EU potřebuje investovat do bezpečnosti, státy jsou ale zadlužené. Řešením může být progresivní ekologická daň

Před takovouto situací varoval německý server Deutsche Welle s tím, že většina členských států v současné době vykazuje rozpočtové deficity při rostoucím veřejném dluhu. Zároveň Evropská unie potřebuje zvýšit své výdaje na bezpečnost, která se ocitla v ohrožení po ruské invazi proti Ukrajině z února 2022.

Německý server zdůrazňuje, že i v takovéto chvíli Evropská komise prosazuje svůj stěžejní projekt Green Dealu (neboli Zelené dohody). Klimatická neutralita celé sedmadvacítky do roku 2050, která je cílem tohoto projektu, si dle odhadů vyžádá roční investice jednoho bilionu eur.

Nejzadluženějšími zeměmi v rámci EU jsou přitom ty, které se vyskytují na geografické periferii. Nejvyšší dluh vůči hrubému domácímu produktu má Řecko, následované Itálií, Francií, Španělskem, Belgií a Portugalskem. Nejlépe si naopak vede Estonsko, Bulharsko a Lucembursko. Česká republika pak má oproti průměru EU téměř poloviční dluh, oproti eurozóně ještě méně než poloviční. Vyplývá to z dat agentury Eurostat.

Někteří politici jsou vůči přístupu EU kritičtí. „Fiskální obezřetnost je vynucena především trhy. Pokud to budete zcela ignorovat, pak se vám může stát, že dostanete lekci, kterou jsme dostali v Řecku v předchozím desetiletí,“ připomněl řecký ministr hospodářství a financí Kostis Hatzidaki situaci z let 2010-2012. Řecko bylo zadlužené natolik, že si nemohlo půjčovat na finančních trzích a vedlo to k záchranným balíčkům od EU.

Opačný přístup zachovává například vedoucí pracovnice Evropské odborové konfederace Tea Jarcová. „Výdaje na změnu klimatu nejsou nezodpovědnou spotřebou, ale nezbytnou investicí. Už nemůžeme lidi oblbovat tím, že Zelená dohoda je prioritou. Je jasné, že není prioritou, pokud do ní nejsme ochotni investovat,“ vysvětlila.

Podle některých kritiků EU nedostatečně vytěžuje svůj soukromý sektor, který je díky 17 bilionům eur ročního hospodářského výkonu vedle Spojených států světovým gigantem. „Nenašli byste jediného politika, který b byl proti unii kapitálových trhů. Ale když se sejdou ministři financí, je velmi obtížné učinit i velmi omezené kroky k tomuto cíli,“ podotkl komisař pro hospodářství Paolo Gentiloni.

Souhlasí s ním polská ekonomka a poslankyně Evropského parlamentu Danuta Hübnerová. „Styďme se. Když kapitálový trh EU srovnáte s dvakrát větším trhem USA, tak ten náš je nejen malý, ale i nelikvidní a silně roztříštěný,“ kritizovala přístup EU.

Jedním z nástrojů pro zvládnutí krize by mohly být i celoevropské půjčky. „Před pěti lety o tom nebylo ani možné diskutovat, v evropských institucích to bylo pokládáno za šílený nápad. Nyní je to možné. Myslím, že je naléhavé, abychom stanovili způsob, jak používat společné nástroje pro společné cíle investic,“ shrnul Gentiloni. Tomuto nápadu ale silně odporují země jako Německo, Nizozemsko nebo Finsko, jejichž ekonomika se nenachází v natolik špatném stavu.

Profesorka ekonomie Julie Cageová míní, že by bylo vhodné vybírat daň z majetku bohatým občanům EU, která by ztížila „proplouvání“ národními daňovými mezerami. „Pokud budeme příliš hodní a nebude existovat daňová kontrola a daňová správa, která by měla zajistit, aby to dobře fungovalo, nebude to dobře fungovat,“ upozornila.

Bohatí by podle Cageové měli nést více nákladů na boj proti změně klimatu. „Existují velmi dobré studie, například od World Equality Lab, které ukazují, že bohatí znečišťují životní prostředí mnohem více než chudí,“ přiblížila ekonomka.

Řešením podle ní může být progresivní ekologická daň s cílem přimět bohaté k větší odpovědnosti za jejich emise a může „spravedlivěji rozložit finanční zátěž spojenou se zastavením klimatických změn“.