Dehumanizace uprchlíků? V českých médiích nic neobvyklého, shodli se odborníci

Pestrý program otevřel sociolog z Masarykovy univerzity Csaba Szaló, který svou asi hodinovou přednáškou uvedl publikum do problematiky médií a uprchlické krize. Následoval první panel, jenž moderovala odbornice na média Monika Metyková z University of Sussex.

Za debatním stolem zasedl zpravodaj ČT David Miřejovský, slovenská reportérka Denníku N Timea Becková, sociolog a fotograf Michal Jašek a Michal Tkaczyk, výzkumník zabývající se problematikou mediálního pokrytí uprchlické krize.

V úvodu prvního panelu seznámil Marek Tkaczyk publikum se závěry svého výzkumu, který se zabýval, jakým způsobem byla uprchlická krize v průběhu několika měsíců letošního roku pokryta v Událostech ČT a Televizních novinách TV Nova.

Tkaczyk v té souvislosti poukázal na to, že jak Nova, tak i Česká televize ve svých relacích téměř zcela opomíjely problematiku integrace uprchlíků do společnosti či otázky týkající se lidských práv. Migrační krizi přitom obě stanice prezentovaly jako bezpečnostní a administrativní krizi a humanitární aspekty zmiňovaly pouze okrajově.

Reportéři, kteří se s uprchlíky a jejich příběhy přímo setkávají, v průběhu semináře promluvili o svých zážitcích, ale také o tom, jakým způsobem by měli novináři o těchto lidech v ideálním případě informovat. Je důležité, aby reportáže obsahovaly všechny aspekty.

Například zpravodaj ČT na Slovensku David Miřejovský poukázal na to, že tamní skutečnost se mnohdy liší od toho, jak ji popisují lokální média, která například mnohdy bývají navázána na různé politické subjekty. "Mám pocit, že v poslední době diváci nechtějí zjistit, jaký je objektivní," uvedl zahraniční zpravodaj ČT na Slovensku a dodal, že mnoho lidí vyhledává výhradně takové zprávy, jež pasují do jejich světonázoru.

„Problém je, že média jsou pomalá a o krok zpět. Měli bychom se zabývat tím, jak je integrovat a ne jestli je přijmeme," uvedla slovenská reportérka Timea Becková. Odborníci se shodli na tom, že se média často dopouštějí dehumanizace uprchlíků, často přitom využívají. Média přitom zobrazují především ty extrémní příklady, poukázal Miřejovský.

Psali jsme: Útočí na uprchlíky, před soudem ale neskončí. Německá média přinesla zajímavou analýzu Merkelová drsně: Afghánci u nás azyl nezískají, pošleme je zpět  

Odpolední panel nesoucí název "Between Dehumanization and Understanding Refugees", který moderoval Jan Motal z Masarykovy univerzity, hostil antropoložku Adélu Souralovou, redaktorku ČT Radku Zítkovou, religionistu Milana Fujdu a koordinátora dobrovolníků a fotoreportéra Jana Skalíka. I tato část se zabývala zobrazením uprchlické krize v médiích.

Velká pozornost byla věnována samotnému vymezení základních pojmů. Označení jako je "uprchlík" či "migrant" nepoužívají novináři často ve správném kontextu, za čímž stojí nejasné vymezení a dostupné definice. Odborníci se shodli na tom, že je velmi obtížné určit, jak koho správně označit.

Debatující poukázali také na to, že média uprchlíky mnohdy odosobňují, a namísto toho, aby na ně pohlížely jako na jednotlivé lidské bytosti s rozličnými příběhy, nejčastěji je prezentují jako anonymní masu.

Humanitární aspekty dané problematiky přitom odsouvají do pozadí. Řeč padla také na to, jakým způsobem využívají uprchlické krize ke svému prospěchu politici, jedná se například o slovenského premiéra Roberta Fica.

Navzdory všem těmto problémům nicméně většina hostů zůstala spíše optimistická a upozornila také na to, že v České republice i na Slovensku existují také novináři, kteří se o uprchlické krizi snaží informovat objektivně.