ANALÝZA | Útok Izraelců na pracovníky mírové mise OSN připomíná jejich zranitelnost. Jak a kde působí?

Izraelská střelba na pracovníky mírové mise OSN v Libanonu připomněla nepříjemnou skutečnost. I když je mandát těchto vojáků založen na udržení míru a stability v regionu, stávají se často terčem útoků. EuroZprávy.cz přehledně zpracovaly historii a současnou podobu mírových misí.

„Dva příslušníci mírových sil byli zraněni, když dnes bylo pozorovací stanoviště OSN na velitelství UNIFIL v Naquoře zasaženo palbou z tanku. Bezpečnost mírových sil je nyní stále více ohrožena,“ upozornil podle americké stanice CNN zástupce tajemníka OSN pro mírové mise Jean-Pierre Lacroix.

Izraelské obranné síly (IDF) v reakci na toto prohlášení uvedly, že jejich jednotky „operovaly v oblasti Naquora, vedle základny UNIFIL a IDF daly pokyn silám OSN v oblasti, aby zůstaly v chráněných prostorách, načež tyto síly zahájily palbu v oblasti“.

Dva zranění příslušníci jsou v pořádku. „Oba příslušníci mírových sil, oba z Indonésie, zůstávají hospitalizováni, ale jejich zranění nejsou vážná,“ prohlásil zástupce mluvčího OSN Farhan Haq.

Mírová mise UNIFIL (Prozatímní síly OSN v Libanonu) byla založena v roce 1978 Organizací spojených národů. Jejím cílem je dohlížet na příměří mezi Libanonem a Izraelem a podporovat libanonskou vládu při obnově kontroly nad jižním Libanonem. Mise působí v nestabilní oblasti, kde dochází ke střetům mezi izraelskou armádou a ozbrojenci Hizballáhu.

OSN mezi Libanonem a Izraelem navíc vytvořila takzvanou „Modrou linii“. Anglicky „Blue Line“ je demarkační linie vytvořená OSN v roce 2000 pro potvrzení izraelského stažení z jižního Libanonu, které proběhlo po 22 letech okupace. Tato linie není oficiální státní hranicí, ale slouží jako praktické rozdělení mezi Libanonem a Izraelem. UNIFIL dohlíží na dodržování této linie a zabraňuje eskalaci konfliktů mezi oběma stranami.

Vyšetřovatelé OSN ve čtvrtek obvinili Izrael z útoků na zdravotnická zařízení, pracovníky a zraněné civilisty v Pásmu Gazy. Podle nich Izraelci v rámci „neúnavných a záměrných útoků“ uvalují na Palestince „kolektivní trest“. „Izrael musí okamžitě zastavit bezprecedentní bezohledné ničení zdravotnických zařízení v Gaze,“ zdůraznila šéfka vyšetřovatelů Navi Pillayová podle amerického listu New York Times.

Krvavá historie misí OSN

OSN měla jednu ze svých prvních misí během korejské války (1950–1953), když schválila vojenskou intervenci po invazi Severní Koreje do Jižní Koreje. V rámci mandátu Rady bezpečnosti vedly Spojené státy koalici 16 zemí, aby bránily Jižní Koreu před šířením komunismu. Boje skončily příměřím, avšak bez mírové dohody, a Korea zůstala rozdělena dodnes.

Během korejské války zemřelo zhruba 36 000 vojáků OSN, přičemž většinu z nich tvořili příslušníci americké armády. Přesný počet se může lišit podle různých zdrojů, ale celkový počet zahrnuje oběti z dalších 15 zemí, které se podílely na vojenské misi pod vedením OSN. Největšími přispěvateli do mise byli Spojené státy, Spojené království, Kanada, Turecko a Austrálie.

Během studené války se OSN zapojila hned do několika mírových misí a operací, které měly zmírnit konflikty spojené s geopolitickým napětím mezi Východem a Západem.

