Desátý říjen je Světovým dnem proti trestu smrti, který se snaží upozornit na problémy spojené s touto formou trestu. Jedná se například o možné popravy nevinných lidí či nezletilých. Dle mnohých názorů nemá trest smrti v moderním světě své místo. Jaká je historie trestu smrti v našich zemích? Poslední poprava u nás byla vykonána před 35 lety, trest smrti byl zrušen teprve roku 1990.
Zprávy o trestu smrti na našem území pochází už z dob středověku. Již kronikář Kosmas zmiňoval, že popravy byly praktikovány za panování kněžny Libuše. Pravděpodobně se udržely po celý středověk, kdy měl trest smrti nejrůznější podoby: například vyhladovění, upálení na hranici, pohřbení za živa nebo stětí. Odsouzení k trestu smrti bylo ve středověku poměrně častou záležitostí.
Teprve v průběhu 18. století se začali ozývat odpůrci trestu smrti, a to především z řad filozofů. Na našem území, v tehdejší Habsburské monarchii, zrušil na pár let (konkrétně mezi lety 1787 až 1795) tuto formu trestu císař Josef II. Od konce 18. století ovšem znovu zakotvil v trestním právu.
Trest smrti se na našem území udržel až do konce minulého století. V období první republiky, tedy od roku 1918 do roku 1938, se ovšem realizovalo jen okolo dvaceti poprav, ačkoliv si tehdy nejpřísnější verdikt u soudu vyslechlo více než 400 zločinců. Tehdejší prezident Tomáš Garrigue Masaryk, kterému byly vlastní velice pokrokové myšlenky, ale patřil k zarytým odpůrcům trestu smrti, a tak vyhověl většině žádostí o milost a zmírnil odsouzencům trest. Ti provinilci, kteří se nedočkali takového prezidentova ústupku, byli oběšeni. Takto se za první republiky výhradně popravovalo.
Rapidní nárůst počtu trestů smrti souvisel s nacistickou okupací našeho území. Mezi lety 1939 až 1945 tak bylo vykonáno značné množství poprav, a to zejména nevinných lidí, kteří jenom patřili ke „špatným“ skupinám obyvatelstva nebo nesouhlasili s tehdejším totalitním režimem. Pronásledování a popravování odpůrců probíhalo především v časech tzv. heydrichiády, tedy v letech 1941 a 1942. Zatímco za první republiky bylo popraveno pouhých pár osob, za období protektorátu jich bylo více než tisíc, a to se v naprosté většině nejednalo o žádné zločince! Toto číslo navíc označuje jen oficiální odsouzené k trestu smrti, tedy ty, s nimiž proběhl nějaký trestní proces. Další tisíce lidí byly zastřeleny nebo oběšeny bez řádného odsouzení – třeba v koncentračních táborech nebo během akcí proti odbojářům. Rozšířily se také způsoby provedení trestu smrti, již se pouze neoběšovalo, ale popravovalo i gilotinou nebo střelnou zbraní.
Po skončení druhé světové války následovala další vlna popravování. Trest smrti v tu dobu čekal kolaboranty a válečné zločince. Jak za války, tak záhy po ní docházelo ovšem k porušování lidských práv. Obžalovaní se zpravidla nemohli žádným způsobem bránit a mnohdy byl trest vykonán do pár hodin od zaznění rozsudku. Není tak vyloučeno, že na popravišti končily i naprosto nevinné osoby. Během pouhých tří let po válce bylo k trestu smrti odsouzeno několik set lidí. S nástupem dalšího totalitního režimu, toho komunistického, se s tresty smrti rovněž nešetřilo. Rozhořely se vykonstruované politické procesy, nejznámější jsou ty se skupinami kolem Rudolfa Slánského nebo Milady Horákové. I tehdy byly popraveny mnohé nevinné osoby, oficiálně se dnes hovoří o necelých třech stovkách obětí, fakticky jich však bylo ještě více.
V komunistickém Československu byli ovšem popraveni i skuteční zločinci. Zmínit lze například sériového bestiálního vraha Václava Mrázka, který byl oběšen v březnu roku 1957. Ten měl na svědomí několik brutálních znásilnění a vražd. Vraždy se sexuálním motivem spáchal i Ladislav Hojer, ten byl popraven v srpnu roku 1986. Poslední žena odsouzená k trestu smrti u nás byla masová vražedkyně Olga Hepnarová. Ta byla oběšena roku 1975 za svůj hrůzný čin z roku 1973, kdy nákladním autem najela do skupiny osob čekající na tramvajové zastávce a osm z nich usmrtila.
Poslední poprava v Čechách se uskutečnila v únoru roku 1989, oběšen byl pětatřicetiletý vrah Vladimír Lulek, který brutálně zabil svou manželku i své čtyři děti. Na Slovensku byl posledním odsouzeným k trestu smrti za podobný čin devětadvacetiletý Štefan Svitek, a to za bestiální vraždu těhotné manželky a dvou dcer. Poprava se konala v červnu roku 1989. O rok později, po definitivním pádu komunistického režimu, došlo ke zrušení trestu smrti.
Související
V USA proběhly další popravy, letos se jich chystá ještě sedm. Část států už trest smrti zrušila
Jak ještě více zastrašit oponenty? Rusko spekuluje o obnovení trestu smrti
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
Ceny energií se příští rok změní. Distributoři zveřejnili nové ceníky
před 2 hodinami
Rusko na Ukrajině postupuje. Hlásí další úspěch u Doněcku i v Charkovské oblasti
před 4 hodinami
Válečný zločin. Izrael se podle HRW dopouští etnické čistky
před 5 hodinami
Ministr Válek je po operaci nádoru prostaty
před 5 hodinami
Trump může boj s oteplováním omezit. Firmy se ale nedají, tvrdí Bidenův člověk
před 6 hodinami
Rusko je ochotno s Trumpem jednat o ukončení války na Ukrajině. Má ale podmínku
před 7 hodinami
Jak rychle se mění počasí? Za tři roky zmizelo v jediné zemi tisíc ledovců
před 7 hodinami
Evropu čekají těžké dny, říká ke zvolení nepředvídatelného Trumpa publicista Marjanovič
před 7 hodinami
Peking se obává Trumpova hněvu. Lídři z celého světa míří na dva významné summity plní nejistoty
před 8 hodinami
Izrael začal radit Trumpovi, co má dělat
před 9 hodinami
Kde sehnat bilion dolarů na boj s extrémním počasím? V hlavách lídrů se rodí plán
před 9 hodinami
COP29: Změna klimatu je podle Argentiny socialistická lež. Alijev obvinil Macrona ze zabíjení lidí
před 9 hodinami
Ukrajina má být „měsíce“ od vývoje vlastní jaderné zbraně. Kyjev zareagoval
před 10 hodinami
Počasí se otepluje rychleji, než se čekalo? Nové výpočty vědců ukazují, že lidstvo v boji s oteplováním selhalo
před 10 hodinami
V uzavřeném dole trpí hlady tisíce horníků. Pomoc jim nepošleme, vzkazuje jihoafrická vláda
před 11 hodinami
O počasí nám nejde, ale využijeme ho. Politico zmapovalo, jak Slovensko či Maďarsko zneužily COP29
před 11 hodinami
"Ruská válečná loď, jdi do p**ele." Výrokem ukrajinské armády se zabýval i Evropský soudní dvůr
před 12 hodinami
Izrael porušil 50 let starou dohodu. Potají mění nárazníkovou zónu
před 12 hodinami
Chudé státy potřebují na změny počasí bilion dolarů ročně. Zaplaťte hned, nebo bude hůř, vyzvali experti svět
před 13 hodinami
Dominika Feriho převezli zpět do vězení. Ke zranění mělo dojít jinak
Exposlanec Dominik Feri, který si odpykává tříletý trest odnětí svobody za znásilnění dvou dívek a jeden další pokus o znásilnění, je zpátky v teplické nemocnici. V uplynulých dnech ji vyměnil za prostředí vězeňské nemocnice v Praze na Pankráci, protože panovaly obavy z možné nákazy virem HIV.
Zdroj: Jan Hrabě