Ukrajinci jsou v Kurské oblasti i po dvou měsících. Experti tvrdí, že Putina to může posílit

Uplynuly už dva měsíce od vpádu ukrajinských sil do Kurské oblasti na území Ruské federace. Zatímco v této oblasti probíhají tvrdé boje, ruské armádě se daří postupovat na východní Ukrajině. Za poslední týden zvládla dobýt Vuhledar a vstoupit do Torecku. Podle expertů Kyjev okupací části Kurské oblasti ničeho podstatného nedosáhne. 

Obě bojující strany se v Kurské oblasti střetávají v rámci těžkých bojů. Potvrzuje to analýza Institutu pro studium války. Zatímco v určitých částech fronty se spíše daří ukrajinským silám, jinde postupují vpřed ruští obránci. 

Rusům se ale nejvíce daří na východní Ukrajině, kde se už několik týdnů stálým tempem blíží k Pokrovsku, dobyli Vuhledar a v úterý dokonce vstoupili do Torecku. Podle mluvčího luhanského uskupení ukrajinských vojsk Anastasije Bobovnikové je situace v Torecku nestabilní, přičemž boje probíhají doslova u každého vchodu do města.

Tento postup, spolu s nedávným dobytím Vuhledaru, ukazuje na významnou převahu Ruska v lidech i technice, což je v době, kdy Ukrajina vyžaduje více zbraní od svých západních partnerů, alarmující signál. Rusko se snažilo dobýt Toreck od srpna a postupně zabírá vesnici za vesnicí. Při tom stále častěji používá vysoce ničivé naváděné bomby.

V Kurské oblasti se ale situací jeví radikálně odlišně. Ukrajinci v dobytém městě Sudža založili vojenské velitelství a nadále pokračují s dodávkami humanitární pomoci. „Počet lidí, kteří přicházejí na místa humanitární pomoci, se každý týden zvyšuje,“ popsal jeden z dobrovolníků pro server Kyiv Independent. 

Podle něj ukrajinští vojáci dbají na dostatek základních životních potřeb místních. „Nyní, s nástupem chladného počasí, se potřeba teplého oblečení a zateplených lůžkovin stala velmi naléhavou, zatímco potravinové balíčky a hygienické potřeby zůstávají důležité,“ dodal nejmenovaný dobrovolník. 

Někteří experti ale varují, že se snaha postavit místní Rusy proti jejich režimu v Moskvě nemusí vyplatit. „Logika, že snahou zaměřit se na ruskou společnost a učinit život v zemi nesnesitelným, se Rusové obrátí proti Kremlu, je chybná. Ve skutečnosti čím více se situace jeví jako hrozivá, tím více budou stát na straně státu,“ upozornila analytička Taťjana Stanovaja z Carnegie Russia Eurasia Center. 

„Jedním z nejvýznamnějších důsledků útoku na Kursk může být posílení protiukrajinských a protizápadních nálad, což by mohlo posílit podporu Putinovi a prodloužit válku,“ dodala Stanovaja.

Kyjev se vpádem do Kurské oblasti v prvé řadě snažil odlákat ruské jednotky z východní Ukrajiny. V řadě druhé šlo také o obsazení důležitého území, které sehraje roli při případných mírových jednáních. 

„Našim partnerům jsme ukázali, čeho jsme schopni. Ukázali jsme také globálnímu Jihu, že (ruský prezident Vladimir) Putin, který tvrdí, že má vše pod kontrolou, ve skutečnosti nemá,“ vylíčil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro časopis The New Yorker. 

Kromě toho Ukrajinci pokračují v úderech raketami a drony v hloubi ruského území. V posledních týdnech dokázali vyřadit tři muniční sklady v Tverské oblasti a Krasnodarském kraji.  

Podpora ruské veřejnosti k ukončení konfliktu se vyšplhala na rekordních 58 %. Po ukrajinském vpádu do Kurské oblasti se ale toto číslo snížilo na 49 %. „Po deseti letech války, včetně dvou a půl roku války v plném rozsahu, začínají být lidé unaveni,“ míní předseda ukrajinského zahraničního výboru Oleksandr Merežko. 

Průzkum, o kterém informovaly také EuroZprávy.cz, uvádí, že 49 % dotázaných podporuje uzavření příměří, zatímco proti je jen 33 % a 18 % si není jistých. „Přesto nemáme jinou možnost než pokračovat v boji a vytrvat. Je to opotřebovací válka, a abychom přežili a zvítězili, musíme nepřítele přečkat. To je jediná cesta,“ dodal.

Míru do jednoho roku by podle výsledků průzkumu chtělo dosáhnout až 63 % respondentů. Některé regiony, podle studie ExtremeScan, jsou dokonce více nakloněny ukončení války než tradiční protestní centra jako Moskva nebo Petrohrad.

Kromě toho polovina Rusů uvedla, že by si přála zlepšení vztahů se Západem, zatímco 63 % podporuje uzavření mírové smlouvy s Ukrajinou na základě vzájemných ústupků. 85 % respondentů by také uvítalo, kdyby se vláda více zaměřila na vnitřní sociální a ekonomické problémy.

Výzkum byl proveden prostřednictvím telefonických rozhovorů v září 2024 na vzorku 800 osob s chybovostí 3,45 %. ExtremeScan provedl další průzkumy v různých regionech, každý na vzorku 500 osob. 

Související

Pentagon

Pentagon zvažuje, že zbraně určené pro Ukrajinu pošle na Blízký východ

Americké ministerstvo obrany se ocitlo v bezprecedentní situaci, kdy musí řešit kritický nedostatek klíčové munice. Podle informací listu The Washington Post Pentagon vážně zvažuje, že zbraně a vojenské vybavení původně určené pro Ukrajinu přesměruje na Blízký východ. Tento krok odráží rostoucí nároky, které na Spojené státy klade probíhající válečný konflikt s Íránem.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Rusko Armáda Ukrajina Ruská armáda Vladimír Putin

Aktuálně se děje

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Rakousko zakázalo americkým vojenským letounům bojujícím s Íránem využívat svůj vzdušný prostor

Rakousko se rozhodlo zaujmout nekompromisní postoj vůči vojenským aktivitám Spojených států na Blízkém východě. Vídeň oficiálně oznámila, že americkým vojenským letounům zapojeným do konfliktu s Íránem zakazuje využívat svůj vzdušný prostor. Tento krok odůvodňuje zákonem o trvalé neutralitě a jasným politickým vymezením vůči administrativě prezidenta Donalda Trumpa.

včera

Pam Bondi

Trump nečekaně odvolal ministryni spravedlnosti Pam Bondiovou

Prezident USA Donald Trump se rozhodl odvolat Pam Bondiovou z funkce ministryně spravedlnosti, což potvrdily webu CNN zdroje blízké Bílému domu. Na její místo dočasně nastoupí Todd Blanche, dosavadní náměstek ministryně, který povede resort jako úřadující generální prokurátor. Trump toto rozhodnutí oznámil na své sociální síti Truth Social s tím, že Bondiová přechází do soukromého sektoru.

včera

Prezident Trump

Trump odstartoval válku, kterou Evropa nechtěla. Ukončením snahy o otevření Hormuzského průlivu ji hodil přes palubu

Politická a ekonomická stabilita Evropy prochází v posledních týdnech zatěžkávací zkouškou, kterou vyvolala jednostranná rozhodnutí Washingtonu. Americký prezident Donald Trump koncem února oznámil začátek války s Íránem a vzkázal tamnímu lidu, aby po skončení bojů převzal vládu do svých rukou. Podobně asertivní tón nyní volí i směrem ke svým evropským spojencům, kteří se potýkají s drtivými následky tohoto konfliktu.

včera

Benzinky

USA zažívají kvůli válce v Íránu cenový šok. Počet lidí nespokojených s Trumpem roste

Současné prudké zdražování pohonných hmot se zdaleka netýká pouze tradičně nákladnějších demokratických států, jako je například Kalifornie. Aktuální data asociace AAA, která analyzovala stanice CNN, ukazují překvapivý trend u republikánských regionů. Sedm amerických států s nejvýraznějším nárůstem cen za poslední měsíc tvoří výhradně oblasti, kde v roce 2024 zvítězil Donald Trump.

včera

včera

včera

včera

Írán, ilustrační fotografie.

