O Česku se píše v zahraničí. Zaujala výroba plicních ventilátorů

Jedním z jejich výrobců je například Tomáš Kapler, který toho donedávna o ventilátorech moc nevěděl, jelikož je povoláním obchodník, nikoliv inženýr nebo snad medicínský technik. Poté, co si všiml, že je situace v severní Itálii vážná, rozhodl se začít jednat. Informuje o tom americký deník New York Post.

"Ani si nedokážete představit, jak jsem se cítil, když se ke mě doneslo, že se kvůli nedostatku zdravotního vybavení musejí italští lékaři rozhodovat, koho pošlou na smrt. Proto jsem také nechtěl nechat nic ponechat náhodě. Vážnost celé situace byla pro mě jakýmsi pomyslným hnacím motorem," řekl. "Položil jsem si řečnickou otázku, zda lze jednoduše vyrobit plicní ventilátory," dodal. 

Během okamžiku se mu podařilo dát dohromady tým zhruba 30 lidí, kteří se zapojili do vývoje plně funkčního ventilátoru Corovent, a to v řádu pouhých několika dní. Kapler je momentálně členem informační skupiny dobrovolníků složených z IT specialistů a odborníků, kteří nabídli státu pomoc v boji proti pandemii covid-19.

Koronavirus sice udeřil v Česku se zpožděním, ale za to začal během poměrně krátkého časového horizontu počet nakažených růst, a tudíž bylo nutné jednat rychle. "Vypadalo to, že by se u nás na přelomu března a dubna mohl odehrát italský scénář," varoval Kapler. 

Z ventilátorů se během epidemie stalo vysoce ceněné zboží. Jeho cena rostla raketově nahoru, jelikož nabídka nedokázala plně uspokojit stále se zvyšující poptávku. Ani s komponentami to nebylo zrovna nejlepší. Proto se Kapler rozhodl začít vyrábět ventilátory ze součástek běžných strojů. Díky masové kampani se mu podařilo získat i finanční prostředky.

Kapler se rozhodl požádat o pomocnou ruku profesora biomedicínského inženýrství Českého vysokého učení technického (ČVÚT) Karla Roubíka. Ten mu pak prostřednictvím Skypu sehnal kolegy, zatímco jeden z jeho čerstvých absolventů začal testovat první zařízení v laboratoři v Kladně.

První prototyp se jim podařilo vyrobit během pěti dní, ačkoliv by celý proces normálně zabral celý rok. Roubík se přitom nechal slyšet, že je stroj díky své jednoduché konstrukci snadno ovladatelný, poměrně levný, dostupný, a že jej hlavně lze vyrábět ve velkém množství. 

Potřebná zařízení pak doručovala do jednotlivých nemocnic skupina dobrovolných pilotů. Do výroby se pak přidala i MICO, společnost se zaměřením na energetický a chemický průmysl v Třebíči. Díky letům mezi těmito městy mohl začít proces velkovýroby.

"Neudělal jsem nic víc než lidé, kteří se zapojili do šití roušek a výroby obličejových masek. Stejně jako oni udělali vše, co mohli, tak i já tak učinil," řekl jednatel MICO Jiří Denner.

Po obdržení certifikace mohlo být zařízení použito v případě nouze v nejpostiženějších zemích Evropské unie - Itálie, Španělsko. V Česku to nebylo potřeba, protože epidemii zvládlo dobře. MICO požádala dokonce i o povolení použití v nejzasaženějších zemích světa, jako jsou Spojené státy, Brazílie nebo Rusko.  

"Původně jsme očekávali, že se bude jednat o nouzový ventilátor pouze pro Česko, aby se z něj pak stalo vyhledávané zboží po celém světě," vyjádřil se k tomu Kapler. Zároveň se také nechal slyšet, že kvůli svému angažmá se ocitl několik měsíců bez platu, protože musel zanechat své dosavadní práce. "Vůbec toho nelituji. Spíš naopak. Měl jsem příležitost potkat spoustu milých lidí, kteří projevili vůli a motivaci obětovat svůj čas pro vyšší dobro," dodal. Na ventilátorech proto také stojí slogan "Poháněno českým srdcem".