Volba je mezi válkou teď, nebo válkou později. Izrael se chystá do boje s Hizballáhem

Válka mezi Izraelem a Hizballáhem je na spadnutí, ostřelování neustává a Izraelci opět volají po odvetě za silné ostřelování severu jejich vlasti. Pokud Hizballáh přikročí k plnohodnotné válce, systém protivzdušné obrany Iron Dome na některých místech nemusí vydržet. Potvrdili to američtí i izraelští představitelé. 

Podle generálního tajemníka OSN Antonia Guterrese by otevřená válka mezi Izraelem a hnutím Hizballáh „znamenala katastrofu“. Obavy rostou společně s intenzitou bombardování izraelského území, jak upřesnila britská BBC. 

Izrael na oplátku proti tomuto hnutí tvrdě zasahuje, zabíjí vysoké velitele a zaměřuje cíle v Libanonu. Hizballáh během května přes hranice vyslal velké salvy bezpilotních letounů a raket. „Nemyslím si, že na světě existuje země, která by akceptovala každodenní palbu proti svým občanům,“ zdůraznil starosta města Kirjat Šmona Avichai Stern. 

Kvůli výměně palby mezi Izraelem a Hizballáhem bylo ze svých domovů na severu Izraele evakuováno 60 tisíc lidí. „Sedět tady jako beránci na porážce a čekat na den, kdy na nás podniknou nálet, jaký jsme viděli na jihu, je nepřijatelné. Každý chápe, že volba je mezi válkou teď, nebo válkou později,“ poznamenal Stern. 

Vysocí američtí představitelé koncem minulého týdne ujistili izraelskou delegaci, že v případě vypuknutí plnohodnotné války mezi židovským státem a Hizballáhem se administrativa prezidenta Joea Bidena postaví na podporu svého spojence. Informovala o tom americká stanice CNN s odvoláním na jednoho z vysokých představitelů Bílého domu. 

Američané mají velké obavy především z toho, že by izraelský systém protivzdušné obrany Iron Dome nemohl další tlak ze strany Hizballáhu zvládnout. „Odhadujeme, že přinejmenším některé baterie Iron Dome budou přetíženy,“ prohlásil jeden ze členů Bidenovy administrativy.

Izraelci chtějí přesouvat zdroje z jižní části Gazy, kde nyní vedou ofenzívu, na sever Izraele, a to „v rámci příprav na možnou ofenzívu proti této skupině“, jak uvedli američtí představitelé. Jeden z izraelských představitelů nepopřel, že by Iron Dome mohl být přetížen. „Bylo by to pravděpodobnější, kdyby Hizballáh vedl rozsáhlý útok převážně s použitím přesně naváděných zbraní, proti nimž by bylo pro systém náročné se bránit,“ vysvětlil. 

Íránem hojně podporovaný Hizballáh hromadí přesně naváděnou munici a rakety dlouhodobě a Izrael to podle CNN „znepokojuje“. „Systém Iron Dome může být zranitelný zejména v severním Izraeli,“ potvrdili izraelští představitelé. 

Libanonský dočasný ministr zahraničí Abdalláh Bou Habíb už v lednu prohlásil, že jeho vláda „nemůže ovlivnit rozhodnutí Hizballáhu zahájit další bojové akce s Izraelem“. „Není to tak, že bychom jim to mohli nařídit. To netvrdíme, ale můžeme je přesvědčit a myslím, že to v tomto směru funguje,“ přiblížil Habíb podle serveru National Interest.

Tenze mezi Hizballáhem a Izraelem narostla zejména po agresi Hamásu z loňského října. Hizballáh je v Libanonu legitimním politickým tělesem a má zde své zázemí. V libanonském případě ale hrozí, že kdyby Hizballáh odstartoval plnohodnotnou válku proti židovskému státu, zřejmě jako stát nepřežije. 

Související

Válka v Izraeli: Snímky zachycující dění od sobotního (7. října 2023) napadení Hamásem.

Nové detaily o útoku Hamásu na Izrael: Ozbrojenci používali extrémní formu znásilňování a mučení

Nová rozsáhlá zpráva o událostech ze 7. října 2023 přináší dosud nejucelenější důkazy o tom, že ozbrojenci z hnutí Hamás a jejich spojenci používali znásilňování a intimní násilí jako promyšlenou strategii. Dokument, který jako první získala stanice CNN, dochází k závěru, že mučení obětí mělo za cíl maximalizovat bolest a utrpení izraelského obyvatelstva. Podle autorky zprávy a expertky na lidská práva Cochav Elkayam-Levyové nešlo o náhodné incidenty, ale o systémovou součást útoku.

Více souvisejících

Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) Izrael Izraelská armáda Hizballáh libanon

Aktuálně se děje

před 23 minutami

před 1 hodinou

Vít Rakušan (STAN)

Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou

Stále nevyjasněná otázka účasti prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Turecku vyvolává vášnivé diskuze mezi sněmovními politiky. Podle exministra Víta Rakušana (STAN) není pochyb o tom, že prezident toho může na jednání vyjednat více než ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný

V době, kdy celý svět žije ve čtvrtek zahájeným fotbalovým světovým šampionátem, přišla pro český fotbal nesmírně bolestná a smutná zpráva. Ve věku 76 let totiž po dlouhé vážné nemoci zemřela tuzemská trenérská fotbalová legenda Petr Uličný, který jako trenér zaznamenal úspěchy s Brnem nebo Olomoucí. Tam zakončil i svou hráčskou kariéru, během které nastupoval i za Spartu a Plzeň.

před 5 hodinami

Zdena Mašínová

Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci

Česko v tomto týdnu zasáhla jedna velmi smutná zpráva, když ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. Od pátku je známo, kdy a kde se uskuteční poslední rozloučení s vyznamenanou dámou. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

Alexus Grynkewich

Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony

Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.

včera

Elon Musk

Tolik peněz, že je nemá šanci do konce života utratit. Elon Musk se stal prvním bilionářem na světě

Vstup vesmírné a technologické společnosti SpaceX na akciový trh zajistil Elonu Muskovi historické prvenství, neboť se stal vůbec prvním dolarovým trilionářem, resp. bilionářem na světě. Hodnota jeho majetku, který spočívá převážně v akciových podílech automobilky Tesla a právě SpaceX, se odhaduje na astronomických 1,11 bilionu dolarů. Takto obrovské jmění, představující milion milionů, se zcela vymyká běžnému lidskému chápání.

včera

včera

včera

Evropská unie

Bohaté státy Evropské unie se bouří. Chtějí razantní škrty

Skupina bohatých států ze severu Evropské unie v čele s Německem a Nizozemskem se vzbouřila proti novému návrhu unijního rozpočtu na období let 2028 až 2034. Kypr, který v současnosti předsedá Radě EU, totiž ve svém vyjednávacím dokumentu navrhl snížení původního plánu Evropské komise o pouhá dvě procenta, což představuje zhruba 32,8 miliardy eur. Podle fiskálně konzervativních zemí je takové snížení naprosto nedostatečné, neboť celkový objem rozpočtu ve výši dvou bilionů eur zůstává v době omezených finančních možností evropských vlád neúnosně vysoký.

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Zahajovací zápas fotbalového MS zvládlo domácí Mexiko. JAR dohrávala o devíti lidech

Fotbaloví fanoušci se dočkali. Ve čtvrtek večer středoevropského času vypuklo 23. fotbalové mistrovství světa, navíc takové, jaké svět dosud neviděl. Poprvé se koná ve třech zemích (v USA, Kanadě a Mexiku) a poprvé se ho účastní rekordních 48 týmů. První z trojice pořadatelských zemí se představila již v první hrací den, konkrétně Mexiko. To v Mexico City hostilo v zahajovacím zápase šampionátu (mimochodem, stejný zahajovací duel mělo fotbalové MS před 16 lety) Jihoafrickou republiku v rámci skupiny A. Africký celek doplatil na své chyby v obraně a nedisciplinovanost. Mexičané toho díky své síle dokázali využít a dokráčeli si k radosti domácích příznivců pro úvodní výhru 2:0.

včera

CNN: Dohoda USA s Íránem má jen prodloužit příměří a znovu otevřít Hormuzský průliv

Prozataimní dohoda mezi Spojenými státy a Íránem by měla prodloužit příměří, znovu otevřít strategický Hormuzský průliv a připravit půdu pro další rozhovory o íránském jaderném programu. Diplomat obeznámený se situací ro CNN potvrdil, že obě strany se již shodly na textu memoranda o porozumění. Celý dokument však v tuto chvíli stále ještě čeká na závěrečný oficiální podpis.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy