Sněmovní výbor odložil projednání změn ve vysílání vojáků do zahraničí

Určité posílení pravomocí vlády na úkor Parlamentu by podle zdůvodnění novely umožnilo státu v případě potřeby lépe reagovat na krizové situace, které mohou kvůli zásadní změně bezpečnostního prostředí ve světě v posledních několika letech nastat velice nečekaně. Poslanci ANO se k navrhovaným změnám staví rezervovaně a chtějí diskutovat o šíři zmocnění. Hnutí SPD je proti, předloha podle jeho zástupců narušuje dělbu moci.

Ve Sněmovně je pro schválení změny ústavy potřeba nejméně třípětinová většina, tedy aspoň 120 hlasů. Vládní koalice jich má 108. Sněmovní branný výbor předlohu už koncem ledna sice podpořil, ale jen hlasy členů z koaličního tábora. Benda dnes potvrdil, že širší shoda neexistuje. Proto podle něho nyní nemá smysl se s vládním návrhem úpravy ústavy "trápit".

V současnosti může kabinet vyslat české vojáky do zahraničí bez parlamentního souhlasu nejvýše na 60 dnů v případě plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení, při účasti na mírových operacích nebo při záchranných pracích po živelních pohromách nebo haváriích. Předloha k výčtu přidává ochranu života a zdraví a ohrožení majetkových hodnot nebo bezpečnosti Česka.

"Jedná se zejména o případy záchrany občanů ČR v zahraničí, poskytování pomoci uprchlíkům, zajišťování ochrany života a zdraví osob ohrožených nelegální migrací či poskytování zdravotnické pomoci obyvatelstvu například v případě epidemií a pandemií," stojí v důvodové zprávě. Předloha by vládě i v těchto případech umožnila rozhodnout až o 60denním pobytu cizích vojáků v Česku.

Předloha upravuje také schvalování průjezdů a přeletů cizích ozbrojených sil přes české území. Nynější znění ústavy předpokládá, že kabinet by měl rozhodovat o každém jednotlivém případu. V praxi je takový postup skoro nemožný, vyplývá ze zdůvodnění. Novela ústavy odráží nynější stav, kdy vláda o průjezdech a přeletech rozhoduje každoročně jen obecně. Konkrétní případy pak povoluje ministerstvo obrany.