Ukrajinci jsou v Kurské oblasti i po dvou měsících. Experti tvrdí, že Putina to může posílit

Uplynuly už dva měsíce od vpádu ukrajinských sil do Kurské oblasti na území Ruské federace. Zatímco v této oblasti probíhají tvrdé boje, ruské armádě se daří postupovat na východní Ukrajině. Za poslední týden zvládla dobýt Vuhledar a vstoupit do Torecku. Podle expertů Kyjev okupací části Kurské oblasti ničeho podstatného nedosáhne. 

Obě bojující strany se v Kurské oblasti střetávají v rámci těžkých bojů. Potvrzuje to analýza Institutu pro studium války. Zatímco v určitých částech fronty se spíše daří ukrajinským silám, jinde postupují vpřed ruští obránci. 

Rusům se ale nejvíce daří na východní Ukrajině, kde se už několik týdnů stálým tempem blíží k Pokrovsku, dobyli Vuhledar a v úterý dokonce vstoupili do Torecku. Podle mluvčího luhanského uskupení ukrajinských vojsk Anastasije Bobovnikové je situace v Torecku nestabilní, přičemž boje probíhají doslova u každého vchodu do města.

Tento postup, spolu s nedávným dobytím Vuhledaru, ukazuje na významnou převahu Ruska v lidech i technice, což je v době, kdy Ukrajina vyžaduje více zbraní od svých západních partnerů, alarmující signál. Rusko se snažilo dobýt Toreck od srpna a postupně zabírá vesnici za vesnicí. Při tom stále častěji používá vysoce ničivé naváděné bomby.

V Kurské oblasti se ale situací jeví radikálně odlišně. Ukrajinci v dobytém městě Sudža založili vojenské velitelství a nadále pokračují s dodávkami humanitární pomoci. „Počet lidí, kteří přicházejí na místa humanitární pomoci, se každý týden zvyšuje,“ popsal jeden z dobrovolníků pro server Kyiv Independent. 

Podle něj ukrajinští vojáci dbají na dostatek základních životních potřeb místních. „Nyní, s nástupem chladného počasí, se potřeba teplého oblečení a zateplených lůžkovin stala velmi naléhavou, zatímco potravinové balíčky a hygienické potřeby zůstávají důležité,“ dodal nejmenovaný dobrovolník. 

Někteří experti ale varují, že se snaha postavit místní Rusy proti jejich režimu v Moskvě nemusí vyplatit. „Logika, že snahou zaměřit se na ruskou společnost a učinit život v zemi nesnesitelným, se Rusové obrátí proti Kremlu, je chybná. Ve skutečnosti čím více se situace jeví jako hrozivá, tím více budou stát na straně státu,“ upozornila analytička Taťjana Stanovaja z Carnegie Russia Eurasia Center. 

„Jedním z nejvýznamnějších důsledků útoku na Kursk může být posílení protiukrajinských a protizápadních nálad, což by mohlo posílit podporu Putinovi a prodloužit válku,“ dodala Stanovaja.

Kyjev se vpádem do Kurské oblasti v prvé řadě snažil odlákat ruské jednotky z východní Ukrajiny. V řadě druhé šlo také o obsazení důležitého území, které sehraje roli při případných mírových jednáních. 

„Našim partnerům jsme ukázali, čeho jsme schopni. Ukázali jsme také globálnímu Jihu, že (ruský prezident Vladimir) Putin, který tvrdí, že má vše pod kontrolou, ve skutečnosti nemá,“ vylíčil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro časopis The New Yorker. 

Kromě toho Ukrajinci pokračují v úderech raketami a drony v hloubi ruského území. V posledních týdnech dokázali vyřadit tři muniční sklady v Tverské oblasti a Krasnodarském kraji.  

Podpora ruské veřejnosti k ukončení konfliktu se vyšplhala na rekordních 58 %. Po ukrajinském vpádu do Kurské oblasti se ale toto číslo snížilo na 49 %. „Po deseti letech války, včetně dvou a půl roku války v plném rozsahu, začínají být lidé unaveni,“ míní předseda ukrajinského zahraničního výboru Oleksandr Merežko. 

Průzkum, o kterém informovaly také EuroZprávy.cz, uvádí, že 49 % dotázaných podporuje uzavření příměří, zatímco proti je jen 33 % a 18 % si není jistých. „Přesto nemáme jinou možnost než pokračovat v boji a vytrvat. Je to opotřebovací válka, a abychom přežili a zvítězili, musíme nepřítele přečkat. To je jediná cesta,“ dodal.

Míru do jednoho roku by podle výsledků průzkumu chtělo dosáhnout až 63 % respondentů. Některé regiony, podle studie ExtremeScan, jsou dokonce více nakloněny ukončení války než tradiční protestní centra jako Moskva nebo Petrohrad.

Kromě toho polovina Rusů uvedla, že by si přála zlepšení vztahů se Západem, zatímco 63 % podporuje uzavření mírové smlouvy s Ukrajinou na základě vzájemných ústupků. 85 % respondentů by také uvítalo, kdyby se vláda více zaměřila na vnitřní sociální a ekonomické problémy.

Výzkum byl proveden prostřednictvím telefonických rozhovorů v září 2024 na vzorku 800 osob s chybovostí 3,45 %. ExtremeScan provedl další průzkumy v různých regionech, každý na vzorku 500 osob. 

Související

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Scholz po dvou letech zvedl telefon a zavolal Putinovi

Německý kancléř Olaf Scholz si poprvé po dvou letech volal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle serveru DW to potvrdil mluvčí spolkové vlády. Oba státníci spolu mluvili asi hodinu, Berlín hodlá o obsahu rozhovoru informovat členské státy NATO. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině Rusko Armáda Ukrajina Ruská armáda Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 32 minutami

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Scholz po dvou letech zvedl telefon a zavolal Putinovi

Německý kancléř Olaf Scholz si poprvé po dvou letech volal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle serveru DW to potvrdil mluvčí spolkové vlády. Oba státníci spolu mluvili asi hodinu, Berlín hodlá o obsahu rozhovoru informovat členské státy NATO. 

před 1 hodinou

Lidé čekají ve stanici Můstek během zastavení provozu metra na lince B. Prohlédněte si galerii

Metro na lince B odpoledne nejezdilo

Na lince metra B musel být v pátek odpoledne na necelých 20 minut zastaven provoz po celé trase mezi stanicemi Zličín a Černý Most. Do kolejiště totiž vstoupila duševně narušená osoba. Aktuálně už vlaky opět jezdí v obou směrech. 

před 2 hodinami

Ministerstvo práce, ilustrační fotografie.

Platy ve veřejné sféře v lednu vzrostou. Ministerstvo práce poslalo návrh dál

Platy státních zaměstnanců a zaměstnanců ve veřejné sféře od ledna paušálně vzrostou o 1400 korun. Informovalo o tom ministerstvo práce a sociálních věcí, které dnes poslalo příslušný návrh do připomínkového řízení.  Jednotlivé platové tarify budou valorizovány v rozmezí od 1,8 % do 11,5 %. Výjimku tvoří pedagogové v regionálním školství a akademičtí pracovníci státních vysokých škol, jimž se platové tarify navýší o 7 procent, tedy v rozmezí od 1 090 Kč do 4 040 Kč. 

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie.

Problémy SOCDEM s Lidovým domem pokračují. Soud rozhodl ve prospěch Altnerových

Problémy sociálních demokratů s Lidovým domem nekončí. Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl, že SOCDEM má zaplatit pozůstalým po zesnulém právníkovi Zdeňku Altnerovi, který po straně požadoval miliony za právní služby, téměř půl miliardy korun. K žalované částce ve výši 18 a půl milionu korun přibyly úroky a smluvní pokuta. Sociální demokraté s rozsudkem nesouhlasí. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Aktualizováno před 5 hodinami

Jan Cimický

Cimický je vinen, rozhodl soud. Dostal nejvyšší možný trest

Psychiatr Jan Cimický, který čelil obviněním ze znásilnění a vydírání, je vinen, rozhodl Obvodní soud pro Prahu 8 v pátek. Obžalovanému udělil nejvyšší možný a žalobkyní navrhovaný trest v délce pěti let odnětí svobody. Rozsudek není pravomocný, je možné se proti němu odvolat. Cimický, který dnes k soudu opět nepřišel, vinu dlouhodobě odmítá. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 10 hodinami

včera

včera

včera

Válka v Izraeli

Válečný zločin. Izrael se podle HRW dopouští etnické čistky

Lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) ve čtvrteční zprávě uvedla, že opakované evakuační příkazy izraelských úřadů vůči obyvatelům Pásma Gazy představují "válečný zločin nuceného vysídlení" a mohou být v některých případech považovány za "etnické čistky".  

včera

Ministr Válek je po operaci nádoru prostaty

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) je po operaci nádoru prostaty. Uvedl to na síti X. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy