Wagenknecht se kvůli investicím ČEZ obrátil na bulharské úřady

Ve stejné věci v červnu Piráti v Česku podali trestní oznámení na neznámého pachatele. Podle nich stát, který je majoritním vlastníkem ČEZ, v souvislosti s investicí do elektrárny Varna přišel o několik miliard korun. ČEZ už dříve uvedl, že elektrárnu prodal transparentně a vybral nejvýhodnější nabídku.

"Mají asi 30 dnů, aby se vyjádřili, jestli bude nějaký další formální postup, nebo nebude," uvedl Wagenknecht. Připomněl, že Piráti podání případu k bulharským úřadům avizovali už dřív. "My jsme to udělali ve spolupráci s bulharským protikorupčním fondem. To, co bylo slíbeno v České republice, jsme dotáhli do konce," doplnil. Bulharský protikorupční fond podle něj pomohl s překladem a formálními záležitostmi, protože bulharský trestní řád se od českého trochu liší.

ČEZ podle Pirátů koupil elektrárnu Varna v roce 2006 za 5,8 miliardy korun, dalších 2,8 miliardy korun vložila firma do elektrárny jako investici. Elektrárna pak do prodeje v roce 2016 vygenerovala kumulovanou ztrátu 1,2 miliardy korun, spočítali Piráti. ČEZ přitom při prodeji elektrárny v roce 2016 utržil 1,2 miliardy Kč, celková ztráta tak podle Pirátů činí zhruba 8,5 miliardy korun. Trestní oznámení podali, protože věc neřešil premiér Andrej Babiš (ANO), i když ho k tomu vyzvali.

Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž v červnu sdělil, že firma v transparentním prodeji vybrala nejvýhodnější nabídky jak na prodej elektrárny Varna, tak i pro bulharské distribuční aktivity. Na majetek v Bulharsku je podle něj nutné se dívat jako na celek, protože aktiva v něm se přeskupovala. Prodejní ceny při započtení všech příjmů ČEZ během působení v Bulharsku podle Kříže ukazují, že působení v Bulharsku skončí mírným ziskem.

Předseda pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek v červnu uvedl, že ČEZ se elektrárny zbavil jako šrotu, který není možné provozovat a generuje ztrátu. Následně však byla podle něj elektrárna upravena a po prodeji je opět v provozu a vytváří příjmy. Mluvčí ČEZ Kříž tehdy reagoval, že elektrárna v provozu není, pouze je schválena jako možný poskytovatel rezervy s občasnou výrobou. Uvedl také, že bulharské úřady žádost ČEZ o stejný druh provozování opakovaně zamítly.

ČEZ v roce 2016 elektrárnu prodal bulharské společnosti SIGDA OOD. Wagenknecht v červnu řekl, že elektrárnu Varna fakticky koupil bývalý ministr dopravy a jeho rodina a po několika měsících byla převedena jinému politikovi, který je z turecké části politického spektra a má prokazatelné vazby na Rusko.

ČEZ na bulharský trh vstoupil v roce 2004, ale ze země se rozhodl odejít kvůli sporům s místními úřady, které se táhnou od února 2013. V roce 2016 zahájil ČEZ proti bulharské vládě mezinárodní arbitráž. Požaduje po ní stovky milionů eur, protože údajně nedokázala ochránit jeho investice v zemi. V současnosti jeho bulharská distribuční společnost dodává elektřinu více než třem milionům z celkem 7,1 milionu obyvatel Bulharska. Počátkem listopadu ČEZ i bulharská firma Eurohold podaly každý za sebe správní žalobu proti rozhodnutí bulharského antimonopolního úřadu, který v říjnu zablokoval prodej tamních aktiv ČEZ Euroholdu.