Messiho zmáčkl byznys větší, než je on sám. Barcelona totiž stále sází na Superligu tolik, že ho obětovala

KOMENTÁŘ Lukáše Kovandy - Konec Lionela Messiho v Barceloně odráží síť souvislostí, která je příkladem toho, že i megastar jeho formátu může „skřípnout“ soukolí velkého byznysu. Většího, než je sebevětší fotbalista zeměkoule.

FC Barcelona představuje nejbohatší klub nejen fotbalový, ale obecně sportovní. V roce 2018 se jako první sportovní klub dějin přehoupla svými tržbami přes miliardu dolarů. Jak je tedy možné, že nemá na to, aby si udržela svoji největší hvězdu, Messiho? Důvod je, jak jinak, převážně ekonomický. Či spíše důvody.  

Na rozdíl od řady jiných velkoklubů, ať už fotbalových či jiných, je Barcelona navzdory obrovským tržbám jen poměrně málo zisková.  Aktuálně je dokonce ztrátová. Provozní ztráta za období od loňského do letošního června činí 100 milionů eur. Samozřejmě, covid dopadl na sport těžce obecně, jenže bez něj by Barcelona stejně vykázala jen relativně titěrný zisk 29 milionů eur.   

Klíčovým důvodem nízké ziskovosti je to, že Barcelonu ze sta procent vlastní fanoušci, takzvaní socis, tedy doslova partneři, kterých je skoro 150 tisíc. Podobně fanoušci vlastní i třeba Real Madrid. Prezident Barcelony nebo Realu tak není žádný majitel, ale prostě jeden z desetitisíců spolumajitelů, tedy člověk, jehož ze svého středu do čela zvolila fanouškovská základna.  Ročně fanouška jeho status partnera Barcelony vyjde na bezmála 200 eur. Za ně dostane snazší přístup k vstupenkám na zápasy, k „permicím“, hlasovací práva pro volbu prezidenta klubu nebo možnost využívat Barca TV, oficiální klubový mediální kanál.   

Fanouškovské vlastnictví se španělským klubům zvláště vyplácelo v devadesátých a nultých letech. Nemusely jako akciové firmy a mnohé jiné kluby rozdělovat zisk mezi standardní akcionáře, takže si mohli i na velký dluh dovolit velmi nákladné nákupy hráčů typu Zinedina Zidana, Luise Figa, Davida Beckhama nebo Ronaldinha.    

Jenže s příchodem multimiliardářů typu Romana Abramoviče do evropského fotbalu, v jeho případě konkrétně do Chelsea, stejně jako se přílivem petrodolarů a arabských vlastníků do klubů jako Paris Saint-Germain nebo Manchester City nastala změna v poměru uplatnitelné finanční síly. Tyto kluby totiž financoval nejen dluh, ale také vlastní kapitál, v podobě vlastního jmění toho či onoho oligarchy, šejka nebo jiného boháče či bohaté firmy nebo skupiny.   

Jenže v případě fanoušky vlastněných velkoklubů je prakticky nemyslitelné, že by byť jen menšinový podíl přešel do rukou jednotlivce nebo skupiny s rozsáhlým vlastním kapitálem. To by fanoušci nepřekousli! To nikdy nedopustí, aby se dělili s někým, jehož srdce netluče bezvýhradně a celoživotně pro Barcu nebo Real. A bez jejich souhlasu nedojde ke změně v majetkové struktuře. Ve výsledku tak finanční síla Barcelony nebo Realu relativně zeslábla. Lépe řečeno, musely jít do ještě hlubšího dluhu, aby mohly držet ve své finanční síle krok s velkokluby financovanými v zásadní míře vlastním kapitálem.   

Prohlubující se dluh si nejbohatší klub světa může dovolit utáhnout, ale i pro něj je to stále rizikovější. Riziko se zhmotňuje zejména tehdy, udeří-li krajně nepříznivá a nečekaná událost. Nějaká „černá labuť“. Takovou byla pro Barcelonu pandemie covidu. Dolehla na celý sport, jak jsme si řekli, zvláště těžce však dopadla na vysoce zadlužené, fanouškovské kluby v čele s Barcelonou. Neboť vyšší dluh činí zranitelnějšími nejen vlády, firmy a domácnosti, ale i sportovní kluby.   

Protože Barcelona nikdy nemusela generovat jako firma standardním akcionářům zisk, její ziskovost byla vždy velice útlá. Rekordní tržby tohoto klubu tak šly v podstatě jen na splátky kypícího dluhu, aktuálně přesahujícího miliardu eur, a na nákupy hráčských posil. To si totiž fanoušci, spoluvlastníci klubu, pochopitelně přáli nejvíce. Pro to tlouklo jejich srdce! A volili si do čela klubu takové figury, které jim nové hvězdy na trávníku naslibovaly, bez ohledu na dluhy a finanční polštář.  

Nechme stranou, že Barcelona poslední dobou poměrně často pořizovala předražené hráče, jejichž výkon na hřišti nezajišťoval návratnost takové investice. To už problém jen zhoršilo.   

Barcelona si totiž neodkládala peníze stranou, nevytvářela si polštář pro špatné časy. Ty udeřily s příchodem pandemie.   

Prohlubující se dluh Barcelony byl jedním z důvodů, proč se rozhodla jít do projektu evropské fotbalové Superligy. Spolu s ní ji mělo tvořit šest anglických, tři italské a dva další španělské kluby, včetně Realu.  Kvůli pandemii se drtivá většina z tohoto tuctu velkoklubů ocitla v sezóně 2019/2020 ve ztrátě.  

Superliga představovala pro dvanáct klubů a jejich majitele, spolumajitele, členy, akcionáře či investory způsob, jak si pro sebe pojistit výsadní pozici v rámci přední evropské klubové soutěže, jakési trvalé privilegium. Kromě dvanácti zakládajících klubů by se Superligy účastnily permanentně ještě další tři kluby, aniž by jim hrozil „sestup“. Velkokluby by si tak pro sebe na nepřetržité období „uzamkly“ tučné zisky, například z televizních práv, z účasti ve „VIP“ klubové soutěži.   

Jenže se k nim odmítly přidat francouzské a německé velkokluby. Halasná kritika projektu Superligy zazněla například z Paris Saint-Germain. Vzhledem k výše řečenému, žádný div. Klub, jehož vládcem je katarský šejk Násir Al-Chelajfí žádnou Superligu nepotřebuje. Je kapitálově dost silný i bez ní, neb Kataru zemní plyn rozhodně nedochází. Ve zkapalněné podobě jej vyváží nejvíce na světě.  

Navíc – a především – se vzedmula vlna silného odporu fotbalové veřejnosti, postupně pak také sponzorů, fotbalových hvězd dávné i méně dávné minulosti, asociací v čele s UEFA a FIFA, ale také předních evropských politiků typu britského premiéra Borise Johnsona nebo francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.  

Všechny je více či méně upřímně popudila až rozlítila zejména uzavřená povaha zamýšlené Superligy, která se naopak zamlouvala zakládajícím klubům a investorům. Americká banka JP Morgan plán Superligy podporovala investicí čtyř miliard eur.   

Kluby, jež by se účastnily Superligy, by se pochopitelně neúčastnily stávajících pohárových soutěží, v čele s Ligou mistrů.  

Velkokluby založení Superligy fatálně podcenily z hlediska své komunikace s veřejností, které plán na spuštění nové soutěže bez velké přípravy oznámily letos na jaře.  Po mediálním „výprasku“ se několik měsíců zdálo, že nápad na Superligu je na dlouho „u ledu“.  

Jenže Barcelona a Madrid se s tím smiřují jen těžko. Oba tyto španělské velkokluby měly v Superlize figurovat, od čehož si slibovaly výrazné zlepšení své finanční situace. V myšlenku Superligy evidentně stále věří. Letos v létě prý probíhají další jednání o jejím založení.  

Čímž se vracíme zpět k Messimu.    

Sám prezident Barcelony Joan Laporta připouští, že Messiho mohla v klubu udržet injekce soukromého kapitálu CVC Capital Partners. Fond, jenž oficiálně sídlí v Lucembursku, ač prakticky je řízený z Londýna, by získal za bezmála 30 miliard dolarů necelou desetinu tržeb celé první španělské fotbalové ligy, La Liga. Hned 90 procent z této sumy by šlo přímo klubům. Jenže právě tuto injekci Barcelona odmítá, stejně tedy jako akvizici deseti procent ligy ze strany fondu. Podobně odmítavý je i Real Madrid.  

Pokud by „Barca“ injekci získala, velmi pravděpodobně by dále mohla platit Messiho tak, aby zároveň splňovala podmínky La Ligy. Ty dovolují každému z jejích týmů platit hráčům dohromady jen určitou sumu odvozovanou od aktuální finanční síly klubu. Ta v případě „Barcy“ nyní není kvůli malým rezervám, drahým hráčům a pandemii dostatečná.  

Jenže vstup fondu CVC do La Ligy by znamenal, že by Barcelona musela definitivně zapomenout na založení evropské Superligy. A tahle myšlenka se vedení na Camp Nou zajídá. Svoji tíživou finanční situaci by tam nyní nejradši řešili právě vytvořením evropské superelitní „VIP“ klubové soutěže týmů španělských, italských, anglických a možná i dalších.  

Slibují si od zjevně ní tolik moc miliard, že jsou ochotní jít i proti hněvu dalších spolumajitelů, fanoušků, a hází přes palubu dokonce i Messiho.  

Související

Lionel Messi

Lionel Messi podepsal smlouvu v Inter Miami. Jeho plat přesáhne miliardu korun ročně

Fotbalový klub působící v Major League Soccer (MLS) Inter Miami oficiálně oznámil, že fotbalová ikona Lionel Messi podepsal s klubem v sobotu smlouvu na dva a půl roku s opcí s ročním příjmem ve výši 50 až 60 milionů dolarů (1,3 miliardy korun). Tímto krokem se argentinská superhvězda připojuje k týmu a stává se významnou posilou pro americkou fotbalovou ligu. Informuje server CNN.

Více souvisejících

Lionel Messi FC Barcelona Lukáš Kovanda -

Aktuálně se děje

před 3 minutami

před 50 minutami

Palestina, pásmo Gazy

UNICEF bije na poplach: Tisíce dětí v Gaze skončilo v péči lékařů, hrozí hladomor

Podle nejnovější zprávy Dětského fondu OSN (UNICEF) bylo od začátku roku v Pásmu Gazy ošetřeno více než 9 000 dětí trpících podvýživou. Odborníci na potravinovou bezpečnost zároveň varují, že pokud Izrael neukončí svou vojenskou kampaň a zcela nezruší blokádu území, region se může zcela propadnout do hladomoru. Světová zdravotnická organizace (WHO) minulý týden oznámila, že obyvatelé Gazy už nyní hladovějí.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump v Rijádu

Trumpova dohoda století za 2 biliony dolarů? Skutečnost je úplně jiná

Po návratu z čtyřdenní návštěvy Perského zálivu, se prezident Spojených států Donald Trump pochlubil světu, že pro Ameriku zajistil investiční dohody v hodnotě přesahující 2 biliony dolarů. Při tradičně okázalém vystupování hovořil o historickém úspěchu a tvrdil, že „nikdy nic takového nebylo“. Při své cestě navštívil tři klíčové hráče v regionu: Saúdskou Arábii, Katar a Spojené arabské emiráty. Celý výlet se odehrával v duchu pompézního ceremoniálu, královských přivítání, přehlídek, jezdeckých jednotek a technologických vizí. Ale jaká je skutečnost za těmito ohromujícími čísly?

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Karol Nawrocki

Pokud vyhraje Nawrocki, bude to mít ruská propaganda v Polsku snazší, říká Klípa

Polsko za necelé dva týdny čeká klíčové druhé kolo prezidentských voleb. Politolog Ondřej Klípa z Univerzity Karlovy pro EuroZprávy.cz upozornil na zásadní rozdíly mezi kandidáty. zatímco Rafał Trzaskowski je proevropský a podporuje Ukrajinu, Piotr Nawrocki má blízko k ruským narativům. Jeho vítězství by podle Klípy posílilo proruskou propagandu a zkomplikovalo vládní agendu.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ozempic

Zázračný lék na hubnutí? Ozempic s sebou nese i vážná rizika

Ozempic je injekční antidiabetický lék, který se stal velmi populárním, i když byl původně vyvinut pro léčbu cukrovky 2. typu. Obsahuje účinnou látku semaglutid, která reguluje hladinu cukru v krvi a v některých případech redukuje hmotnost. Toho začaly využívat celebrity, a i běžní lidé. Zdá se, že jeho užívání je jednoduché. Stačí jen pár týdnů až měsíců píchat injekci do břicha, stehna nebo horní části paže a zhubnete o několik kilo. Avšak tohle nemusí být pravda. Můžou se vyskytnout nežádoucí účinky.

před 3 hodinami

Yaron Lischinsky a Sarah Lynn Milgrim

Partneři, kteří se nedožili svatby. Zastřelení diplomaté se měli příští týden zasnoubit

Dva zaměstnanci izraelského velvyslanectví – Yaron Lischinsky a Sarah Lynn Milgrim, kteří byli ve Washingtonu, D.C. ve středu večer brutálně zavražděni, byli partneři a plánovali svatbu. Tragédii potvrdilo izraelské ministerstvo zahraničí, které vyjádřilo hluboký zármutek a označilo čin za „brutální teroristický útok“. Událost okamžitě vyvolala reakce napříč izraelskou politickou scénou i ve Spojených státech.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Donald Trump

Proevropské a proamerické Polsko ukazuje EU, jak se vypořádat s Trumpem

Evropská unie se v nadcházejících letech bude muset znovu naučit jednat s prezidentem Donaldem Trumpem. Ten totiž po návratu do Bílého domu nejen hrozí novými cly, ale zároveň zpochybňuje základní principy NATO i samotné fungování mezinárodního řádu. V této složité situaci může mít EU užitečný vzor – Polsko, které se dlouhodobě pohybuje na pomezí loajality vůči USA a zároveň hlubokého zapojení do evropského integračního projektu.

před 6 hodinami

Děti

Není to výmluva, ale diagnóza. Za ADHD nemůže výchova ani moderní technologie

Neurovývojová porucha, která je často mylně připisovaná nesprávné výchově nebo rozvoji moderních technologií, ovlivňuje schopnost se soustředit a rovněž brání regulaci fyzické aktivity. Ačkoli je ADHD, porucha pozornosti s hyperaktivitou (Attention Deficit Hyperactivity Disorder) většinou spojována s dětmi – ve velké míře se projevuje také u dospělých lidí, i když ve většině případů diagnóza přetrvává už z dětství.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Cyril Ramaphosa

Trumpův podraz nevyšel. Ramaphosa je po útoku v Bílém domě v JAR za hvězdu

Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa čelil během středeční návštěvy v Bílém domě nečekané konfrontaci ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten během společného setkání, sledovaného médii z celého světa, promítl kontroverzní video tvrdící, že v Jižní Africe dochází k „genocidě bělochů“. Ramaphosa se během vypjaté scény zachoval s chladnou hlavou, což mu doma vyneslo vlnu uznání.

před 6 hodinami

David Kämpf byl součástí loňského mistrovského týmu.

Posila z NHL Kämpf už je ve Stockholmu a má za sebou první trénink

Už ve středu večer byl k vidění v dějišti hokejového světového šampionátu, tedy ve Stockholmu, útočník Toronta David Kämpf, očekávaná posila ze zámořského Toronta. Krátce po svém příletu se zúčastnil tréninku s národním týmem, za nějž by měl nastoupit ve čtvrtek večer v klíčovém čtvrtfinále proti domácímu Švédsku.

před 7 hodinami

Policie USA

Při střelbě ve Washingtonu byli zabiti zaměstnanci izraelské ambasády. Izrael a USA mluví o antisemitském útoku

Ve středu večer došlo u Kapitolu Spojených států k tragédii, která opět zvedla napětí kolem izraelsko-palestinského konfliktu i otázky antisemitismu. Dva zaměstnanci izraelské ambasády byli smrtelně postřeleni při odchodu z události v Capital Jewish Museum v centru Washingtonu. Americké úřady a izraelská vláda hovoří o brutálním antisemitském činu, jehož pachatelem je třicetiletý Elias Rodriguez z Chicaga.

před 8 hodinami

vesmir

Největší výzkum svého druhu vyvrátil představu o pustém vesmíru. Superzemě jsou obvyklejší, než se čekalo

Exoplaneta neboli extrasolární planeta je planeta, která se nachází mimo naši sluneční soustavu a obíhá kolem jiné hvězdy než Slunce. Superzemě je jedním z typu exoplanet a vyznačuje se tím, že je velikostně i hmotnostně větší než naše Země, ale menší než ledoví obři jako Uran a Neptun. Nový výzkum, vedený Centrem pro astrofyziku Harvard & Smithsonian (CfA), ukázal, že exoplanety jsou v Mléčné dráze běžnější, než se dosud předpokládalo.

před 8 hodinami

Donald Trump a Cyril Ramaphosa

Trump si podal Ramaphosu tvrdě, ale zbytečně. Tvrzení o genocidě bílých farmářů je lež

Prezident Spojených států Donald Trump opět čelí kritice za šíření dezinformací, když během středečního setkání s jihoafrickým prezidentem Cyrilem Ramaphosou v Oválné pracovně Bílého domu hovořil o údajné „genocidě“ bílých farmářů v Jihoafrické republice. Tato tvrzení však neodpovídají realitě a dlouhodobě je podle CNN šíří zejména bělošské nacionalistické skupiny.

před 9 hodinami

včera

Trump prezidentovi JAR vyrazil dech. Přehrál mu video s vymyšlenými obviněními z genocidy

Prezident Spojených států Donald Trump během dnešního jednání v Bílém domě šokoval svého hosta, jihoafrického prezidenta Cyrila Ramaphosu, když jej nečekaně konfrontoval s opakovanými a nepodloženými tvrzeními o údajné „genocidě bělochů“ v Jižní Africe. Setkání, které mělo být zaměřeno na obchod a nerostné suroviny, se rychle změnilo v dramatickou výměnu názorů na jeden z nejcitlivějších problémů jihoafrické společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy