Desátý říjen je Světový den proti trestu smrti. Jak se u nás vykonával a kdy byl zrušen?

Desátý říjen je Světovým dnem proti trestu smrti, který se snaží upozornit na problémy spojené s touto formou trestu. Jedná se například o možné popravy nevinných lidí či nezletilých. Dle mnohých názorů nemá trest smrti v moderním světě své místo. Jaká je historie trestu smrti v našich zemích? Poslední poprava u nás byla vykonána před 35 lety, trest smrti byl zrušen teprve roku 1990. 

Zprávy o trestu smrti na našem území pochází už z dob středověku. Již kronikář Kosmas zmiňoval, že popravy byly praktikovány za panování kněžny Libuše. Pravděpodobně se udržely po celý středověk, kdy měl trest smrti nejrůznější podoby: například vyhladovění, upálení na hranici, pohřbení za živa nebo stětí. Odsouzení k trestu smrti bylo ve středověku poměrně častou záležitostí.

Teprve v průběhu 18. století se začali ozývat odpůrci trestu smrti, a to především z řad filozofů. Na našem území, v tehdejší Habsburské monarchii, zrušil na pár let (konkrétně mezi lety 1787 až 1795) tuto formu trestu císař Josef II. Od konce 18. století ovšem znovu zakotvil v trestním právu.

Trest smrti se na našem území udržel až do konce minulého století. V období první republiky, tedy od roku 1918 do roku 1938, se ovšem realizovalo jen okolo dvaceti poprav, ačkoliv si tehdy nejpřísnější verdikt u soudu vyslechlo více než 400 zločinců. Tehdejší prezident Tomáš Garrigue Masaryk, kterému byly vlastní velice pokrokové myšlenky, ale patřil k zarytým odpůrcům trestu smrti, a tak vyhověl většině žádostí o milost a zmírnil odsouzencům trest. Ti provinilci, kteří se nedočkali takového prezidentova ústupku, byli oběšeni. Takto se za první republiky výhradně popravovalo.

Rapidní nárůst počtu trestů smrti souvisel s nacistickou okupací našeho území. Mezi lety 1939 až 1945 tak bylo vykonáno značné množství poprav, a to zejména nevinných lidí, kteří jenom patřili ke „špatným“ skupinám obyvatelstva nebo nesouhlasili s tehdejším totalitním režimem. Pronásledování a popravování odpůrců probíhalo především v časech tzv. heydrichiády, tedy v letech 1941 a 1942. Zatímco za první republiky bylo popraveno pouhých pár osob, za období protektorátu jich bylo více než tisíc, a to se v naprosté většině nejednalo o žádné zločince! Toto číslo navíc označuje jen oficiální odsouzené k trestu smrti, tedy ty, s nimiž proběhl nějaký trestní proces. Další tisíce lidí byly zastřeleny nebo oběšeny bez řádného odsouzení – třeba v koncentračních táborech nebo během akcí proti odbojářům. Rozšířily se také způsoby provedení trestu smrti, již se pouze neoběšovalo, ale popravovalo i gilotinou nebo střelnou zbraní.  

Po skončení druhé světové války následovala další vlna popravování. Trest smrti v tu dobu čekal kolaboranty a válečné zločince. Jak za války, tak záhy po ní docházelo ovšem k porušování lidských práv. Obžalovaní se zpravidla nemohli žádným způsobem bránit a mnohdy byl trest vykonán do pár hodin od zaznění rozsudku. Není tak vyloučeno, že na popravišti končily i naprosto nevinné osoby. Během pouhých tří let po válce bylo k trestu smrti odsouzeno několik set lidí. S nástupem dalšího totalitního režimu, toho komunistického, se s tresty smrti rovněž nešetřilo. Rozhořely se vykonstruované politické procesy, nejznámější jsou ty se skupinami kolem Rudolfa Slánského nebo Milady Horákové. I tehdy byly popraveny mnohé nevinné osoby, oficiálně se dnes hovoří o necelých třech stovkách obětí, fakticky jich však bylo ještě více.