Írán se Trumpa stále nezalekl. Teherán slibuje ničivou odvetu

Írán reagoval na nejnovější výhrůžky, které americký prezident Donald Trump pronesl ve svém projevu k národu. Opět pohrozil útoky na íránské elektrárny a ropná zařízení. Teherán mu vzkázal, ať se připraví na odvetu, protože Američané musí zaplatit za vyvolanou agresi. 

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Pokus o vraždu ve vězení. Vězeň napadl jiného příborem

Policie se od středy zabývá násilným činem v jedné z českých věznic. V Kynšperku nad Ohří došlo k napadení mezi dvojicí trestanců. Zatímco jeden z nich skončil s vážným zraněním v nemocnici, druhý je podezřelý z pokusu o vraždu. 

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump s projevem neuspěl. Trhy tentokrát neuklidnil

Americký prezident Donald Trump tentokrát v jedné věci se svým projevem neuspěl. Nepodařilo se mu uklidnit trhy s ropou či akciemi. Investoři zjevně přestávají důvěřovat jeho slovům, že válečný konflikt s Íránem brzy skončí. 

včera

včera

včera

Na Letné se slavil postup na fotbalové mistrovství světa.

Po Irech porazili na penalty i Dány. Češi po 20 letech postoupili na fotbalové mistrovství světa

Přestože výsledek zápasu s Dánskem je naprosto totožný s tím z předešlého utkání proti Irsku, průběh byl naprosto odlišný. Tentokrát se vydařil svěřencům trenéra Miroslava Koubka vstup do zápasu, když už po třech minutách hry otevřel parádní střelou po rohovém kopu Pavel Šulc, tedy i vyrovnávací trefa Andersena ze 72. minuty (volný přímý kop) a další dvě branky v prodloužení (po jedné na obou stranách) opět po rohových kopech. Po gólech kapitána Ladislava Krejčího a Högha dospěl zápas do penaltového rozstřelu. A stejně jako proti Irsku v něm i tentokrát byli úspěšnější Češi, kteří se tak poté mohli radovat z prvního postupu na světový šampionát po 20 letech a s celým letenským stadionem si zazpívat o tom, že „všichni už jsou v Mexiku“.

včera

Donald Trump

Navrátíme Írán do doby kamenné, řekl Trump. Válka pro tuto chvíli pokračuje

Americká armáda velmi brzy dokončí operaci v Íránu, protože dosáhla ohromujících vítězství, řekl americký prezident Donald Trump v ostře sledovaném projevu. Řeč trvala celkem 19 minut. Konflikt podle jeho slov potrvá ještě nižší jednotky týdnů. Trump také znovu pohrozil Teheránu útoky na elektrárny a ropná zařízení, pokud nedojde k dohodě. 

včera

včera

Jaro v Praze

Počasí čeká o velikonočních svátcích výrazné oteplení

Nadcházející dny přinesou do Česka postupný zlom v charakteru počasí. Zatímco druhá polovina pracovního týdne bude ještě ve znamení chladnějšího a spíše oblačného proudění, víkend slibuje výrazné oteplení, které vyvrcholí v neděli téměř letními teplotami.

1. dubna 2026 21:07

Prezident Trump

BBC: Evropští lídři doufají, že USA z NATO neodejdou. Ví ale, že Trump je toho schopen

Evropští lídři čelí v těchto dnech jedné z největších diplomatických výzev moderní historie. Hlavní zprávy napříč kontinentem plní prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že vážně zvažuje odchod Spojených států z NATO. Přestože jde o naprosto zásadní hrozbu, oficiální politické špičky v evropských metropolích zatím zachovávají neobvyklé mlčení a situaci komentují jen velmi zdrženlivě.

1. dubna 2026 19:38

Szijjártó se ostře pustil do prezidenta Pavla. Vytáhl komunistickou minulost

Diplomatické napětí mezi Prahou a Budapeští dosáhlo nového bodu mrazu. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó ostře zaútočil na českého prezidenta Petra Pavla poté, co hlava českého státu kritizovala maďarské aktivity v rámci Evropské unie. Szijjártó neváhal vytáhnout kartu komunistické minulosti a prohlásil, že nebýt sametové revoluce, byl by dnes Petr Pavel špionem komunistického Československa v západní Evropě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy