Stop anticikanismu, slíbil Sobotka. Vláda připraví novou strategii

"Jsem hluboce znepokojen vznikajícím modelem protiromských akcí v České republice, když mnohé vedou rasistické extremistické skupiny a jsou současně organizovány na různých místech země. Jejich stále větší četnost a rétorika proti romské komunitě si vyžadují komplexní reakci českých úřadů," uvedl Muižnieks, podle něhož "bylo jen loni fyzicky napadeno 22 Romů".

České úřady by podle něj měly efektivně trestat organizace propagující rasovou diskriminaci a zakázat demonstrace u romských čtvrtí, pokud jsou náznaky, že účastníci chtějí pochodovat do těchto čtvrtí a zaměřit se na romské komunity. Komisař RE v souvislosti s "rozšířenou diskriminací a násilím proti Romům" vyzval "k rozsáhlému úsilí na podporu tolerance ... mezi širší populací". 

Sobotka zdůraznil, že "budování tolerantní společnosti" je jednou z priorit jeho vlády, která se bude stavět proti "jakékoli formě násilí, nepřátelství nebo diskriminace, včetně anticikanismu". Premiér je zároveň odhodlán zaměřit se na "kořeny marginalizace a diskriminace Romů v České republice". Kabinet podle něj také připravuje národní strategii pro integraci Romů, která má platit pro období do roku 2020.

Podle Sobotky "je klíčové zaměřit se na frustraci, kterou zažívá část české společnosti a kterou způsobují nynější obtížné sociálně-ekonomické podmínky". Současně je nezbytné zdůraznit, že je nepřijatelné takové emoce projevovat protiromskými demonstracemi a pochody, zdůraznil premiér.

Řešení nelze odkládat

Rasové diskriminaci jsou v České republice vystaveni především Romové a trvale či přechodně žijící cizinci. Bohužel je nutné konstatovat, že daná situace se v posledních letech nijak výrazně nemění. Vzhledem k tomu, že procento Romů a cizinců v České republice na počet obyvatel stoupá, řešení nelze odkládat.

Odhaduje se, že v České republice žije okolo 250 000 – 350 000 Romů. Tato skupina je rasismem ohrožena nejvíce. Jedním z hlavních důvodů přetrvávajících problémů je fakt, že konkrétní statistická data týkající se Romů neexistují. Z oficiálních sčítání lidí, domů a bytů vyplývá, že k romské národnosti se hlásí jen asi 4–6 % Romů, ostatní Romové se hlásí ve většině případů k národnosti české či slovenské.

Romové v České republice se poměrně často stávají terčem rasově motivovaného násilí. Vedle toho patři mezi nejpalčivější problémy vysoká nezaměstnanost v komunitě (až 70 %), diskriminace při hledání zaměstnání či ubytování a nízká míra vyššího vzdělání.

Další skupinou ve zvýšené podobě ohroženou rasismem a diskriminací jsou cizinci trvale nebo přechodně žijící v České republice. V České republice žije celkem 10,5 milionu obyvatel, dosáhl k 31. 12. 2009 počet cizinců čísla 432 503 (bez azylantů). Počet cizinců z Evropské unie byl k danému datu celkem 137 017 a nejvíce v České republice žilo občanů Slovenské republiky (73 446 osob). Počet cizinců pocházející ze zemí mimo Evropskou unii byl 295 486, nejsilněji byli zastoupeni občané Ukrajiny (131 932), Vietnamu (61 115) a Ruské federativní republiky (30 297). Počet cizinců trvale žijících v České republice neustále narůstá. V roce 2009 bylo podáno celkem 1 258 žádostí o azyl.

V České republice jsou cizinci nejvíce ohroženi diskriminací při vyhledávání trvalého ubytování a stálého zaměstnání. Narůstá počet stížností, kdy při jednání na úřadech se vyskytuje neochota a předsudky úředníků při jednání s cizinci, uvedl Helcom.cz.