Podívejte se na popelavý svit: Je to šalba klamné zory? Nikoli

Prvního dubna dopoledne nastane nov, takže několik následujících večerů bude příležitost obdivovat krátce po západu Slunce nejen uzoulinký srpek Měsíce, ale i Sluncem přímo neosvětlenou část zbylého měsíčního disku. Právě tento jev astronomové označují jako popelavý svit.

Po západu Slunce nejen uzoulinký srpek Měsíce, ale i Sluncem přímo neosvětlenou část zbylého měsíčního disku. Právě tento jev astronomové označují jako popelavý svit.

Znamená to, že by měl Měsíc vlastní zdroj světla? Nebo, že má atmosféru, ve které se sluneční světlo rozptyluje a ozařuje tak oblasti, kde nastala měsíční noc? Nikoli. I když se o sluneční světlo skutečně jedná... Nápovědou nám už může být anglické označení „earthshine“.

První, kdo podal jeho správné vysvětlení, byl zřejmě Leonardo da Vinci. Nákres měsíčního srpku s popelavím svitem je totiž součástí souboru Codex Leicester, jenž vznikl v letech 1506 až 1510. Leonardo zde vyjadřuje přesvědčení, že ona „přízračná záře“ je způsobena slunečním světlem, které se odráží od pozemských oceánů a následně dopadá na Měsíc.

Více méně měl pravdu. V době kolem novu je při pohledu z Měsíce planeta Země ve fázi přesně opačné, tj. v úplňku. Vzhledem k tomu, že je výrazně větší a také odráží zpět do vesmíru až 40 procent dopadajícího světla (Měsíc jen deset procent), svítí na měsíčním nebi až stokrát více než Měsíc na obloze pozemské. Popelavý svit tedy není nic jiného než sluneční světlo rozptýlené (odražené) Zemí k Měsíci a zase zpět. Dodejme, že hlavní roli zde nehrají oceány, jak si myslel da Vinci, nýbrž bílá oblaka.

Přírodní jev není jen zajímavou hříčkou. Jeho studium slouží k odhadu odrazivosti (tzv. albeda) povrchu planety Země, které závisí na množství a typu mraků, ale také na stavu vodních ploch. Mění se jak v průběhu kalendářního roku, tak dlouhodobě v souvislosti s globální změnou klimatu.

Popelavý svit Měsíce je pozorovatelný skoro vždy před a po novu: například večer kolem 4. dubna, ráno 26. dubna nebo večer kolem 3. května. Podíváte se?

Zemřel oblíbený herec Josef Abrhám, bylo mu 82 let

17.05.2022 10:40 Ve věku 82 let zemřel legendární herec Josef Abrhám, držitel Českého lva či Ceny Thálie za…

ON-LINE 83. den války: Ruské okupační jednotky pokračují v útocích na…

17.05.2022 12:55 Ruský agresor pokračuje v útocích v operační zóně na východě Ukrajiny, zejména v oblasti Doněcku. V…

Počasí: Česko zřejmě čekají první letošní tropy i bouřky

17.05.2022 06:30 Suché počasí v tomto týdnu skončí. Po pondělním slunečném a horkém dni se pozdě odpoledne začala…

U Kyjeva našli v hromadném hrobě tělo českého občana

17.05.2022 08:55 Tělo českého občana bylo nalezeno u Kyjeva v hromadném hrobě. Jde o českého řidiče kamionu, který…

Turecko neschválí rozšíření NATO o Švédsko a Finsko

16.05.2022 21:57 Turecko neschválí rozšíření Severoatlantické aliance o Švédsko a Finsko. Dnes to podle agentury…

Český rozhlas dnes otevře své budovy veřejnosti, nabídne komentované…

14.05.2022 07:55 V sídle Českého rozhlasu v Praze na Vinohradech i regionálních studiích se dnes u příležitosti 99.…

Sky Bridge 721: V Dolní Moravě se dnes pro turisty otevře nejdelší visutý…

13.05.2022 07:18 V horském resortu Dolní Morava na Orlickoústecku se dnes pro turisty otevře nejdelší visutý most…

Na plzeňské náměstí se dnes po 77 letech přeneseně vrátili američtí vojáci

08.05.2022 00:39 Na plzeňské náměstí se dnes večer po 77 letech vrátily americké lehké obrněné vozy, tank Sherman a…

Mezi Čechy podle fastfoodů roste zájem o snídaně

07.05.2022 12:47 Restaurace rychlého občerstvení sledují rostoucí zájem o snídaně. Češi si je dopřávají nejen na…

77. Oslavy v Plzni 2022: Konec války si připomenou desetitisíce lidí

05.05.2022 04:35 V Plzni dnes začínají oslavy 77. výročí konce války. Na Slavnosti svobody, které potrvají do neděle…

Na obloze dnes vrcholí Lyridy, nejdéle zaznamenaný meteorický roj

22.04.2022 03:50 Dnes večer vrcholí meteorický roj Lyridy. Nepatří k nejvýraznějším rojům roku, ale lidé by několik…

Související:

Právě se děje

reklama