Česko málo dotuje vědu, za Evropou zaostává

Celkové výdaje na výzkum a vývoj v Česku předloni dosáhly rekordních 90,4 miliardy korun. Meziročně vzrostly o 10,3 miliardy, tedy o 12,8 procenta. Podíl výdajů na vědu na HDP byl 1,79 procenta, což je méně než v letech 2013 až 2015. Tehdy se ČR s více než 1,9 procenta blížila průměru Evropské unie, který činí necelá dvě procenta.

Místopředseda vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace Karel Havlíček v prosinci ČTK řekl, že českým cílem jsou dvě procenta na konci roku 2021. Pro rok 2030 má rada za cíl tříprocentní výdaje. Zvláštní zmocněnec Evropské komise pro otevřený přístup Robert-Jan Smits v listopadu na mezinárodní konferenci Next100 Symposium v Praze upozornil, že členské státy EU se již v minulosti domluvily, že budou investovat tři procenta.

Mezi země EU, které na výzkum a vývoj dávají mnohem víc peněz než ČR, patří Švédsko, Rakousko nebo Německo s podílem výdajů na HDP kolem tří procent. Podobně vysokou úroveň vykázaly v roce 2016 Spojené státy (2,8 procenta), více pak Japonsko (3,1 procenta), Izrael a Jižní Korea (více než 4,3 procenta HDP).

Ve srovnání veřejných výdajů bylo Česko v roce 2016 s podílem výdajů na vědu na HDP 0,6 procenta blízko evropskému průměru (0,63 procenta). Předčilo i země jako Velkou Británii, Japonsko nebo Čínu, na srovnatelné úrovni bylo s Belgií či Nizozemskem. Naopak zaostávalo za Francií, Německem, Švýcarskem či všemi skandinávskými státy.

V roce 2016 vykázalo Česko nejvyšší hodnotu ukazatele intenzity výzkumu a vývoje nejen mezi novými členskými státy s výjimkou Slovinska, ale také v porovnání s jihoevropskými zeměmi Portugalskem, Španělskem či Itálií, vyplývá dále z materiálu.