Zelenskyj poděkoval americké administrativě za obnovení sdílení zpravodajských informací

Americký ministr financí Scott Bessent tato obvinění okamžitě odmítl a v televizním vystoupení je označil za krajně nezodpovědná a nepravdivá. Donald Trump se mezitím na své sociální síti ohradil proti ukrajinskému vedení s tím, že ukrajinský prezident ve skutečnosti nemá zájem na ukončení více než čtyři roky trvajícího konfliktu a pouze spoléhá na mezinárodní finanční pomoc.

Zpravodajská podpora ze strany Spojených států byla přechodně pozastavena, což Kyjev zanechalo bez včasného varování před blížící se hrozbou ruských balistických raket. Zelenskyj ocenil, že tato data byla po určité době opět uvolněna, neboť Washington disponuje jedinečnými kapacitami pro detekci strategických útoků, které napadená země pro svou obranu nezbytně potřebuje.

Navzdory narůstajícímu napětí ve vzájemných vztazích probíhá mezi Kyjevem a americkou administrativou intenzivní komunikace. Ukrajinský lídr potvrdil, že v rámci neustálých kontaktů jednal se zvláštními americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, kteří mají v gesci diplomatické snahy o dosažení mírového urovnání.

Diplomatické vztahy však zatěžují také další kroky Bílého domu, včetně rozhodnutí amerického prezidenta pozastavit nový balík přísných sankcí namířených proti ruskému hospodářství. Donald Trump tento krok obhajoval s tím, že slouží národním zájmům, avšak ukrajinský představitel jej označil za nesprávný signál, který Moskvě potvrzuje výhodnost jejího válečného postupu.

Zelenskyj upozornil, že v týdnu následujícím po vyhlášení údajného energetického příměří ze strany Washingtonu čelila Ukrajina desítkám ozbrojených útoků na svou kritickou infrastrukturu. Ruská armáda podle jeho slov pokračuje v systematických úderech s cílem uvrhnout zemi před nadcházející zimou do úplného zatemnění a připravit domácnosti o dodávky elektřiny a tepla.

Důsledky pokračujících bojů se nadále trvale propisují do situace civilního obyvatelstva, což potvrdily i nedávné údery v jihoukrajinském Záporoží. Ruské nálety tam si vyžádaly život nejméně jedné ženy a zranily několik dalších osob včetně šestileté dívky, přičemž vážně poškodily obytné domy, automobily i místní vzdělávací instituci.

V reakci na neustávající agresi podnikla Ukrajina dosud nejrozsáhlejší dronovou operaci zaměřenou na hluboké ruské zázemí. Podle oficiálních míst v Moskvě čelila vzdušná obrana více než tisícovce bezpilotních prostředků, které cílily na logistická centra, datová úložiště a ropné sklady v různých částech Ruské federace.

Největší dopady měl masivní úder na ropný terminál a průmyslová skladiště v Petrohradu, kde v noci vypukly rozsáhlé požáry. Gubernátor Leningradské oblasti potvrdil sestřelení desítek bezpilotních strojů a uvedl, že v důsledku incidentu se ocitly desítky tisíc domácností bez dodávek elektrického proudu.

Vojenské operace na obou stranách mezitím vyvolaly vážný bezpečnostní incident v sousedním vzdušném prostoru členského státu Severoatlantické aliance. Litva byla nucena dočasně uzavřít mezinárodní letiště a vyhlásit krátkodobý poplach pro obyvatele kvůli neidentifikovanému létajícímu objektu, který narušil její státní hranici.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí se k záležitosti oficiálně vyjádřilo a vyjádřilo lítost nad možným zblouděním dronů do cizího prostoru. Podle vysvětlení z Kyjeva mohlo dojít k nežádoucímu odklonění trasy bezpilotních strojů v důsledku intenzivního elektronického rušení, které v příhraničních oblastech masivně využívají ruské síly.