Tchaj-wanu hrozí válka s Čínou. Jak jsou lidé připraveni na obranu ostrova?

Průzkum veřejného mínění na Tchaj-wanu ukázal, že až 67,8 % obyvatel ostrovního státu by bylo „velmi ochotno nebo spíše ochotno“ bojovat na obranu země, pokud by se Peking rozhodl zaútočit. O průzkumu informoval německý server DW. 

Podle 64 % respondentů územní ambice Číny pro Tchaj-wan představují „vážnou hrozbu“. Dalších 61 % si myslí, že čínská invaze v dohledné době „není pravděpodobná“. Zhruba 52 % Tchajwanců věří v pomoc Spojených států, pokud Čína zaútočí a 40 % míní, že USA vyšle námořnictvo, aby prolomilo případnou blokádu. 

Čínský útok na Tchaj-wan je podle amerických zpravodajských služeb reálný scénář. Loni ředitel CIA varoval, že čínský lídr Si Ťin-pching chce v roce 2027 ostrov napadnout. 

Americký prezident Joe Biden podle americké stanice CNN už v roce 2022 Tchaj-pej ujistil, že je Washington „odhodlán vojenský bránit“ Tchaj-wan v případě útoku ze strany Číny.   

Podle analytiků je vysoce pravděpodobné, že pokud se Peking k tomuto kroku odhodlá, tak uspěje. Spojené státy a Japonsko sice mohou na Tchaj-wanu nasadit velké množství sil, zřejmě to ale nebude stačit na odolávání plné síly čínských ozbrojených sil.

Už tak má Čína největší námořnictvo na světě, nevyspělejší obchodní loďstvo a velkou pobřežní stráž. Odborníci upozorňují i na takzvané námořní milice neboli rybářské lodě oficiálně napojené na armádu. Tato plavidla dokáží přepravit stovky tisíc vojáků při obojživelné operaci, která bude pro útok na ostrovní stát nutná. 

„Aby měl Peking rozumné vyhlídky na vítězství, musela by Lidová osvobozenecká armáda spolu s vojáky přesunout tisíce tanků, dělostřeleckých zbraní, obrněných vozidel a raketometů. Musely by s nimi přejít hory vybavení a jezera paliva,“ přiblížil vedoucí ředitel Institutu projektu 2049 Ian Easton. 

Situaci rozhodně neuklidňují ani neustálá čínská vojenská cvičení, přičemž jedno z dosud nejvíce znepokojivých provedla Lidová osvobozenecká armáda Číny (PLA) v květnu. Dle svých vlastních slov „otestovalo schopnost společně převzít moc, zahájit společné útoky a obsadit klíčové oblasti“ s tím, že toto cvičení bylo „důrazným trestem za separatistické činy tchajwanských sil nezávislosti“. 

Tchajwanská armáda na čínské cvičení s desítkami letounů a plavidel v Tchajwanské úžině reagovala a na případnou obranu aktivovalo své vlastní zdroje. „Zahájení vojenských cvičení při této příležitosti nejenže nepřispívá k míru a stabilitě v Tchajwanském průlivu, ale také zdůrazňuje čínskou militaristickou mentalitu,“ upozornilo tamní ministerstvo obrany podle serveru France24.

Stalo se tak nedlouho poté, co moc převzal nový tchajwanský prezident Lai Ching-te. Právě s tímto mužem má Peking velice napjaté vztahy. Označil ho za „nebezpečného separatistu“ a odsoudil jeho inaugurační projev, při němž vyzval Čínu, aby přestala se zastrašováním.  

Nepřátelství mezi pevninskou Čínskou lidovou republikou (ČLR) a Tchaj-wanem má kořeny v druhé světové válce a následné čínské občanské válce z let 1945-1949. Po vítězství komunistů pod vedením Mao Ce-tunga se vláda Čínské republiky, vedená Kuomintangem, stáhla na Tchaj-wan, kde si udržela autonomii.

ČLR od té doby považuje Tchaj-wan za svou provincii a usiluje o znovusjednocení. Tchaj-wan se však profiluje jako samostatná demokratická země s vlastním politickým a ekonomickým systémem. 

Napětí eskaluje kvůli čínskému vojenskému nátlaku a mezinárodnímu uznání Tchaj-wanu, které ČLR odmítá. Čína hrozí diplomatickými a ekonomickými sankcemi zemím, které Tchaj-wan oficiálně uznají. Většina států, včetně USA, udržuje s Tchaj-wanem neoficiální diplomatické kontakty, aby nezhoršily své vztahy s Čínou, což situaci dlouhodobě komplikuje.