Jak vysoká bude minimální mzda po konci letošního roku? Jasno o tom zatím není, tripartita má na nalezení shody o výši růstu nejnižšího výdělku ještě několik týdnů. V budoucnu by se podobné debaty vůbec vést nemusely. Řeší se totiž zavedení automatické valorizace minimální mzdy.
Minimální mzda v současnosti činí 17 300 korun. Naposledy se zvyšovala z rozhodnutí současné vlády v lednu o 1100 korun za měsíc, respektive o 7,40 Kč za hodinu. Hodinová sazba tak stoupla 103,80 Kč.
Tripartita se na konci září neshodla na růstu minimální mzdy pro rok 2024. Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhovalo zvýšení o 1600 korun na 18 900 korun, nebo o 2100 korun na 19 400 korun. Zaměstnavatelé jsou ochotni přidat maximálně tisícovku. Odbory naopak požadovaly navýšení o 2200 korun na 19 500 korun.
Diskuze budou pokračovat, přičemž o jejich výsledku má být jasno do poloviny listopadu, napsala ČT24. Cílem ministerstva je, aby nejnižší výdělek dosahoval do pěti let 45 až 50 procent výše průměrné mzdy.
Úřad proto v říjnu poslal do meziresortního připomínkového řízení novelu zákoníku práce zavádějící valorizační mechanismus minimální mzdy. Byla by tak stanovena jasná a předvídatelná pravidla pro výpočet i aktualizaci minimální mzdy. Výše bude vycházet ze zákonných parametrů.
"Jsem rád, že v otázce systémového řešení stanovování minimální mzdy se nyní výrazně posouváme. Konečnou podobu novely jsme připravovali v úzké spolupráci s odborníky, vycházíme ale i z požadavků a dohody se sociálními partnery, se kterými MPSV v uplynulých týdnech intenzivně jednalo v rámci pracovní skupiny. Je naším společným cílem, aby minimální mzda rostla vždy transparentně a hlavně předvídatelně. Odpadne tak každoroční vyjednávání, které není srozumitelné pro nikoho," uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Částka minimální mzdy bude podle návrhu MPSV výsledkem součinu koeficientu stanoveného vládou a predikce průměrné mzdy v národním hospodářství pro příslušný kalendářní rok. Materiál je předkládán ve dvou variantách, a to s referenční hodnotou 50 % nebo 45 % průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství.
Koeficient bude představovat cílený poměr minimální a průměrné mzdy v daném kalendářním roce. Při jeho stanovování bude vláda vycházet ze zákonem stanovených kritérií. Mezi ně patří kupní síla zákonných minimálních mezd s ohledem na životní náklady, obecná úroveň mezd a jejich rozdělení, tempo růstu mezd, dlouhodobá vnitrostátní míra produktivity a její vývoj.
Novela upravuje také zákonnou podobu zaručené mzdy, a to opět ve dvou variantách. Podle první možnosti budou stanoveny 4 skupiny prací rozdělené podle kvalifikační náročnosti prací. Druhou variantou je tuto právní úpravu zcela zrušit.
"Pamatujeme také na zaměstnavatele a snažíme se o to, aby ubývalo zbytečné byrokracie. Navrhujeme tak zrušit povinnost vydávat písemný rozvrh čerpání dovolené. Z praxe víme, že každoroční sestavování plánu dovolených je převážně formální záležitostí a není proto již důvod, aby zaměstnavatelé museli něčemu takovému věnovat zvláštní pozornost," doplnil ministr Jurečka.
Novela nyní projde meziresortním připomínkovým řízením. Její účinnost je plánována na 1. července 2024. Minimální mzda by tak byla poprvé stanovena na základě valorizačního mechanismu pro rok 2025. Příslušná legislativa vychází z programového prohlášení vlády a zároveň provádí transpozici příslušné směrnice Evropského parlamentu a Rady EU o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii.
Související

Co vše se od letoška mění? Rostou důchody i minimální mzda

Minimální mzda vzroste na téměř 21 tisíc, oznámil Jurečka. Do pěti let má stoupnout až na 29 tisíc
Minimální mzda , mzdy / platy , Ministerstvo práce a soc. věcí , Odbory , zaměstnavatelé , Marian Jurečka (KDU-ČSL)
Aktuálně se děje
před 43 minutami

Kamala Harris po třech měsících prolomila mlčení. Poprvé od voleb tvrdě zkritizovala Trumpa
před 1 hodinou

Evropa slaví, Trump si mne ruce. Podle Ruska dohoda o surovinách Kyjevu zlomí vaz
před 3 hodinami

Česko slaví 1. máj. Maláčová bojuje za vyšší platy, komunisté proti stíhačkám
před 4 hodinami

Televizní poplatky od dnešního dne rostou. Statisíce domácností je budou hradit nově
před 4 hodinami

Je digitální život správná cesta? "Naprostý chaos" po blackoutu rezonuje lidmi po celém světě
před 6 hodinami

USA a Ukrajina podepsaly dohodu o strategických nerostných surovinách
před 7 hodinami

Prvomájová předpověď počasí. Oproti středě se oteplí
včera

Obchody i doprava. Květnové svátky mají vliv na více oblastí
včera

Češi od zítra platí vyšší koncesionářské poplatky. Rozšiřuje se i okruh poplatníků
včera

Pavel vezme belgického krále i mimo Prahu, potvrdil Hrad
včera

Dnes se pálí čarodějnice. Kdo skutečně skončil za čarodějnictví na hranici?
včera

Počasí už na jaře láká na vodu. Stav na řekách ani po zimě není ideální
včera

Zemřel Ladislav Mareš, autor slavné české stolní hry Dostihy a sázky
včera

80 let od sebevraždy Adolfa Hitlera a Evy Braunové. Kdo byla Vůdcova milenka?
včera

Útočník z Třeboně zemřel v nemocnici. Policejní zásah vyšetřuje inspekce
včera

Blackout ve Španělsku nezpůsobil jen ekonomické škody. Vyžádal si i mrtvé
včera

Evropa a vojenská cvičení. Proč nezvládáme to, co Britové dělají už staletí?
včera

Projev Trumpa plný lží? Pochvaly si vycucal z prstu, ukázal fact check
včera

Čína se Trumpovi směje. Jak na ni ale skutečně dopadá obchodní válka?
včera
Vyměníme soukromí za bezpečí? I bez sběru dat lze čelit kyberhrozbám, není to ale lehké, upozorňuje Půčková
Rozhodnutí Městského soudu v Praze, které zpochybňuje plošné uchovávání provozních a lokalizačních dat, vyvolalo debatu o rovnováze mezi ochranou soukromí a bezpečností. Expertka na kyberkriminalitu a vyšetřovatelka Eliška Půčková pro EuroZprávy.cz upozornila, že bez plošného sběru dat lze kyberhrozby odhalit, ale za cenu vyšších nároků na preciznost a právní jistotu.
Zdroj: Jakub Jurek