Špidla vychvaluje EU: Z členství profitujeme, Česko nepřineslo nic moc

"Po mém soudu je těch deset let z hlediska České republiky úspěch, protože v zásadě jste si ani nevšimli, že jsme se zintegrovali. Žádné technické nebo podobné problémy nevznikly," hodnotí uplynulou dekádu Špidla, podle něhož Česku vstup přinesl značný hospodářský impulz. "Ty šestiprocentní růsty, to by prostě bez Evropy nebylo," připomíná vývoj HDP v rocích bezprostředně po rozšíření unie o ČR a dalších devět zemí.

"Stejně tak to výrazně posílilo pozici České republiky," říká muž, který byl před deseti lety premiérem. Na vlastní kůži tak prý mohl pozorovat, že "náš význam stoupl desetinásobně". Jasně to podle svých slov pociťoval nejen při jednáních s evropskými, ale zejména mimoevropskými politiky.

Negativa vstupu do unie, který podle něj zvýšil i schopnost Česka ovlivňovat svůj osud, hledá Špidla jen těžko. "Dohromady celkem nejsem schopen najít nějakou věc, která by se z toho důvodu zhoršila," říká s tím, že se o to poctivě snažil. Námitky nemá ani proti podle kritiků přebujelé unijní byrokracii. "Obvykle když začnete rozebírat ty údajně nesmyslné regulace, tak zjistíte, že mají smysl," podotýká. Odmítá například i častou výtku prezidenta Miloše Zemana týkající se úsporných žárovek. "Žárovky ušetřily, zdá se, jedno Rumunsko z hlediska spotřeby elektrické energie v Evropě," je přesvědčen.

Současný šéfporadce premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) má za to, že Česko toho unii příliš zvláštního nepřineslo. "Myslím si, že specifického jsme nepřinesli nic moc kromě toho, co každý jiný lid, když vstoupil do Evropské unie, to znamená paletu svých deseti milionů lidí, naší kulturní úroveň a naší ekonomickou kapacitu," říká s tím, že novum možná spočívalo ve strategii posilování mezivládních prvků v rozhodování společenství, s níž přišly konzervativní vlády. Podle Špidly to pro Česko bylo nevýhodné.

Psali jsme: Česko v roce 2023: Drahé pivo, euro bez šance. Kdo bude na Hradě? Euro a členství v EU? Češi řekli natvrdo, co si myslí  

Smlouva o přistoupení České republiky a dalších devíti evropských zemí k Evropské unii vstoupila v platnost 1. května 2004. Od tohoto dne je Česká republika plnoprávným členským státem Evropské unie.

V České republice se ke vstupu do Evropské unie vyslovili občané. Poprvé o mezinárodní smlouvě rozhodovali v referendu, které se konalo 13. a 14. června 2003, a skončilo přesvědčivým vítězstvím stoupenců Evropské unie. Téměř 3,5 milionu oprávněných českých voličů starších 18 let, tj. 77,33 %, se vyslovilo pro vstup do Evropské unie, proti vstupu se vyslovilo nepatrně přes milión hlasujících voličů, tj. 22,67 %. Práva rozhodnout o budoucnosti České republiky i o budoucnosti své využilo 55,21 % oprávněných voličů.

Někteří politici, které oslovil EurActiv.cz, jsou přesvědčeni, že proevropský postoj prezidenta Zemana se na změně české politiky vůči EU skutečně kladně podepsal. Sociálnědemokratická poslankyně Dana Váhalová se třeba domnívá, že prezident dal jasně najevo, že začíná nová etapa vztahu k EU.

Prezident Zeman totiž záhy po své inauguraci do České republiky pozval na oficiální návštěvu předsedu Evropské komise Josého Manuela Barrosa a na Pražském hradě nechal vyvěsit evropskou vlajku. To jeho předchůdce v prezidentském úřadě neudělal ani v době českého předsednictví Radě EU.

Zeman také na rozdíl od Klause podepsal tzv. euroval, tedy evropský stabilizační mechanismus, který pomáhá zemím překonat ekonomickou krizi. Česká republika se tak stala poslední zemí, která tak učinila.

I přesto ale čeští politici hodnotí Zemanovu politiku vůči EU jako převážně symbolickou. Například europoslanec Milan Cabrnoch (ODS) nemá pocit, že by kroky prezidenta Zemana měly nějaký reálný dopad. Vyvěšení či nevyvěšení evropské vlajky je podle něj pouze vyjádřením osobního postoje hlavy státu. „Jistě také s cílem odlišit se od svého předchůdce," upřesňuje.

Podobně to vidí i poslanec Marek Ženíšek z TOP 09. „Jedno prohlášeni či vyvěšení vlajky Evropské unie, za které jsem rád, nezmění desetiletou nedůvěru k České republice kvůli postojům a výrokům předchozího prezidenta," sdělil redakci.

Podle europoslankyně Zuzany Roithové (KDU-ČSL) prezidentovy kroky směrem k EU prověří až čas. „Hloubku proevropské orientace Miloše Zemana poznáme, až nastane příležitost pro rozhodování o vážných tématech integračního procesu," řekla EurActivu.

Senátor Zdeněk Besta (ČSSD) je ale přesvědčen, že ne všechny kroky prezidenta Zemana je nutné považovat za symbolické. Podle něj jde o skutečný zájem o evropské dění.