Ve Francii začal platit částečná zákaz vycházení. Internetové portály mažou prodej vyrabovaného zboží

V hlavním městě policie zavedla noční zákaz vycházení od jedenácti hodin večer do šesté hodiny ranní ve dvou konkrétních lokalitách. Omezení se týká náměstí Place de la République, které bylo během soboty dějištěm tvrdých střetů a výtržností, a obchodní čtvrti Les Halles, jež se stala terčem rozsáhlého rabování. Podle oficiálního prohlášení policie tyto příkazy striktně zakazují jakákoli shromažďování či demonstrace v daných oblastech a nepovolaným osobám zakazují do těchto zón vůbec vstupovat. Mimopařížská města jako Marseille zavedla plošný zákaz všech shromažďování, zatímco severofrancouzské Lille s dalšími městy přistoupilo k nočním zákazům vycházení.

Ministr vnitra Laurent Nuñez přiznal závažná pochybení při přípravě bezpečnostních opatření i nedostatečné vyhodnocení zpravodajských informací před začátkem akcí. Bezpečnostní složky původně očekávaly účast přibližně dvou set tisíc demonstrantů, v reálu však do ulic po celé zemi vyrazilo více než půl milionu lidí. Původně pokojné protesty zaměřené proti vysokým životním nákladům byly následně ovládnuty radikálními skupinami a změnily se v jedny z nejnásilnějších nepokojů za poslední roky. Kvůli vzniklému chaosu a selhání taktiky nabídl ministr vnitra svou rezignaci přímo prezidentu Emmanuelu Macronovi.

Prezident Macron nabídnutou demisi ministra vnitra odmítl a požadoval okamžité zjednání nápravy, zajištění plné transparentnosti a zavedení nových operativních postupů pro zásahy v terénu. Ministr Nuñez následně potvrdil, že do akcí po celé Francii bylo nasazeno šedesát tisíc policistů a příslušníků četnictva, což se však v konfrontaci s organizovanými skupinami výtržníků ukázalo jako nedostatečné. Veřejné budovy včetně jedné z radnic byly během střetů zapáleny a zničeny. Úřady dále odhadují, že drancování a rabování přímo zasáhlo přibližně dva tisíce obchodů.

Sérii masových demonstrací odstartovaly již před několika týdny protesty středoškolských studentů, ke kterým se postupně připojili učitelé, rodiče, odborové svazy i pracovníci z dalších odvětví. Napjatá sociální situace se v zemi vyhrotila pouhých šest měsíců před klíčovými prezidentskými volbami a v období sílícího ekonomického tlaku. Vlna nespokojenosti spojená s vysokými životními náklady a inflací přitom o víkendu zasáhla i další evropské státy, například Itálii, Belgii nebo Albánii.

Na vzniklou vlnu krádeží reagovala také ministryně pro digitální záležitosti Anne Le Henanffová, která vyzvala internetové prodejní platformy k okamžitému odstraňování inzerátů nabízejících ukradené zboží. Na jednání si v této souvislosti pozvala zástupce společností Vinted a eBay a do diskuse se zapojily i firmy jako Amazon, Leboncoin, Meta či TikTok. Ministr spravedlnosti Gérald Darmanin k situaci dodal, že selhání zpravodajských služeb vystavilo stát obrovskému riziku. Potvrdil také, že velká část ze zadržených výtržníků již měla zápis v trestním rejstříku a bude čelit soudu.

Během víkendové vlny násilností policie zadržela celkem 2 513 osob a 67 lidí skončilo přímo ve vězení. Zhruba sedmdesát procent ze všech zatčených tvořili dospělí lidé a při zásazích utrpělo zranění téměř tisíc policistů a četníků. Jen během následující noci bylo v hlavním městě terčem dalších útoků zhruba třicet obchodů a policie zadržela dalších 350 osob. Pařížský starosta Emmanuel Grégoire kritizoval stát za selhání při udržování pořádku a varoval, že bez politického řešení budou protesty nadále pokračovat.

Rozsáhlé nepokoje zasáhly i fungování významných kulturních institucí a veřejného života. Výtržníci zablokovali vstupy do muzea Louvre na znamení podpory studentského hnutí a protestu proti údajné policejní represi, kvůli čemuž muzeum nemohlo otevřít v plánovaném čase. Odborové svazy v reakci na postup vlády i nadále odmítají ústupky a ohlásily na začátek listopadu další vlnu celostátních stávek a protestních shromáždění. Prezident Macron sice odsoudil nekontrolované násilí, k vyhlášení celostátního výjimečného stavu však zatím nepřistoupil.