Nad Klausem se stahují evropská mračna

ČR je v současné době jedinou unijní zemí, která evropskou reformní smlouvu ještě neschválila. Dokument v sobotu podepsali Poláci a dokonce ho i v druhém referendu začátkem října přijali Irové, kteří loni v prvním hlasování Lisabonskou smlouvu odmítli.

"Pokud prezident brání demokratickému procesu a odporuje rozhodnutí parlamentu stejně jako vůli lidu, pohybuje se za hranicí zákona a bude muset čelit důsledkům," sdělil britskému listu nejmenovaný německý diplomat.

Sesadit prezidenta však umožňuje česká ústava pouze v případě velezrady. Pravděpodobnost, že by Senát podal k ústavnímu soudu takovou žalobu, je však prakticky nulová.

Brusel zvažuje i vyloučení ČR z unie. Senátor Jiří Oberfalzer (ODS) již před časem upozornil na to, že francouzský prezident Nicolas Sarkozy pohrozil Čechům vyloučením z EU.

V unijních kuloárech se hovoří i o dalším způsobu, jak situaci vyřešit. Němci a Francouzi podle Times Online uvažují o možnosti rozdělení unie na dvě části. V případě neschválení Lisabonu by nejužší unijní spojenci podepsali vlastní smlouvu, a zbytek unie by fungoval podle dosavadních pravidel.

To by však znamenalo, že by se pro Brusel "problémové" země, je jako například Velká Británie ale i Česko, dostaly na okraj unie.

Klaus jako zarytý odpůrce Lisabonské smlouvy v pátek prohlásil, že ratifikuje Lisabonskou smlouvu jedině v případě, že Česko dostane stejné výjimky jako Polsko a Velká Británie. Výjimka spočívá v tom, že Evropský soudní dvůr nebude moci měnit verdikty národních soudů. S tím počítá Charta lidských práv, která je součástí Lisabonské smlouvy.

Pokud bude český prezident dlouhodobě protahovat podepsání evropského dokumentu, EU se může po volbách v Británii v příštím roce dokonce dočkat odmítnutí Lisabonu. Referendum o něm totiž chtějí po svém očekávaném vítězství vyhlásit opoziční konzervativci Davida Camerona, kteří vědí, že Britové dokument neschvalují.

Lisabonskou smlouvu přitom Británie už ratifikovala. Referendum by ale mohlo být v ostrovní zemi vyhlášeno, pokud by ratifikace dokumentu ještě v té době nebyla ve všech unijních zemích dokončena.

Lisabonská smlouva dává unii prezidenta a ministra zahraničí a zjednodušuje její rozhodování. Omezuje počet oblastí, kde je nutné jednomyslné rozhodnutí, naopak zvyšuje podíl hlasování "kvalifikovanou většinou".