Kampaň před listopadovými prezidentskými volbami ve Spojených státech je v plném proudu. Kromě úsilí obou kandidátů na šéfa Bílého domu ovládnout rozhodující státy se vyznačuje také tím, že je velice drahá a zdlouhavá. Pro EuroZprávy.cz oba faktory vysvětlili dva američtí politologové – Paul Pierson a David P. Green.
V současné době podle průzkumů vede po celých USA kandidátka za Demokratickou stranu Kamala Harrisová. Před republikánem Donaldem Trumpem má náskok o tři procentní body. Zatímco průzkumy, o které se podělily například New York Times, očekávají u Harrisové zisk celkově 49 %, u Trumpa je to 46 %.
Klíčový je ale vývoj v takzvaných swing-states neboli rozhodujících státech. Zde je rozdíl mezi oběma kandidáty tak nepatrný, že může zásadní roli sehrát případná statistická odchylka. Jmenovitě jde o Michigan, Pensylvánii, Severní Karolinu, Georgii, Wisconsin, Nevadu a Arizonu.
Průzkumy nyní předpokládají, že Trump má jistotu zisku 219 volitelů z 270 potřebných, přičemž Harrisová získá až 226 volitelů. Pokud vyjdou předpoklady ze swing-states, Harrisová vyhraje se ziskem 276 volitelů. Rozdíly v těchto státech jsou ale tak minimální, že se nelze spoléhat na průzkumy.
Proč rozhodnou „swing-states“?
Podle amerického politologa Paula Piersona z Kalifornské univerzity jsou swing-states tak důležité kvůli americkému volebním systému založeném na sboru volitelů. „Prezidenti nejsou voleni přímo, ale prostřednictvím hlasů volitelů, které získají v jednotlivých státech. V těchto státech obvykle rozhoduje vítěz, takže získat 90 % hlasů v daném státě není o nic užitečnější než získat 51 %,“ vysvětlil pro EuroZprávy.cz
O tom, jestli je některý z amerických států „swing“ rozhoduje těsnost počtu voličů. „Rozhodující (‚swingové‘) státy jsou tedy ty, které jsou natolik těsné, že v nich může získat hlasy volitelů kterýkoli z kandidátů. Obecně se má za to, že takových států je letos sedm,“ doplnil Pierson.
Podobně sbor volitelů pro EuroZprávy.cz vysvětlil další z amerických politologů, Donald P. Green z Columbia University. „O volbách rozhoduje „sbor volitelů“ - nepřímý volební systém, který každému státu (až na několik výjimek) dává soubor hlasů odpovídající počtu jeho členů Kongresu + senátorů,“ nastínil.
Kampaň se tak do jisté míry může zdát jednodušší. „Tento systém ‚vítěz bere vše‘ znamená, že kandidáti soustředí svou pozornost na malý počet států, které by mohl vyhrát kterýkoli z kandidátů. Ostatní jsou považovány za předem rozhodnuté,“ dodal Green.
Proč jsou kampaně tak drahé?
Během kampaně jednotlivých prezidentských kandidátů je možné sledovat, že jsou obecně rozsáhlejší než ty, jaké známe v Evropě. „Rozpočty jsou neomezené a výdaje na federální volby rychle rostou. Kampaně jsou obzvláště dlouhé, protože máme otevřený stranický nominační proces, který zahrnuje dlouhý sled primárních voleb v jednotlivých státech, popsal Pierson.
„I když i naše všeobecné (závěrečné) volby po nominacích jsou na evropské poměry docela dlouhé,“ podotkl politolog z Kalifornské univerzity.
Důvod, proč kandidáti mohou utratit de facto kolik chtějí, je jednoduchý. „Nejvyšší soud několikrát rozhodl, že kandidáti a dárci mají ústavní právo utrácet, kolik chtějí, zejména prostřednictvím nezávislých organizací,“ uvedl Green.
Vidíme tedy daleko rozsáhlejší kampaně než v Evropě. „Stále existují určitá omezení, ale dost mezer, které umožňují utratit za prezidentskou kampaň astronomické částky,“ poznamenal Green.
Související
Američané chtějí konec války na Ukrajině do léta, prozradil Zelenskyj
Trumpova další kontroverze je u konce. Video s Obamovými konečně zmizelo
USA (Spojené státy americké) , prezidentské volby USA 2024 , Kamala Harrisová , Donald Trump
Aktuálně se děje
před 39 minutami
Babiš se domnívá, že mírová jednání o Ukrajině se blíží ke zdárnému konci
před 1 hodinou
Zabystřan ve sjezdu zajel olympijské maximum, Janatová ve skiatlonu v TOP 10
před 1 hodinou
Počasí způsobilo oblevu. Sněhu ubylo i na horách, ukazují data
před 2 hodinami
Pohonné hmoty v Česku zdražily, ceny mají stoupat i nadále
před 3 hodinami
Policie objasnila podvod s elektronikou. Škoda činí několik miliard
před 4 hodinami
Hokejový tým se musí obejít bez Zachy z NHL. Přijet má sparťan Chlapík
před 4 hodinami
Babiš chtěl Turkovi zakázat sociální sítě, pokud by byl ministrem
před 5 hodinami
Sáblíková učinila nejtěžší rozhodnutí v životě. Kvůli nemoci nebude na startu závodu na 3000 metrů
před 5 hodinami
Američané chtějí konec války na Ukrajině do léta, prozradil Zelenskyj
před 6 hodinami
ZOH: Snowboardistovi Hronešovi se do finále big airu nepodařilo kvalifikovat
před 6 hodinami
Lipavský se ptá Babiše na Epsteinovu kauzu. Navrhuje české vyšetřování
před 7 hodinami
Olympiáda začala. Slavnostní zahájení nabídlo silné okamžiky i propojení se čtyřmi středisky
před 7 hodinami
Babiš označil Brejchovou za ikonu. Klempíř zmínil hlubokou stopu jejího herectví
před 8 hodinami
Zajímavý moment zahájení her. Vance zabraly kamery a ozval se pískot
před 9 hodinami
Pokus o vraždu v Jaroměři. Roli sehrály drogy, zjistili kriminalisté
před 10 hodinami
Trumpova další kontroverze je u konce. Video s Obamovými konečně zmizelo
před 10 hodinami
Vážná nehoda na D1 u Prahy. Převrátil se kamion, dálnice byla večer uzavřená
před 12 hodinami
Počasí se příští týden citelně oteplí. Naměříme až 10 stupňů
včera
Ve věku 86 let zemřela legendární herečka Jana Brejchová
včera
Falešný sníh a vykácené lesy. Miliardové arény pro pár týdnů slávy vytváří v Itálii olympijský přelud
Pierre de Coubertin, zakladatel moderních olympijských her, nebyl myšlence zimní olympiády zpočátku vůbec nakloněn. Téměř dvě desetiletí lobboval za letní hry, zatímco zimní sporty považoval za „zcela zbytečné“ a postrádající jakékoli užitečné uplatnění. Ačkoliv nakonec ustoupil a v roce 1924 se v Chamonix uskutečnil první týden zimních sportů, tehdy jej vnímal pouze jako jakýsi přívěsek k letním hrám v Paříži. Teprve později Mezinárodní olympijský výbor tuto událost zpětně označil za první oficiální zimní olympiádu.
Zdroj: Libor Novák