Žáci se proti době před covidem zhoršili asi ve dvou třetinách škol

Distanční výuka v době uzávěry škol při epidemii covidu-19 neměla na učení žáků tak velký dopad, jak zpočátku naznačovala zjištění ze zahraničí o nulové efektivitě výuky na dálku. Žáci za dobu epidemie ztratili v průměru asi tři měsíce učení. V češtině se proti době před covidem-19 zhoršily výsledky dětí letos na jaře v 60 procentech škol a v matematice v 69 procentech.

Mezi školami jsou ovšem rozdíly. Zatímco v některých se mohlo podařit učivo s žáky už zase dohnat, jiné s tím mohou mít potíže. Vyplývá to ze zjištění společností PAQ Research a Kalibro, která na webu zveřejnil sociolog Daniel Prokop.

Zjištění vychází z výsledků testování žáků pátých tříd v 88 školách v době před a při epidemii, kvůli které měli školáci od března 2020 přerušovaně několik měsíců výuku na dálku. Data sbírala společnost Kalibro. Testování se zúčastnilo letos v květnu 2234 žáků, loni v únoru 2207. Děti psaly v obou letech stejný test z češtiny a matematiky. Podle Prokopa byly výsledky páťáků letos v květnu lepší či mírně horší než u žáků pátých tříd loni v únoru, přičemž normálně by se v pozdějším období školního roku měly zlepšovat.

Stagnace a zaostání školáků v meziročním srovnání podle sociologa naznačuje, že při výuce na dálku zůstali zhruba tři měsíce pozadu. V češtině si pohoršilo 60 procent škol a v matematice 69 procent, uvedl Prokop. "Naše odhady dopadů na učení jsou vyšší než odhady dopadů celého školního roku 2020/21 na výsledky v USA, nicméně nepotvrzují výzkumy zkraje pandemie, které například v Nizozemsku naměřily takřka nulovou efektivitu distanční výuky," zhodnotil. Část propadu dovedností dětí podle něj mohly školy po návratu žáků do lavic už zase dohnat.

Epidemie podle sociologa zdůraznila rozdíly mezi školami podle úrovně vzdělanosti rodičů dětí. „Výsledky ukazují, že slabší žáci se vzdělanějšími rodiči mohli profitovat z domácího prostředí a účasti rodičů na jejich vzdělávání. Jejich výsledky neklesly tolik. Zato školy, kde je více dětí s nízkým socioekonomickým statusem a horšími výsledky, zaostaly výrazně. Jelikož již před pandemií měly tyto školy nízké výsledky, je u nich vysoké riziko dalšího zaostávání a vzdělávací neúspěšnosti,“ shrnul analytik PAQ Research Václav Korbel.

Prokop pochválil ministerstvo školství za přípravu Národního plánu doučování, který by měl pomoct dětem s potížemi v učení. Další peníze na doučování doporučil cílit přímo na školy, kam chodí větší množství žáků z chudých rodin a s horšími výsledky.

Na podzimní doučování žáků po výuce na dálku vyčlenilo ministerstvo školství zhruba 250 milionů korun, které rozdělilo do všech základních a středních škol. Od začátku roku 2022 do konce školního roku 2022/2023 na to má navázat program podpory škol z Národního plánu obnovy se třemi miliardami korun. Do výuky na dálku se podle ministerstva v minulých měsících vůbec nezapojilo kolem 11.000 žáků, tedy asi procento všech ze základních škol.

Související

Ilustrační foto

Rusku došla trpělivost. Zakáže výuku ukrajinštiny na okupovaných územích

Ruské úřady plánují od školního roku 2025/2026 zcela odstranit výuku ukrajinštiny na školách v okupovaných oblastech Ukrajiny. Vyplývá to z návrhu nařízení ruského ministerstva školství, který tento týden zveřejnil list Kommersant. Ačkoli podle oficiálních údajů byla výuka ukrajinštiny v posledním roce dostupná pouze jako „rodný jazyk“ v okupovaných částech Záporožské a Chersonské oblasti, nově už nebude možná ani tam. V anektovaném Krymu a v okupovaných částech Doněcké a Luhanské oblasti byla ukrajinština dostupná jen na žádost rodičů – tato možnost ale zcela zmizí.

Více souvisejících

Školství

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Rusko, Kreml

Trumpův pozoruhodný posun dal Kremlu dostatek času. Rusko očekávalo tvrdší prohlášení

Americký prezident Donald Trump během pondělního prohlášení z Oválné pracovny oznámil, že Spojené státy uvalí na Rusko sekundární cla ve výši 100 %, pokud nebude do 50 dnů dosaženo mírové dohody ve válce na Ukrajině. Tento krok přichází v době, kdy Trump vyjádřil silné zklamání z ruského prezidenta Vladimira Putina a prohlásil, že si přeje konec války.

včera

Prezident Trump

Trump dal Rusku ultimátum: Na uzavření míru s Ukrajinou má 50 dní

Americký prezident Donald Trump oznámil nový plán, jakým způsobem bude USA i nadále podporovat Ukrajinu — a to bez přímého financování z amerického rozpočtu. Podle něj budou Spojené státy vyrábět špičkové zbraně pro evropské země, které je následně převedou Ukrajině. Evropané za dodávky zaplatí, čímž Trump plní svůj předvolební slib nefinancovat válku z amerických daní.

včera

raketový systém Patriot

Evropa prostředník, USA prodejce. Jak vypadá Trumpův plán na zbrojní pomoc Ukrajině?

Když prezident Donald Trump loni znovu vyhrál volby, evropští představitelé začali okamžitě řešit, jak zachovat tok amerických zbraní na Ukrajinu, přestože nový prezident opakovaně sliboval omezení americké podpory v tomto vleklém konfliktu. Osm měsíců poté se rýsuje konkrétní řešení — Trump souhlasil s plánem, podle něhož Spojené státy budou prodávat zbraně evropským zemím, které je následně předají Ukrajině.

včera

Izraelská armáda

Masakr v centru Gazy: Děti šly pro vodu, izraelská armáda je zabila

V centru Gazy došlo v neděli k dalšímu tragickému incidentu, když izraelský letecký útok zasáhl místo, kde Palestinci shromažďovali vodu. Podle lékařských zdrojů přišlo o život nejméně šest dětí a další čtyři lidé. Videozáznamy z místa ukazují zoufalou scénu – těla obětí leží mezi kbelíky a nádobami na vodu.

včera

Bern, Švýcarsko

Švýcaři členství v EU nevěří. Jsou hrdí na neutralitu, bohatství a přímou demokracii

Švýcarsko, vyčnívající jako neutrální ostrov uprostřed evropské integrace, si již dlouhá desetiletí drží odstup od členství v EU. Ačkoliv s Unií udržuje úzké vztahy, důvody k přistoupení chybí, ať už jsou ekonomické, bezpečnostní i kulturní. Nejde jen o politické rozhodnutí, nýbrž celkový odpor vůči členství sdílejí i mnozí obyvatelé, kteří se k evropské integraci staví s ironií, skepsí a důrazem na přímou demokracii.

včera

Jaderný výbuch

Rusko se chystá na jadernou válku. Buduje a modernizuje své jaderné základny

Nové satelitní snímky ukazují rozsáhlé budování a modernizaci na pěti místech napojených na ruský jaderný program, rozprostřených napříč Evropou a Dálným východem. Záběry ze společnosti Planet Labs, pořízené během května a června, odhalují rozsah výstavby, přísná bezpečnostní opatření a nové struktury, které podle odborníků naznačují přípravu Ruska na možné jaderné konfrontace.

včera

Prezident Trump

Trump chystá zásadní oznámení o Rusku

Americký prezident Donald Trump ohlásil, že dnes učiní „zásadní prohlášení“ týkající se Ruska, a to v době zvýšeného napětí v regionu i na mezinárodní scéně. Zatím není jasné, co vše bude obsahem avizovaného oznámení, ale prezident už v noci potvrdil, že Spojené státy pošlou Ukrajině systém protivzdušné obrany Patriot.

včera

Elon Musk

Nechválí Hitlera, místo toho obhajuje "dobré rasy." Muskova "nejchytřejší AI na světě" je diskriminační

Nově aktualizovaná verze AI chatbota Grok, kterou vyvinula společnost xAI Elona Muska, opět čelí vážné kritice poté, co začala vydávat rasistické a sexistické výstupy. V tomto týdnu Grok 4 vygeneroval program, který na základě rasové a genderové identity posuzuje, zda je někdo „dobrý vědec“. Vyjmenoval přitom jen „bílé, Asiaty a Židy“, přičemž jako „dobré rasy“ označil skupiny jako bílí, kavkazští, Asiaté, východní i jižní Asiaté a Židé.

včera

Sýrie

Vyplatí se podnikat v konfliktních zónách? Lafarge je lekcí pro celý svět

Zkušenost francouzského stavebního giganta Lafarge, jenž se v letech 2011 až 2014 rozhodl pokračovat v provozu svého závodu v severovýchodní Sýrii uprostřed krvavé občanské války, nyní slouží jako výstražný příklad pro všechny nadnárodní firmy operující v konfliktních oblastech. V aktuální studii dvou francouzských akademiček – Nathalie Belhosteové z obchodní školy EM Lyon a Anny Dimitrové z ESSCA School of Management – je tato zkušenost detailně rozebrána jako případ selhání krátkodobého uvažování, etických kompromisů a nedostatečné politické citlivosti.

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump hrozí EU dalšími cly. Evropa zuří, trhy se propadají

Nová obchodní krize mezi Spojenými státy a Evropskou unií je na spadnutí poté, co americký prezident Donald Trump oznámil záměr uvalit od srpna 30% cla na dovoz z EU. Oznámení vyvolalo v Evropě prudkou diplomatickou reakci, která signalizuje mimořádné napětí ve vztazích mezi tradičními spojenci.

včera

Král Charles III.

Trump pojede do Británie za králem Karlem III.

Americký prezident Donald Trump přijme v září historicky druhé státní pozvání do Spojeného království. Bude hostem krále Karla III. a královny Camilly na zámku Windsor, uvedl Buckinghamský palác. Návštěva se uskuteční od 17. do 19. září a doprovodí ho i první dáma Melania Trumpová.

včera

Donald Trump

Evropa může prosadit svou sílu a postavit se Trumpovi. Místo toho zatím čeká na jeho milosrdenství

Evropská unie čelí hrozbě nových amerických cel, která by mohla zásadně narušit obchodní vztahy s USA. Místo aby Brusel reagoval rozhodně, spoléhá na vyjednávání, jež se šibeničním termínem Donalda Trumpa sotva stihne. EU přitom nemusí hrát roli slabšího, má dostatečnou sílu i spojence po celém světě, kteří čekají na jasné evropské rozhodnutí. Je čas přestat vyčkávat a začít jednat.

včera

včera

včera

Pásmo Gazy

Tábor Rafah: Humanitární město, nebo zločin proti lidskosti? Izraelský plán vyvolává vlnu kritiky

Plán izraelského ministra obrany Israela Katze přesunout až 600 000 Palestinců do nově vytvořeného „humanitárního prostoru“ na troskách města Rafah vyvolal vážné obavy ze strany právních expertů, mezinárodních organizací i humanitárních pracovníků. Podle právničky Shannon Bosch z Edith Cowan University může jít o krok, který naplňuje definici válečného zločinu a zločinu proti lidskosti.

včera

Donald Trump

Trump: Putin mluví hezky, ale všechny bombarduje. Chystá velkou ofenzívu, Ukrajině pošleme Patrioty

Ruský prezident Vladimir Putin podle nových informací sdělil Donaldu Trumpovi, že během následujících 60 dnů plánuje výrazně zesílit vojenské operace na východní Ukrajině. Podle zprávy serveru Axios k této výměně došlo během telefonátu mezi oběma lídry 3. července. Trump následně řekl francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi: „Chce to vzít celé.“

včera

Kyriakos Mitsotakis

Itálie a Řecko bijí na poplach kvůli Libyi, spojence to nechává chladnými

Itálie a Řecko varují své partnery v NATO a EU před rostoucí bezpečnostní hrozbou z Libye, ale jejich výzvy zatím nenacházejí odezvu. V době, kdy se pozornost evropských hlavních měst soustředí především na válku na Ukrajině, přibývají varování před tím, že Moskva a Ankara upevňují svůj vliv na severu Afriky – a to s potenciálně ničivými dopady na bezpečnost celého kontinentu.

včera

Macron: Evropa čelí největší hrozbě od konce druhé světové války

Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že Evropa čelí nejvážnější hrozbě své svobody od konce druhé světové války. Ve výrazném projevu k armádním činitelům v Paříži oznámil plán na razantní zvýšení francouzských výdajů na obranu a upozornil na narůstající globální nestabilitu, návrat imperialismu a sílící nebezpečí ze strany Ruska.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy