Volby v Německu: SPD hrozí nejdrtivější porážka v historii. Scholz se může stát nejhorším poválečným kancléřem

„Tři roky jste se pokusili implementovat levicovou politiku v Německu. Už to nemůžete pokračovat,“ prohlásil podle Deutsche Welle Friedrich Merz, kandidát na kancléře za CDU a její bavorskou sesterskou stranu, Křesťanskosociální unii (CSU).

Tímto útokem se zaměřil na středolevicové Sociální demokraty (SPD) a ekologické Zelené, kteří vládli společně s neoliberalistickými Svobodnými demokraty (FDP) od roku 2021. Tato koalice se rozpadla v listopadu po měsících interních sporů o rozpočet, což vedlo k vypsání předčasných voleb.

Podle nejnovějších průzkumů se očekává, že Zelení získají podobný podíl hlasů jako v roce 2021, ale SPD a FDP utrpí masivní ztráty. FDP by dokonce mohla neuspět a nedosáhnout 5% hranice pro získání křesel v Bundestagu, německém parlamentu. SPD se chystá na jednu z nejhorších porážek v poválečné historii Německa – pokud strana získá méně než 20%, bude to její nejhorší výsledek ve volbách.

Kancléř Olaf Scholz by se stal kancléřem s nejkratším mandátem za posledních 50 let a jediným kancléřem SPD, který nebyl znovu zvolen.

Podle průzkumů má Friedrich Merz nejlepší šanci stát se kancléřem. Jeho středopravicová koalice se stala největší opoziční silou v parlamentu po 16 letech vlády bývalé kancléřky Angely Merkelové. Na druhém místě podle průzkumů skončí krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), která by mohla získat až 20% hlasů, což je dvojnásobek oproti roku 2021.

Friedrich Merz poukazuje na ekonomiku jako klíčový faktor. „Ekonomika naší země, Spolkové republiky Německo, zaostává v Evropské unii. Asi 50 000 firem šlo do insolvence, přičemž každoročně odchází z Německa přibližně 100 miliard eur,“ uvedl. „Naše ekonomika klesá; třetí rok po sobě máme recesi, což se nikdy nestalo v poválečné historii Německa.“

Scholz a jeho ministr hospodářství Robert Habeck jsou podle Merze „odtrženi od reality“. „Víš, co mi připomínají? Dva jednatelé, kteří firmu zničili, a pak se vracejí k majitelům a říkají: Chceme pokračovat v tomhle další čtyři roky,“ dodal Merz.

Ve volební kampani Merz stupňoval útoky, zatímco kancléř Scholz čelil obraně své vlády, která byla nejnepopulárnější od konce druhé světové války. Válka Ruska proti Ukrajině v únoru 2022 vedla k energetické krizi a inflaci. „Ekonomika se od té doby potýká s důsledky,“ uvedl Scholz. Varoval, že těžké časy nebudou brzy u konce, a že změny přicházejí i z nové americké administrativy: „Bude to těžké období, a pravda je, že to nebude zásadně jinak v nadcházejících letech.“

Jedním z hlavních témat volební kampaně se stalo, jak opravit nemocnou ekonomiku. Po smrtícím útoku nožem, který spáchal odmítnutý žadatel o azyl z Afghánistánu ve městě Aschaffenburg, však začala dominovat i otázka migrace. Po tomto incidentu se Friedrich Merz pokusil zpřísnit německou azylovou politiku ještě před volbami, přičemž byl ochoten přijmout podporu AfD v parlamentu.

AfD se radovala, když na konci ledna Merzův nezávazný návrh získal většinu v Bundestagu díky podpoře AfD, a to poprvé v historii. „Začíná nová éra,“ řekl Bernd Baumann, lídr parlamentní skupiny AfD. „Něco nového začíná, a my to vedeme.“

Po hlasování v Bundestagu se po celé zemi konaly demonstrace proti posunu doprava v Německu, přičemž Scholz a jeho strana obvinili CDU a AfD, že mají v úmyslu po volbách vytvořit koaliční vládu.

V dalších dnech Merz několikrát vyloučil jakoukoli spolupráci s AfD, vysvětlujíc, že krajní pravice se snaží zničit CDU a CSU. CDU/CSU nebude nikdy vytvářet koalici s AfD, slíbil.

Německý volební systém je navržen tak, aby preferoval koaliční vlády. CDU/CSU nebude schopná vládnout samostatně; po volbách bude muset najít alespoň jednoho koaličního partnera, aby dosáhla většiny potřebné k prosazování zákonů. Čím více stran se dostane do Bundestagu, tím těžší bude sestavit vládu. Bude tedy důležité, zda se socialistická Strana levice, populistická aliance Sahry Wagenknechtové (BSW) a FDP dostanou do parlamentu.

Pro dvoustrannou koalici by se CDU/CSU mohla obrátit buď na SPD, nebo na Zelené. Smíření politických principů nebude snadné: Sociální demokraté mají na prvním místě sociální politiku, Zelení se zaměřují na ochranu klimatu.

Pokud se malé strany dostanou do parlamentu, bude pro stabilní vládu potřeba třístranná koalice.

AfD je izolována – všechny ostatní strany zatím slíbily, že s ní nebudou spolupracovat. Přesto Alice Weidel, lídryně AfD, tvrdí, že to nebrání jejich vzestupu k moci. Podle ní se „obrat“ blíží, jen je „nepotřebně zpožděn“.

Merz zdůraznil, že nová vláda bude „jednou z posledních šancí“ snížit půdu pro AfD. „Pokud se to nepodaří, nebudeme čelit jen 20% pravicovému populismu,“ varoval Merz.