Zavedení přímé volby prezidenta podle Vystrčila nebylo promyšlené

Ústava podle šéfa horní komory Parlamentu chrání občany, garantuje všem základní lidská práva a svobody a všem stanoví rovné základní povinnosti. Zároveň dokument vyjadřuje představu o dobré vládě, umožňuje se nespoléhat pouze na dobré vlastnosti lidí a doplňuje vládu lidí také vládou pravidel. Poděkoval tvůrcům ústavy, kteří podle něj v překotné době odvedli velmi dobrou práci.

Uvedl, že ústava se dosud měnila osmkrát, z hlediska ústavního systému pak měly zásadní důležitost dvě změny, a to zakotvení možnosti vstupu ČR do Evropské unie a přímá volba prezidenta. "Dle mého názoru se zejména druhá změna příliš nepovedla a nebyla provedena s ohledem na princip brzd a protivah dostatečně promyšleně. Důsledky dnes trpce sklízíme společně a budiž to pro nás poučením," řekl Vystrčil. "Myslím, že zde je správné sebekriticky přiznat, že v této věci český Senát promarnil příležitost významněji zasáhnout," konstatoval.

Aby bylo možné do budoucna správně přistupovat k případným změnám ústavy, je podle něj důležité zopakovat klíčovou myšlenku, že jejím přijetím před 30 lety cesta teprve začala. Je podle něj výzvou a závazkem, "který jsme si sami uložili a sami odsouhlasili."

"Nabízí se otázka, zda jsme schopni provádět takové změny, které zachovávají naši celkovou zkušenost, moudrost a historickou paměť a zároveň reagují na nové výzvy, kterými mohou být například potřeba zvýšit ochranu přírody, napomoci integraci Evropy nebo třeba posílit naše bezpečí," uvedl šéf Senátu.

Je přesvědčen o tom, že ne všechny změny dokumentu jsou dostatečně promyšlené. "Bohužel máme někdy tendenci podléhat náhlým výzvám a trendům, které dlouhodobě nejsou až tak významné, jak se nám v danou chvíli může jevit. A možná naopak někdy podceňujeme jiné závažné výzvy, kterým naše země a její občané čelí nebo může čelit," dodal Vystrčil.

Pozastavil se také nad rolí horní komory. Její potenciál vidí ve spolupráci s odbornou veřejností a mladými lidmi. Je příznivcem toho, aby se právě v Senátu diskutovalo o nových životních situacích a potřebách a ty se po důkladné diskusi do ústavy promítly způsobem, který bude myslet na budoucnost a přispěje ke generačnímu souladu zkušeností, poznatků, potřeb a možností.

Ústava byla přijata 16. prosince 1992 tehdejší Českou národní radou, která se po rozdělení Československa přeměnila k 1. lednu 1993 na Poslaneckou sněmovnu. Ke stejnému datu nabyla účinnosti ústava, která stanoví základní atributy ČR a rozdělení mocí ve státě. Nejvýznamnějším zásahem do ústavy za uplynulých 30 let bylo zavedení přímé volby prezidenta v roce 2012.