V komunistickém Československu byli ovšem popraveni i skuteční zločinci. Zmínit lze například sériového bestiálního vraha Václava Mrázka, který byl oběšen v březnu roku 1957. Ten měl na svědomí několik brutálních znásilnění a vražd. Vraždy se sexuálním motivem spáchal i Ladislav Hojer, ten byl popraven v srpnu roku 1986. Poslední žena odsouzená k trestu smrti u nás byla masová vražedkyně Olga Hepnarová. Ta byla oběšena roku 1975 za svůj hrůzný čin z roku 1973, kdy nákladním autem najela do skupiny osob čekající na tramvajové zastávce a osm z nich usmrtila.

Poslední poprava v Čechách se uskutečnila v únoru roku 1989, oběšen byl pětatřicetiletý vrah Vladimír Lulek, který brutálně zabil svou manželku i své čtyři děti. Na Slovensku byl posledním odsouzeným k trestu smrti za podobný čin devětadvacetiletý Štefan Svitek, a to za bestiální vraždu těhotné manželky a dvou dcer. Poprava se konala v červnu roku 1989. O rok později, po definitivním pádu komunistického režimu, došlo ke zrušení trestu smrti.  

Související

Více souvisejících

Trest smrti

Aktuálně se děje

před 57 minutami

před 1 hodinou

ATACMS (Army TACtical Missile System) je série amerických taktických balistických střel (čili s velmi krátkým doletem až 300km).

Nasazení ATACMS a Storm Shadow na ruském území: Symbolické gesto, nebo zlom ve válce na Ukrajině?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

před 2 hodinami

Počasí, ilustrační fotografie.

Páteční počasí může překvapit řidiče, varovali meteorologové

Moravané a Slezané se v pátek ráno mohou těšit na sněhovou nadílku, avizují meteorologové. Od středečního dopoledne platí příslušná výstraha, která však nejde úplně do detailu. Podle expertů sice nepůjde o extrémní situaci, ale zejména řidiči by si měli dávat pozor. 

včera

Vláda ČR

Vláda uvolní peníze na pomoc sportu po povodních. Podpořila také podnikání s Ukrajinou

Národní sportovní agentura dostane 850 milionů korun na pomoc sportovním organizacím, jejichž majetek zničily či poškodily zářijové povodně. Uvolnění peněz z rozpočtové rezervy schválila vláda středečním jednání. Odsouhlasila také další rozšíření pomoci českým exportérům obchodujícím s Ukrajinou, poskytované formou pojištění vývozních úvěrových rizik Exportní garanční a pojišťovací společností a schválila i spuštění úvěrového programu Národní rozvojové banky pro podnikatele postižené povodněmi.

včera

včera

Leopard 2A4

Česko si pořídí další Leopardy. Armáda tak splní požadavky NATO

Česko si pořídí 14 bojových tanků Leopard 2A4, uvedlo ministerstvo obrany ve středu v tiskové zprávě. Vládu o záměru informovala ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Úřad chce příslušnou smlouvu s německou společností Rheinmetall Landsysteme GmbH uzavřít do konce roku. 

včera

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Češi po výhře nad Gruzií postupují v Lize národů mezi elitu. Mají také jistou baráž o MS

Když čeští fotbalisté v září tohoto roku naprosto nezvládli duel v Gruzii, kde prohráli ostudně 1:4, málokdo věřil, že by snad mohli Češi ovládnout svou skupinu Ligy národů a tudíž tak nejen postoupit do elitní divize, ale zajistit si také účast v baráži o mistrovství světa 2026. Nakonec se to všechno stává skutečností díky závěrečné výhře nad Gruzií 2:1 v Olomouci, kdy se o české branky postarali Šulc s Hložkem. Ve druhé půli se sice podařilo snížit Mikautadzemu, ale na víc se naštěstí soupeři nezmohli, přestože měli v emočním závěru obrovské příležitosti.

včera

raketa Storm Shadow

Storm Shadow donutí ruské síly přeskupit jednotky. Co jsou zač střely, které zvýší obavy z další eskalace?

Storm Shadow, známé také pod názvem SCALP EG (Système de Croisière Autonome à Longue Portée – Emploi Général), jsou pokročilé střely s plochou dráhou letu vyvinuté britskou společností MBDA. Tyto střely patří mezi nejmodernější zbraně svého druhu a hrají klíčovou roli ve vojenských konfliktech, kde je rozhodující přesnost a schopnost zasáhnout strategické cíle hluboko na nepřátelském území.

včera

Letoun Tornádo nese rakety Storm Shadow.

Ukrajina poprvé použila britské střely Storm Shadow k útokům na ruské území

Ukrajina podle informací The Guardian poprvé od začátku konfliktu použila britské střely Storm Shadow k útokům na cíle v Rusku. Povolení k využití raket na ruském území bylo schváleno v reakci na nasazení více než 10 000 severokorejských vojáků na ruské hranici s Ukrajinou. Podle britských a amerických představitelů jde o zásadní eskalaci téměř tři roky trvající války.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Strach z prohloubení války. USA i EU se obávají eskalace hybridních útoků

Američtí a evropští představitelé podle The Guardian vyjádřili rostoucí znepokojení nad hrozbou hybridní války ze strany Ruska. Tento strach se prohloubil po prvním použití amerických raket dlouhého doletu ATACMS Ukrajinou na cíle uvnitř ruského území. Bidenova administrativa nedávno zrušila omezení pro jejich použití, což vyvolalo ostrou reakci Moskvy a obavy z další eskalace konfliktu.

včera

Viktor Orbán

Svět čekají dva nejnebezpečnější měsíce války, varuje Orbán

Viktor Orbán, předseda maďarské vlády, ve středu po mimořádném jednání Rady obrany státu prohlásil, že nadcházející dva měsíce mohou být nejnebezpečnější etapou války na Ukrajině. Vyzval k maximální opatrnosti a zdůraznil, že Maďarsko se za žádných okolností nesmí nechat zatáhnout do probíhajícího konfliktu.

včera

včera

Elon Musk

Musk není jen Trumpův dárce. Bude potřebovat, aby zklidnil vztahy s Čínou

Miliardář Elon Musk má velice úzké vazby na budoucího šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. Jejich rádoby harmonický vztah je ovlivněn podnikáním nejbohatšího muže na světě, který se snaží ovlivnit nejen Trumpův výběr vládní administrativy, ale také je důležitým mostem mezi Pekingem a Washingtonem. Jeho obchodní zájmy v Číně jsou tak velké, že se mu možná obchodní válka absolutně nevyplatí.

včera

včera

Ilustrační foto

Počasí letos překoná obávaný rekord. Je ještě naděje na změnu?

Rok 2024 se zapíše do historie jako rok rekordních klimatických extrémů, přičemž data ukazují, jak rychle globální oteplování mění náš svět. Stále rostoucí teploty, extrémní počasí, zvyšování hladiny moří a pokračující emise skleníkových plynů podtrhují naléhavou potřebu globální akce. Uvedl to server The Guardian.

včera

Ruské útoky ohrožují energetickou stabilitu Ukrajiny. Zvyšují riziko jaderné katastrofy

Ukrajinská elektrická síť čelí „výrazně zvýšenému riziku katastrofického selhání“ po nedělních ruských raketových a dronových útocích, varovala organizace Greenpeace podle serveru The Guardian. Tyto útoky mířily na transformátorové stanice klíčové pro provoz tří ukrajinských funkčních jaderných elektráren, což podle Greenpeace hrozí destabilizací jejich provozu a rizikem jaderné katastrofy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy