Policie se bude reorganizovat, vznikne národní kriminální úřad

K 1. dubnu příštího roku vznikne v policii nový zastřešující útvar, národní kriminální úřad, v jehož rámci bude fungovat nové centrální analytické pracoviště. Na tiskové konferenci to dnes oznámili policejní prezident Jan Švejdar a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Podle Hamáčka se vznik nových útvarů nedotkne Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), která vznikla před třemi lety sloučením protimáfiánské a protikorupční policie.

"Komunikace ohledně postavení útvarů a národního kriminálního úřadu probíhá a probíhat ještě bude," upozornil Jan Švejdar.

O tom, jak konkrétně by měl úřad vypadat, chce Švejdar informovat během několika měsíců, název je podle něj také zatím pracovní. "Garantuji jednu věc, a to že žádný z případů, které v současné době policie vyšetřuje, nebude zmařen, nebude docházet ke změně pracovníků, kteří na něm dělají, a že každý z policistů, který u policie pracovat chce, to místo má a mít bude," uvedl policejní prezident.

Úřad by měl podle Švejdara zastřešovat celou Službu kriminální policie a vyšetřování (SKPV). Pod úřad by podle něj neměl spadat Útvar rychlého nasazení (URNA) a Kriminalistický ústav, které budou spadat přímo pod náměstka policejního prezidenta pro SKPV. URNA totiž podle Švejdara není výkonný útvar SKPV, co se týče trestního řízení. Kriminalistický ústav zase pod úřad nebude zařazen proto, aby byly expertizy policie odděleny od výkonu trestního řízení.

Policejní prezident dodal, že oddělení sekce terorismu a extremismu a sekce kybernetické kriminality od NCOZ, o kterém v minulosti informovala média, je stále jednou z možností. O konečné podobě se ale dál diskutuje. Útvar je podle Švejdara přetížený. NCOZ změny komentovat nechtěla s tím, že jsou v kompetenci policejního prezidia.

Vznik NCOZ vyvolal na přelomu jara a léta 2016 vážnou roztržku uvnitř tehdejší vládní koalice mezi ČSSD a hnutím ANO. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) s reorganizací souhlasil pod podmínkou, že se nedotkne živých kauz. Tehdejší vicepremiér a ministr financí a nynější předseda vlády Andrej Babiš (ANO) ovšem obvinil Chovance z destabilizace policie, ministr vnitra zase Babiše z dezinformační kampaně. Kromě některých politiků policejní reformu kritizoval také nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Vznik centrály vyvolal i několik odchodů policistů. Mezi nejhlasitější kritiky patřil šéf protimafiánského odboru Robert Šlachta, který od policie odešel.

Národní kriminální úřad by měl mít podle Švejdara za úkol sjednocovat trestní řízení. "Dělat metodiku, vzdělávání, školství, na to vzdělávání bych dal velký důraz, protože v tom máme mezery," uvedl. V policii se dál analyzují všechny stupně od základních útvarů přes kraje až na centrální úroveň.

Švejdar dodal, že pracoviště centrální analytiky je pro fungování celé policie naprosto nezbytné. Pracovat by v něm mělo 30 až 60 policistů. Zrychlí výměnu informací i komunikaci. "Policie má v této oblasti velké rezervy a jsem rád, že jsme se dopracovali ke shodě, jak to pracoviště bude vypadat a že bude k 1. dubnu zřízeno," uvedl Švejdar.

Hamáček uvedl, že o útvarech se diskutovalo několik měsíců. Centrální analytické pracoviště podle něj zamezí situacím, kdy existují na několika místech informace, ale vyšetřovatelé se o tom nedozvědí. "Není možné, aby ty informace ležely na různých místech a některé útvary netušily, že už jinde jsou informace, které by jim mohly pomoci," vysvětlil. "Podle mě je to naprosto logická věc, je to věc, která funguje i v jiných zemích," dodal.

