Češi burcují v ulicích, společnost je rozdělená. Jaká je realita?

Blok proti islámu, Islám v ČR nechceme, Vlastenci, a řada dalších organizací či uskupení se dočkala největšího rozmachu a podpory ze strany části veřejnosti právě s příchodem uprchlické krize, která během letošního roku eskalovala na historické maximum. 

Migrační vlna se podepsala na psychice velké řady Čechů i na společnosti jako takové. Podle červnového průzkumu společnosti CVVM si nepřeje přijímání uprchlíků více než 70 procent občanů, listopadový průzkum stejného centra ale ukázal jistý posun ve společnosti. Podle něj si totiž uprchlíky u nás nepřeje 60 procent Čechů, 79 procent dotázaných ale nadále vnímá uprchlíky jako bezpečnostní hrozbu.

Poslední zmiňovaný průzkum také ukázal nedůvěru veřejnosti ve státní instituce. Vláda, policie i resort vnitra mají důvěru méně než poloviny populace, přičemž odpůrci migrace a české politické reprezentace jsou na sociálních sítích mnohem aktivnější a viditelnější, než podporovatelé.

Češi se uprchlíků bojí, žádné tu ale nemají. Co Němci?

Do jiných rozměrů se dostávají čísla v kontrastu s průzkumy provedenými například v Německu, kde je migrační vlna nepoměrně silnější oproti té, kterou zažívá Česká republika. Většina Němců podle výzkumu agentury Emnid není spokojena s postupem kancléřky Angely Merkelové a dva ze tří respondentů tvrdí, že německá spolková vláda odvádí špatnou práci.

Na druhou stranu se ale více než 61 procent oslovených uprchlíků neobává a pouhá dvě procenta populace přiznávají, že se jich uprchlická krize osobně dotkla. Na základě počtu uprchlíků u nás se lze domnívat, že při podobném průzkumu provedeném u nás by procento lidí, kterých se migrační vlna dotkla osobně, bylo stejné, ne-li menší.

Milion uprchlíků v Evropě

Vypovídající jsou také globální čísla mapující počet běženců, kteří za poslední dva roky dorazily do Evropy. Zatímco v roce 2014 se toto číslo pohybovalo nad hranicí 200 000, letos do Evropy podle údajů OSN dorazilo zhruba milion migrantů.

Více než 51 procent migrantů pochází ze Sýrie, 20 procent z Afghánistánu a 7 procent migrantů do Evropy míří z Iráku. 61 procent běženců tvoří muži, 15 procent ženy a 23 procent děti. Nejkritičtější situace nastala mezi zářím a listopadem, kdy jen po moři připlulo do Evropy více než půl milionu migrantů.

Naprostá většina běženců míří skrze evropské země do Německa, které na svém území letos zaregistrovalo necelý milion běženců. I zde dochází pod vlivem této krize k rozdělení společnosti a část lidí si uprchlíky nepřeje, stejně tak i současné politické představitele.

Na rozdíl od jiných středoevropských zemí je ale Německo uprchlickou krizí skutečně zasaženo a byť nemusí řešit přechod migrantů přes své území, jako jiné státy Evropské unie, musí je zabezpečit a postarat se o ně.

Slovensko trnem v oku. A Češi?

Mediální vody před několika dny rozvířila žaloba slovenské vlády proti kvótám z dílny Evropské komise, které navrhují rozdělení části migrantů mezi členské země Evropské unie. Řada významných zahraničních médií poukázala na fakt, že žalobu podává země, která se s uprchlickou krizí téměř nepotýká a nepociťuje její přímé důsledky. Média nevzala v potaz aktuální situaci v zemi a nepřihlédla k rozpoložení Slováků, uvedla ale, že v rámci přerozdělení migrantů by na Slovensko připadlo pouze tři tisíce běženců.

Podobný počet, jen o něco málo vyšší, by měla přijmout i Česká republika. Ta se k žalobě na kvóty nepřipojila, díky čemuž vyvolala vlnu nevole v části veřejnosti, za kterou se postavil i prezident Miloš Zeman. Tomu podle aktuálního průzkumu společnosti STEM důvěřuje zhruba 50 procent Čechů, podle agentura SANEP je to díky výrokům o uprchlické krizi a migraci dokonce 67 procent obyvatel.

Naopak premiér Bohuslav Sobotka a ministr vnitra Milan Chovanec (oba ČSSD) si vysloužili podle agentury SANEP důvěru 40 procent Čechů. Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) dokonce pouze 35 procent. V porovnání s českými politiky si tak vede lépe například maďarský premiér Viktor Orbán, kterého díky uprchlické krizi vnímá kladně 76 procent Čechů. Zhruba 70 procent veřejnosti pak kladně hodnotí postoje jak slovenského premiéra Roberta Fica, tak právě i prezidenta ČR Miloše Zemana.

Omezíme si osobní svobodu?

Poslední zajímavý průzkum přinesla před několika dny Česká televize. Podle údajů agentury TNS Aisa si 82 procent Čechů myslí, že by se v rámci protiteroristické legislativy měla přijmout přísnější opatření, například rozšířit pravomoci vyšetřovacích orgánů nebo zpravodajských služeb. 85 procent Čechů se dokonce přiklání k názoru, že by měla být automaticky uvalena vazba na osoby podezřelé z terorismu, a to bez rozhodnutí soudu.

Zhruba polovina Čechů by se dokonce nebránila omezení osobní svobody. Souhlasila by například s centrální evidenci účtů nebo získáváním informací od telekomunikačních operátorů a poskytovatelů internetového připojení. Mezi přísná protiteroristická opatření, po kterých řada Čechů volá, ale spadají i další možnosti omezování svobody, například zákaz vycházení nebo domovní prohlídky a jiné.

Hrozí Česku nebezpečí?

Vládní představitelé se snaží uklidnit české občany tvrzením, že naše republika není cílem teroristů. Institut pro ekonomiku a mír (IEP) ale před několika dny zveřejnil mapu celého světa, na níž zobrazuje, jak velké riziko terorismu hrozí jednotlivým státům. Česká republika se podle ní nachází v mírném ohrožení, na rozdíl od Slovenska, Polska a dalších států.

V souvislosti s migrací a s ní související hrozbou terorismu je ale potřeba zdůraznit ještě jedna čísla, a to počty migrantů, se kterými se Česko skutečně muselo vypořádat. Těch bylo od 17. června 2015 do půlnoci ze 7. na 8. prosince 2015 celkem 3 278. V České republice se ale v tuto chvíli nachází nepatrný zlomek migrantů oproti zbytku Evropy, podle aktuálních statistik ministerstva vnitra je v detenčních zařízeních celkem 125 běženců.