Ministryně Benešová nebude čelit za své výroky o Ústavním soudu kárnému řízení

Ústavní soud zrušil počátkem února část volebního zákona kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů. Nechal v platnosti pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny, zrušil ale přidanou klauzuli, jež pro koalice stanovila hranici deseti, 15, respektive 20 procent, podle počtu subjektů. Soud škrtal i v paragrafech upravujících určování počtu poslanců v jednotlivých volebních krajích a průběh skrutinia, tedy rozdělování mandátů. Benešová nález označila za divný, podle ní nepůsobil objektivně. V rozhovoru pro Deník N řekla, že nelze vyloučit to, že soudci za své rozhodnutí mohli dostat něco přislíbeno.

Benešová je advokátkou s pozastaveným výkonem advokacie, takže i ve funkci ministryně podléhá kontrolní a kárné pravomoci ČAK. Podnět k prověření, zda svými výroky neporušila povinnosti advokátky, podal tajemník komory. Kontrolní rada ČAK nyní prověřování ukončila tím, že podnět odložila jako nedůvodný.

"Soudci jsou jenom lidi, někteří chtějí opakovat mandát," řekla v únoru Benešová v narážce na to, že ústavní soudce jmenuje prezident se souhlasem Senátu. "Na ústavním nálezu mi hlavně vadí, že to tam měli přes tři roky a teď pár měsíců před volbami najednou rozhodují," podotkla. "Co je za tím? Komu se kdo zavázal, kdo komu co slíbil?" pokračovala. Rozhodnutí nazvala "vrcholovým číslem", nad kterým zůstává rozum stát. V době rozhovoru ještě text nálezu neznala.

Její vyjádření následně vyvolalo kritiku Soudcovské unie i Unie státních zástupců. Profesní organizace ho označily za nepodložené obvinění. Státní zástupci dodali, že jde o bezdůvodné znevážení soudu a jeho soudců.

Ministryně následně svá slova vysvětlila tak, že nesouhlasí s načasováním rozhodnutí, ale že je respektuje. Doplnila, že ústavní soudce nepodezírá z politických či jiných tlaků. Vyjádřením prý chtěla poukázat na to, že "kdyby u ústavních soudců nedocházelo k opakování mandátu, podobné pochybnosti by vůbec nevznikaly".

Vedle Benešové kritizoval únorové rozhodnutí ÚS i premiér Andrej Babiš (ANO). Uvedl, že Ústavní soud se snaží ovlivnit politickou situaci v zemi a otřásá důvěrou lidí v ústavní systém.

Parlament později v reakci na rozhodnutí soudu přijal novelu volebního zákona.