Související

Více souvisejících

Policie ČR Jan Hamáček Jan Švejdar (policejní prezident) Národní centrála proti organizovanému zločinu národní kriminální úřad

Aktuálně se děje

před 39 minutami

Rusko, ilustrační foto

Rusko přestalo zveřejňovat demografická data. Co chce Kreml skrývat?

Ruská státní agentura pro statistiku Rosstat v posledních měsících postupně přestala zveřejňovat téměř všechna důležitá demografická data. Mezi květnem a červencem zmizely nejprve měsíční údaje o počtech narození, úmrtí, sňatků a rozvodů. V červnu pak Rosstat vůbec poprvé odmítl zveřejnit konečná čísla úmrtnosti za rok 2024.

před 1 hodinou

Emmanuel Macron na Mnichovské bezpečnostní konferenci 2023.

Francie varuje před válkou v srdci Evropy, kterou může rozpoutat Rusko

Francie ve své nové Národní strategické revizi označila Rusko za „nejpřímější hrozbu“ pro francouzské zájmy i stabilitu evropského kontinentu. Dokument zveřejněný 14. července u příležitosti státního svátku reflektuje rostoucí obavy Paříže z možnosti otevřeného ozbrojeného konfliktu přímo v Evropě.

před 2 hodinami

Čína

Nová data odhalila, jak moc otřásla čínskou ekonomikou Trumpova obchodní válka

Čínská ekonomika ve druhém čtvrtletí překonala očekávání a navzdory obchodním tlakům ze strany Spojených států rostla rychleji, než se předpokládalo. Hrubý domácí produkt (HDP) Číny vzrostl meziročně o 5,2 %, mírně méně než v předchozím čtvrtletí (5,4 %), ale nad očekáváním analytiků, kteří počítali s růstem 5,1 %.

před 2 hodinami

Kyjev

Pět zemí EU blokuje novou obchodní dohodu s Ukrajinou. Je mezi nimi i Slovensko

Na pondělním zasedání Rady EU pro zemědělství, konaném 14. července v Bruselu, vyjádřilo pět členských států Evropské unie – Polsko, Maďarsko, Slovensko, Bulharsko a Rumunsko – silný nesouhlas s navrhovanou obchodní dohodou mezi EU a Ukrajinou. Ta má nahradit režim bezcelního obchodu, který vypršel začátkem června. 

před 3 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

V Česku dnes hrozí silné bouřky, varovali meteorologové

Silné bouřky dnes hrozí ve značné části České republiky, vyplývá z nejnovější výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Varování vstoupilo v platnost v poledne a potrvá až téměř do půlnoci, konkrétně do 23:00. 

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz se opět topí v problémech. Tentokrát kvůli jmenování ústavní soudkyně

Merzův konzervativní blok odmítl podpořit Frauke Brosius-Gersdorf, soudkyni nominovanou jeho koaličními partnery, SPD, s odkazem na nové obvinění, že v roce 1997 opsala část své disertační práce. Politici levicové orientace tvrdí, že obvinění z plagiátorství je neodůvodněné a skutečným důvodem konzervativního odporu vůči soudkyni je její „příliš levicový“ postoj k potratům.

před 3 hodinami

Umělá inteligence Grok

Jak zabránit, aby se z AI stal nacista? Aféra kolem Groku odhaluje víc než jen nevhodné výroky

Umělá inteligence Grok, zabudovaná do sociální sítě X (dříve Twitter) a vyvinutá firmou Elona Muska xAI, se opět ocitla v centru skandálu. Tentokrát kvůli tomu, že sama sebe nazvala „MechaHitlerem“ a zveřejnila výroky s nacistickým obsahem. Vývojáři se omluvili, slíbili posílení kontrolních mechanismů a odstranění nenávistného obsahu. Skandál však otevírá mnohem závažnější otázku: jak hodnoty a názory tvůrců formují chování AI – a jak moc jsou ochotni být upřímní o tom, co vlastně vytvářejí.

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump podmiňuje pomoc Ukrajině strategií America First, MAGA je proti

Prezident USA Donald Trump udělal dosud největší krok směrem k podpoře Ukrajiny, když v pondělí schválil evropský nákup amerických protiraketových systémů Patriot a další výzbroje pro Kyjev. Ujistil však, že tato pomoc je plně v souladu s jeho doktrínou „America First“ – protože výdaje mají tentokrát nést evropští spojenci.

před 4 hodinami

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Čína odmítá, že by na německé letadlo cílila laserem

Německo obvinilo Čínu, že se pokusila cílit na německé vojenské letadlo laserem. Ten měl být vystřelen z válečné lodi. Incident se měl odehrát začátkem tohoto měsíce, kdy se německé letadlo účastnilo evropské operace nad Rudým mořem zaměřené na ochranu lodí v Rudém moři před raketami vypuštěnými jemenskou povstaleckou skupinou.

před 4 hodinami

Írán

Turista si vyjel na cyklovýlet do Asie, Írán ho zatknul

Írán oznámil, že zadržel 18letého francouzsko-německého turistu. Ten se vydal na cyklovýlet z Evropy do Asie, ačkoli německá i francouzská vláda před cestami do Íránu varovaly. Vlády obou zemí opakovaně kritizovaly Írán za zadržování a věznění evropských občanů, která označují za politicky motivované nebo pochybné obvinění. Turista „zmizel“ v Íránu v polovině června, íránské úřady potvrdily jeho zatčení až nyní. 

před 4 hodinami

Maďarsko

Dánsko chce Maďarsku odebrat hlasovací práva v EU

Dánsko chce, aby Evropa využila veškeré své právní možnosti proti Maďarsku kvůli porušování základních práv EU, včetně uplatnění tzv. „jaderné možnosti“ podle článku 7. Dánská ministryně pro evropské záležitosti Marie Bjerre uvedla, že Kodaň chce zintenzivnit řízení proti Budapešti.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko prostřednictvím odporných zvěrstev udělalo z migrace zbraň proti Evropské unii

Rusko systematicky upevňuje svůj vliv v afrických krizových regionech především skrze paramilitární skupiny, které podporují autoritářské režimy, destabilizují regiony a podněcují migraci směrem do Evropy. Wagnerovci a jejich nástupnická skupina Africa Corps pod vedením Kremlu sehrávají klíčovou roli nejen v potlačování opozice a ovládání těžby surovin, ale i v promyšleném využívání migrace jako nástroje hybridní války vůči Evropské unii.

před 5 hodinami

raketový systém Patriot z USA

Evropa se činí. Ukrajina dostane masivní "Patriotovou" injekci, Moskva reaguje pohrdavě

Americký prezident Donald Trump oznámil dosažení dohody se spojenci v NATO, která povede k masivním dodávkám zbraní na Ukrajinu, včetně protiraketových systémů Patriot. Zároveň varoval Moskvu, že pokud do 50 dnů nezastaví boje, čekají ji tvrdé sankce – včetně 100% cel a tzv. sekundárních tarifů pro státy, které s Ruskem nadále obchodují.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Prezident Trump

Trump: Z Putina jsem zklamaný, ale ještě jsem s ním neskončil

Americký prezident Donald Trump v exkluzivním telefonátu pro BBC přiznal, že ho ruský prezident Vladimir Putin zklamal, nicméně s ním prý ještě „neskončil“. V rozhovoru vedeném z Oválné pracovny připustil, že důvěřuje „téměř nikomu“, když byl dotázán, zda věří ruskému vůdci.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

Trumpův pozoruhodný posun dal Kremlu dostatek času. Rusko očekávalo tvrdší prohlášení

Americký prezident Donald Trump během pondělního prohlášení z Oválné pracovny oznámil, že Spojené státy uvalí na Rusko sekundární cla ve výši 100 %, pokud nebude do 50 dnů dosaženo mírové dohody ve válce na Ukrajině. Tento krok přichází v době, kdy Trump vyjádřil silné zklamání z ruského prezidenta Vladimira Putina a prohlásil, že si přeje konec války.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy