Většina lidí je pro úpravu přepočtu hlasů, koalice polarizují, ukázal průzkum

Rozhodnutí Ústavního soudu z minulé středy 3. února zaznamenaly podle průzkumu čtyři pětiny populace. Častěji to byli muži, lidé starší 60 let a lidé s vysokoškolským vzděláním. S verdiktem ústavních soudců, podle něhož je stávající metoda přepočítávání hlasů na mandáty za použití takzvané d'Hondtovy metody v kombinaci s různou velikostí krajů neústavní, souhlasí dvě třetiny dotázaných, kteří zaznamenali rozhodnutí ÚS. Souhlas s tím, že koalicím politických stran či hnutí by stačilo pro vstup do Poslanecké sněmovny pět procent hlasů, vyjádřila polovina těch, kteří rozhodnutí soudu zaregistrovali, zatímco 42 procent je proti. S oběma rozhodnutími současně souhlasí 44 procent respondentů, s oběma naopak nesouhlasí 19 procent.

Více než dvě pětiny oslovených lidí věří, že obě komory Parlamentu se nakonec dohodnou a nastaví nový volební systém včas před říjnovým termínem sněmovních voleb. "Zároveň si ale část uvědomuje, že všeobecný konsensus je problematický a bude muset dojít k určitým ústupkům," dodali autoři průzkumu.

Ústavní soud zrušil několik klíčových prvků volebního systému, včetně metody rozdělování mandátů. Systém podle soudu znevýhodňoval menší strany a hlasy voličů různých stran a v různých krajích ve výsledku neměly stejnou váhu. Zrušil také klauzuli, která pro volební koalice stanovovala pro vstup do Sněmovny násobně vyšší povinný podíl získaných hlasů než pět procent platných pro jednotlivé strany. Koalice dvou stran podle zrušené části zákona potřebovaly pro zisk mandátů deset procent hlasů, koalice tří stran 15 procent a koalice čtyř a více stran 20 procent. Po verdiktu ÚS by koalicím stačilo pět procent hlasů, ale strany tzv. aditivní klauzuli chtějí v zákoně ponechat. Většina se kloní k sedmi, devíti a 11 procentní hranice pro koalice.

Průzkum také zjišťoval míru důvěry občanů v Ústavní soud, která je podle STEM/MARK vyšší než v soudy a soudní systém země obecně. Ústavnímu soudu důvěřuje více než tři pětiny populace. Soudům obecně a zároveň Ústavnímu soudu věří 51 procent populace. Varovným signálem naopak může být podle sociologů to, že více než čtvrtina lidí nedůvěřuje Ústavnímu soudu a zároveň soudům obecně. "Soudům nedůvěřují více lidé starší 60 let, lidé se základním vzděláním či vyučeni a obyvatelé menších měst. Určitá míra nedůvěry může pramenit z vlastní nepříznivé situace či pocitu příkoří, kdy tito lidé pociťují, že nemají ve společnosti zastání," uvedl Jan Burianec z agentury STEM/MARK.