Babiš chce mír a argumentuje summitem Obama-Medveděv. Lídři velmocí ale řešili v Praze něco úplně jiného

Předvolební debata serveru Novinky.cz postavila kandidáty na post prezidenta republiky před ožehavá témata bezpečnosti Česka. Poslanec Andrej Babiš (ANO) proti generálovi ve výslužbě Petru Pavlovi argumentoval svými diplomatickými schopnostmi. Věří, že dokáže ruské elity přivést k jednacímu stolu. 

Dlouhá historie boje proti jadernému zbrojení

Historie snahy o zabránění proliferace (šíření, pozn. red.) jaderných zbraní sahá až do 50. let minulého století. Proti tomuto problému začali bojovat Japonci prostřednictvím vzniku Japonské rady proti atomovým a vodíkovým bombám. Největšího rozmachu takováto společenská hnutí dosáhla až v 60. a 70. letech, kdy závody v jaderném zbrojení dosáhly vrcholu a po Karibské krizi z roku 1962 i sovětské vrchní velení zamrazilo z blízkosti jaderného konfliktu a světové apokalypsy. Podrobněji tuto situaci popisuje například český expert Václav Veber z Ústavu pro studium totalitních režimů ve své odborné publikaci Třináct dní, které mohly otřást světem.

John F. Kennedy a Nikita Chruščov, dvě hlavní tváře Karibské krize, začali okamžitě jednat. Roku 1963 již ležela na stole oběma hegemony podepsaná úmluva o zákazu jaderných testů v atmosféře, pod mořskou hladinou a ve vesmíru. Roku 1968 vznikla Smlouva o nešíření jaderných zbraní, kterou k dnešku podepsalo 191 zemí včetně Sovětského svazu, USA, Francie, Británie a Číny. Smlouvu nepodepsaly Indie, Izrael a Pákistán. Severní Korea smlouvu nejdříve přijala a posléze zamítla. 

Tato smlouva byla v roce 1995 prodloužena na neurčito. Státy se v ní zavázaly k zabránění předání jaderných zbraní nebo zařízení nutných k jejich odpalování nebo kontrole jakémukoliv příjemci. Nesmí ani dojít k podpoře nebo asistenci ve vývoji jaderných zbraní.

Pražská dohoda

Vznikly dvě dohody START – I a II. Byly výsledkem bilaterálních jednání mezi Američany a Rusy v 90. letech, nicméně tato snaha o omezení počtu jaderných zbraní nevedla k úspěchu. Dalším krokem k omezení počtu byla dohoda SORT, která měla mít týž účinek. Platila v letech 2003 až 2011. Tehdy ji nahradila právě Pražská dohoda neboli New START. Dohoda měla omezit počet jaderných zbraní na maximálně 1675 hlavic a 500–1100 jejich nosičů. Měla vypršet o deset let později, nicméně obě strany ji v roce 2021 prodloužily až do 2026.

Rusové nyní aktivně vyhrožují využitím jaderných zbraní. V reakci na plánované dodávky těžkých německých tanků Leopard 2 Ukrajině ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že „to povede k využití mocnějších zbraní“. Předseda Státní dumy Vjačeslav Volodin podle serveru Politico dokonce Evropě a Spojeným státům pohrozil globální katastrofou.

„Argumenty, že jaderné mocnosti dosud nepoužily zbraně hromadného ničení v lokálních konfliktech, jsou neobhajitelné. Je to kvůli tomu, že tyto státy dosud nečelily situaci, ve které by byli ohroženi obyvatelé a teritoriální integrita jejich zemí,“ shrnul Volodin.

Německo svým spojencům nejprve povolilo zaslání strojů Leopard 2 i přes tyto výhružky, následně se samo rozhodlo poskytnout Ukrajině tanky. Vzhledem k tomu, že jde o tanky německé výroby, tak jejich držitelské země potřebují povolení ze země výrobce.

Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak podle informací zpravodajského serveru BBC označil možnou dodávku těžkých tanků za „údernou pěst demokracie proti autokracii“.

V čem se Babiš tedy spletl?

Jednání mezi Obamou a Medveděvem v Praze rozhodně nebyla mírovým jednáním organizovaným Českou republikou. Vzhledem k událostem posledního roku už vůbec nemohou být hodnocena jako úspěšná. 

Ruský prezident Vladimir Putin společně s ruským vrchním velením vytrvale odmítá nabídky západu na zprostředkování jednání. S tureckou stranou mezitím prohlubuje obchodní spolupráci, ale přesto je zde znát citelné napětí. 

Dostat Rusko k jednacímu stolu se nedaří už téměř rok. Babišův výrok, že by jednal nejprve s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, pak v rámci Visegrádské čtyřky, a nakonec s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a jeho tureckým protějškem Erdoganem, je tak za hranicí fantazie. 

Není znám jediný relevantní důvod, proč právě Babiš má vytvořit ono pomyslné pojítko mezi Moskvou a Západem. Zároveň není jasné, co by vedlo celý západní svět k tomu, aby po desetiletích rozbrojů a snah o alespoň částečnou domluvu poslechl právě kontroverzního českého politika.