Téměř všichni uchazeči o Hrad podporují adopci dětí stejnopohlavními páry a pomoc uprchlíkům

"Pokud by se mělo volit mezi výchovným ústavem a harmonickým prostředím rodiny, kde jsou oba 'rodiče' stejného pohlaví, volím druhou možnost," uvedl odborový předák Josef Středula.

Podle senátora Marka Hilšera je především potřeba umožnit co nejdříve, aby si dítě jednoho z partnerů mohl přisvojit partner druhý. "Není možné, aby rodič, který dítě vychovává a podílí se na jeho zajištění, neměl k němu právně žádný vztah," poznamenal. Duhové rodiny mají podle něj plné právo na soukromý a rodinný život a jejich děti na stejnou právní ochranu jako jiné děti. "Kvalita rodinného zázemí s pohlavím (sociálních) rodičů nesouvisí. Nejjednodušším řešením je uzákonění sňatků osob stejného pohlaví," doplnil.

S adopcí dětí stejnopohlavními páry souhlasí i generál Petr Pavel, protože by podle něj měl být rozhodující zájem dítěte. "Když si dám na misky vah kvalitu života dítěte bez rodiny v dětském domově a kvalitu života dítěte ve stabilním prostředí s milujícími rodiči, tak pro mě nehraje roli, jakého jsou pohlaví," podotkl.

Bývalá rektorka Danuše Nerudová se domnívá, že stabilitu rodin a dětí v nich je potřeba chránit. Děti však podle ní nijak neohrožuje, že mají dvě milující maminky či dva tatínky. "Klíčové je, že dostanou od svých rodičů lásku, pochopení a milující domov. To je důvod, proč podporuji adopce dětí páry stejného pohlaví," podotkla. Dodala, že přijetím této změny by se navíc zamezilo případům, kdy jeden z dvojice homosexuálních partnerů nemá právní nárok k dítěti druhého partnera. Podle ní to způsobuje celou řadu nepříjemných životních komplikací.

Podnikatel Karel Janeček uvedl, že není odborník na psychický vývoj dětí, ale věří tomu, že by dětem bylo jistě lépe například u dvou maminek než v dětském domově. "Často slyším protiargument, že když by mělo dítě oba rodiče stejného pohlaví, chyběl by jim vzor pohlaví opačného, a to by je negativně ovlivnilo," poznamenal. Takoví lidé podle něj zapomínají například na matky samoživitelky, otce samoživitele či vdovy a vdovce. "Tam ten protipólový vzor také chybí, ale pokud jsou tyto děti milovány a daný rodič se o ně stará nejlépe, jak může, tak je to přeci v pořádku," doplnil.

Proti adopcím homosexuály není ani bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková. Předpokladem podle ní je nastavit legislativní pravidla tak, aby chránila práva dítěte a jednoznačně zajišťovala jeho zdravý vývoj. "Považuji za nutnost, aby se jednalo o páry stejného pohlaví, čímž mám na mysli žena + žena, muž + muž. Odmítám další nedefinovatelné množství pohlaví," napsala.

Senátor Pavel Fischer se domnívá, že každý případ je nutno posuzovat individuálně. "Dětí vhodných k adopci v institucích není dost, nejsou k adopci volné, takže to by zřejmě vyžadovalo změnu současných pravidel. A u adopcí dětí obecně očekávám teprve širokou společenskou diskusi, která v Parlamentu pořádně nezačala," uvedl. Poznamenal, že jeho osobní přesvědčení vychází z toho, že ze všeho nejlepší pro dítě je, když ho může vychovávat jeho otec a matka. "Ale jsem připraven, v případě že by se takové opatření dostalo do zákona, konat tak, abych jako prezident nestál v cestě vůli parlamentní většiny," doplnil s tím, že zákon schválený v Parlamentu je v jeho očích víc než osobní názor hlavy státu.

Prezidentští kandidáti: Legálním uprchlíkům by ČR měla pomáhat

Legálním uprchlíkům by Česká republika měla pomáhat, domnívají se prezidentští kandidáti, kteří odpověděli na anketu ČTK. Pozor si ale stát musí dát na tzv. nelegální migraci, dodala velká část z nich.

"Považuji za nutné rozlišovat mezi nezákonnou a zákonnou migrací," uvedla bývalá rektorka Danuše Nerudová. Zákonnou považuje za běžnou součást života. Připomněla více než 250.000 Čechů, kteří žijí v zahraničí, a lidi s původem z mnoha zemí, kteří po splnění všech podmínek naopak žijí v ČR. Nerudová je hrdá na to, že "Češi otevřeli své srdce a pomohli ukrajinským uprchlíkům". "Ti prošli registrací a mají potřebná povolení k pobytu. Na jejich integraci naše země vydělá," poznamenala. Za opak označila nezákonnou migraci, kterou je podle ní nutné potírat, pašeráky soudit a hranice schengenského prostoru chránit.

Podle podnikatele Karla Janečka musí být migrace koordinovaná a legální a musí být nastavená jasná pravidla, která bude stát schopen vymáhat. Nelegální migraci vnímá jako velké riziko. Je podle něj naprosto zásadní, aby lidé, kteří chtějí žít v ČR, souznili s jejími hodnotami a kulturou. "Pak nás může naše rozdílnost jen obohacovat a inspirovat. Je k tomu však zapotřebí vzájemný respekt a otevřenost. Současnou rétoriku, která staví na vyvolávání strachu z rozdílnosti, považuji za velice nešťastnou," doplnil.

Podle senátora Pavla Fischera musí stát umět bránit své hranice. EU musí společně vynaložit úsilí na ochranu vnější hranice a zároveň zabezpečit, aby všichni, kteří splňují kritéria, mohli požádat o mezinárodní ochranu. V případě migrace kvalifikovaných sil se podle něj musí změnit současný stav, kdy je složité do ČR dostat kvalifikovaného pracovníka ze země mimo EU. Ocenil přijímání uprchlíků z Ukrajiny. Ruským odvedencům, kteří utíkají před narukováním na frontu, by Fischer bez dalších podmínek hranice neotevíral. "Mohlo by se jednat o stovky tisíc utečenců, mezi nimiž by mohla být velká síla členů speciálních sil. A to by znamenalo bezpečnostní ohrožení republiky," uvedl.

Další senátor Marek Hilšer považuje legální, pracovní migraci za potřebnou. "Díky vládním programům obsazujeme dlouhodobě volná pracovní místa ve zdravotnictví nebo technologickém odvětví," poznamenal. Naopak nelegální migraci spojenou s organizovaným zločinem je podle něj třeba potírat s ohledem na bezpečnost státu, a to ve spolupráci s EU. Přijímání politických uprchlíků nebo uprchlíků před válkou na Ukrajině označil za součást české odpovědnosti a mezinárodních závazků. "Jakékoli přijímání cizinců je však podmíněno schopností cizince se do naší společnosti integrovat," doplnil.

Podle generála Petra Pavla se Česko musí ve vztahu k migraci zachovat správně, ale i solidárně. "Správné je nekompromisně chránit svou zemi a rozhodně nepodceňovat hrozbu nelegální migrace. To by byla chyba," uvedl. Na druhou stranu je podle něj ČR relativně bohatou a demokratickou společností, a je proto důležité být solidární. "Pomáhat lidem, kteří se za našimi hranicemi dostali do potíží, například kvůli válce. Naše pomoc je ale musí motivovat, ne demotivovat. Musí je vést k tomu, aby naší společnosti začali aktivně přispívat, ne ji využívat," napsal. Je proto podle něj potřeba nastavit jasná pravidla a dohlížet na jejich dodržování. Jen tak se zabrání, aby populističtí politici situace zneužívali k rozdělování společnosti a k získání politických bodů, dodal.

"Historie i České republiky ukázala, že i my jsme potřebovali v dobách, kdy jsme utíkali z vlastní země, intenzivní pomoc okolních zemí, postarali se o nás, nenechali nás na holičkách. Nezapomeňme na to," uvedl předseda odborových svazů Josef Středula.

Podle bývalé předsedkyně Energetického regulačního úřadu Aleny Vitáskové musí být přijímání migrantů v souladu s mezinárodními konvencemi a je nutné rozdělovat ekonomické a politické důvody migrace. "Ekonomičtí migranti z chudých zemí, které byly drancovány kolonizátory, ekonomicky a lidsky zničeny vykrádáním nerostného bohatství, musí být navráceni zpět domů. Země, které se na tomto 'vykrádání' podílely a na úkor těchto zemí bohatly, jim musí bezodkladně všechen jejich majetek navrátit," poznamenala. Dojde tak podle ní k sociálnímu smíru a možnému rozvoji zemí nejen třetího světa. Doplnila, že pravidla pro ostatní migranty musí být nastavena tak, aby minimalizovala bezpečnostní, zdravotní a ekonomické riziko pro ČR.