Sobotka: Výroky ODS o bytech OKD jsou pouze součástí kampaně

Praha - Prohlášení Občanské demokratické strany o kauze bytů OKD pouze součástí její předvolební kampaně, reagoval ve středu místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Sociální demokracie podle Sobotky jako jediná strana tuto problematiku skutečně řešila.

"Celé vystoupení ODS je pouze součástí předvolební kampaně. Pokud se podíváte například na webové stránky, které organizuje a financuje Občanská demokratická strana, tak na nich naleznete všechny argumenty, jež zazněly na dnešní tiskové konferenci. Jedná se o webovou stránku www.cssdprotivam.cz," řekl.

Způsob, kterým občanští demokraté vedou svoji kampaň, podle Sobotky odrazuje občany od toho, aby přišli k volbám. "Jak ukazují průzkumy, odrazuje ODS dokonce i vlastní voliče. ODS se snaží vytvářet umělé aféry, aby odvedla pozornost od svých vlastních problémů, ať už je to korupce v Brně, problém kolem karty Opencard či osm miliard, které byly bez výběrového řízení zadány na ministerstvu obrany v gesci bývalého náměstka a dnešního ministra obrany Martina Bartáka," pokračoval.

Kauza bytů OKD podle něj trvá již dvacet let, během nichž nastaly tři zlomové okamžiky. "Tím prvním je rok 1990, kdy tehdejší ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý, který reprezentoval ve vládě Občanskou demokratickou alianci, podepsal, že 45 tisíc bytů bude vloženo do OKD a bude v rámci OKD privatizováno.

Druhý mezník se podle Sobotky nachází v letech 1996 a 1997. "Vláda předtím vložila část akcií OKD do kuponové privatizace a nezískala za ně ani korunu. Převedla také část akcií na obce a města a nezískala také ani korunu. V letech 1996 a 1997 měla vláda v rukou již pouze těsnou majoritu v OKD. Polovina akcií byla rozdána zcela zdarma," řekl.

V těchto letech se také Fond národního majetku nezúčastnil navyšování základního jmění v OKD a vláda ztratila majoritu, pokračoval Sobotka. "V roce 1998, kdy poprvé vyhrála volby sociální demokracie, tak už vláda v OKD majoritu neměla," dodal.

Zatím posledním mezníkem byl rok 2004, kdy se prodala minorita akcií v OKD. "V té době nebyly prodávány byty, ale právě minoritní podíl. Vláda rozhodla, že povede exkluzivní jednání s jedním zájemcem, kterým byl vlastník majority v OKD. V roce 2004 vláda poprvé řešila problém bytů OKD, předtím to nikoho nezajímalo. Byly stanoveny podmínky, které garantovaly nájemníkům, že byty nebudou prodány nikomu jinému než právě jim," vysvětlil Sobotka s tím, že cena, za kterou byl prodán akciový podíl, vycházela z posudku vypracovaného Fondem národního majetku: "Za 46 % akcií OKD byla navržena cena 4,1 miliardy korun."

Sociální demokracie souhlasí s výzvou ODS, aby byla zveřejněna privatizační smlouva z roku 2004. "Pokud navíc při privatizaci skutečně došlo k tomu, že bylo privatizováno 1 200 bytů na Kladensku, aniž by to bylo uvedeno v materiálech, tak by se to samozřejmě mělo vyšetřit, to ČSSD zcela podporuje," prohlásil místopředseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Podle jeho slov chtěli sociální demokraté pouze najít způsob, jak neporušit zákony a Ústavu, a přitom docílit dohody, která by chránila nájemníky. "Proto se byty společnosti pana Bakaly prodaly za symbolickou cenu, ale stát dal jasně najevo, že ty byty se nemohou stát běžným zbožím. A ty podmínky teď nejsou dodržovány, navíc dnes ani pořádně neznáme vlastníka," řekl Zaorálek.

Podle Zaorálka nebyla respektována podmínka privatizační smlouvy, že musí po dobu pěti let zůstat stejný vlastník: "Tady jasně nejsou dodržovány podmínky. A pokud dojde k veřejné podpoře, může stát od smlouvy odstoupit," řekl.

Kauza s byty OKD se táhne už od 90. let, kdy byly údajně v rozporu s tehdy platnými zákony vloženy do společnosti OKD a následně privatizovány. Ovšem tehdejší kroky už jsou podle právníků nevratné, protože jsou promlčené. Rozhodný je rok 2004, kdy stát prodal 45,88 procenta akcií OKD společnosti Karbon Invest tehdy trestně stíhaných podnikatelů Viktora Koláčka a Petra Otavy, a to bez výběrového řízení na základě exkluzivity. Součástí majetku OKD tehdy byl i rozsáhlý bytový fond, celkem 43 759 bytů. Poté vstoupil do společnosti Karbon Invest podnikatel Zdeněk Bakala. Noví vlastníci OKD se přímo ústy Bakaly v únoru 2005 oficiálně přihlásili ke všem závazkům uvedeným ve smlouvě o prodeji akcií OKD, zvláště pak k závazkům týkajícím se rozsáhlého bytového fondu. V oficiálním prohlášení slíbili připravit do tří let projekt na prodej bytů současným nájemníkům za podmínek uvedených ve smlouvě. Místo přípravy slibovaného projektu ale bytový fond v rozporu se smlouvou vyvedli ze společnosti OKD do firmy RPG. V roce 2008 Zdeněk Bakala oznámil, že si na žádný slib nepamatuje a s byty hodlá podnikat. V červnu letošního roku společnost RPG Industries oficiálně oznámila dopisem ministerstvu financí, že klíčový závazek uvedený ve smlouvě o prodeji akcií OKD vypovídá. Ten měl nájemníkům zaručovat předkupní právo k bytům, které užívají, za cenových podmínek, za nichž tyto byty společnost Karbon Invest získala.

Sdružení nájemníků bytů OKD po letech neúspěšné snahy prosadit své zájmy v rámci českého práva podalo letos v září stížnost Evropské komisi, protože smlouvu státu o prodeji OKD včetně bytového fondu z roku 2004 považuje za nedovolenou veřejnou podporu. Podle předsedy sdružení Macháčka byla odhadní cena bytů v době prodeje v průměru 155 tisíc za jeden, společnost Karbon Invest je získala za 40 tisíc s tím, že smlouvou potvrdila také několik závazků vůči nájemníkům, z nichž ani jeden nedodržela a nedodržuje. Sdružení Byty OKD usiluje o to, aby si nájemci mohli byty odkoupit za dříve deklarovaných podmínek, respektive za podmínek uvedených ve smlouvě o prodeji akcií OKD z roku 2004.

Související

Petr Fiala Komentář

Sliby, chyby? Sobotkovský obrat premiéra Fialy je výrazem odpovědnosti

Slibem nezarmoutíš, říká se u nás v kraji. To vyjadřuje i ironické ušklíbnutí nad opakovaným střídáním vzbuzování očekávání a následného nevyhnutelného zklamání, prorocky popsaného mistrem Cimrmanem už v principu jeho slavné frustrační kompozice. Ano, uhodli jste. Dnes bude řeč o předvolebním slibování. 
ČSSD Rozhovor

ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš

Před 30 lety skončil třídenní sjezd sociální demokracie v Hradci Králové. Strana si na něm nejen změnila název, který používá dodnes (z Československá sociální demokracie na Česká strana sociálně demokratická), ale především si do čela zvolila Miloše Zemana. Jeho mandát však tehdy nebyl nikterak silný, upozorňuje politolog Jan Bureš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Prorektor Metropolitní univerzity Praha i tak považuje zmíněný sjezd za klíčový pro úpravu do té doby nepříliš úspěšné politické strategie ČSSD. Ohledně její budoucnosti je pak spíše skeptický. Obává se, že v Česku se nyní odehrává podobný vývoj jako v jiných zemích regionu, kde zanikla skutečná levice a její místo zaujali populisté.

Více souvisejících

Bohuslav Sobotka

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

včera

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

včera

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

včera

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

včera

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy