Moldavské prezidentské volby ovlivnily rozsáhlé zásahy z Ruska

Moldavské prezidentské volby se ocitly pod tlakem zahraničního vměšování. Podle úřadů a poradce moldavské prezidentky pro národní bezpečnost došlo k "rozsáhlým zásahům" ze strany Ruska, které mohou výrazně ovlivnit výsledky druhého kola voleb. Tento vývoj vyvolává obavy, protože boj o prezidentské křeslo je vyhrocený, a probíhá v atmosféře geopolitického napětí.

Současná prezidentka Maia Sanduová, prozápadně orientovaná politička, usiluje o obhájení svého mandátu. Její hlavní oponent, Alexandr Stoianoglo, má podporu proruské Socialistické strany, což přináší Moldavsku dilema mezi orientací na Západ nebo Východ.

V prvním kole voleb Sanduová zvítězila s více než 42 procenty hlasů, zatímco Stoianoglo získal 26 procent. Současně se konalo referendum, ve kterém voliči hlasovali o zakotvení vstupu do Evropské unie přímo do ústavy. Tento krok byl schválen nevelkou většinou, když pro vstup hlasovalo 50,35 procenta zúčastněných voličů. Výsledek referenda ukazuje na těsný souboj a rozpolcenost veřejného mínění ohledně budoucí zahraničně-politické orientace Moldavska.

Podle moldavských úřadů zasahuje do voleb proruský podnikatel Ilan Šor, který žije v Rusku a je známý svou podporou protizápadních sil. Policie proto podnikla rozsáhlá opatření, aby zabránila opakovanému kupování hlasů, ke kterému docházelo už v prvním kole. Šor, který čelí obviněním z podplácení voličů, veřejně na sociálních sítích vyzýval k hlasování proti Sanduové a údajně nabízel finanční odměny. Podle zpráv použil tento měsíc na podplácení voličů až 24 milionů dolarů.

Prezidentka Sanduová uvedla, že první kolo voleb bylo ovlivněno těmito zásahy, a odhaduje, že Šor se pokusil koupit hlasy až 300 000 voličů, což představuje více než deset procent populace Moldavska. Ruská strana popírá jakékoli zasahování do voleb, ale podle moldavských bezpečnostních orgánů se jedná o systematickou snahu narušit demokratický proces v zemi.

Výsledky druhého kola prezidentských voleb mohou mít zásadní dopad na budoucnost Moldavska. Sanduová, která prosazuje přiblížení k Evropské unii, se snaží zavést prozápadní reformy, zatímco Stoianoglo je spojen s proruskými silami, které tradičně preferují úzké vazby s Moskvou. Rozhodnutí voličů tedy ovlivní nejen směřování země, ale i její roli v geopolitickém konfliktu mezi Západem a Ruskem.

Zásahy do voleb zvenčí jsou pro Moldavsko vážnou hrozbou, neboť destabilizují demokratický proces. Bezpečnostní orgány nyní monitorují situaci a snaží se zabránit dalšímu podplácení voličů, aby zajistily co nejspravedlivější průběh voleb.

Související

Podněstří, ilustrační fotografie.

Podněstří v krizi: Gazprom a Kreml si protiřečí. Hrozí přímá ruská intervence

Podněstří se od začátku roku nachází v hluboké energetické krizi, která může zásadně ovlivnit jeho budoucnost. Region čelí dvěma scénářům: připojení zpět k Moldavsku nebo přímé ruské intervenci. Analytici varují, že snaha o reintegraci by mohla Moskvu vyprovokovat k agresi. Kreml mezitím z krize obviňuje Moldavsko a Ukrajinu, přestože Gazprom předem avizoval vypnutí plynu z jiných důvodů než kvůli ukončení tranzitní smlouvy.

Více souvisejících

Moldavsko Volby

Aktuálně se děje

před 24 minutami

před 34 minutami

Volodymyr Zelenskyj s předsedkyní Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou

Zelenskyj o jednání s Putinem nestál. Bojí se ale Trumpa

Požadavek Donalda Trumpa, aby Ukrajina „okamžitě“ zahájila mírová jednání s Ruskem, podle evropských diplomatů ohrozil dlouhodobě připravovaný plán EU přimět USA k uvalení dalších sankcí na Moskvu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle nich neměl na výběr a musel přijmout nabídku Vladimira Putina k jednání, aby Trumpa nerozzlobil.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno včera

Češi hrají třetí zápas ve skupině MS proti Dánsku.

MS v hokeji 2025 ONLINE: Česko – Dánsko 7:2. Pastrňák a Nečas úřadovali

Třetí zápas mají na programu na světovém šampionátu v hokeji v pondělí večer hokejisté České republiky. Po Švýcarsku (5:4 po prodloužení) a Norsku (2:1) tentokrát svěřence kouče Radima Rulíka čeká domácí Dánsko. Oproti zápasu s Nory se poprvé na turnaji v brance představí Daniel Vladař, pro kterého to bude debut na mistrovství světa. Trenéři pak na soupisku nově zapsali obránce Daniela Gazdu kvůli zranění Tomáše Kundrátka. Z duelu s Norskem neodešel bez šrámů ani útočník Jáchym Kondelík, jehož na pozici centra ve třetím útoku nahradí Daniel Voženílek. Jak si povedou Češi proti Dánům, sledujte online třetinu po třetině na serveru Eurozpravy.cz.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Francouzi byli blízko senzace. Finové ale v závěru vyrovnali a vyhráli v prodloužení

V neděli večer mohli zažít fanoušci na právě probíhajícím letošním hokejovém světovém šampionátu v Dánsku a ve Švédsku první šok. Mohli se o něj postarat Francouzi, kteří trápili favority z Finska. Ti svým výkonem po většinu zápasu navázali na nevýrazné výkony z přípravy na tento turnaj a už už se tak zdálo, že si z tohoto zápasu Francie odnese senzační tři body za výhru 3:1 Jenže v posledních dvou a půl minutách třetí třetiny Finové konečně zabrali a při hře bez gólmana dokázali vyrovnat na 3:3. Následovalo tak prodloužení, v němž rozhodl o finském vítězství Pärssinen.

včera

včera

Klára Červenková

Zabili ji nacisté. Před 80 lety zemřela Klára Červenková, vědkyně a bojovnice za práva žen

Pokud se někdy připomínají významné osobnosti našich dějin, zpravidla se jedná o muže. Ženám coby výrazným historickým osobnostem bývá věnována o poznání menší pozornost. Mnohé ženy by však rozhodně neměly být zapomenuty. Mezi pozapomenuté dámy naší historie patří také Klára Červenková, jedna z prvních českých vědkyň, bojovnice za práva žen, přítelkyně Alice Masarykové, dcery prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, a oběť nacistického režimu.

včera

včera

Pákistánská armáda, ilustrační fotografie.

Neexistuje rozumný důvod, proč očekávat mír. Indie a Pákistán se nenávidí

Příměří mezi Indií a Pákistánem, které oznámila administrativa Donalda Trumpa, může působit jako výrazný diplomatický moment, ve skutečnosti však zapadá do dlouhé řady obdobných epizod. Od roku 1947 se konflikt mezi oběma zeměmi vyznačuje opakujícím se vzorcem. Období relativního klidu střídají výbuchy násilí, zatímco hluboká nedůvěra a historické resentimenty brání jakémukoli trvalému řešení. Ani tentokrát není důvod čekat něco jiného.

včera

včera

Donald Trump

Přejmenování Perského zálivu, připojení Grónska či změna Mexického zálivu. Proč je Trump posedlý mapami?

Prezident Spojených států Donald Trump opět rozvířil mezinárodní vody — tentokrát nikoli novými sankcemi nebo vojenským nasazením, ale svým dlouholetým koníčkem: mapami. Jeho úterní schůzka s kanadským premiérem Markem Carneym, během níž Trump znovu vyjádřil přání přeměnit Kanadu na 51. stát USA, přinesla jasný důkaz, že jeho kartografické touhy mají reálný dopad na světovou geopolitiku. 

včera

včera

Evropská unie

Konec byrokracie v EU? Brusel chce konkurovat USA, na stole jsou zásadní změny

Evropská unie se chystá přepsat své dlouholeté přísné zásady v oblasti fúzí a akvizic s cílem vytvořit silné evropské průmyslové hráče schopné obstát v konkurenci se Spojenými státy. V rámci nového přístupu k hospodářské soutěži chce dát Bruselu více prostoru pro schvalování spojování podniků zejména v technologickém a obranném sektoru, uvedl server Politico.

včera

EU představí tento týden nové sankce proti Rusku. Jsou tak slabé, že je schválí i Maďaři, tvrdí zdroje

Evropská unie plánuje 14. května představit další balík sankcí proti Rusku za jeho pokračující agresi vůči Ukrajině. Informaci sdělil deníku Kyiv Independent představitel EU pod podmínkou zachování anonymity.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy