Česká republika zákaz dovozu ukrajinského obilí z Ukrajiny neplánuje

Jednostranné zákazy dovozu ukrajinského obilí, které zavedlo Polsko, Maďarsko a nejnověji Slovensko, jsou v rozporu s podmínkami jednotného trhu Evropské unie i Světové obchodní organizace. Česká republika s jejich zavedením nepočítá, téma ale ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) intenzivně řeší s komisařem pro zemědělství Januszem Wojciechowským. Situaci je potřeba vyřešit na celounijní úrovni. Ministerstvo to uvedlo v tiskové zprávě.

„V průběhu víkendu jsem téma dovozů zemědělských komodit z Ukrajiny řešil přímo s komisařem pro zemědělství Januszem Wojciechowským, ptal jsem se ho, jaká bude reakce Evropské komise na oznámený zákaz dovozu ze strany Polska a Maďarska. Jednoznačně mi potvrdil, že podobná jednostranná opatření jsou nepřijatelná. Na příští týden mám s komisařem domluvenou schůzku v Lucemburku, kde chceme probrat další možnosti řešení a společný postup Evropské unie. Téma zařadíme také na jednání Rady ministrů zemědělství 25. dubna,“ řekl v tiskové zprávě ministr zemědělství Zdeněk Nekula.

Česká republika zákaz dovozu ukrajinského obilí a dalších zemědělských komodit z Ukrajiny zatím neplánuje. V souvislosti s ochranou zdraví spotřebitelů však ČR zintenzivnila kontroly dovozu, například obiloviny určené k potravinářskému využití testujeme na přítomnost více než 400 zbytků účinných látek, testy zatím neodhalily žádný závadný vzorek. Více ke kontrolám jsme psali včera zde.

„Ochrana zdraví českých občanů je pro mě absolutní priorita, proto v intenzivních kontrolách budeme nadále pokračovat a v případě pozitivního nálezu budeme likvidovat celé zásilky,“ uvedl ministr Nekula.

S ostatními unijními ministry zemědělství a Evropskou komisí chce ministr Zdeněk Nekula řešit také podobu fungování koridorů solidarity, tzv. Solidarity Lanes. Je důležité, aby maximálně přispívaly k vývozu ukrajinské zemědělské produkce do zemí mimo EU, což Česká republika prosazovala již v loňském roce během předsednictví v Radě EU. Je zřejmé, že tyto koridory plní svůj účel a výrazně pomáhají jak ke zlepšení odolnosti ukrajinské ekonomiky, tak k uklidnění situace na světových trzích s obilovinami včetně zajištění potravin pro rozvojové země. Důležité rovněž je, aby produkce dovážená do EU splňovala podmínky Unie na kvalitu a bezpečnost potravin pro spotřebitele.

„Je důležité, aby Evropská komise i jednotlivé země pečlivě monitorovaly dopady dovozu z Ukrajiny do EU včetně vlivu na trh Unie a domácí producenty. Jednostranné zákazy jednotlivých zemí ale nic nevyřeší. Musíme najít shodu v celé EU na pravidlech, za jakých bude probíhat tranzit zemědělských komodit z Ukrajiny do evropských přístavů, a aby z nich produkce dále směřovala do zemí mimo EU, které jsou na ukrajinské produkci závislé. Musí vzniknout politická dohoda mezi EU a Ukrajinou, která jasně nastaví pravidla tranzitu tak, aby každá zásilka kompletně dorazila do země mimo EU,“ řekl v tiskové zprávě ministr Nekula.

Související

Ilustrační foto

Vzpoura proti Bruselu: Polsko, Maďarsko a Slovensko odmítají zrušit zákaz dovozu ukrajinského zboží

Polsko, Maďarsko a Slovensko otevřeně vzdorují snahám o normalizaci obchodních vztahů, protože odmítají zrušit své jednostranné zákazy na dovoz ukrajinského obilí a dalších zemědělských produktů. K tomuto vzdoru dochází právě ve chvíli, kdy v platnost vstoupila nová, revidovaná obchodní dohoda Evropské unie s Kyjevem. Tyto národní zákazy jsou v rozporu s pravidly jednotného trhu EU, která zakazují vnitrostátní obchodní překážky.

Více souvisejících

zemědělství Zdeněk Nekula

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál

Český občan Jan Darmovzal je po více než roce na svobodě. Dobrou zprávu v pátek dopoledne potvrdili premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Petr Macinka. Darmovzal byl propuštěn z venezuelské vazby v brzkých ranních hodinách našeho času a v současné době se již nachází v Caracasu, odkud stihl telefonicky kontaktovat své nejbližší.

před 1 hodinou

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař

Íránský režim vedený ajatolláhem Alím Chameneím již nedokáže po brutálním potlačení nejnovějších protestů udržet kontrolu nad společností. Předpovídá to jeden z nejuznávanějších tamních filmařů Džafar Panahí, jehož nejnovější snímek Drobná nehoda (It Was Just an Accident) získal loni Zlatou palmu v Cannes a nyní patří k favoritům na Oscara. Podle něj si íránští lídři uvědomují, že jejich vláda je neudržitelná, a jejich jediným cílem je nyní totální zkáza země.

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval

Během čtvrtečního soukromého setkání v Bílém domě se odehrála neobvyklá scéna, když venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová předala Donaldu Trumpovi svou zlatou medaili Nobelovy ceny za mír. Politička tento krok vysvětlila jako uznání prezidentova výjimečného nasazení v boji za svobodu její země. Machadová získala toto prestižní ocenění v loňském roce za svůj dlouhodobý odpor proti autoritářskému režimu Nicoláse Madura.

před 2 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?

Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.

před 3 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

včera

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

včera

včera

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy