Zvrat v případu atentátu na Fica. Nejvyšší soud má problém se závěry prokuratury

Trojice soudců je přesvědčena, že o terorismus nejde, pokud z důkazů jasně nevyplývá, že "pachatel svůj skutek vykonal v úmyslu donutit vládu státu, aby něco vykonala, opomenula či strpěla". Takové důkazy zatím nejsou. 

Prokurátorka poukazovala například na dopisy obviněného, v nichž psal manželce z vazby, že atentát na premiéra provedl kvůli nesouhlasu s vládní politikou a s cílem "zastavit jeho působení, a tím pádem zastavit působení vlády, znefunkčnit ji". Prokurátorka ho však pouze parafrázovala. Podle soudců tak uváděná tvrzení z trestního spisu nevyplývají. Senát dospěl k závěru, že útok byl motivován osobní nenávistí k Ficovi. 

Změna právní kvalifikace na terorismus přitom ovlivnila i jiné případy, policie například nedávno obvinila staršího muže ze schvalování terorismu během internetového vysílání. Dosud přitom podobné případy stíhala pro schvalování trestného činu s výrazně nižší trestní sazbou. 

Policie a prokuratura však mohou nadále hledat důkazy pro potvrzení podezření z terorismu. Zatím ani není nutné měnit právní kvalifikaci skutku. Soud nevyjádřil žádné pochybnosti o důvodech pro vazební stíhání obviněného. 

K atentátu na premiéra Fica došlo 15. května po výjezdním zasedání vlády v Handlové. Útočník Juraj C. byl nejprve obviněn ze zvlášť závažného zločinu úkladné vraždy ve stadiu pokusu. Na začátku července se změnila právní kvalifikace na zvlášť závazný zločin teroristického útoku.