Ruský prezident Vladimir Putin při svém úterním projevu hodnotil dosavadní průběh jeho války na Ukrajině. Oznámil při ní, že Rusko pozastavuje účast na Smlouvě mezi USA a Ruskem o snížení počtu jaderných zbraní (SORT). Ta platila mezi lety 2003 a 2011, kdy ji nahradil New START. Obě strany souhlasily se snížením jaderného arzenálu na maximálně 2200 operačně nasazených hlavic.
Ruské ministerstvo zahraničí později téhož dne uvedlo, že země bude nadále dodržovat limity, které vymezila právě smlouva nahrazující SORT. Chce zachovat stabilitu v systému omezování proliferace jaderných zbraní. Roku 2011 se americký prezident Barack Obama a jeho ruský protějšek Dmitrij Medveděv dohodli na limitu pro své jaderné hlavice na raketách dlouhého doletu na úrovni 1550 kusů. Smlouva má po prodloužení z roku 2021 platit do 2026.
Postupně se ukazují neshody, které napříč ruskými elitami existují. Vyjádření resortu i prezidenta přišla jen pár hodin po sobě. Otázkou je, jestli Vladimir Putin napříč špičkami ruského režimu ztrácí respekt nebo zda je vůbec duševně v pořádku.
Kondice ruského diktátora je předmětem dohadů skrze různými obory především od začátku jeho vyhlášení „speciální vojenské operace“. Za několik desítek hodin si budeme připomínat právě tento okamžik, který nebezpečně ovlivnil evropskou a světovou jadernou bezpečnost.
Jaderné zbraně se poprvé od studené války staly předmětem přímého a nijak neskrývaného zastrašování z ruské strany. Ano, každé znepřátelené straně je zřejmé, že ta druhá zbraně hromadného ničení má. Několik posledních dekád však Rusko nevyhrožovalo jejich použitím tak otevřeně, jako to udělal ruský prezident. Jakmile Putin oznámil odstoupení od tak zásadní dohody, zvládl zahodit snahy i těch nejhorších sovětských diktátorů v čele s Nikitou Chruščovem a Leonidem Brežněvem.
Studená válka totiž přinesla řadu napjatých situací, z nichž asi nejvážnější byla Karibská krize z roku 1962. Po ní si jak sovětský lídr Chruščov, tak jeho americký protějšek J. F. Kennedy uvědomili, jakou moc jim jaderné zbraně dávají. Americký akademik Herman Kahn tehdy rozložení sil ve světě pojal jako novou doktrínu s příhodným názvem Vzájemně zaručené zničení, známější pod zkratkou MAD (Mutual assured destruction).
Když už něco jako MAD vůbec muselo vzniknout, tak si Kreml s Bílým domem uvědomili, že je nutné jednat o omezení proliferace (neboli šíření) jaderných zbraní v mnohem vyšší intenzitě. Vznikla řada smluv, o kterých EuroZprávy.cz informovaly už dříve.
Tato snaha postupně vyústila v oslabování moci Sovětského svazu a posilování Spojených států, které ze studené války de facto vzešly jako vítězná mocnost. S tím se Putin nechce a nedokáže srovnat. Pokud to zvážíme realisticky, Sovětský svaz se často poměrně aktivně účastnil alespoň v minimální míře na zajištění stability ve světě, jakmile poznal, že jde do tuhého.
Vladimir Putin nic takového nedokáže. Celý svět spatřil jeho hněv a neschopnost využít jakoukoliv jinou diplomatickou zbraň než jaderné zastrašování. Ve skutečnosti ukázal nesmírnou slabost svého vlastního diktátorského režimu, který se mu postupně rozpadá pod rukama.
Jeho ministerstvo zahraničí prokázalo značnou dávku neloajality. Napříč Ruskem se Putin s chybějící vírou v jeho kult osobnosti vyrovnával násilím, odstranit ale celou státní instituci se schopnými diplomaty už nemůže zvládnout. Pokud se tato elita postaví proti němu, čeká ho jistá smrt, ať už politická nebo fyzická.
Související
Putin má paranoidní strach, že Západ omezí moc Ruska. Moskva proto enormně zbrojí
Rána pro Putina: Ukrajinci ničí rafinerie, Rusům došly zásoby paliva
Vladimír Putin , komentář , dohoda Nový START
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Tragická nehoda na D1. Havaroval tahač s tankem, zemřela jedna osoba
včera
Trumpova ex-asistentka Hope Hicksová vypovídá. Měla popřít aféru Stormy Daniels
včera
Londýn beze změny. Starostou metropole bude nadále Sadiq Khan
Aktualizováno včera
Důvody, proč je pro Ukrajinu tak těžké úplně zničit Kerčský most
včera
Audrey Hepburnová, hvězda stříbrného plátna a módní ikona, by dnes oslavila 95. narozeniny
včera
VIDEO: Diktátor Kim Čong-un se stal hvězdou TikToku s propagandistickou písní „Přátelský otec“
Aktualizováno včera
Ukrajina hlásí šest zraněných po nočních útocích. Sama útočila na Krymu
včera
V Německu napadli neznámí útočníci europoslance. Scholz už reagoval
včera
Princezna Kate si prochází peklem, tvrdí osoba blízká manželce prince Williama
včera
Čtvrteční nehodu vlaku bez strojvedoucího šetří i policie
včera
Polsko je rovněž terčem ruských kybernetických útoků, potvrdila Varšava
včera
NATO cvičí poblíž ruských hranic. Připravují se na válku, soptí Kreml
včera
Požár v Tlumačově zaměstnal hasiče. Dva se zranili
Aktualizováno včera
Maradonova smrt a nová fakta. Zvrat ve vyšetřování záhadného úmrtí legendy
včera
Rusko vydalo zatykač na Volodymyra Zelenského
včera
U Masarykova nádraží nejezdí tramvaje. Úpravy vedení linek budou platit až do léta
včera
Ukrajina odpálila na Krym rakety ATACMS. Americká munice už pomáhá
včera
Kudrnův ÚSTR: Nákladné soudy, odborná ostrakizace, matení veřejnosti
včera
U Paříže se střílelo kvůli drogám. Jeden člověk je po smrti
včera
Pekarová Adamová ocenila Tulejovu reakci. Fiala čeká na další návrh TOP 09
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) ocenila rozhodnutí Pavla Tuleji, který se v pátek vzdal nominace na ministra pro vědu, výzkum a inovace. Ve vládě měl nahradit končící ministryni Helenu Langšádlovou.
Zdroj: Jan Hrabě