Především sladit terminologii zákona o zpravodajských službách s dalšími předpisy má za cíl novela, kterou předložili do připomínkového řízení společně premiér Petr Fiala (ODS) a Bezpečnostní informační služba (BIS). Novela nepřináší věcné změny, mírně však upravuje vymezení působnosti českých tajných služeb, kterými jsou vedle kontrarozvědky BIS také civilní rozvědka Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) a Vojenské zpravodajství (VZ).
Předkladatelé v důvodové zprávě uvádějí, že zákon o zpravodajských službách byl od roku 1994 vícekrát novelizován, aby odrážel technologický a společenský vývoj. Na základě posledních zkušeností s činnostmi, které ohrožují národní bezpečnost, je podle důvodové zprávy potřeba lépe vymezit působnost zpravodajských služeb.
Například BIS by podle nového znění zákona neměla zabezpečovat informace o "činnostech ohrožujících státní a služební tajemství", ale o "záměrech i činnostech ohrožujících ochranu utajovaných informací". Doplnit povinnost zjišťovat informace také o "záměrech" má předpis doplnit i u činností, které mohou ohrozit bezpečnost nebo významné ekonomické zájmy ČR.
Zákon má také nově přímo v popisu působnosti BIS uvádět, že kontrarozvědka má zjišťovat informace o záměrech a činnostech "spočívajících v šíření a zneužití zbraní a střeliva, zbraní hromadného ničení, jejich nosičů, vojenského materiálu, výbušnin a zboží dvojího užití". Podobné formulační změny se týkají i ÚZSI a VZ.
Související

Policisté odhalili nebezpečné mladíky. Pokusili se o útok na synagogu v Brně

Bitcoiny řešila vláda i Bezpečnostní rada státu. Fiala rozdal úkoly
Aktuálně se děje
včera

Důchody a novinka ohledně tisícovky navíc. V červenci nastává změna
včera

Australanka je vinná z trojnásobné vraždy. Smrtícím prostředkem se staly houby
včera

Dva incidenty na D3. Dálnici uzavřely hořící kamion i nehoda
včera

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout
včera

Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud
včera

Předsezónní strasti a radosti fotbalové Slavie. Hlásí posily i zranění, zůstane kouč Trpišovský?
včera

Fico promluvil u soudu, ale nikoliv osobně. Atentátník odmítá doživotí
včera

Šok v Red Bullu: Christian Horner po dvou dekádách končí na pozici šéfa
včera

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin
včera

Norskem otřásá skandál. Syn korunní princezny je obviněn ze znásilnění
včera

Pavel: Rusko musí pochopit, že je nutné jednat. Válka jinak může trvat roky
včera

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil
včera

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě
včera

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně
včera

Předpověď počasí už s extrémy nepočítá. Meteorologové upřesnili výstrahu
včera

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima
včera

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo
včera

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění
včera

Nové informace o rozsahu škod pro íránský jaderný program. Šéf rozvědky promluvil
včera
Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly
Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.
Zdroj: Jakub Jurek