Praha - Prohlášení Občanské demokratické strany o kauze bytů OKD pouze součástí její předvolební kampaně, reagoval ve středu místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Sociální demokracie podle Sobotky jako jediná strana tuto problematiku skutečně řešila.
"Celé vystoupení ODS je pouze součástí předvolební kampaně. Pokud se podíváte například na webové stránky, které organizuje a financuje Občanská demokratická strana, tak na nich naleznete všechny argumenty, jež zazněly na dnešní tiskové konferenci. Jedná se o webovou stránku www.cssdprotivam.cz," řekl.
Způsob, kterým občanští demokraté vedou svoji kampaň, podle Sobotky odrazuje občany od toho, aby přišli k volbám. "Jak ukazují průzkumy, odrazuje ODS dokonce i vlastní voliče. ODS se snaží vytvářet umělé aféry, aby odvedla pozornost od svých vlastních problémů, ať už je to korupce v Brně, problém kolem karty Opencard či osm miliard, které byly bez výběrového řízení zadány na ministerstvu obrany v gesci bývalého náměstka a dnešního ministra obrany Martina Bartáka," pokračoval.
Kauza bytů OKD podle něj trvá již dvacet let, během nichž nastaly tři zlomové okamžiky. "Tím prvním je rok 1990, kdy tehdejší ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý, který reprezentoval ve vládě Občanskou demokratickou alianci, podepsal, že 45 tisíc bytů bude vloženo do OKD a bude v rámci OKD privatizováno.
Druhý mezník se podle Sobotky nachází v letech 1996 a 1997. "Vláda předtím vložila část akcií OKD do kuponové privatizace a nezískala za ně ani korunu. Převedla také část akcií na obce a města a nezískala také ani korunu. V letech 1996 a 1997 měla vláda v rukou již pouze těsnou majoritu v OKD. Polovina akcií byla rozdána zcela zdarma," řekl.
V těchto letech se také Fond národního majetku nezúčastnil navyšování základního jmění v OKD a vláda ztratila majoritu, pokračoval Sobotka. "V roce 1998, kdy poprvé vyhrála volby sociální demokracie, tak už vláda v OKD majoritu neměla," dodal.
Zatím posledním mezníkem byl rok 2004, kdy se prodala minorita akcií v OKD. "V té době nebyly prodávány byty, ale právě minoritní podíl. Vláda rozhodla, že povede exkluzivní jednání s jedním zájemcem, kterým byl vlastník majority v OKD. V roce 2004 vláda poprvé řešila problém bytů OKD, předtím to nikoho nezajímalo. Byly stanoveny podmínky, které garantovaly nájemníkům, že byty nebudou prodány nikomu jinému než právě jim," vysvětlil Sobotka s tím, že cena, za kterou byl prodán akciový podíl, vycházela z posudku vypracovaného Fondem národního majetku: "Za 46 % akcií OKD byla navržena cena 4,1 miliardy korun."
Sociální demokracie souhlasí s výzvou ODS, aby byla zveřejněna privatizační smlouva z roku 2004. "Pokud navíc při privatizaci skutečně došlo k tomu, že bylo privatizováno 1 200 bytů na Kladensku, aniž by to bylo uvedeno v materiálech, tak by se to samozřejmě mělo vyšetřit, to ČSSD zcela podporuje," prohlásil místopředseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD).
Podle jeho slov chtěli sociální demokraté pouze najít způsob, jak neporušit zákony a Ústavu, a přitom docílit dohody, která by chránila nájemníky. "Proto se byty společnosti pana Bakaly prodaly za symbolickou cenu, ale stát dal jasně najevo, že ty byty se nemohou stát běžným zbožím. A ty podmínky teď nejsou dodržovány, navíc dnes ani pořádně neznáme vlastníka," řekl Zaorálek.
Podle Zaorálka nebyla respektována podmínka privatizační smlouvy, že musí po dobu pěti let zůstat stejný vlastník: "Tady jasně nejsou dodržovány podmínky. A pokud dojde k veřejné podpoře, může stát od smlouvy odstoupit," řekl.
Kauza s byty OKD se táhne už od 90. let, kdy byly údajně v rozporu s tehdy platnými zákony vloženy do společnosti OKD a následně privatizovány. Ovšem tehdejší kroky už jsou podle právníků nevratné, protože jsou promlčené. Rozhodný je rok 2004, kdy stát prodal 45,88 procenta akcií OKD společnosti Karbon Invest tehdy trestně stíhaných podnikatelů Viktora Koláčka a Petra Otavy, a to bez výběrového řízení na základě exkluzivity. Součástí majetku OKD tehdy byl i rozsáhlý bytový fond, celkem 43 759 bytů. Poté vstoupil do společnosti Karbon Invest podnikatel Zdeněk Bakala. Noví vlastníci OKD se přímo ústy Bakaly v únoru 2005 oficiálně přihlásili ke všem závazkům uvedeným ve smlouvě o prodeji akcií OKD, zvláště pak k závazkům týkajícím se rozsáhlého bytového fondu. V oficiálním prohlášení slíbili připravit do tří let projekt na prodej bytů současným nájemníkům za podmínek uvedených ve smlouvě. Místo přípravy slibovaného projektu ale bytový fond v rozporu se smlouvou vyvedli ze společnosti OKD do firmy RPG. V roce 2008 Zdeněk Bakala oznámil, že si na žádný slib nepamatuje a s byty hodlá podnikat. V červnu letošního roku společnost RPG Industries oficiálně oznámila dopisem ministerstvu financí, že klíčový závazek uvedený ve smlouvě o prodeji akcií OKD vypovídá. Ten měl nájemníkům zaručovat předkupní právo k bytům, které užívají, za cenových podmínek, za nichž tyto byty společnost Karbon Invest získala.
Sdružení nájemníků bytů OKD po letech neúspěšné snahy prosadit své zájmy v rámci českého práva podalo letos v září stížnost Evropské komisi, protože smlouvu státu o prodeji OKD včetně bytového fondu z roku 2004 považuje za nedovolenou veřejnou podporu. Podle předsedy sdružení Macháčka byla odhadní cena bytů v době prodeje v průměru 155 tisíc za jeden, společnost Karbon Invest je získala za 40 tisíc s tím, že smlouvou potvrdila také několik závazků vůči nájemníkům, z nichž ani jeden nedodržela a nedodržuje. Sdružení Byty OKD usiluje o to, aby si nájemci mohli byty odkoupit za dříve deklarovaných podmínek, respektive za podmínek uvedených ve smlouvě o prodeji akcií OKD z roku 2004.
Související
Sliby, chyby? Sobotkovský obrat premiéra Fialy je výrazem odpovědnosti
ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
včera
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
včera
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
včera
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
včera
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
včera
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
včera
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
včera
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
včera
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
včera
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
včera
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
včera
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek