Moldavské prezidentské volby ovlivnily rozsáhlé zásahy z Ruska

Moldavské prezidentské volby se ocitly pod tlakem zahraničního vměšování. Podle úřadů a poradce moldavské prezidentky pro národní bezpečnost došlo k "rozsáhlým zásahům" ze strany Ruska, které mohou výrazně ovlivnit výsledky druhého kola voleb. Tento vývoj vyvolává obavy, protože boj o prezidentské křeslo je vyhrocený, a probíhá v atmosféře geopolitického napětí.

Současná prezidentka Maia Sanduová, prozápadně orientovaná politička, usiluje o obhájení svého mandátu. Její hlavní oponent, Alexandr Stoianoglo, má podporu proruské Socialistické strany, což přináší Moldavsku dilema mezi orientací na Západ nebo Východ.

V prvním kole voleb Sanduová zvítězila s více než 42 procenty hlasů, zatímco Stoianoglo získal 26 procent. Současně se konalo referendum, ve kterém voliči hlasovali o zakotvení vstupu do Evropské unie přímo do ústavy. Tento krok byl schválen nevelkou většinou, když pro vstup hlasovalo 50,35 procenta zúčastněných voličů. Výsledek referenda ukazuje na těsný souboj a rozpolcenost veřejného mínění ohledně budoucí zahraničně-politické orientace Moldavska.

Podle moldavských úřadů zasahuje do voleb proruský podnikatel Ilan Šor, který žije v Rusku a je známý svou podporou protizápadních sil. Policie proto podnikla rozsáhlá opatření, aby zabránila opakovanému kupování hlasů, ke kterému docházelo už v prvním kole. Šor, který čelí obviněním z podplácení voličů, veřejně na sociálních sítích vyzýval k hlasování proti Sanduové a údajně nabízel finanční odměny. Podle zpráv použil tento měsíc na podplácení voličů až 24 milionů dolarů.

Prezidentka Sanduová uvedla, že první kolo voleb bylo ovlivněno těmito zásahy, a odhaduje, že Šor se pokusil koupit hlasy až 300 000 voličů, což představuje více než deset procent populace Moldavska. Ruská strana popírá jakékoli zasahování do voleb, ale podle moldavských bezpečnostních orgánů se jedná o systematickou snahu narušit demokratický proces v zemi.

Výsledky druhého kola prezidentských voleb mohou mít zásadní dopad na budoucnost Moldavska. Sanduová, která prosazuje přiblížení k Evropské unii, se snaží zavést prozápadní reformy, zatímco Stoianoglo je spojen s proruskými silami, které tradičně preferují úzké vazby s Moskvou. Rozhodnutí voličů tedy ovlivní nejen směřování země, ale i její roli v geopolitickém konfliktu mezi Západem a Ruskem.

Zásahy do voleb zvenčí jsou pro Moldavsko vážnou hrozbou, neboť destabilizují demokratický proces. Bezpečnostní orgány nyní monitorují situaci a snaží se zabránit dalšímu podplácení voličů, aby zajistily co nejspravedlivější průběh voleb.

Související

Moldavsko

Proruské vlivy nepomohly: Ostře sledované volby v Moldavsku vyhrála proevropská strana

Proevropská strana moldavské prezidentky Maie Sanduové směřuje k jasnému vítězství a nové většině v parlamentu ve volbách, které jsou považovány za klíčové pro budoucí cestu země do Evropské unie. Prezidentka Sanduová, která varovala voliče, že jejich demokracie je mladá a křehká, upozornila po hlasování na „masivní ruské vměšování“ s tím, že jde o budoucnost země, která leží mezi Ukrajinou a Rumunskem.
Moldavsko

Klíčová zkouška pro Evropu: Rusko utrácí obrovské částky za ovlivnění voleb v Moldavsku

Volby v Moldavsku představují klíčovou zkoušku, která rozhodne o evropské budoucnosti země. Prezidentka Maia Sandu, jejíž Strana akce a solidarity (PAS) brání svou parlamentní většinu, varovala před masivním ruským vměšováním. Rusko údajně utrácí obrovské částky za nákup hlasů a dezinformační kampaně. Pokud by proevropské hnutí v čele se Sanduovou neuspělo, mohlo by Moldavsko sklouznout zpět do sféry vlivu Moskvy.

Více souvisejících

Moldavsko volby

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš napsal dopis do Bruselu. Vláda schválila novely zákonů o dokladech

Premiér Andrej Babiš (ANO) po zasedání vlády informoval o dalších krocích jeho kabinetu k zachování konkurenceschopnosti českého a evropského průmyslu. Babiš se rozhodl napsat dopis do Bruselu. Vláda zároveň schválila návrh novel zákonů o cestovních dokladech a o občanských průkazech nebo novelu nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima.

včera

včera

Václav Hybš

Zemřel legendární kapelník Václav Hybš

Českou hudební scénou otřásla velmi smutná zpráva v úvodu nového kalendářního týdne. Ve věku úctyhodných 90 let zemřel známý kapelník a hudebník Václav Hybš, jenž svého času spolupracoval s největšími hvězdami populární hudby u nás. 

včera

Pouštní saharský písek, ilustrační fotografie.

Nad Česko doputoval prach ze Sahary. Může i ovlivnit počasí

Nad Českem se momentálně nachází velké množství saharského prachu, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v pondělí na sociální síti X. V posledních letech jde o poměrně pravidelnou záležitost, která přitom může mít vliv na počasí. 

včera

Péter Szijjártó navštívil Česko

Kam se poděl Szijjártó? Od voleb se na veřejnosti neobjevil, jeho letadlo odletělo do Afriky

V pondělí v brzkých ranních hodinách opustila maďarský vzdušný prostor dvě vojenská letadla, která zamířila směrem k africkému kontinentu, uvedl web 24.hu. Mezi sledovanými stroji byl i letoun typu Falcon, který ke svým zahraničním cestám často využívá ministr zahraničí Péter Szijjártó, a také nový brazilský transportní letoun KC-390 Millennium, který maďarské letectvo zařadilo do výzbroje teprve v loňském roce. Situace je o to divnější, že se Szijjártó poděl neznámo kam.

včera

Péter Magyar

Magyar: Szijjártó běžel po volbách na ministerstvo skartovat dokumenty. Omezíme výkon funkce premiéra

Péter Magyar, předseda strany Tisza a budoucí maďarský premiér, vystoupil na tiskové konferenci poté, co jeho strana v historických volbách drtivě zvítězila a získala ústavní dvoutřetinovou většinu. S aktuálním ziskem 138 mandátů oproti 55 křeslům dosavadního vládního bloku Fidesz-KDNP hovořil Magyar o „vítězství celého Maďarska“ a konci éry, kterou přirovnal ke státostrannému systému před rokem 1990.

včera

Na uvolnění Hormuzského průlivu se bude podílet i Británie, prohlásil Trump. Podle Londýna je to úplně jinak

Spojené království odmítlo účast na chystané námořní blokádě Hormuzského průlivu, kterou prosazuje administrativa Donalda Trumpa. Přestože Londýn podle deníku The Guardian připouští možnost asistence při odminování této strategické cesty, od samotné blokády se distancuje. Britský kabinet má totiž vážné obavy, že by aktivní zapojení do Trumpových plánů mohlo nebezpečně vyostřit už tak kritickou situaci na Blízkém východě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy