Messiho zmáčkl byznys větší, než je on sám. Barcelona totiž stále sází na Superligu tolik, že ho obětovala

KOMENTÁŘ Lukáše Kovandy - Konec Lionela Messiho v Barceloně odráží síť souvislostí, která je příkladem toho, že i megastar jeho formátu může „skřípnout“ soukolí velkého byznysu. Většího, než je sebevětší fotbalista zeměkoule.

FC Barcelona představuje nejbohatší klub nejen fotbalový, ale obecně sportovní. V roce 2018 se jako první sportovní klub dějin přehoupla svými tržbami přes miliardu dolarů. Jak je tedy možné, že nemá na to, aby si udržela svoji největší hvězdu, Messiho? Důvod je, jak jinak, převážně ekonomický. Či spíše důvody.  

Na rozdíl od řady jiných velkoklubů, ať už fotbalových či jiných, je Barcelona navzdory obrovským tržbám jen poměrně málo zisková.  Aktuálně je dokonce ztrátová. Provozní ztráta za období od loňského do letošního června činí 100 milionů eur. Samozřejmě, covid dopadl na sport těžce obecně, jenže bez něj by Barcelona stejně vykázala jen relativně titěrný zisk 29 milionů eur.   

Klíčovým důvodem nízké ziskovosti je to, že Barcelonu ze sta procent vlastní fanoušci, takzvaní socis, tedy doslova partneři, kterých je skoro 150 tisíc. Podobně fanoušci vlastní i třeba Real Madrid. Prezident Barcelony nebo Realu tak není žádný majitel, ale prostě jeden z desetitisíců spolumajitelů, tedy člověk, jehož ze svého středu do čela zvolila fanouškovská základna.  Ročně fanouška jeho status partnera Barcelony vyjde na bezmála 200 eur. Za ně dostane snazší přístup k vstupenkám na zápasy, k „permicím“, hlasovací práva pro volbu prezidenta klubu nebo možnost využívat Barca TV, oficiální klubový mediální kanál.   

Fanouškovské vlastnictví se španělským klubům zvláště vyplácelo v devadesátých a nultých letech. Nemusely jako akciové firmy a mnohé jiné kluby rozdělovat zisk mezi standardní akcionáře, takže si mohli i na velký dluh dovolit velmi nákladné nákupy hráčů typu Zinedina Zidana, Luise Figa, Davida Beckhama nebo Ronaldinha.    

Jenže s příchodem multimiliardářů typu Romana Abramoviče do evropského fotbalu, v jeho případě konkrétně do Chelsea, stejně jako se přílivem petrodolarů a arabských vlastníků do klubů jako Paris Saint-Germain nebo Manchester City nastala změna v poměru uplatnitelné finanční síly. Tyto kluby totiž financoval nejen dluh, ale také vlastní kapitál, v podobě vlastního jmění toho či onoho oligarchy, šejka nebo jiného boháče či bohaté firmy nebo skupiny.   

Jenže v případě fanoušky vlastněných velkoklubů je prakticky nemyslitelné, že by byť jen menšinový podíl přešel do rukou jednotlivce nebo skupiny s rozsáhlým vlastním kapitálem. To by fanoušci nepřekousli! To nikdy nedopustí, aby se dělili s někým, jehož srdce netluče bezvýhradně a celoživotně pro Barcu nebo Real. A bez jejich souhlasu nedojde ke změně v majetkové struktuře. Ve výsledku tak finanční síla Barcelony nebo Realu relativně zeslábla. Lépe řečeno, musely jít do ještě hlubšího dluhu, aby mohly držet ve své finanční síle krok s velkokluby financovanými v zásadní míře vlastním kapitálem.   

