Ukrajinci jsou v Kurské oblasti i po dvou měsících. Experti tvrdí, že Putina to může posílit

Uplynuly už dva měsíce od vpádu ukrajinských sil do Kurské oblasti na území Ruské federace. Zatímco v této oblasti probíhají tvrdé boje, ruské armádě se daří postupovat na východní Ukrajině. Za poslední týden zvládla dobýt Vuhledar a vstoupit do Torecku. Podle expertů Kyjev okupací části Kurské oblasti ničeho podstatného nedosáhne. 

Obě bojující strany se v Kurské oblasti střetávají v rámci těžkých bojů. Potvrzuje to analýza Institutu pro studium války. Zatímco v určitých částech fronty se spíše daří ukrajinským silám, jinde postupují vpřed ruští obránci. 

Rusům se ale nejvíce daří na východní Ukrajině, kde se už několik týdnů stálým tempem blíží k Pokrovsku, dobyli Vuhledar a v úterý dokonce vstoupili do Torecku. Podle mluvčího luhanského uskupení ukrajinských vojsk Anastasije Bobovnikové je situace v Torecku nestabilní, přičemž boje probíhají doslova u každého vchodu do města.

Tento postup, spolu s nedávným dobytím Vuhledaru, ukazuje na významnou převahu Ruska v lidech i technice, což je v době, kdy Ukrajina vyžaduje více zbraní od svých západních partnerů, alarmující signál. Rusko se snažilo dobýt Toreck od srpna a postupně zabírá vesnici za vesnicí. Při tom stále častěji používá vysoce ničivé naváděné bomby.

V Kurské oblasti se ale situací jeví radikálně odlišně. Ukrajinci v dobytém městě Sudža založili vojenské velitelství a nadále pokračují s dodávkami humanitární pomoci. „Počet lidí, kteří přicházejí na místa humanitární pomoci, se každý týden zvyšuje,“ popsal jeden z dobrovolníků pro server Kyiv Independent. 

Podle něj ukrajinští vojáci dbají na dostatek základních životních potřeb místních. „Nyní, s nástupem chladného počasí, se potřeba teplého oblečení a zateplených lůžkovin stala velmi naléhavou, zatímco potravinové balíčky a hygienické potřeby zůstávají důležité,“ dodal nejmenovaný dobrovolník. 

Někteří experti ale varují, že se snaha postavit místní Rusy proti jejich režimu v Moskvě nemusí vyplatit. „Logika, že snahou zaměřit se na ruskou společnost a učinit život v zemi nesnesitelným, se Rusové obrátí proti Kremlu, je chybná. Ve skutečnosti čím více se situace jeví jako hrozivá, tím více budou stát na straně státu,“ upozornila analytička Taťjana Stanovaja z Carnegie Russia Eurasia Center. 

„Jedním z nejvýznamnějších důsledků útoku na Kursk může být posílení protiukrajinských a protizápadních nálad, což by mohlo posílit podporu Putinovi a prodloužit válku,“ dodala Stanovaja.

Kyjev se vpádem do Kurské oblasti v prvé řadě snažil odlákat ruské jednotky z východní Ukrajiny. V řadě druhé šlo také o obsazení důležitého území, které sehraje roli při případných mírových jednáních. 

„Našim partnerům jsme ukázali, čeho jsme schopni. Ukázali jsme také globálnímu Jihu, že (ruský prezident Vladimir) Putin, který tvrdí, že má vše pod kontrolou, ve skutečnosti nemá,“ vylíčil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro časopis The New Yorker. 

Kromě toho Ukrajinci pokračují v úderech raketami a drony v hloubi ruského území. V posledních týdnech dokázali vyřadit tři muniční sklady v Tverské oblasti a Krasnodarském kraji.  

Podpora ruské veřejnosti k ukončení konfliktu se vyšplhala na rekordních 58 %. Po ukrajinském vpádu do Kurské oblasti se ale toto číslo snížilo na 49 %. „Po deseti letech války, včetně dvou a půl roku války v plném rozsahu, začínají být lidé unaveni,“ míní předseda ukrajinského zahraničního výboru Oleksandr Merežko. 

Průzkum, o kterém informovaly také EuroZprávy.cz, uvádí, že 49 % dotázaných podporuje uzavření příměří, zatímco proti je jen 33 % a 18 % si není jistých. „Přesto nemáme jinou možnost než pokračovat v boji a vytrvat. Je to opotřebovací válka, a abychom přežili a zvítězili, musíme nepřítele přečkat. To je jediná cesta,“ dodal.

Míru do jednoho roku by podle výsledků průzkumu chtělo dosáhnout až 63 % respondentů. Některé regiony, podle studie ExtremeScan, jsou dokonce více nakloněny ukončení války než tradiční protestní centra jako Moskva nebo Petrohrad.

Kromě toho polovina Rusů uvedla, že by si přála zlepšení vztahů se Západem, zatímco 63 % podporuje uzavření mírové smlouvy s Ukrajinou na základě vzájemných ústupků. 85 % respondentů by také uvítalo, kdyby se vláda více zaměřila na vnitřní sociální a ekonomické problémy.

Výzkum byl proveden prostřednictvím telefonických rozhovorů v září 2024 na vzorku 800 osob s chybovostí 3,45 %. ExtremeScan provedl další průzkumy v různých regionech, každý na vzorku 500 osob. 

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Rusko Armáda Ukrajina Ruská armáda Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 59 minutami

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Aktualizováno včera

Do davu lidí na trzích v Magdeburgu najelo auto

Mimořádná zpráva Teroristický útok v Magdeburgu: Do davu lidí najelo auto, 2 mrtví a až 80 zraněných. Incident zachytila kamera

V německém Magdeburgu, hlavním městě spolkové země Sasko-Anhaltsko, došlo k tragické události, když auto najelo do davu lidí na vánočním trhu. Podle serveru CNN si incident vyžádal minimálně 2 oběti (původní informace hovořily o 11) a desítky dalších osob utrpěly zranění. Server Bild s odvoláním na úřady uvedl, že šlo o záměrný teroristický útok.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Islámský stát (ISIS)

USA zabily vůdce Islámského státu Abu Yusifa

Spojené státy oznámily, že při náletu v Sýrii zabily vůdce Islámského státu (IS) Abu Yusifa, známého také jako Mahmud. Operaci provedly síly Centrálního velení USA (Centcom) ve východní části země.

včera

Ilustrační foto

Írán se o rozšíření islámské revoluce do Sýrie nepokusí. Měl by vypracovat novou strategii, říká Bacik

Pád diktátorského režimu Bašára Asada v Sýrii byl nepříjemnou ranou také pro dalšího aktéra v regionu – Írán. Ten podle experta na blízkovýchodní politiku Gokhana Bacika z olomoucké Univerzity Palackého přišel o velký bezpečnostní pás, Bašárův režim pro něj byl jakousi geopolitickou pojistkou. Expert exkluzivně pro EuroZprávy.cz uvedl, že by Teherán měl vypracovat novou strategii.

včera

Pákistán

Pákistán vyvíjí rakety, kterými by mohl zasáhnout USA

Vysoce postavený úředník Bílého domu varoval, že Pákistán rozvíjí schopnosti dlouhého doletu svých balistických raket, které by mohly umožnit útoky daleko za hranicemi Jižní Asie. Toto prohlášení přichází v době, kdy vztahy mezi Washingtonem a Islámábádem procházejí nejistým obdobím, zejména po stažení amerických vojsk z Afghánistánu v roce 2021.

včera

včera

Helena Zeťová

Zemřela zpěvačka Helena Zeťová

Česko zasáhla jen pár dní před letošními Vánocemi nečekaná tragédie. Ve věku pouhých 44 let zemřela zpěvačka Helena Zeťová. Podle dostupných informací došlo k jejímu úmrtí za tragických okolností. 

včera

včera

České centrum v Kyjevě

Během ruského raketového útoku na Kyjev bylo zasaženo České centrum

Během pátečního raketového útoku ruské armády na ukrajinskou metropoli Kyjev bylo zasaženo i České centrum, které utrpělo škody v důsledku tlakové vlny. V době útoku se v budově nenacházeli žádní lidé, ale v okolních bytech žili civilisté, jak uvedl český ministr zahraničí Jan Lipavský na sociální síti X.

včera

včera

včera

Proč Kyjev zabil Kirillova? Používání chemických zbraní na Ukrajině není výjimkou

Obvinění z použití chemických zbraní během války na Ukrajině vzbuzují vážné obavy a znovu otevírají diskusi o respektování mezinárodního práva v konfliktech. Poslední události, včetně údajného atentátu na generála Igora , velitele ruských sil radiační, chemické a biologické ochrany, přitahují pozornost ke kontroverzní otázce využívání zakázaných látek na bojištích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy