Antisemitismus nesmí v Česku zdomácnět, upozornil Fischer

Praha - Antisemitismus je v Česku pouze okrajovým jevem, zdůraznil premiér Jan Fischer ve svém projevu na úterní konferenci Česká republika a Izrael: 20 let od obnovení vztahů. Mezinárodní konference se koná k 20. výročí obnovení oficiálních diplomatických vztahů mezi Československem a Izraelem.

"Antisemitismus naštěstí není v této zemi doma, naštěstí je okrajový a s jeho hrubými projevy se dokážeme vypořádat," řekl Fischer a apeloval na politiky a občany, aby nadále bedlivě střežili demokracii a proti projevům antisemitismu neváhali zakročit. Vzedmutí vlny antisemitismu je podle Fischera totiž vždy spojeno s úpadkem demokracie.

Fischer vyzdvihl nálady mezi českým obyvatelstvem, které jsou podle něj stále navázány na demokratický diskurs exprezidenta Václava Havla. Jsou prozápadní a proizraelské. "V Evropě patříme mezi státy s nesmírně nízkou mírou antisemitismu," uvedl předseda vlády.

Zdůraznil, že považuje za více než symbolické, že si Česká republika připomíná 20 let obnovení normálních vztahů s Izraelem ve stejném roce, kdy si připomíná konání prvních svobodných voleb po pádu komunistického režimu.

"Naše společná historie trvá nejméně tisíc let. Praha je po Jeruzalémě a New Yorkem uznávaná jako třetí nejvýznamnější centrum židovské kultury," zdůraznil Fischer a dodal: "Je to příběh o poutech svobody," poukázal na vývoj vztahů s Izraelem a na korespondenci úrovně demokracie v Československu a kvalitou vztahů se židovským národem a Izraelem.

Fischer zhodnotil vztahy s Izraelem jako nadstandardní. K významnému rozvoji došlo v oblastech ochodu, hospodářství, vědě, inovacích a výzkumu nebo kultuře. Fischer vyzval akademické pracovníky i byznysmeny, aby spolupráci s Izraelem dále prohlubovali.

Premiér také upozornil na bezpečnostní rozměr česko-izraelských vztahů. "Izrael potřebujeme jako spojence. Izrael je jedinou skutečnou demokracií na Blízkém Východě," dodal Fischer s tím, že stabilita na Blízkém Východě je klíčová pro světový mír a role Izraele je v oblasti nezastupitelná.

"Česká republika ve vztahu k Izraeli volá po pevném a jasném postoji Evropské unie," řekl premiér. Evropské unii se konsenzus zatím najít nepodařil, a bude to tedy úkolem pro budoucí společnou zahraniční politiku EU, míní.

"Obchodování s arabskými státy otupuje ostří nenávisti," poukázal Fischer s tím, že obchod a vzájemné investice mezi Českem a Izraelem, ale také Izraelem a arabskými zeměmi jsou jednou z nejefektivnějších cest k zajištění standardních otevřených vztahů.

"Ve vztazích Česka a Izraele je něco víc, než jsou jen společné zájmy. Naše vzájemné přátelství se opírá o tradici," řekl exministr pro evropské záležitosti Alexandr Vondra (ODS).

"S málokterou zemí máme tak nadstandardní vztah," dodal senátor a poukázal na to, že exprezident Václav Havel již ve svém prvním prezidentském inauguračním projevu projevil touhu po obnovení diplomatických vztahů s Izraelem.

"Nicméně 90. léta nebyla úplně jednoduchou periodou. Po přátelském objetí se musela Česká republika a Izrael vyrovnávat s realitou," dodal Vondra. "Některé věci, které by se z hlediska tradice daly učinit jednoduše, se činily složitě," řekl Vondra a poukázal silný vliv lobby Arabů v Česku. "K úplnému obnovení vztahů Česka a Izraele došlo až ve 2. polovině 90. let," dodal.

Izrael vznikl jako samostatný stát v roce 1948 na základě dohody světových mocností po 2. světové válce. Československo bylo jednou z prvních zemí, která Izrael oficiálně uznala a navázala s ním diplomatické styky. Československo se tím vrátilo k tradiční podpoře sionistického hnutí, kterou praktikovalo již v době mezi světovými válkami. "Již v roce 1926 zřídilo ČSR konzulát v Jeruzalémě, o rok později navštívil tehdejší prezident Masaryk Palestinu," připomněl výkonný ředitel Pražského institutu bezpečnostních studií Oldřich Černý.

Nadstandardní vztahy výrazně ochladly vlivem změny politiky Sovětského svazu vůči Izraeli, s níž byl spojen i ostrý antisemitismus namířený i na obyvatele židovského původu v Sovětském svazu a v jeho satelitech.

K definitivnímu rozvázání diplomatických vztahů mezi Československem a Izraelem došlo v roce 1967 po šestidenní válce Izraele se Sýrií, Egyptem a Jordánském. Sovětský svaz a země v jeho vlivu označily postup Izraele za agresi.

Přesně před dvaceti lety, 9. února 1990 uzavřel tehdejší ministr zahraničních věcí Jiří Dienstbier (ČSSD) se svým izraelským protějškem Moshe Arensem dohodu o obnovení diplomatických vztahů."Už v dubnu roku 1990 navštívil Izrael prezident Václav Havel a na tamní univerzitě měl slavný kafkovský projev," uvedl Černý.

Související

Jan Fischer

Expremiér Fischer nechápe, že vláda plánuje větší schodek než v roce 2020

Bývalý premiér a ministr financí Jan Fischer nechápe, že vláda plánuje pro příští rok větší deficit, než v koronavirovém roce 2020. Řekl to dnes v diskuzním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Základní parametry státního rozpočtu na příští rok se schodkem 390 miliard korun schválila vláda v pondělí, loni hospodaření státu ovlivněné dopady pandemie vykázalo deficit 367,4 miliardy korun.

Více souvisejících

Jan Fischer

Aktuálně se děje

před 3 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

Péter Magyar

Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku

Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.

včera

Viktor Orbán

Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?

Volební porážka Viktora Orbána ukázala, že ani patnáct let budování systému „státního zajetí“, překreslování volebních obvodů či ovládnutí mediální krajiny nedokáže ochránit silného lídra, pokud ztratí kontakt se svou voličskou základnou. Orbánův pád nezvrátila ani masivní podpora jeho ideologických spojenců z hnutí MAGA, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance, kteří neváhali porušit diplomatické tabu a aktivně se zapojili do maďarské kampaně.

včera

Povolební proslov Pétera Magyara

První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody

Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.

včera

Petr Macinka

Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO

Volební zemětřesení v Maďarsku, které po šestnácti letech odstavilo od moci Viktora Orbána, vyvolalo okamžitou odezvu i na české politické scéně. Tuzemští představitelé napříč politickým spektrem sledují nástup opoziční strany Tisza k ústavní většině s velkým zájmem. Podle mnoha z nich se jedná o historický zlom, který ovlivní dynamiku v celém středoevropském regionu.

včera

Ursula von der Leyenová

„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána

Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.

včera

Maďaři zaplavili ulice Budapešti

Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána

Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.

včera

Volby v Maďarsku

Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině

Parlamentní volby nezpůsobily rekordní zájem voličů pouze na území Maďarska, ale také na zahraničních zastupitelských úřadech. Výjimkou podle webu index.hu nebylo ani hlavní město České republiky, kde se před maďarskou ambasádou v Praze tvořily dlouhé, několikasetmetrové fronty. Přestože v Praze panovalo citelně horší počasí než v Budapešti, odhodlání voličů to neoslabilo a zástupy lidí byly k vidění po celou neděli až do odpoledních hodin.

včera

Péter Magyar

Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?

Péter Magyar, pětačtyřicetiletý muž, který stojí v čele své strany Tisza, urazil neuvěřitelnou cestu. Jako dítě měl nad postelí plakát Viktora Orbána v době, kdy byl nynější premiér symbolem demokratizačních změn po pádu komunismu. Dnes je to právě Magyar, kdo se stal hlavní silou hnutí usilujícího o Orbánovo svržení a ukončení jeho šestnáctileté éry.

včera

Volby v Maďarsku

Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice

Sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách pokračuje a dosavadní výsledky naznačují, že opoziční strana Tisza směřuje k drtivému vítězství. Podle aktuálních dat Národního volebního úřadu, která vycházejí z 22,05 % zpracovaných lístků pro stranické kandidátky, získala Tisza 51,22 % hlasů. Vládní koalice Fidesz-KDNP zatím zaostává se ziskem 40,11 %.

Aktualizováno včera

Péter Magyar

Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza

Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.

včera

včera

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní

Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.

včera

Prezident Trump

Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

včera

Filip Turek

Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky

Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.

včera

Volby v Maďarsku

Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi

Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.

včera

Volby v Maďarsku

Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů

Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.

včera

Volby v Maďarsku

Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla

Zajištění transparentnosti a bezpečnosti parlamentních voleb v Maďarsku doprovází řada přísných pravidel, která se týkají jak technického vybavení volebních komisařů, tak součinnosti s bezpečnostními složkami. Členové komisí pro sčítání hlasů čelí zásadnímu omezení: od 6. hodiny ranní až do oficiálního ukončení hlasování nesmí ve volební místnosti používat žádná zařízení schopná zaznamenávat nebo přenášet data.

včera

Péter Magyar

Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar

V Maďarsku právě probíhají klíčové parlamentní volby, na které upírá zrak celá Evropa. Důležitost tohoto hlasování podtrhuje i fakt, že na regulérnost a transparentnost celého procesu dohlíží rekordní počet mezinárodních pozorovatelů. Podle údajů Národní volební kanceláře (NVI) bylo registrováno zhruba devět set zahraničních expertů, což je srovnatelné s počtem z minulé volby před čtyřmi lety.

včera

Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev

Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy