Desátý říjen je Světovým dnem proti trestu smrti, který se snaží upozornit na problémy spojené s touto formou trestu. Jedná se například o možné popravy nevinných lidí či nezletilých. Dle mnohých názorů nemá trest smrti v moderním světě své místo. Jaká je historie trestu smrti v našich zemích? Poslední poprava u nás byla vykonána před 35 lety, trest smrti byl zrušen teprve roku 1990.
Zprávy o trestu smrti na našem území pochází už z dob středověku. Již kronikář Kosmas zmiňoval, že popravy byly praktikovány za panování kněžny Libuše. Pravděpodobně se udržely po celý středověk, kdy měl trest smrti nejrůznější podoby: například vyhladovění, upálení na hranici, pohřbení za živa nebo stětí. Odsouzení k trestu smrti bylo ve středověku poměrně častou záležitostí.
Teprve v průběhu 18. století se začali ozývat odpůrci trestu smrti, a to především z řad filozofů. Na našem území, v tehdejší Habsburské monarchii, zrušil na pár let (konkrétně mezi lety 1787 až 1795) tuto formu trestu císař Josef II. Od konce 18. století ovšem znovu zakotvil v trestním právu.
Trest smrti se na našem území udržel až do konce minulého století. V období první republiky, tedy od roku 1918 do roku 1938, se ovšem realizovalo jen okolo dvaceti poprav, ačkoliv si tehdy nejpřísnější verdikt u soudu vyslechlo více než 400 zločinců. Tehdejší prezident Tomáš Garrigue Masaryk, kterému byly vlastní velice pokrokové myšlenky, ale patřil k zarytým odpůrcům trestu smrti, a tak vyhověl většině žádostí o milost a zmírnil odsouzencům trest. Ti provinilci, kteří se nedočkali takového prezidentova ústupku, byli oběšeni. Takto se za první republiky výhradně popravovalo.
Rapidní nárůst počtu trestů smrti souvisel s nacistickou okupací našeho území. Mezi lety 1939 až 1945 tak bylo vykonáno značné množství poprav, a to zejména nevinných lidí, kteří jenom patřili ke „špatným“ skupinám obyvatelstva nebo nesouhlasili s tehdejším totalitním režimem. Pronásledování a popravování odpůrců probíhalo především v časech tzv. heydrichiády, tedy v letech 1941 a 1942. Zatímco za první republiky bylo popraveno pouhých pár osob, za období protektorátu jich bylo více než tisíc, a to se v naprosté většině nejednalo o žádné zločince! Toto číslo navíc označuje jen oficiální odsouzené k trestu smrti, tedy ty, s nimiž proběhl nějaký trestní proces. Další tisíce lidí byly zastřeleny nebo oběšeny bez řádného odsouzení – třeba v koncentračních táborech nebo během akcí proti odbojářům. Rozšířily se také způsoby provedení trestu smrti, již se pouze neoběšovalo, ale popravovalo i gilotinou nebo střelnou zbraní.
Po skončení druhé světové války následovala další vlna popravování. Trest smrti v tu dobu čekal kolaboranty a válečné zločince. Jak za války, tak záhy po ní docházelo ovšem k porušování lidských práv. Obžalovaní se zpravidla nemohli žádným způsobem bránit a mnohdy byl trest vykonán do pár hodin od zaznění rozsudku. Není tak vyloučeno, že na popravišti končily i naprosto nevinné osoby. Během pouhých tří let po válce bylo k trestu smrti odsouzeno několik set lidí. S nástupem dalšího totalitního režimu, toho komunistického, se s tresty smrti rovněž nešetřilo. Rozhořely se vykonstruované politické procesy, nejznámější jsou ty se skupinami kolem Rudolfa Slánského nebo Milady Horákové. I tehdy byly popraveny mnohé nevinné osoby, oficiálně se dnes hovoří o necelých třech stovkách obětí, fakticky jich však bylo ještě více.
V komunistickém Československu byli ovšem popraveni i skuteční zločinci. Zmínit lze například sériového bestiálního vraha Václava Mrázka, který byl oběšen v březnu roku 1957. Ten měl na svědomí několik brutálních znásilnění a vražd. Vraždy se sexuálním motivem spáchal i Ladislav Hojer, ten byl popraven v srpnu roku 1986. Poslední žena odsouzená k trestu smrti u nás byla masová vražedkyně Olga Hepnarová. Ta byla oběšena roku 1975 za svůj hrůzný čin z roku 1973, kdy nákladním autem najela do skupiny osob čekající na tramvajové zastávce a osm z nich usmrtila.
Poslední poprava v Čechách se uskutečnila v únoru roku 1989, oběšen byl pětatřicetiletý vrah Vladimír Lulek, který brutálně zabil svou manželku i své čtyři děti. Na Slovensku byl posledním odsouzeným k trestu smrti za podobný čin devětadvacetiletý Štefan Svitek, a to za bestiální vraždu těhotné manželky a dvou dcer. Poprava se konala v červnu roku 1989. O rok později, po definitivním pádu komunistického režimu, došlo ke zrušení trestu smrti.
Související

Biden před nástupem Trumpa do úřadu zmírnil tresty smrti pro většinu vězňů

V USA proběhly další popravy, letos se jich chystá ještě sedm. Část států už trest smrti zrušila
Aktuálně se děje
před 25 minutami

Loupež století v Louvru: Co vše o krádeži francouzských korunovačních klenotů víme?
před 1 hodinou

Netrpělivý a vzteklý Trump je to nejlepší, v co Moskva může doufat. Válku na Ukrajině ukončit nedokáže
před 1 hodinou

Příměří v Gaze nevydrží, obávají se Trumpovi lidé
před 2 hodinami

Bílý dům: Setkání Trumpa s Putinem není zatím v plánu
před 4 hodinami

Rusko testuje na Ukrajině nové klouzavé bomby. Mají dolet až stovky kilometrů
před 5 hodinami

CIA hraje „nejdůležitější roli“ při amerických útocích v Karibiku
před 6 hodinami

Podezřelý se k vraždě v Zábřehu přiznal. Jde o mladistvého
před 6 hodinami

Pod dohledem Babiše. Jednání o vládě pokračují, šéf ANO se ozval z dovolené
před 7 hodinami

Teplé podzimní počasí nevydrží. Klesnou teploty a zesílí vítr, ukazuje předpověď
před 7 hodinami

Cintula dostal 21 let. Zbytek života zaslouženě stráví ve vězení, Slovensko je právní stát
před 8 hodinami

Příměří mezi Izraelem a Hamásem se otřásá: Obě strany se obviňují z porušování, USA zachraňují situaci
před 9 hodinami

Spojenci Ukrajiny se obávají setkání Putina s Trumpem. Na poslední chvíli podporují Kyjev
před 10 hodinami

Trump: Pokud Hamás poruší dohodu, vyhladíme ho
před 10 hodinami

The Guardian: Trump není schopen rozlišit, kdo je na Ukrajině agresor a kdo oběť
před 11 hodinami

Z prezidenta trestancem. Nicolas Sarkozy nastoupil do vězení
před 12 hodinami

Historická chvíle pro Japonsko: Zemi poprvé povede žena, „železná lady“ Takaichi
před 13 hodinami

Pekarová Adamová prozradila důvody, proč končí v politice
před 14 hodinami

CNN: Schůzka Trumpa s Putinem je odložena
před 15 hodinami

Předpověď počasí do poloviny listopadu. Sníh už se může udržet
včera
Metro nejezdilo. Sražené osobě už nepomohli ani záchranáři
Tragédie v pondělí vpodvečer zastavila provoz metra na lince B. Ve stanici Palmovka došlo ke střetu soupravy s osobou, která utrpěla zranění neslučitelná se životem a na místě zemřela. Během přerušení provozu museli cestující do tramvají a autobusů.
Zdroj: Jan Hrabě