Česku, které z hlediska šíření nového typu koronaviru patří mezi nejméně zasažené země, mohou západní země tiše závidět. Nejen, že si národ, nad nímž až donedávna ohrnovaly nos, dokázal s nákazou hravě poradit, ale i jeho občané přiložili ruku k dílu a sami se zapojili do výroby nedostatkových plicních ventilátorů.
Jedním z jejich výrobců je například Tomáš Kapler, který toho donedávna o ventilátorech moc nevěděl, jelikož je povoláním obchodník, nikoliv inženýr nebo snad medicínský technik. Poté, co si všiml, že je situace v severní Itálii vážná, rozhodl se začít jednat. Informuje o tom americký deník New York Post.
"Ani si nedokážete představit, jak jsem se cítil, když se ke mě doneslo, že se kvůli nedostatku zdravotního vybavení musejí italští lékaři rozhodovat, koho pošlou na smrt. Proto jsem také nechtěl nechat nic ponechat náhodě. Vážnost celé situace byla pro mě jakýmsi pomyslným hnacím motorem," řekl. "Položil jsem si řečnickou otázku, zda lze jednoduše vyrobit plicní ventilátory," dodal.
Během okamžiku se mu podařilo dát dohromady tým zhruba 30 lidí, kteří se zapojili do vývoje plně funkčního ventilátoru Corovent, a to v řádu pouhých několika dní. Kapler je momentálně členem informační skupiny dobrovolníků složených z IT specialistů a odborníků, kteří nabídli státu pomoc v boji proti pandemii covid-19.
Koronavirus sice udeřil v Česku se zpožděním, ale za to začal během poměrně krátkého časového horizontu počet nakažených růst, a tudíž bylo nutné jednat rychle. "Vypadalo to, že by se u nás na přelomu března a dubna mohl odehrát italský scénář," varoval Kapler.
Z ventilátorů se během epidemie stalo vysoce ceněné zboží. Jeho cena rostla raketově nahoru, jelikož nabídka nedokázala plně uspokojit stále se zvyšující poptávku. Ani s komponentami to nebylo zrovna nejlepší. Proto se Kapler rozhodl začít vyrábět ventilátory ze součástek běžných strojů. Díky masové kampani se mu podařilo získat i finanční prostředky.
Kapler se rozhodl požádat o pomocnou ruku profesora biomedicínského inženýrství Českého vysokého učení technického (ČVÚT) Karla Roubíka. Ten mu pak prostřednictvím Skypu sehnal kolegy, zatímco jeden z jeho čerstvých absolventů začal testovat první zařízení v laboratoři v Kladně.
První prototyp se jim podařilo vyrobit během pěti dní, ačkoliv by celý proces normálně zabral celý rok. Roubík se přitom nechal slyšet, že je stroj díky své jednoduché konstrukci snadno ovladatelný, poměrně levný, dostupný, a že jej hlavně lze vyrábět ve velkém množství.
Potřebná zařízení pak doručovala do jednotlivých nemocnic skupina dobrovolných pilotů. Do výroby se pak přidala i MICO, společnost se zaměřením na energetický a chemický průmysl v Třebíči. Díky letům mezi těmito městy mohl začít proces velkovýroby.
"Neudělal jsem nic víc než lidé, kteří se zapojili do šití roušek a výroby obličejových masek. Stejně jako oni udělali vše, co mohli, tak i já tak učinil," řekl jednatel MICO Jiří Denner.
Po obdržení certifikace mohlo být zařízení použito v případě nouze v nejpostiženějších zemích Evropské unie - Itálie, Španělsko. V Česku to nebylo potřeba, protože epidemii zvládlo dobře. MICO požádala dokonce i o povolení použití v nejzasaženějších zemích světa, jako jsou Spojené státy, Brazílie nebo Rusko.
"Původně jsme očekávali, že se bude jednat o nouzový ventilátor pouze pro Česko, aby se z něj pak stalo vyhledávané zboží po celém světě," vyjádřil se k tomu Kapler. Zároveň se také nechal slyšet, že kvůli svému angažmá se ocitl několik měsíců bez platu, protože musel zanechat své dosavadní práce. "Vůbec toho nelituji. Spíš naopak. Měl jsem příležitost potkat spoustu milých lidí, kteří projevili vůli a motivaci obětovat svůj čas pro vyšší dobro," dodal. Na ventilátorech proto také stojí slogan "Poháněno českým srdcem".
13. ledna 2026 11:03
Nemocnice se kvůli ledovce plní zraněnými. Pražská záchranka vyhlásila traumaplán
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
včera
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
včera
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
včera
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
včera
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
včera
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
včera
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
včera
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
včera
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
včera
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
včera
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
včera
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek