Kupuje si vláda seniory? Důchodci mají za Babiše méně než za Kalouska

Babišova vláda se momentálně dohaduje o peníze, které by chtěla přidat penzistům. Hnutí ANO a ČSSD neustále přicházejí s novými a novými částkami a společně koketují s jednorázovým příspěvkem v podobě takzvaného "rouškovného". Odpůrci mají ale za to, že nejde o nic víc, než snahu si důchodce "koupit" vzhledem k nadcházejícím krajským a senátním volbám.

Za zmínku taktéž stojí, že by bez jednorázového příspěvku průměrný důchod činil pouhých 41 % průměrné mzdy. V době, kdy státní pokladně šéfoval Miroslav Kalousek, činila průměrná penze 42 až 44 %. Informoval o tom server Echo24.

Více než dva miliony penzistů jsou v Česku žádanou komoditou, o níž usilují jak sociální demokraté, tak i ANO. Obě strany jim chtějí, co nejvíce přilepšit. Počítá se se zákonnou valorizací důchodů o zhruba 850 korun, díky čemuž by průměrná penze odpovídala zhruba 41,4 %. S navýšením by byl splněn taktéž vládní slib, že do roku 2021 bude průměrný důchod činit více než 15 tisíc korun. 

Premiér Andrej Babiš (ANO) začal po zákonném vydání částky hovořit o pěti až šesti tisících korun, na něž by důchodci dosáhli jednorázově, s čímž vzápětí vyjádřila souhlas koaliční ČSSD. Více nohama na zemi je jenom ministryně financí Alena Schillerová (ANO), která by byla spíše pro maximálně 4 tisíce korun. 

Předseda vlády zjevně usiluje o to, aby po sedmi letech, co se podílí na vládě, ať už jako premiér nebo ministr financí, mohl směle prohlásit, že se za něj mají penzisté lépe než za Miroslava Kalouska. Ten je totiž Babišovi dlouhodobě trnem v oku.

"Já nevím, kolik má promile ožrala Kalousek dneska?! Možná stejný promile, jak oni venku! Je zase vožralej jako obyčejně, zloděj zlodějský. Nebudeš mě urážet a nebudeš mluvit o mejch dětech!," takto například reagoval premiér na kritiku současného poslance TOP 09 během jednání Poslanecké sněmovny o vyslovení vládní důvěry, který poukázal na to, že křivě přísahá na zdraví svých dětí. 

O dřívějším šéfovi státní kasy hovořila ale i ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), která se o výši důchodů zmínila i na sjezdu sociální demokracie začátkem března letošního roku, kdy svým spolustraníkům vysvětlovala, proč se každoročně dorovnává zvýšení penzí o 900 korun.

"A víte proč? Protože když se podíváme na poměr našeho průměrného důchodu k průměrné mzdě, tak je to dnes osmatřicet procent. Víte, že i za Kalouska měli naši senioři více? A proto si myslím, že jako sociální demokracie těch devět set průměrného navýšení musíme prosadit,“ konstatovala ministryně práce.

Přitom příčina, proč byl tehdejší podíl průměrného důchodu k průměrné mzdě vysoký, tkví v probíhající recesi, kdy penze rostly, zatímco mzdy se snižovaly. Výše důchodů totiž zpravidla závisí na inflaci nebo spotřebním koši. Například v roce 2013 činila průměrná penze 10 970 korun a průměrná mzda 24 534 korun. Od té doby byl zaznamenán pokles procenta průměrného důchodu k průměrné mzdě.

Kupuje si vláda voliče? Ekonom v tom má jasno

Vláda se nechala slyšet, že jednorázový bonus má být jakousi kompenzací prožitého stresu seniorů v důsledku epidemie koronaviru a s ní spojeným nákladům. Člen poradního týmu Národní ekonomické rady vlády Lukáš Kovanda v něm ale nespatřuje valný ekonomický smysl.

"Ve skutečnosti jde v případě rouškovného mnohem spíše než o stres důchodců o jejich voličskou přízeň. Početná a loajální část elektorátu se u volební urny umí odvděčit. Navíc mnozí penzisté mají pocit, že vláda na jaře třeba právě OSVČ „rozdávala až příliš“ a začínají se bát, že na ně nezbyde, ba že se dokonce jejich životní úroveň zhorší. Vládní strany, tedy hnutí ANO i ČSSD, nechtějí riskovat, že si penzisty rozezlí natolik, že ti u voleb začnou dávat hlas někomu jinému. Proto svorně – a mediálně synchronizovaně – si nyní za peníze daňového poplatníka hodlají přízeň důchodců pojistit, případně koupit zpět. Opatření má vyjít státní kasu na zhruba 17 miliard korun,“ situje server ekonoma, který vládu zároveň také kritizoval, že sice nyní penzistům přihazuje, ale přitom zcela opomenula potřebnou důchodovou reformu. "Teprve reforma penzí zajistí, že důchodci budou mít více peněz, aniž by se stát dále trvaleji zadlužoval,“ podotkl.

Ačkoliv Babišova vláda loni v únoru zahájila činnost důchodové komise, neřídí se jejími výsledky. Odborníci se totiž prvotně zabývali nízkými důchody žen a dřívějším odchodem do důchodu pro vybrané profese.

Podle expertů by ale komise a potažmo i samotný vládní kabinet měly řešit primárně důchodovou reformu, respektive tím, jak bude systém vypadat, odkud bude čerpat příjmy, jak vysoký bude podíl důchodu ke mzdě, a kolik si budou muset na důchod šetřit lidé.

Je navýsost jasné, že se důchodový systém bez reformních změn neobejde. První problémy se očekávají za 15 let, kdy začnou odcházet do penze silné ročníky, tedy takzvané Husákovy děti. Samotní zástupci ministerstva práce přiznali, že by výdaje v takovém případě mohly ročně stoupnout až o 4 % HDP ve srovnání s příjmy. Při dnešních cenách bychom pak mohli počítat s každoročním deficitem státní pokladny ve výši 200 miliard korun.

Související

Energetika, ilustrační fotografie

Čechům na podzim výrazně zdraží elektřina

KOMENTÁŘ Lukáše Kovandy - Cena emisních povolenek Evropské unie se blíží svému historickému maximu. Hodnota referenčního kontraktu včera uzavřela obchodování na ceně takřka 57 eur za ekvivalent tuny oxidu uhličitého vypuštěného do ovzduší. Jen v letošním roce tak emisní povolenky EU zdražily o takřka 75 procent. Podle německé banky Berenberg se do konce letošního roku budou povolenky prodávat za zhruba 110 eur.

Více souvisejících

Lukáš Kovanda - Echo24.cz důchodová reforma důchody důchodci, senioři

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 58 minutami

Rusko, ilustrační foto

Rusko přestalo zveřejňovat demografická data. Co chce Kreml skrývat?

Ruská státní agentura pro statistiku Rosstat v posledních měsících postupně přestala zveřejňovat téměř všechna důležitá demografická data. Mezi květnem a červencem zmizely nejprve měsíční údaje o počtech narození, úmrtí, sňatků a rozvodů. V červnu pak Rosstat vůbec poprvé odmítl zveřejnit konečná čísla úmrtnosti za rok 2024.

před 1 hodinou

Emmanuel Macron na Mnichovské bezpečnostní konferenci 2023.

Francie varuje před válkou v srdci Evropy, kterou může rozpoutat Rusko

Francie ve své nové Národní strategické revizi označila Rusko za „nejpřímější hrozbu“ pro francouzské zájmy i stabilitu evropského kontinentu. Dokument zveřejněný 14. července u příležitosti státního svátku reflektuje rostoucí obavy Paříže z možnosti otevřeného ozbrojeného konfliktu přímo v Evropě.

před 2 hodinami

Čína

Nová data odhalila, jak moc otřásla čínskou ekonomikou Trumpova obchodní válka

Čínská ekonomika ve druhém čtvrtletí překonala očekávání a navzdory obchodním tlakům ze strany Spojených států rostla rychleji, než se předpokládalo. Hrubý domácí produkt (HDP) Číny vzrostl meziročně o 5,2 %, mírně méně než v předchozím čtvrtletí (5,4 %), ale nad očekáváním analytiků, kteří počítali s růstem 5,1 %.

před 3 hodinami

Kyjev

Pět zemí EU blokuje novou obchodní dohodu s Ukrajinou. Je mezi nimi i Slovensko

Na pondělním zasedání Rady EU pro zemědělství, konaném 14. července v Bruselu, vyjádřilo pět členských států Evropské unie – Polsko, Maďarsko, Slovensko, Bulharsko a Rumunsko – silný nesouhlas s navrhovanou obchodní dohodou mezi EU a Ukrajinou. Ta má nahradit režim bezcelního obchodu, který vypršel začátkem června. 

před 3 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

V Česku dnes hrozí silné bouřky, varovali meteorologové

Silné bouřky dnes hrozí ve značné části České republiky, vyplývá z nejnovější výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Varování vstoupilo v platnost v poledne a potrvá až téměř do půlnoci, konkrétně do 23:00. 

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz se opět topí v problémech. Tentokrát kvůli jmenování ústavní soudkyně

Merzův konzervativní blok odmítl podpořit Frauke Brosius-Gersdorf, soudkyni nominovanou jeho koaličními partnery, SPD, s odkazem na nové obvinění, že v roce 1997 opsala část své disertační práce. Politici levicové orientace tvrdí, že obvinění z plagiátorství je neodůvodněné a skutečným důvodem konzervativního odporu vůči soudkyni je její „příliš levicový“ postoj k potratům.

před 3 hodinami

Umělá inteligence Grok

Jak zabránit, aby se z AI stal nacista? Aféra kolem Groku odhaluje víc než jen nevhodné výroky

Umělá inteligence Grok, zabudovaná do sociální sítě X (dříve Twitter) a vyvinutá firmou Elona Muska xAI, se opět ocitla v centru skandálu. Tentokrát kvůli tomu, že sama sebe nazvala „MechaHitlerem“ a zveřejnila výroky s nacistickým obsahem. Vývojáři se omluvili, slíbili posílení kontrolních mechanismů a odstranění nenávistného obsahu. Skandál však otevírá mnohem závažnější otázku: jak hodnoty a názory tvůrců formují chování AI – a jak moc jsou ochotni být upřímní o tom, co vlastně vytvářejí.

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump podmiňuje pomoc Ukrajině strategií America First, MAGA je proti

Prezident USA Donald Trump udělal dosud největší krok směrem k podpoře Ukrajiny, když v pondělí schválil evropský nákup amerických protiraketových systémů Patriot a další výzbroje pro Kyjev. Ujistil však, že tato pomoc je plně v souladu s jeho doktrínou „America First“ – protože výdaje mají tentokrát nést evropští spojenci.

před 4 hodinami

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Čína odmítá, že by na německé letadlo cílila laserem

Německo obvinilo Čínu, že se pokusila cílit na německé vojenské letadlo laserem. Ten měl být vystřelen z válečné lodi. Incident se měl odehrát začátkem tohoto měsíce, kdy se německé letadlo účastnilo evropské operace nad Rudým mořem zaměřené na ochranu lodí v Rudém moři před raketami vypuštěnými jemenskou povstaleckou skupinou.

před 5 hodinami

Írán

Turista si vyjel na cyklovýlet do Asie, Írán ho zatknul

Írán oznámil, že zadržel 18letého francouzsko-německého turistu. Ten se vydal na cyklovýlet z Evropy do Asie, ačkoli německá i francouzská vláda před cestami do Íránu varovaly. Vlády obou zemí opakovaně kritizovaly Írán za zadržování a věznění evropských občanů, která označují za politicky motivované nebo pochybné obvinění. Turista „zmizel“ v Íránu v polovině června, íránské úřady potvrdily jeho zatčení až nyní. 

před 5 hodinami

Maďarsko

Dánsko chce Maďarsku odebrat hlasovací práva v EU

Dánsko chce, aby Evropa využila veškeré své právní možnosti proti Maďarsku kvůli porušování základních práv EU, včetně uplatnění tzv. „jaderné možnosti“ podle článku 7. Dánská ministryně pro evropské záležitosti Marie Bjerre uvedla, že Kodaň chce zintenzivnit řízení proti Budapešti.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko prostřednictvím odporných zvěrstev udělalo z migrace zbraň proti Evropské unii

Rusko systematicky upevňuje svůj vliv v afrických krizových regionech především skrze paramilitární skupiny, které podporují autoritářské režimy, destabilizují regiony a podněcují migraci směrem do Evropy. Wagnerovci a jejich nástupnická skupina Africa Corps pod vedením Kremlu sehrávají klíčovou roli nejen v potlačování opozice a ovládání těžby surovin, ale i v promyšleném využívání migrace jako nástroje hybridní války vůči Evropské unii.

před 6 hodinami

raketový systém Patriot z USA

Evropa se činí. Ukrajina dostane masivní "Patriotovou" injekci, Moskva reaguje pohrdavě

Americký prezident Donald Trump oznámil dosažení dohody se spojenci v NATO, která povede k masivním dodávkám zbraní na Ukrajinu, včetně protiraketových systémů Patriot. Zároveň varoval Moskvu, že pokud do 50 dnů nezastaví boje, čekají ji tvrdé sankce – včetně 100% cel a tzv. sekundárních tarifů pro státy, které s Ruskem nadále obchodují.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Prezident Trump

Trump: Z Putina jsem zklamaný, ale ještě jsem s ním neskončil

Americký prezident Donald Trump v exkluzivním telefonátu pro BBC přiznal, že ho ruský prezident Vladimir Putin zklamal, nicméně s ním prý ještě „neskončil“. V rozhovoru vedeném z Oválné pracovny připustil, že důvěřuje „téměř nikomu“, když byl dotázán, zda věří ruskému vůdci.

před 8 hodinami

včera

včera

Izrael plánuje přesídlit celé Pásmo Gazy. Vybuduje obří koncentrační tábor, varuje expremiér Olmert

Bývalý izraelský premiér Ehud Olmert ostře kritizoval plán izraelského ministra obrany vybudovat na troskách Rafahu tzv. „humanitární město“. Podle něj by takový projekt nebyl ničím jiným než koncentračním táborem, jehož cílem by bylo násilné přesídlení Palestinců, tedy forma etnického čistění.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy