Zdravotní stav lidí v Ústeckém kraji je nejhorší z celé republiky

Promítá se to v nadprůměrné nemocnosti. Naděje dožití lidí na severu Čech patří k nejhorším v ČR. V regionu je přitom nejméně praktiků na počet obyvatel a nejvíce pediatrů ve věku nad 65 let. Vyplývá to ze zdravotnické studie obyvatel Ústeckého kraje, jejíž závěry dnes představil v Ústí nad Labem ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.

Analytická studie bude sloužit ke zpracování krajské koncepce zdravotnictví. "Z mého pohledu jsme tu za minutu dvanáct a máme pět až sedm let na to nějakým způsobem adaptovat strukturu zdravotních služeb a připravit je na to, co přijde," uvedl Dušek. Současná situace ohledně stárnutí populace se týká všech krajů, startovací pozice Ústeckého kraje pro budoucnost je ale podle Duška významně horší vzhledem ke zdravotnímu stavu obyvatel.

Významně nadprůměrně se vyskytují u Severočechů zhoubné novotvary, mezi nimiž dominují podle Duška novotvary plic. Nad průměrem republiky se v kraji vyskytují všechny vážné nemoci srdce, kardiovaskulárního systému včetně cévní nemoci mozku, diabetes, vážné poškození dýchacích cest, chronické nemoci dolních cest dýchacích, nemoci ledvin a močové soustavy.

V Ústeckém kraji je hustá dostupnost akutní lůžkové péče. Chybí však praktičtí lékaři, v přepočtu na obyvatele je jich nejméně v ČR. "Úplně nejhorším obrázkem je věková struktura lékařů pro děti a dorost. Padesát procent z nich je v důchodovém věku a už teď jich je málo. Náhrada za lékaře a lékařky seniory není, to je jedna z největších výzev vůbec," řekl.

Akutní lůžka v nemocnicích jsou využita zhruba z padesáti procent. "To je málo, je to výzva pro kraj jako pro zřizovatele, málo je naopak lůžek dlouhodobé následné péče a komunitní péče o umírající," řekl Dušek. Právě dostupnost této péče chce kraj podle hejtmana Jiřího Schillera (ANO) zlepšit.

Ve většině zdravotních faktorů je na tom Ústecký kraj nejhůře, po jeho boku je podle Duška ještě Karlovarský kraj a částečně Moravskoslezský. "To se promítá v nejkrutějším parametru, a to je naděje dožití, která je nejnižší v rámci republiky," dodal. Naděje dožití, neboli střední délka života, udává průměrný počet let, který má před sebou jedinec v určitém věku. U žen je to 80,2 roku, průměr republiky je 82 let. U mužů je naděje dožití v kraji 74,4 roku a v ČR je to 76,2 (počítáno bez vlivu koronaviru). "Podíl předčasných úmrtí je spolu s Karlovarským kraji nejvyšší v republice," řekl Dušek.

Pozitivním faktorem je podle Duška ochota obyvatel Ústeckého kraje zapojit se do preventivních programů. "Je to trošku paradox. Je tu nejvyšší proočkovanost v České republice," řekl Dušek.

Ústecký kraj využije data ke zpracování koncepce zdravotnictví, která bude hotová v září letošního roku. "Něco můžeme ovlivnit jako kraj, což je třeba plánovaná podpora hospiců, někde můžeme dávat návrhy řešení přes asociaci krajů. Nechceme tu časovanou bombu nechat vybuchnout," uvedl radní pro zdravotnictví Radim Laibl (ANO).

Podle hejtmana se kraj musí připravit na stárnutí populace. Problém vidí hlavně v nedostatku praktiků a pediatrů. "Bohužel toto neovlivníme. Nabízíme stipendijní programy pro lékaře, společně s obcemi a městy hledáme lékařům bydlení, místa pro jejich děti ve školkách. V tomto ohledu ale potřebuje pomoc pojišťoven a státu," uvedl hejtman.