Desátý říjen je Světový den proti trestu smrti. Jak se u nás vykonával a kdy byl zrušen?

Desátý říjen je Světovým dnem proti trestu smrti, který se snaží upozornit na problémy spojené s touto formou trestu. Jedná se například o možné popravy nevinných lidí či nezletilých. Dle mnohých názorů nemá trest smrti v moderním světě své místo. Jaká je historie trestu smrti v našich zemích? Poslední poprava u nás byla vykonána před 35 lety, trest smrti byl zrušen teprve roku 1990. 

Zprávy o trestu smrti na našem území pochází už z dob středověku. Již kronikář Kosmas zmiňoval, že popravy byly praktikovány za panování kněžny Libuše. Pravděpodobně se udržely po celý středověk, kdy měl trest smrti nejrůznější podoby: například vyhladovění, upálení na hranici, pohřbení za živa nebo stětí. Odsouzení k trestu smrti bylo ve středověku poměrně častou záležitostí.

Teprve v průběhu 18. století se začali ozývat odpůrci trestu smrti, a to především z řad filozofů. Na našem území, v tehdejší Habsburské monarchii, zrušil na pár let (konkrétně mezi lety 1787 až 1795) tuto formu trestu císař Josef II. Od konce 18. století ovšem znovu zakotvil v trestním právu.

Trest smrti se na našem území udržel až do konce minulého století. V období první republiky, tedy od roku 1918 do roku 1938, se ovšem realizovalo jen okolo dvaceti poprav, ačkoliv si tehdy nejpřísnější verdikt u soudu vyslechlo více než 400 zločinců. Tehdejší prezident Tomáš Garrigue Masaryk, kterému byly vlastní velice pokrokové myšlenky, ale patřil k zarytým odpůrcům trestu smrti, a tak vyhověl většině žádostí o milost a zmírnil odsouzencům trest. Ti provinilci, kteří se nedočkali takového prezidentova ústupku, byli oběšeni. Takto se za první republiky výhradně popravovalo.

Rapidní nárůst počtu trestů smrti souvisel s nacistickou okupací našeho území. Mezi lety 1939 až 1945 tak bylo vykonáno značné množství poprav, a to zejména nevinných lidí, kteří jenom patřili ke „špatným“ skupinám obyvatelstva nebo nesouhlasili s tehdejším totalitním režimem. Pronásledování a popravování odpůrců probíhalo především v časech tzv. heydrichiády, tedy v letech 1941 a 1942. Zatímco za první republiky bylo popraveno pouhých pár osob, za období protektorátu jich bylo více než tisíc, a to se v naprosté většině nejednalo o žádné zločince! Toto číslo navíc označuje jen oficiální odsouzené k trestu smrti, tedy ty, s nimiž proběhl nějaký trestní proces. Další tisíce lidí byly zastřeleny nebo oběšeny bez řádného odsouzení – třeba v koncentračních táborech nebo během akcí proti odbojářům. Rozšířily se také způsoby provedení trestu smrti, již se pouze neoběšovalo, ale popravovalo i gilotinou nebo střelnou zbraní.  

Po skončení druhé světové války následovala další vlna popravování. Trest smrti v tu dobu čekal kolaboranty a válečné zločince. Jak za války, tak záhy po ní docházelo ovšem k porušování lidských práv. Obžalovaní se zpravidla nemohli žádným způsobem bránit a mnohdy byl trest vykonán do pár hodin od zaznění rozsudku. Není tak vyloučeno, že na popravišti končily i naprosto nevinné osoby. Během pouhých tří let po válce bylo k trestu smrti odsouzeno několik set lidí. S nástupem dalšího totalitního režimu, toho komunistického, se s tresty smrti rovněž nešetřilo. Rozhořely se vykonstruované politické procesy, nejznámější jsou ty se skupinami kolem Rudolfa Slánského nebo Milady Horákové. I tehdy byly popraveny mnohé nevinné osoby, oficiálně se dnes hovoří o necelých třech stovkách obětí, fakticky jich však bylo ještě více.

V komunistickém Československu byli ovšem popraveni i skuteční zločinci. Zmínit lze například sériového bestiálního vraha Václava Mrázka, který byl oběšen v březnu roku 1957. Ten měl na svědomí několik brutálních znásilnění a vražd. Vraždy se sexuálním motivem spáchal i Ladislav Hojer, ten byl popraven v srpnu roku 1986. Poslední žena odsouzená k trestu smrti u nás byla masová vražedkyně Olga Hepnarová. Ta byla oběšena roku 1975 za svůj hrůzný čin z roku 1973, kdy nákladním autem najela do skupiny osob čekající na tramvajové zastávce a osm z nich usmrtila.

Poslední poprava v Čechách se uskutečnila v únoru roku 1989, oběšen byl pětatřicetiletý vrah Vladimír Lulek, který brutálně zabil svou manželku i své čtyři děti. Na Slovensku byl posledním odsouzeným k trestu smrti za podobný čin devětadvacetiletý Štefan Svitek, a to za bestiální vraždu těhotné manželky a dvou dcer. Poprava se konala v červnu roku 1989. O rok později, po definitivním pádu komunistického režimu, došlo ke zrušení trestu smrti.  

Související

Více souvisejících

Trest smrti

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Netrpělivý a vzteklý Trump je to nejlepší, v co Moskva může doufat. Válku na Ukrajině ukončit nedokáže

Šéf Bílého domu Donald Trump se chtěl stát mužem, který ukončí válku na Ukrajině. Místo toho ale začíná působit jako politik, který absolutně nerozumí její povaze. Během setkání s Volodymyrem Zelenským údajně prohlásil, že Rusko může Ukrajinu zničit, a ztratil nervy natolik, že hodil mapou konfliktu. Jenže americký prezident si nemůže dovolit být netrpělivý – v jeho případě může každý výbuch podráždění otřást samotnou stabilitou Západu.

před 1 hodinou

 J. D. Vance, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Příměří v Gaze nevydrží, obávají se Trumpovi lidé

Viceprezident Spojených států JD Vance se v úterý během svého projevu v Izraeli snažil mírnit obavy z křehkosti příměří mezi Izraelem a Hamásem. To se stalo navzdory skutečnosti, že někteří představitelé Trumpovy administrativy jsou soukromě znepokojeni z možného selhání dohody, jak uvedly zdroje obeznámené se situací.

před 2 hodinami

Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

Bílý dům: Setkání Trumpa s Putinem není zatím v plánu

Neexistují "žádné plány" pro setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem v "bezprostřední budoucnosti". Uvedl to v úterý zástupce Bílého domu. Ještě minulý čtvrtek přitom Trump prohlásil, že se s ruským prezidentem setká v Budapešti během následujících dvou týdnů, aby projednali válku na Ukrajině.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

CIA

CIA hraje „nejdůležitější roli“ při amerických útocích v Karibiku

Centrální zpravodajská služba (CIA) poskytuje většinu zpravodajských informací, které jsou využívány pro kontroverzní smrtící letecké údery Trumpovy administrativy. Tyto údery jsou vedeny proti malým, rychlým plavidlům v Karibském moři, u kterých se předpokládá, že převážejí drogy z Venezuely. Uvedly to tři zdroje obeznámené s operacemi. Experti tvrdí, že ústřední role agentury znamená, že většina důkazů použitých k výběru údajných pašeráků k zabití na volném moři zůstane s největší pravděpodobností v tajnosti. 

před 6 hodinami

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Podezřelý se k vraždě v Zábřehu přiznal. Jde o mladistvého

Policie v úterý prozradila, za jakých okolností došlo k víkendové vraždě v Zábřehu na Šumpersku. Podezřelou osobu je v případu mladistvý, který se k napadení staršího muže přiznal. Dospělému pachateli by za tento čin hrozil až výjimečný trest. Dospělému by hrozil výjimečný trest.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Juraj Cintula

Cintula dostal 21 let. Zbytek života zaslouženě stráví ve vězení, Slovensko je právní stát

Odsouzení Juraje Cintuly na 21 let vězení za atentát na Roberta Fica představuje rozhodnutí, které je tvrdé, ale spravedlivé. Slovenská justice tím potvrdila, že demokracie se nenechá vydírat násilím. Cintula sice tvrdil, že premiéra nechtěl zabít, soud však jeho obhajobě neuvěřil. Trest je dostatečně dlouhý, aby vyjádřil absolutní nepřijatelnost útoků na politické činitele. U muže v pokročilém věku navíc znamená fakticky konec života na svobodě – a jasné varování pro každého, kdo by se chtěl vydat stejnou cestou.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Prezident Trump

Trump: Pokud Hamás poruší dohodu, vyhladíme ho

Americký prezident Donald Trump v pondělí varoval, že hnutí Hamás bude "vyhlazeno", pokud poruší dohodu o Gaze s Izraelem. Zároveň však uvedl, že palestinské militantní skupině dá šanci dodržet dohodnuté příměří. Krátce po tomto prohlášení odletěl do Izraele viceprezident JD Vance, aby se připojil k americkým vyslancům poté, co víkendové násilnosti ohrozily křehkou dohodu.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Nicolas Sarkozy

Z prezidenta trestancem. Nicolas Sarkozy nastoupil do vězení

Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy dorazil do pařížské věznice La Santé, aby zahájil výkon svého pětiletého trestu odnětí svobody. Jakmile Sarkozy dorazil, novináři zaslechli volání od vězňů z cel, kteří na něj křičeli "Vítej, Sarkozy!" a "Sarkozy je tady!".

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

CNN: Schůzka Trumpa s Putinem je odložena

Naděje prezidenta Donalda Trumpa na rychlé setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem se pravděpodobně zbrzdily. Zdroje obeznámené se situací sdělily stanici CNN, že očekávaná přípravná schůzka mezi hlavními poradci obou světových lídrů pro zahraniční věci, plánovaná na tento týden, byla přinejmenším prozatím odložena.

před 15 hodinami

včera

Metro nejezdilo. Sražené osobě už nepomohli ani záchranáři

Tragédie v pondělí vpodvečer zastavila provoz metra na lince B. Ve stanici Palmovka došlo ke střetu soupravy s osobou, která utrpěla zranění neslučitelná se životem a na místě zemřela. Během přerušení provozu museli cestující do tramvají a autobusů. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy