Válka gangů přerůstá Švédsku přes hlavu. Za nitky zřejmě tahá i Teherán

Gangy ve Švédsku se zaměřují mimo jiné i na izraelské cíle. Důkazem mají být útoky na izraelské ambasády ve Stockholmu a Kodani, i útok ve švédském areálu izraelské firmy Elbit System, která se specializuje na technologii v oblasti obrany a vnitřní bezpečnosti.

Švédská policie dopadla pachatele zodpovědného za střelbu v areálu společnosti Elbit Systems. Má jím být třináctiletý chlapec. "Byl v podstatě přistižen při činu," řekl serveru BBC policejní mluvčí August Brandt. Dané výstřely jsou vyšetřovány jako pokus o vraždu a trestný čin se zbraní. Při incidentu nebyl nikdo zraněn. Incident ovšem nebyl ojedinělý. Izraelské ambasády se staly cílem útoku ve Švédsku i Dánsku. Ani během těchto útoků nebyl nikdo zraněn. 

Šéf švédské bezpečnostní služby Sapo Fredrik Hallstrom řekl, že zapojení Íránu je „objektivní hypotéza“. Sapo taktéž obvinilo Írán z náboru členů švédských gangů, aby provedli útoky na izraelské nebo židovské cíle. Íránské ministerstvo zahraničí označilo obvinění za nepodložená. 

„Abychom pochopili, proč vidíme mladé švédské teenagery útočit na izraelské společnosti a ambasády, musíme si nejprve přiznat, že zde ve Švédsku již dlouhou dobu probíhá konflikt gangů,“ říká Diamant Salihu, investigativní kriminální novinář švédské veřejnoprávnítelevize SVT.

Od roku 2023 zuří ve Švédsku válka gangů. Aktéry jsou gang Foxtrot, což je nejnásilnější švédský gang, a Rumba, jeho konkurent. Nepokoje začaly poté, co vůdce gangu Foxtrot Rawa Majid vstoupil do smrtícího sporu s Ismailem Abdem, bývalým přítelem, který se stal vůdcem konkurenčního gangu Rumba. Abdova matka byla v září minulého roku zavražděna ve svém domě, což bylo rozbuškou pro nepokoje. Z vraždy byla obviněna dvojice mladíků, v té době starých 15 a 19 let. 

Po této události uprchl Majid do zahraničí, kde čelil mezinárodnímu zatykači, Interpolu i rostoucímu seznamu nepřátel. Izraelská zpravodajská služba Mossad tvrdila, že Majid s Íránem spolupracoval měsíce. Z nedávných útoků obvinila oba gangy, Foxtrot i Rumbu. 

Švédsko usilovalo o zatčení hlavy gangu Rumba Abda, který byl zatčen loni v Turecku, ale následně propuštěn na kauci. Ačkoliv Abdova skupina Rumba spolupráci s Íránem popřela, novinář Diamant Salihu říká, že Teherán se snažil gang přesvědčit, aby „spáchal zločiny pro režim“. I když není nepravděpodobné, že gangy byly vystaveny vnějšímu tlaku ze strany cizích mocností, nemusí to nutně souviset s případy teenagerů.

Podle policejní zprávy z letošního roku je ve Švédsku chyceno v kriminálních ganzích odhadem 14 000 lidí a dalších 48 000 lidí je s nimi údajně propojeno. Ačkoliv většinu členů gangů tvoří muži z přistěhovaleckého prostředí, stále více se zapojují mladí muži či mladiství z etnicky švédského prostředí. Sítě je navíc stále obtížnější sledovat, protože se více a více posouvají do online prostředí. Právě tyto změny ve švédské společnosti znepokojují policii i politiky. Nejnovější útoky gangů tak slovy Davida Sausdala jdou proti konvenčnímu chápání toho, co bylo dříve příčinou vážné kriminality.

Bývalá sociálně demokratická premiérka Magdalena Anderssonová vyzvala ke „zcela novému přístupu“, ale premiér Kristersson řekl, že „ve velké míře jde o problém spojený se špatnou integrací; a problém integrace je postaven na příliš velké imigraci“. 

Násilí gangů ve Švédsku přetrvává roky, v roce 2023 bylo při 363 střelbách zastřeleno 53 lidí a 109 zraněno. Zároveň má Švédsko nejvyšší počet smrtelných střeleb na hlavu v Evropě, což lze částečně přičíst sporům mezi dvěma mocnými gangy.

Když šéf kontrarozvědky Daniel Stenling řekl, že Sapo „nyní může potvrdit, že zločinecké sítě ve Švédsku jsou proxy, které Írán používá“, Írán si na protest předvolal nejvyššího švédského diplomata v Teheránu.

Stenling vznesl obvinění na tiskové konferenci. „Je to hodně o plánování a pokusech o provedení útoků proti izraelským a židovským zájmům, cílům a aktivitám ve Švédsku“ řekl serveru Voice of America. „Vidíme toto spojení mezi íránskými zpravodajskými službami, bezpečnostními službami a právě zločinci ve zločineckých sítích ve Švédsku. Vidíme toto spojení a také to znamená, že musíme mnohem více pracovat na mezinárodní úrovni, abychom se dostali k zločinům a byli schopni jim předcházet,“ dodal. 

Související

Ilustrační foto

Švédsko sníží věk trestní odpovědnosti na 13 let. Následuje širší evropský trend

Švédsko chystá snížení věku trestní odpovědnosti z 15 na 13 let pro nejzávažnější zločiny jako vraždy či bombové útoky. Premiér Ulf Kristersson krok obhajuje bojem proti rostoucímu násilí gangů, které podle policie „verbují děti, protože mladší 15 let nelze stíhat“. Podle kritiků však opatření nepřinese pokles kriminality. Stockholm následuje evropský trend zpřísňování vůči mladistvým pachatelům.

Více souvisejících

Policie Švédsko Švédsko gangy Írán Izrael

Aktuálně se děje

před 45 minutami

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů

Generální tajemník NATO Mark Rutte pro deník Bild promluvil o nejvážnější bezpečnostní situaci v Evropě od konce druhé světové války. Šéf Aliance zdůraznil, že pro zajištění budoucího míru je nezbytné radikálně zvýšit výdaje na obranu a zajistit, aby Ukrajina zůstala v boji proti ruské agresi co nejsilnější. Rutte ocenil zejména roli Německa, které podle něj převzalo v Evropě vůdčí úlohu díky výraznému navýšení svého vojenského rozpočtu.

před 2 hodinami

letectví

Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní

Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.

před 3 hodinami

Tato fotografie byla původně součástí spisů ministerstva spravedlnosti. Nyní se ale na webových stránkách neobjevuje.

"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem

Kolem nově zpřístupněné „Epsteinovy knihovny“ Ministerstva spravedlnosti USA se rozpoutala bouře poté, co z webových stránek zmizela fotografie obsahující snímek Donalda Trumpa. Snímek zachycoval pracovní stůl s několika zarámovanými fotografiemi, přičemž na jedné z nich byl Trump společně s Ghislaine Maxwellovou. Pozorní uživatelé si všimli, že v číselné řadě souborů vznikla mezera, kdy po dokumentu s číslem 467 následuje až 469. Podle některých amerických politiků se může jednat o jeden z největších pokusů o utajování v historii.

před 4 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy

Americké úřady potvrdily, že jejich námořnictvo u břehů Venezuely zachytilo již třetí plavidlo během několika málo dní. Přestože Washington zatím tají přesnou polohu operace i identitu lodi, je zřejmé, že jde o pokračování tvrdé linie prezidenta Donalda Trumpa. Ten před týdnem nařídil totální blokádu všech sankcionovaných tankerů, které se pokoušejí vyvážet venezuelskou ropu nebo do země vplouvat.

před 5 hodinami

před 7 hodinami

Pieta za oběti střelby na FF UK

Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě

Česká republika si dnes připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na náměstí Jana Palacha v Praze se sešli přední politici i veřejnost, aby uctili památku obětí u tamního pietního místa. Předseda Senátu Miloš Vystrčil při této příležitosti zdůraznil, že na tyto události nesmíme nikdy zapomenout a odpovědnost za to, aby se nic podobného neopakovalo, nese každý z nás.

před 8 hodinami

Armáda Francie

Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem

V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Rusko: Evropské změny v mírovém plánu naději na konec války nezvýšily. Možnost nalezení řešení zkomplikovaly

Kreml se ohradil proti úpravám amerického mírového plánu, které navrhla evropská strana společně s Kyjevem. Hlavní poradce ruského prezidenta pro zahraniční politiku Jurij Ušakov v neděli prohlásil, že tyto změny rozhodně nezvyšují naději na dosažení trvalého smíru. Podle jeho slov snahy Evropanů a Ukrajinců o úpravu dokumentu spíše komplikují možnost nalezení dlouhodobého řešení téměř čtyři roky trvajícího konfliktu.

před 11 hodinami

Pohled z palubní kamery pozemního dronu MAUL ukazuje explozi před vozidlem během mise záchrany zraněného ukrajinského vojáka z okupovaného území

Na záchranu v první linii čekal měsíc. Pak zraněného vojáka zachránil robot

Příběh vojáka Maksyma, který strávil 33 dní v zemi nikoho se zaškrcenou nohou, ilustruje novou a děsivou realitu ukrajinského bojiště. Jeho záchrana nebyla dílem odvážné posádky vrtulníku nebo obrněného transportéru, ale malého dálkově ovládaného stroje na kolech. Tři hodiny strávené v těsné pancéřované kapsli bez řidiče pro něj znamenaly jedinou cestu k přežití v zemi, kde oblohu ovládají ruské útočné drony.

před 12 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Amerika stupňuje tlak na Madura. Zabavila další tanker

Americké síly pod velením administrativy Donalda Trumpa výrazně vystupňovaly tlak na režim Nicoláse Madura v Karibiku. V sobotu došlo k dalšímu zabavení plavidla převážejícího venezuelskou ropu, což je druhý podobný zásah během pouhých dvou týdnů.

před 14 hodinami

Americká jaderná ponorka

Americké ponorky jsou v Pacifiku v menšině. Jižní Korea má plán, jak to změnit

Nedávno oznámený záměr Jižní Koreje postavit ponorky s jaderným pohonem představuje zásadní obrat v pacifické bezpečnostní politice. Tento ambiciózní plán získal v říjnu 2025 veřejnou podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa, což pro Soul znamená průlom v desetiletí trvajících snahách. Jádrem dohody je strategický obchod, v němž Jižní Korea přislíbila investice ve výši 350 miliard dolarů výměnou za americkou pomoc s jadernou technologií.

před 15 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj

USA navrhly setkání Spojených států, Ukrajiny a Ruska. Mír nemůže nastat za každou cenu, reagoval Zelenskyj

Válečný konflikt na Ukrajině se dostává do klíčové diplomatické fáze, když americká strana navrhla uspořádání trilaterálního setkání v Miami. Tohoto jednání by se měli zúčastnit zástupci Spojených států, Ukrajiny a Ruska, přičemž cílem je posunout mírové rozhovory k reálným výsledkům. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj k tomuto formátu vyjádřil mírnou skepsi a připomněl, že podobná jednání v Istanbulu nepřinesla zásadní průlom kromě výměny zajatců.

včera

Jeffrey Epstein

Spousta začerněných stránek a pozoruhodně málo Trumpa? Zamlžování pravdy, říká jedna z Epsteinových obětí

Americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo očekávaný soubor dokumentů a fotografií spojených s případem usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Přestože zákon nařizoval úplné odkrytí všech spisů, zveřejněný materiál obsahuje tisíce začerněných míst a stovky zcela nečitelných stran. Tento postup vyvolal ostrou kritiku ze strany demokratických zákonodárců i samotných obětí, které se domnívají, že úřady záměrně chrání mocné muže.

včera

Tomio Okamura

Poprask na internetu: Voliči SPD mluví o zradě, požadují odvolání Zůny. Okamura problém hasí

V řadách příznivců hnutí SPD to vře kvůli prvnímu vystoupení nového ministra obrany Jaromíra Zůny. Ten na své tiskové konferenci hovořil o nutnosti pokračovat v podpoře napadené Ukrajiny a potvrdil další fungování české muniční iniciativy. Voliče a fanoušky strany nejvíce pobouřilo, že ministr označil Rusko za agresora, což vyvolalo okamžitou vlnu kritiky na sociálních sítích.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sliboval zlatou éru americké ekonomiky. Kde je, ptají se Američané po roce?

Prezident Donald Trump při svém lednovém nástupu do úřadu v roce 2025 sliboval okamžitý začátek „zlaté éry“ americké ekonomiky. Po deseti měsících jeho druhého funkčního období však data ukazují, že se slibovaný rozkvět zatím nedostavil. Místo toho Spojené státy čelí ochlazení trhu práce, stagnaci průmyslu a přetrvávající inflaci, kterou podle ekonomů pohání právě prezidentova vlajková politika vysokých cel.

včera

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Dokáže síla převážit nad totálním vyčerpáním? Ukrajina se chystá na dosud nejtemnější zimu

V divadelním sále v Charkově se na scéně otevírají krabice od munice, které místo nábojů odhalují figurky andělů a jesliček. Tato mrazivá vánoční scéna přesně ilustruje současnou ukrajinskou realitu, kde válka pronikla do každého aspektu každodenního života. Režisérka Oksana Dmitrieva přiznává, že divadlo je sice zrcadlem emocí, ale ani umění nedokáže dát odpověď na otázku, co bude dál. Ukrajince totiž čeká čtvrtá válečná zima, která může být tou dosud nejtemnější, a nejistota ohledně budoucnosti dosahuje vrcholu.

včera

Steve Witkoff

Američtí a ruští představitelé se setkají na Floridě k dalšímu kolu rozhovorů o Ukrajině

Na Floridu míří ruská delegace, aby se setkala s americkými vyjednavači v rámci dalšího kola rozhovorů o ukončení války na Ukrajině. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se tímto krokem snaží přimět obě válčící strany k dohodě, která by zastavila konflikt trvající od února 2022. Setkání navazuje na páteční jednání USA s ukrajinskými a evropskými představiteli, po kterém všechny strany hlásily pokrok v otázce bezpečnostních záruk pro Kyjev.

včera

Z Británie přichází další varování: Rusko je expanzivní mocnost, chce podmanit Ukrajinu a destabilizovat NATO

Britská vláda pod vedením premiéra Keira Starmera přistoupila k výraznému snížení finanční podpory pro západní Balkán, což vyvolalo vlnu kritiky od bezpečnostních expertů i opozičních politiků. Financování určené k boji proti ruským dezinformacím, kybernetickým útokům a na podporu demokratických institucí v regionu klesne o plných 40 procent. V absolutních číslech jde o propad ze 40 milionů liber v loňském roce na 24 milionů liber pro období 2025–2026.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy