Zákazy vycházení nesly ovoce, Francie zažila klidnou noc. Policie zatkla muže podezřelého ze zapálení radnice

V hlavním městě platil noční zákaz vycházení od jedenácté hodiny večerní do šesté hodiny ranní ve dvou oblastech zasažených nejtvrdšími nepokoji. Omezení zasáhlo náměstí Place de la République a centrální obchodní čtvrť Les Halles, přičemž v těchto zónách platil již od osmé hodiny večerní také přísný zákaz jakéhokoli veřejného shromažďování. Třetí největší francouzské město Lyon zavedlo omezení pohybu v centru, kde bylo během sobotních demonstrací zapáleno turistické informační centrum.

Specifický přístup zvolila radnice v azurovém letovisku Nice a v severofrancouzském Lille společně s okolními městy Douai, Wattignies a Denain. V těchto oblastech se noční zákazy vycházení týkaly výhradně nezletilých osob bez doprovodu dospělých. Vláda sice čelí kritice za nezvládnutí prvotní vlny nepokojů, premiér Lecornu však postup policie obhajoval s tím, že i přes rozsáhlé materiální škody a brutální násilí nepřišel nikdo o život.

Vyšetřovatelé mezi tím zaznamenali významný posun v případu žhářského útoku na historickou radnici ve městě Limoges. Policie v departementu Haute-Vienne zatkla muže ve věku kolem čtyřiceti let, který má vazby na radikální levici a v minulosti byl evidován na bezpečnostních seznamech kvůli násilným činům. Vnitřní historická část radnice z devatenáctého století byla plameny téměř zcela zničena, přičemž došlo ke zřícení střechy i zvonice a hasičům se podařilo zachránit pouze moderní přístavbu v zadní části objektu.

Probíhající vlna násilí a rabování zasáhla podle předběžných odhadů svazu zaměstnavatelů Medef nejméně tři tisíce podnikatelských subjektů. Předseda svazu Patrick Martin prohlásil, že stát při zajišťování veřejného pořádku selhal, a požaduje, aby kompenzoval provozní ztráty i nepojistitelným živnostníkům. Ministr financí Roland Lescure v reakci na tuto kritiku příslibil zavedení konkrétních podpůrných opatření pro zasažené obchodníky a řemeslníky.

Rostoucí ceny pohonných hmot a celkový tlak na životní náklady zároveň posilují politické napětí a pozice krajní pravice napříč celou Evropou před nadcházejícími volbami v několika zemích. Sociální nespokojenost zasahuje kromě Francie také Německo, Polsko či Itálii, přičemž některé radikální strany volají po návratu k levnějším ruským energiím. Nepokoje a plynové masky v ulicích Paříže navíc těžce zasáhly francouzský turistický průmysl v hodnotě čtrnácti miliard eur, když demonstranti zablokovali i vstup do muzea Louvre.