Mezi lety 1956-1967 byli vojáci OSN nasazeni v rámci mise UNEF na Sinajském poloostrově, kde se během suezské krize snažili držet egyptské a izraelské jednotky od sebe.

V 60. letech pak proběhly mise v Kongu a na Kypru. Mise v Kongu (MONUC) začala roku 1960 během krize po získání nezávislosti, kdy OSN zasáhla, aby pomohla obnovit pořádek a zabránit občanské válce. Mírová mise na Kypru (UNFICYP), která byla zřízena po vypuknutí násilí mezi řeckými a tureckými Kypřany. Mise trvá dodnes a dohlíží na příměří a trvá od roku 1964 dodnes.

Po Jomkippurské válce mezi arabskými státy a Izraelem byla v roce 1974 na Golanských výšinách na izraelsko-syrské hranici zřízena mise UNDOF, která – stejně jako UNFICYP, trvá dodnes.

Kde je OSN přítomna dnes?

Mírové mise OSN pokračují stále a jednotky s modrými přilbami jsou rozmístěny na jedenácti místech světa.

První z nich je UNMIK, která probíhá v Kosovu. Rada bezpečnosti OSN v červnu 1999 rozhodla o konání mise, která má „zajistit dočasnou správu Kosova, v jejímž rámci by obyvatelé Kosova mohli mít značnou autonomii. Jde o jedinou současnou misi na evropské pevnině.

Hned čtyři mise probíhají v Asii. UNMOGIP má za úkol sledovat klid zbraní v Džammú a Kašmíru, kde se už po dekády táhne konflikt mezi Indií a Pákistánem. UNDOF a UNIFIL už byly zmíněny, v Izraeli ale funguje ještě další mise – UNTSO. Vojenští pozorovatelé OSN zde zůstávají už od roku 1948, „aby monitorovali příměří, dohlíželi na dodržování dohod o příměří, zabraňovali eskalaci ojedinělých incidentů a pomáhali ostatním mírovým operacím OSN v regionu plnit jejich příslušné mandáty“.

Posledních pět misí probíhá v Africe. MINURSO byla zřízena rezolucí Rady bezpečnosti v roce 1997 v návaznosti s návrhy na urovnání mezi Marokem a Lidovým osvobozeneckým hnutím Saquie el-Hamry a Río de Oro. Jde o misi konající se v Západní Sahaře, což je území se sporným statusem.

Mise UNISFA je od roku 2011 přítomná v Súdánu. Reagovala na „naléhavou situaci v súdánské oblasti Abyei zřízením Prozatímních bezpečnostních sil OSN pro Abyei“. „Rada bezpečnosti byla hluboce znepokojena násilím, eskalujícím napětím a vysídlováním obyvatelstva,“ uvádí OSN.

V nejnovější zemi na světě, Jižním Súdánu, dnes figuruje UNMISS. Rada bezpečnosti v roce 2011 rozhodla, že „situace v Jižním Súdánu nadále představuje hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost v regionu“. Cílem UNMISS je „upevnit mír a bezpečnost a pomoci vytvořit podmínky pro rozvoj“.

Rada bezpečnosti „v souvislosti s bezpečnostní, humanitární a politickou krizí ve Středoafrické republice a jejími regionálními důsledky“ v roce 2014 schválila misi MINUSCA. Největší prioritou této mise je ochrana civilistů ve Středoafrické republice, která je silně nestabilní a působí zde také ruští wagnerovci.

Úplně poslední dnešní misí OSN je MONUSCO v Demokratické republice Kongo. Ta roku 2010 převzala mandát dřívější mise MONUC, aby se „zohlednila nová fáze, které bylo v zemi dosaženo“. Nová mise je oprávněna použít „všechny nezbytné prostředky k plnění svého mandátu, který se mimo jiné týká ochrany civilistů, humanitárního personálu a obránců lidských práv, jimž bezprostředně hrozí fyzické násilí“.

Kdo přispívá nejvíce?

Do misí OSN se zapojují zejména profesionální vojáci a policisté. Koncem července letošního roku byl největším přispěvatelem personálu do misí Nepál – v mírových jednotkách OSN působí 6119 Nepálců. Druhá je Rwanda (5876), třetí Bangladéš (5724) a čtvrtá Indie (5427).

Více než tisícovku mírových jednotek vyslaly Indonésie, Ghana, Pákistán, Čína, Maroko, Etiopie, Tanzánie, Egypt, Senegal, Jihoafrická republika a Kamerun.

Aktuálně v mírových jednotkách OSN působí pouze 11 Čechů. Němců tu najdeme 107, Slováků 245. Přítomní jsou také ruští vojáci, kterých je 85. Jediné země, které v současnosti nemají žádné vojáky na misi OSN, jsou Belgie a Ukrajina.

OSN nemá vlastní armádu, takže závisí na členských státech, které dobrovolně přispívají vojenským, policejním i civilním personálem. Každý stát sám rozhoduje, kolik vojáků nebo policistů pošle do konkrétní mise. Když OSN zahájí misi, vyzve členské státy k příspěvku. Státy pak nabídnou své jednotky, a pokud jsou vybrány, dojde k dohodě o počtu vojáků, jejich vybavení a logistické podpoře.

Každý stát provádí vlastní výběr vojáků pro nasazení. Vojáci musí splňovat základní kvalifikační požadavky OSN, včetně fyzické kondice, odborných dovedností a znalosti angličtiny či francouzštiny. Před nasazením prochází vojáci školením zaměřeným na mírové operace, etiku a pravidla nasazení OSN.

Vojáci jsou nasazováni v souladu s mandátem Rady bezpečnosti OSN, který stanoví konkrétní úkoly a pravidla pro každou misi. Vojáci zůstávají pod velením svých mateřských zemí, ale na místě podléhají pokynům velitele mise OSN.

Související

Volker Türk

Vysoký komisař OSN vyzval Izrael, aby plán na obsazení Gazy okamžitě zastavila

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk prohlásil, že izraelský plán na úplné vojenské převzetí Pásma Gazy musí být okamžitě zastaven. Ve svém prohlášení uvedl, že takovýto krok je v rozporu s rozhodnutím Mezinárodního soudního dvora, které nařizuje Izraeli ukončit okupaci. Dále dodal, že plán je v rozporu s dohodnutým řešením dvou států a právem Palestinců na sebeurčení.
Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

V Gaze hladomor není, tvrdí Netanjahu navzdory zjevným důkazům. IDF zavedly humanitární pauzy

Izraelské obranné síly (IDF) oznámily, že každý den pozastaví vojenské operace v Gaze na deset hodin, aby se zlepšila humanitární situace v oblasti. Tyto pauzy, které jsou v platnosti od 10:00 do 20:00 místního času, se týkají tří obydlených oblastí: Al-Mawasi, centrální Deir al-Balah a severní Gazy. Cílem je umožnit Organizaci spojených národů (OSN) a dalším organizacím doručovat jídlo a léky obyvatelům „až do odvolání“.

Více souvisejících

OSN libanon

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Fotbal, ilustrační fotografie

Plzeň doma srdnatě dospěla k vítězství nad Rangers. Výhra 2:1 ji ale k postupu nestačila

Fotbalistům Plzně bylo už před úterní odvetou 3. předkola Ligy mistrů jasné, že je nečeká vzhledem k výsledku z prvního zápasu, kdy v Glasgow s Rangers prohráli jasně 0:3, nic jednoduchého. Přesto plzeňští v čele s koučem Miroslavem Koubkem slibovali, že na hřišti v odvetě nechají všechno a dají do odvety sto procent. Dá se říct, že to se nakonec vyplnilo a nad Rangers se nakonec Zápaodočechům podařilo i vyhrát, ovšem výsledek 2:1 pro Viktoriány znamená, že je na podzim místo vysněné Ligy mistrů čeká účast v Evropské lize.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025) Prohlédněte si galerii

