První vláda bez ČSSD, ODS a bez důvěry? Podívejte se, kdo nám šéfoval doposud

Andrej Babiš po jmenování premiérem prohlásil, že o důvěru svého kabinetu požádá až v lednu příštího roku. Nový předseda vlády označil budoucí vládu za „jinou“. „Výhoda takové vlády je, že jsme tým a že nebude až tak formální. Bude flexibilní a můžeme se kdykoliv potkat,“ dodal po jmenování. Prezident Miloš Zeman přislíbil Babišovi rovnou druhý pokus sestavení vlády, pokud by první požádání o důvěru ve Sněmovně selhalo.

Nebylo by to poprvé, co by kabinet vládl bez důvěry. Dokonce se nejedná ani o nejmenší vládu, která tu působila. Jak to tedy během čtrnácti vlád, které v naší zemi vládly, vypadalo?

Úplně první menšinová vláda tu působila v letech 1996 až 1998, kdy byl jejím premiérem Václav Klaus. Tehdejší koalice ODS, ODA, KDU-ČSL měla dohromady pouze 99 poslanců. Díky podpoře 61 poslanců ČSSD, kteří při hlasování o důvěře opustili sál, však kabinet důvěru získal. Nevládl však příliš dlouho. Kvůli aféře s financování ODS podal Klaus 30. listopadu 1997 demisi vlády. Tu pak spravoval až do ledna 1998, kdy nastoupila úřednická vláda Josefa Tošovského. Přechodná vláda důvěru dolní komory Parlamentu získala a zemi vedla až do července téhož roku, kdy jako premiér nastoupil Miloš Zeman z ČSSD.

Zeman měl pouze 74 poslanců – což je o čtyři poslance více oproti Babišovi -, kteří by podpořili jeho menšinový kabinet. Nicméně díky dohodě s ODS Václava Klause, tzv. Opoziční smlouvě, dostala Zemanova vláda důvěru a vládla celé čtyři roky.

Další menšinový kabinet vznikl v září 2006, kdy se k moci dostala po letech ODS. Mirek Topolánek, tehdejší předseda strany a premiér, měl 81 mandátů. Kabinet však důvěru, o kterou požádal v říjnu, nezískal. Prezident Václav Klaus pověřil Topolánkovu vládu, aby v demisi spravovala zemi až do vzniku nové, stabilní vlády. Ta vykrystalizovala až v lednu 2007, kdy ODS do vlády přizvala KDU-ČSL a Stranu zelených. Celkový počet poslanců, který koalice měla, byl ale 100. Důvěru kabinet získal díky tzv. přeběhlíkům z ČSSD. 2 poslanci z její řady před hlasováním opustili sál a jeden se hlasování zdržel.

Příliš nestabilní kabinet vydržel dva roky, než se Jiřímu Paroubkovi, tehdejšímu předsedovi ČSSD, podařilo iniciovat vyvolání nedůvěry vládě, které dotáhl do konce. Topolánek v březnu 2009 podal demisi a do května téhož roku spravoval zemi, dokud nenastoupila další úřednická vláda, tentokrát Jana Fischera. Přechodná vláda nestraníků byla u moci 14 měsíců, než prezident Václav Klaus jmenoval premiéra Petra Nečase z ODS.

Nečasův kabinet podal demisi kvůli kauze Nagyová (dnes Nečasová) v červnu 2013. Měsíc byla vláda v demisi než nastoupila další úřednická, tzv. prezidentská vláda Miloše Zemana. Byl to první kabinet, který nevzešel z vůle Poslanecké sněmovny, nýbrž na návrh hlavy státu. Premiérem se stal Jiří Rusnok. O důvěru požádal v srpnu, nicméně ji nedostal, a tak Rusnok předal prezidentovi demisi. Zeman jej pověřil vládnutím až do stabilizace politického prostředí, jež měla nastat po předčasných volbách v říjnu 2013.

Volby vyhrála ČSSD před druhým hnutím ANO. Po vleklých sporech o křesla ve vládě i vnitrostranickém puči u sociální demokratů se nakonec zrodila trojkoalice ČSSD, ANO, KDU-ČSL v čele s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD), kterou prezident Zeman pověřil vládnutím až koncem ledna 2014. Rusnokova vláda byla v demisi více jak pět měsíců.

Sobotkův kabinet podal demisi koncem listopadu 2017. V říjnových volbách mezitím drtivě vyhrálo hnutí ANO Andreje Babiše. Všechny strany ale deklarovaly, že s ním do vlády nepůjdou. SPD a KSČM uvažují o tiché podpoře. Je to zřejmě jediná možnost, jak může Babišův menšinový kabinet s podporou 76 poslanců důvěru v lednu příštího roku získat. Babišův kabinet je svým způsobem první, ve kterém nebude nikdo z tradičních velkých stran jako ODS a ČSSD. Svým způsobem proto, že v Rusnokově vládě zasedli tři ministři ze sociální demokracie, ale při vládním angažmá si přerušili ve straně členství. Nestranická přechodná vláda Jana Fischera vládla proto, že ministry se stali nestraníci nominovaní z ODS, ČSSD a Strany zelených.