby se proti tomuto násilí postavila," řekla Faeserová.

Související

Více souvisejících

Policie Německo Německo

Aktuálně se děje

před 45 minutami

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy