Každoroční poradu českých velvyslanců v Černínském paláci tentokrát kromě zástupců české vlády navštívil také ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Reprezentant země napadené Ruskem měl čtvrthodinový projev k vedoucím zastupitelských úřadů, v němž mimo jiné hovořil o nutnosti dalších dodávek zbraní na Ukrajinu či vstupu země do Severoatlantické aliance (NATO).
Jednal také se šéfem české diplomacie Janem Lipavským (Piráti). Po schůzce mimo jiné řekl, že je Ukrajina v konečné fázi výběrového procesu nového velvyslance v Česku.
Post ukrajinského ambasadora v ČR není obsazený déle než rok poté, co se Jevhen Perebyjnis přesunul na post náměstka ukrajinského ministra zahraničí. Ukrajina za tu dobu nenalezla někoho, kdo by plně vyhovoval této misi vzhledem k prvotřídním vzájemným vztahům, uvedl Kuleba. "Nyní jsme ale v konečné fázi výběrového procesu. Máme už určitý výběr několika málo kandidátů a konečné rozhodnutí učiní prezident," poznamenal.
Kuleba dnes také do Prahy přivezl souhlas ukrajinské vlády týkající se jmenování nového českého velvyslance v Kyjevě. Podle dřívějších informací Deníku N jím bude dosavadní ambasador v Dánsku Radek Pech. Vystřídá Radka Matulu, který je v Kyjevě už šestým rokem.
Poradu velvyslanců zahájil ráno projevem premiér Petr Fiala (ODS), podle kterého je nejvyšší bezpečnostní hrozbou pro Česko ruská imperiální politika. Ostražitost ale podle něj je potřeba i před kroky Číny, která konflikt na Ukrajině sleduje i s ohledem na své vlastní mocenské ambice. Stejně jako Lipavský ubezpečil Ukrajinu, že Česko bude pokračovat ve vojenské i civilní pomoci.
Šéf diplomacie uvedl, že loni mohla Evropa ještě doufat, že Rusko po selhání v dosahování prakticky jakéhokoli z válečných cílů začne hledat cestu k jednání. Je tomu ale naopak, snahy prezidenta Vladimira Putina a jeho režimu cílí daleko za ovládnutí Ukrajiny, míní. Česko také podle Lipavského plně stojí za mírovým plánem ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. V tuto chvíli je podle něj jediným východiskem z války. Česká republika byla zároveň s Francií vybrána jako spolupředsedající země první skupiny, která se věnuje jaderné a radiační bezpečnosti Ukrajiny, oznámil Lipavský.
Debatu politici a velvyslanci vedli také o energetické bezpečnosti Česka. Podle Fialy bylo nutné zcela změnit energetickou politiku, nejdůležitější bylo skoncovat se závislostí na Rusku. Česko je podle něj téměř stoprocentně nezávislé na ruském plynu, čeká jej odtržení od ruské ropy, k čemuž je nutné dokončit rozšíření Transalpinského ropovodu (TAL). To by podle Fialy mělo být hotové do konce příštího roku. Jednou z klíčových věcí je též úplný přechod na americké a francouzské palivo do jaderných elektráren, doplnil ministerský předseda.
O oproštění se od závislosti na Rusku hovořil také ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Po dokončení projektu TAL+ a výrazném navýšení kapacity ropovodu TAL bude podle něj možné ukončit veškeré dodávky ropovodem Družba z Ruska. Česko se už podle ministra zbavilo závislosti na dovozu plynu z Ruska, zásobníky jsou přesto téměř plné. Velmi slibně se podle Síkely rýsují dlouhodobé kontrakty na dodávky plynu z Alžírska, Kataru a Ománu.
K velvyslancům promluvily také ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09). První jmenovaná zástupkyně vlády poznamenala, že by vláda měla na podzim projednat novou českou obrannou strategii. Hlavními prioritami dokumentu by podle Černochové měly být celospolečenský přístup k obraně, zdrojové zajištění armády a členství v NATO.
Porada vedoucích zastupitelských úřadů v zahraničí potrvá do čtvrtka. V úterý odpoledne velvyslance přijme prezident Petr Pavel.
Související
Kuleba bije na poplach: Opakuje se rok 1918, Ukrajina dělá velkou chybu
Kuleba navrhnul, jak dosáhnout dlouhodobého míru na Ukrajině. Rusku se jeho nápad líbit nebude
Dmytro Kuleba , diplomacie , Ukrajina , Jan Lipavský
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Zemřela herečka a zpěvačka Věra Nerušilová
před 2 hodinami
MS v hokeji: Česko - Finsko 1:4. Národní tým se loučí ve čtvrtfinále, na favorita nestačil
před 2 hodinami
Viníci smrti herce Perryho potrestáni. Za mříže půjde i jeho osobní asistent
před 3 hodinami
Víkendové počasí bude cyklonálního charakteru. Meteorologové řekli, co máme čekat
před 4 hodinami
Za Orbána by to bylo nemyslitelné. Maďarsko se připojí k EPPO
před 6 hodinami
Jsou vztahy USA a Íránu definitivně rozbité, nebo je ještě naděje na mír?
před 7 hodinami
Stát lidem nabídne bezúročné úvěry. Na rekonstrukci domu až dva miliony, na byt ani ne polovinu
před 8 hodinami
Diplomacie nedokáže Rusko zastavit, Ukrajina ho proto musí brzdit údery, řekl Zelenskyj
před 8 hodinami
Kallasová: Dynamika války se obrací ve prospěch Ukrajiny, Rusko se ocitá v defenzivě
před 9 hodinami
Právník zabil miliardáře stojícího za slavným seriálem Netflixu. Byl popraven
před 10 hodinami
Zemřel Jan Hraběta, člen legendárních Cimrmanů
před 10 hodinami
Trump podal žalobu proti WSJ. Chce 10 miliard dolarů
před 11 hodinami
Turecko šikanuje Kypr. Organizátor COP31 zablokoval zemi šéfující Radě EU
před 12 hodinami
Na Ukrajině bylo zabito půl milionu ruských vojáků, tvrdí britská rozvědka
před 13 hodinami
Během nechvalně známé debaty v roce 2024 jsem měla strach, že má mrtvici, přiznala Bidenova manželka
před 14 hodinami
Dopadla jako Rakušan. Urbanovou zatím nezvolili do vedení Sněmovny
před 14 hodinami
Američané znovu útočili v Íránu. Možná to budeme muset dokončit, připustil Trump
před 16 hodinami
Počasí do konce týdne: Mohou se objevit i bouřky
včera
Zelenskyj poslal Trumpovi naléhavý dopis
včera
Rusko by mohlo na NATO zaútočit do roka, obává se EU
Evropští bezpečnostní úředníci vyjadřují stále větší znepokojení nad tím, že by Ruská federace mohla v dohledné době rozšířit válečný konflikt i mimo území Ukrajiny. Podle zpravodajských informací má Moskva v úmyslu vyvolat novou vlnu eskalace, která by jí posloužila jako záminka pro vyhlášení další mobilizace vojsk a zároveň by vytvořila masivní tlak na Severoatlantickou alianci. Tyto obavy narůstají v kontextu probíhajícího jaderného cvičení v Bělorusku, stupňujících se hrozeb vůči pobaltským státům a obrovských lidských ztrát, které ruská armáda na bojišti denně zaznamenává, uvedl Wall Street Journal.
Zdroj: Libor Novák