Zelenskyj je v Bílém domě. Trump ho ujistil o americké podpoře, slíbil i mírové jednotky

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj těsně po 19. hodině středoevropského času dorazil do Bílého domu, s nečekaně vřelým přivítáním na něj čekal americký prezident Donald Trump. Úvodní tisková konference byla poklidná, oba lídři zodpověděli otázky novinářů a asi po pětačtyřiceti minutách se odebrali na jednání bez pozornosti médií. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Dmytro Zolotukhin

Trump sliboval mír skrz sílu. Vůči Rusku nebo Putinovi ji nevidíme, říká Zolotukhin pro EZ

Ukrajinský expert na národní bezpečnost a bývalý náměstek ministra informační politiky Dmytro Zolotukhin exkluzivně pro EuroZprávy.cz popsal, jak vnímá jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem, které proběhlo v pátek na Aljašce s nečekaně vřelým přivítáním pro Putina. „Od psychopata nelze očekávat, že se za něco stydí. Musíme si na to zvyknout,“ řekl. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin a Donald Trump se setkali na Aljašce. (15.8.2025)

Den, kdy Spojené státy natáhly Putinovi červený koberec a jako „morální autorita“ definitivně skončily

Americké bombardéry nad hlavami účastníků summitu měly působit jako symbol moci, ale vše skončilo fiaskem. Administrativa Donalda Trumpa místo demonstrace síly předvedla geopolitický ústup. Šéf Kremlu Vladimir Putin přijel do Anchorage jako vítěz, před jehož letadlem poklekli američtí vojáci, aby pateticky natáhli červený koberec. Spojené státy přijaly roli tlumočníka ruských zájmů, zatímco Ukrajina zůstává osamocena. Svět sleduje novodobý Mnichov v přímém přenosu.š

před 8 hodinami

Premiér Petr Fiala diskutuje s občany v Praze. (12.6.2025)

Fiala chce jasné bezpečnostní garance pro Ukrajinu

Ukrajina musí dostat jasné bezpečnostní garance od USA a Evropy, konstatoval premiér Petr Fiala (ODS) po nedělní videokonferenci evropských lídrů, která předcházela dnešní schůzce v Bílém domě, kde americký prezident Donald Trump přivítá ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského a několik vybraných evropských státníků. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

Mítink na Aljašce mění postavení Ruska. Trump si dnes musí jednu věc uvědomit, říká Kraus pro EZ

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity exkluzivně pro EuroZprávy.cz zhodnotil páteční schůzku mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vůdcem Vladimirem Putinem na Aljašce. Putin se podle něj díky tomu stal znovu nepostradatelným účastníkem jednání. „Diktuje si podmínky, americký prezident nyní hází odpovědnost za další krok na Ukrajince,“ popisuje Kraus. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Válka v Izraeli

Dilema, do kterého Západ uvrhl sám sebe. Jde o Izrael a Palestinu

Stále více států se přiklání k uznání Palestiny jako samostatného a suverénního státu. V kontextu současné humanitární krize, zejména v Pásmu Gazy, nabývá tento krok nejen diplomatického, ale především morálního významu. Uznání Palestiny se tak stává symbolem podpory práva na sebeurčení a důstojnost i pro ty, kteří dosud nedisponují plnou státní strukturou.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Evropští lídři jedou do USA, aby Trump nešikanoval Zelenského? Rubio se ohradil proti tvrzení médií

Americký ministr zahraničí Marco Rubio odmítl tvrzení médií, že evropští lídři cestují na jednání do Oválné pracovny proto, aby ochránili ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského před „šikanou“. Podle Rubia je toto tvrzení „hloupé“ a evropští lídři se jednání účastní proto, že jsou již týdny nedílnou součástí mírových jednání.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy