Část stran chce dnes ve Sněmovně projednat situaci v Bělorusku

Česká vláda by podle KDU-ČSL měla vyzvat běloruské vedení, aby bezodkladně propustilo všechny zadržované, vyšetřilo policejní násilí a začalo jednat s protestujícími o jejich požadavcích. "Dále aby připravila adresné sankce vůči osobám zodpovědným za volební manipulace a porušování lidských práv, aby je mohla uplatnit v případě, že běloruský režim nezareaguje na předchozí výzvy," řekl předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek.

Piráti chtějí navrhnout usnesení, podle kterého by Sněmovna odsoudila násilí ze strany režimu prezidenta Alexandra Lukašenka, neuznala výsledky voleb a vyzvala k jejich opakování za účasti mezinárodních pozorovatelů. "Je tam i výzva vládě, aby na úrovni Evropské unie byl zaveden sankční mechanismus cílený na osoby kolem režimu," řekl poslanec František Kopřiva. Česko by podle něj také mělo přijmout obecný zákon, který by umožňoval ukládat takové sankce i na konkrétní osoby z jiných států, které porušují lidská práva.

Kabinet by měl podle lidovců také koordinovat své kroky s Polskem a s pobaltskými zeměmi a společně vyvíjet tlak v Evropské unii, aby sedmadvacítka přijímala podobná opatření vůči Bělorusku, jako ta navržená pro národní úroveň.

"Zvlášť po té zkušenosti, kterou máme my v roce 1968 a 1989, jsme přesvědčeni, že Česká republika musí stát na straně lidí, kteří chtějí změnit režim, aby Bělorusko bylo demokratickou a svobodnou zemí. Odmítáme jakékoli policejní násilí na občanech Běloruska," řekl Bartošek.

Policejní násilí v Bělorusku označil za nepřijatelné i předseda STAN Vít Rakušan, podle kterého je třeba, aby nyní Česko i vzhledem ke své historické zkušenosti Bělorusy podpořilo. Kromě sankcí na představitele režimu jsou podle něj ale třeba i jiné formy, jako podpora nevládních organizacích, které v Bělorusku prosazují lidská práva, vytvoření prostoru pro vyjádření běloruské opozice nebo zprostředkování konference za účasti Lukašenka i zástupců opozice. "Myslím, že bychom měli jako EU a ČR Bělorusům pomoci dosáhnout toho, aby žili v normálním světě," řekl.

Rusko si nechce nechat vzít jednu ze naraznikovych zemi
Tak jako
- Moldavsko 1991
- Gruzie 2008
- Ukrajina 2014

Teď se hraje o Bělorusko. Hranici svobodného a totalitního světa. Kontrast, který by ohrozil celé Rusko

Obavám se, že Putin udělá vše, aby ho neztratil.

— Jan Farský (@JanFar_sky) August 16, 2020

K přijetí evropských sankcí vyzvala už dříve ODS. Ve Sněmovně chce rovněž apelovat na vládu, aby odsoudila násilí v Bělorusku a nabídla pronásledovaným Bělorusům azyl.

Lidovci a Piráti budou také chtít od vlády slyšet vysvětlení, jak se do Běloruska dostaly zábleskové granáty české výroby, které tamní policie používá proti demonstrantům. Bartošek nasazení této munice označil za znepokojivé vzhledem k tomu, že od roku 2011 platí pro Bělorusko zákaz vývozu zbraní nebo vybavení, které by mohlo být použito k represím. České ministerstvo zahraničí už uvedlo, že žádná licence na vývoz udělena nebyla.

Vládní ČSSD se projednání situace v Bělorusku na plénu Sněmovny nebrání. "My jsme dali najevo ústy předsedy (Jana) Hamáčka nebo ministra zahraničí (Tomáše) Petříčka, že odsuzujeme to, co se děje v Bělorusku. Byli bychom rádi, kdyby si Bělorusové o osudu rozhodovali sami. To platí i za náš poslanecký klub," řekl předseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka.

Naopak SPD zařazení bodu nepodpoří. Hnutí nicméně odsoudilo policejní násilí vůči běloruským demonstrantům. Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala ale zároveň řekl, že pokud běloruská opozice považuje volby za zfalšované, měla by usilovat o přepočítání hlasů. Požadavky na odstoupení Lukašenka nebo uspořádání nových voleb podle něj nejsou nyní podložené.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) vyzval dopisem předsedu Sněmovny Radka Vondráčka (ANO) a představitele vlády, aby přijali společné stanovisko na podporu běloruských demonstrantů. Vláda by podle něj také měla informovat poslance i senátory o bezpečnostní situaci v Evropě v souvislosti s nepokoji, které v Bělorusku vypukly po prezidentských volbách. 

Vystrčil dnes novinářům řekl, že dopisem oslovil Vondráčka, premiéra Andreje Babiše (ANO), ministra vnitra Jana Hamáčka a ministra zahraničí Tomáš Petříčka (oba ČSSD). Čeští političtí lídři by podle předsedy Senátu měli ve společném stanovisku co nejvíce morálně podpořit Bělorusy, kteří volají po svobodě., "Nabídl jsem schůzku, na které bychom se postavili za to, aby Bělorusko nedopadlo jako my v roce 1968," uvedl Vystrčil. Reakce na dopis zatím nemá.

Je skvělé, že předseda Senátu @Vystrcil_Milos navrhl schůzku ústavních činitelů k Bělorusku. Společný postoj české politické reprezentace povzbudí síly, které v Bělorusku požadují svobodné volby a protestují proti násilí, které rozpoutal režim autokratického prezidenta Lukašenka. https://t.co/Edv6rQtz61

— Miroslava Němcová (@Nemcova_Mirka) August 18, 2020

Dopis také obsahuje žádost, aby ministr vnitra a zahraničí informovali senátory a poslance o bezpečnostní situaci v Evropě s ohledem na všechny aspekty dění v Bělorusku, řekl Vystrčil.

Senát minulý týden odsoudil policejní zásahy proti demonstrantům v Bělorusku. Podle senátorů jsou tyto zásahy násilné a zjevně nepřiměřené. Průběh voleb byl pak podle nich neférový a nedemokratický. Postup běloruských složek kritizovali i Babiš a Petříček. Část stran dnes žádá o projednání situace v Bělorusku ve Sněmovně. Dnes odpoledne se uskuteční také mimořádný summit Evropské unie, který se bude zabývat možností uvalení sankcí na běloruské představitele.