Prohlubující se dluh si nejbohatší klub světa může dovolit utáhnout, ale i pro něj je to stále rizikovější. Riziko se zhmotňuje zejména tehdy, udeří-li krajně nepříznivá a nečekaná událost. Nějaká „černá labuť“. Takovou byla pro Barcelonu pandemie covidu. Dolehla na celý sport, jak jsme si řekli, zvláště těžce však dopadla na vysoce zadlužené, fanouškovské kluby v čele s Barcelonou. Neboť vyšší dluh činí zranitelnějšími nejen vlády, firmy a domácnosti, ale i sportovní kluby.   

Protože Barcelona nikdy nemusela generovat jako firma standardním akcionářům zisk, její ziskovost byla vždy velice útlá. Rekordní tržby tohoto klubu tak šly v podstatě jen na splátky kypícího dluhu, aktuálně přesahujícího miliardu eur, a na nákupy hráčských posil. To si totiž fanoušci, spoluvlastníci klubu, pochopitelně přáli nejvíce. Pro to tlouklo jejich srdce! A volili si do čela klubu takové figury, které jim nové hvězdy na trávníku naslibovaly, bez ohledu na dluhy a finanční polštář.  

Nechme stranou, že Barcelona poslední dobou poměrně často pořizovala předražené hráče, jejichž výkon na hřišti nezajišťoval návratnost takové investice. To už problém jen zhoršilo.   

Barcelona si totiž neodkládala peníze stranou, nevytvářela si polštář pro špatné časy. Ty udeřily s příchodem pandemie.   

Prohlubující se dluh Barcelony byl jedním z důvodů, proč se rozhodla jít do projektu evropské fotbalové Superligy. Spolu s ní ji mělo tvořit šest anglických, tři italské a dva další španělské kluby, včetně Realu.  Kvůli pandemii se drtivá většina z tohoto tuctu velkoklubů ocitla v sezóně 2019/2020 ve ztrátě.  

Superliga představovala pro dvanáct klubů a jejich majitele, spolumajitele, členy, akcionáře či investory způsob, jak si pro sebe pojistit výsadní pozici v rámci přední evropské klubové soutěže, jakési trvalé privilegium. Kromě dvanácti zakládajících klubů by se Superligy účastnily permanentně ještě další tři kluby, aniž by jim hrozil „sestup“. Velkokluby by si tak pro sebe na nepřetržité období „uzamkly“ tučné zisky, například z televizních práv, z účasti ve „VIP“ klubové soutěži.   

Jenže se k nim odmítly přidat francouzské a německé velkokluby. Halasná kritika projektu Superligy zazněla například z Paris Saint-Germain. Vzhledem k výše řečenému, žádný div. Klub, jehož vládcem je katarský šejk Násir Al-Chelajfí žádnou Superligu nepotřebuje. Je kapitálově dost silný i bez ní, neb Kataru zemní plyn rozhodně nedochází. Ve zkapalněné podobě jej vyváží nejvíce na světě.  

Navíc – a především – se vzedmula vlna silného odporu fotbalové veřejnosti, postupně pak také sponzorů, fotbalových hvězd dávné i méně dávné minulosti, asociací v čele s UEFA a FIFA, ale také předních evropských politiků typu britského premiéra Borise Johnsona nebo francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.  

Všechny je více či méně upřímně popudila až rozlítila zejména uzavřená povaha zamýšlené Superligy, která se naopak zamlouvala zakládajícím klubům a investorům. Americká banka JP Morgan plán Superligy podporovala investicí čtyř miliard eur.   

Kluby, jež by se účastnily Superligy, by se pochopitelně neúčastnily stávajících pohárových soutěží, v čele s Ligou mistrů.  

Velkokluby založení Superligy fatálně podcenily z hlediska své komunikace s veřejností, které plán na spuštění nové soutěže bez velké přípravy oznámily letos na jaře.  Po mediálním „výprasku“ se několik měsíců zdálo, že nápad na Superligu je na dlouho „u ledu“.  

Jenže Barcelona a Madrid se s tím smiřují jen těžko. Oba tyto španělské velkokluby měly v Superlize figurovat, od čehož si slibovaly výrazné zlepšení své finanční situace. V myšlenku Superligy evidentně stále věří. Letos v létě prý probíhají další jednání o jejím založení.  

Čímž se vracíme zpět k Messimu.    

Sám prezident Barcelony Joan Laporta připouští, že Messiho mohla v klubu udržet injekce soukromého kapitálu CVC Capital Partners. Fond, jenž oficiálně sídlí v Lucembursku, ač prakticky je řízený z Londýna, by získal za bezmála 30 miliard dolarů necelou desetinu tržeb celé první španělské fotbalové ligy, La Liga. Hned 90 procent z této sumy by šlo přímo klubům. Jenže právě tuto injekci Barcelona odmítá, stejně tedy jako akvizici deseti procent ligy ze strany fondu. Podobně odmítavý je i Real Madrid.  

Pokud by „Barca“ injekci získala, velmi pravděpodobně by dále mohla platit Messiho tak, aby zároveň splňovala podmínky La Ligy. Ty dovolují každému z jejích týmů platit hráčům dohromady jen určitou sumu odvozovanou od aktuální finanční síly klubu. Ta v případě „Barcy“ nyní není kvůli malým rezervám, drahým hráčům a pandemii dostatečná.  

Jenže vstup fondu CVC do La Ligy by znamenal, že by Barcelona musela definitivně zapomenout na založení evropské Superligy. A tahle myšlenka se vedení na Camp Nou zajídá. Svoji tíživou finanční situaci by tam nyní nejradši řešili právě vytvořením evropské superelitní „VIP“ klubové soutěže týmů španělských, italských, anglických a možná i dalších.  

Slibují si od zjevně ní tolik moc miliard, že jsou ochotní jít i proti hněvu dalších spolumajitelů, fanoušků, a hází přes palubu dokonce i Messiho.  

Související

Zřejmě nejlepší fotbalista planety Lionel Messi.

Messi se stal nejlepším fotbalistou FIFA za minulý rok. Benzema se následně opřel do federace

Na pondělním galavečeru v Paříži byl vyhlášen novým držitelem ceny mezinárodní fotbalové federace FIFA pro nejlepšího fotbalistu roku, přičemž se tradiční anketa nově jmenuje The Best, argentinský fotbalista Lionel Messi. Čerstvý mistr světa vyhrál tuto anketu před Kylianem Mbappém a Karimem Benzemou, jenž tak nenavázal na premiérový zisk Zlatého míče z října loňského roku. Organizátory ankety pak francouzský útočník Realu Madrid na sociálních sítích nepřímo nařkl ze lži. 
Logo Barcelony na trávníku stadionu Nou Camp.

Bývalé vedení Barcelony hanělo Messiho, ukazují uniklé zprávy z Whatsappu

Přestože už od předloňského léta působí Lionel Messi v Paříži, nyní v jeho bývalém působišti Barceloně vypukla kauza spočívající v husté atmosféře mezi bývalým vedením velkoklubu a právě hvězdným Argentincem. Jak totiž informuje španělský deník El Periodico, na světlo světa vypluly zprávy z Whatsappu mezi vedoucím právního oddělení Romanem Gomezem Pontim a bývalým klubovým představenstvem reprezentovaný Josepem Mariou Bartomeuem, v nichž nenechávali nit suchou právě na argentinské hvězdě.

Více souvisejících

Lionel Messi FC Barcelona Lukáš Kovanda -

Aktuálně se děje

před 33 minutami

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusové válčící na Ukrajině nedostali slíbené výplaty. Je to "hromadný problém", píše server Vjorstka

V 53 z 85 ruských regionů zpozdili či vůbec nevyplatili slíbené výplaty vojákům válčícím na Ukrajině, tvrdí server Vjorstka. Vojáci s profesionálním kontraktem s armádou, vojáci zmobilizovaní do armády ze zálohy, dobrovolníci a jejich příbuzní si stěžují, že místo slibovaných 195.000 rublů (asi 55.270 Kč) měsíčně dostali na bankovní účty řádově menší sumy. Server neupřesnil, kolika vojáků se problém týká, ale tvrdí, že jde už o "hromadný problém".

Aktualizováno před 1 hodinou

včera

včera

Petr Pavel

Česko má kapacitu vyrábět munici, mohli by to dělat Ukrajinci, řekl Pavel

 Česká republika pomohla zbrojními dodávkami Ukrajině jak mohla, ale mnoho dalších možností již nemá. V rozhovoru pro čtvrteční vydání deníku Süddeutsche Zeitung to prohlásil český prezident Petr Pavel. Listu, který rozhovor zveřejnil již dnes večer na svém webu, rovněž řekl, že Česko má kapacity pro výrobu munice, ale nedostatek pracovních sil, řešením by tak mohli být Ukrajinci. Hovořil i o tom, že západní Evropa konečně našla ve středoevropských a východoevropských státech partnery, kteří se nebojí říct svůj názor a kteří jsou schopni podílet se na společných projektech.

včera

Americký dolar

Fed zvýšil základní úrok o čtvrt procentního bodu

Měnový výbor americké centrální banky (Fed) na závěr dvoudenního zasedání podle očekávání zvýšil základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 4,75 procenta až pět procent. Banka však ve svém prohlášení naznačila, že je blízko pozastavení dalšího zvyšování nákladů na úvěry v souvislosti s nedávnými otřesy na finančních trzích po pádu dvou amerických bank.

včera

Mexiko, ilustrační foto

Mexiko nepouští do země desítky českých turistů. Zadrží je i na několik dní

Mexické úřady v uplynulých měsících nevpustily do země desítky českých turistů. Dnes to na dotaz ČTK sdělila česká konzulka v Mexiku Zdeňka Šubrová. Podle ní se problém týká také návštěvníků z jiných evropských a latinskoamerických zemí. Úřady turisty po příletu do země na několik hodin či dní zadrží. Mexická policie tvrdí, že jen vymáhá platné zákony. České velvyslanectví proti postupu mexických úřadů protestovalo. O problémech českých cestovatelů v Mexiku informoval i server Česká justice.

včera

ústr

Rada ÚSTR se vložila do sporu Kudrny s částí zaměstnanců

Rada Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), která je nejvyšším orgánem ústavu, se zastala ředitele Ladislava Kudrny ve sporu s částí zaměstnanců. Podle rady ředitel svými kroky naplňuje koncepci, s kterou byl do funkce zvolen. Usnesení rady poskytl ČTK mluvčí ústavu Martin Vacek. 

včera

Aktualizováno včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda částečně změnila strategii vzdušných úderů

Ruská armáda částečně změnila strategii vzdušných úderů, které od loňského podzimu cílí na Ukrajinu, řekl dnes serveru RBK-Ukrajina zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky GUR Vadym Skibickyj. Rusko sice podle něj i nadále útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, nové cíle ale budou vojenské.

včera

Kyjev

Válku vyhrajeme, Rusko porazíme, je přesvědčeno 97 procent Ukrajinců

Naprostá většina Ukrajinců, 97 procent, věří ve vítězství nad Ruskem a téměř tři čtvrtiny věří i v to, že se Ukrajině podaří získat zpět i všechna území v hranicích z roku 1991. Vyplývá to z průzkumu, který provedla ukrajinská sociologická skupina Rejting na zakázku amerického Mezinárodního republikánského institutu (IRI). O výsledcích průzkumu informovala mimo jiné ruská redakce BBC, která připomněla, že loni v dubnu takto uvažovalo jen 53 procent dotázaných.

včera

Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Jurečka chce uzákonit dřívější důchod pro náročné profese

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce ve druhém letošním pololetí předložit zákon s úpravou dřívějších penzí pro náročné profese. Pravidla by pak měla v praxi začít platit nejpozději v roce 2025. Jurečka to řekl dnes večer v Praze odborářům svazu KOVO. Podle ministra je v koalici na dřívějších penzích shoda a "doladit" se musí výčet pracovníků i podmínky pro zaměstnavatele. Jednat o tom chce šéf resortu práce a sociálních věcí příští měsíc.

včera

Izrael, ilustrační foto

Izrael a Polsko se po letitých sporech zase usmířily

Izraelský ministr zahraničí Eli Kohen se svým polským protějškem Zbigniewem Rauem podepsal dohodu o obnovení cest izraelských studentů do bývalých nacistických koncentračních táborů na území Polska. Izraelský tisk minulý týden dohodu avizoval jako krok na cestě k úplnému obnovení izraelsko-polských vztahů, které v posledních letech kalily spory kvůli polským zákonům ohledně holokaustu a s tím souvisejícím omezením restitucí. Oba státy kvůli tomu načas odvolaly své velvyslance - v polském případě až dosud.

včera

Ilustrační foto

Zárukou to neskončí. EU chce, aby výrobci povinně opravovali elektrospotřebiče i po záruce

Evropská komise (EK) dnes navrhla pravidla, která by výrobcům ukládala povinnost nabízet opravu výrobků, například praček a televizí, i po záruce, po dobu pěti až deseti let od prodeje. Pravidla by se dále vztahovala na ledničky, vysavače a další zboží, které je podle unijního práva považováno za "opravitelné". EU jedná o pravidlech, která by tento požadavek rozšířila na chytré telefony a tablety. EK o tom informovala v tiskové zprávě.

včera

Marija Lvovová-Bělovová

Zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí tvrdí, že neví, z čeho ji ICC obviňuje

Zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí Marija Lvovová-Bělovová dnes uvedla, že neví, z čeho přesně ji Mezinárodní trestní soud (ICC) obviňuje. Soud podle ní není konkrétní, napsal server Meduza. ICC na zmocněnkyni a rovněž na ruského prezidenta Vladimira Putina vydal minulý týden zatykač v souvislosti s únosy ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. ICC dnes odsoudil výhrůžky ze strany Ruska.

včera

Ilustrační foto

Problémy neskončily, zkrachují další banky, varuje šéf investičního fondu

Problémy bankovního sektoru vyvolané pádem Silicon Valley Bank (SVB) ještě neskončily a do dvou let zkrachuje značný počet bank. Na konferenci agentury Bloomberg to řekl generální ředitel investičního fondu Man Group Luke Ellis. Ohroženy podle něj mohou být hlavně menší a regionální banky v USA a menší banky v Británii.

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie

Policie vyšetřuje údajné pokousání člověka vlkem jako šíření poplašné zprávy

Policie vyšetřuje údajné pokousání člověka vlkem v Krušných horách jako šíření poplašné zprávy. Severu iDNES.cz to dnes potvrdila mluvčí chomutovské policie Miroslava Glogovská. Událost se údajně stala druhý březnový víkend nedaleko Hory sv. Šebestiána na Chomutovsku. V příspěvku na sociálních sítích stálo, že muž před vlkem chránil svého psa, divoké zvíře ho poté pokousalo.

včera

Vláda Petra Fialy ve Sněmovně

Vláda prodloužila o rok pravidla nouzového ubytování válečných uprchlíků

Vláda prodloužila o rok platnost pravidel pro nouzové ubytování válečných uprchlíků. Upravuje to nařízení, které kabinet dnes schválil. ČTK to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Předpis má platit do konce března příštího roku. Do té doby má zatím trvat dočasná ochrana příchozích v Česku i dalších zemích EU.

Aktualizováno včera

Jak konsolidovat státní rozpočet? Stanjura chce představit plán do konce dubna

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce představit balíček opatření pro konsolidaci státního rozpočtu do konce dubna. První čtení příslušného zákona ve Sněmovně by se mělo uskutečnit ještě před prázdninami. Na dotaz ČTK to dnes řekl mluvčí ministerstva financí Tomáš Weiss. 

Zdroj: ČTK

Další zprávy