O Česku se píše v zahraničí. Zaujala výroba plicních ventilátorů

Česku, které z hlediska šíření nového typu koronaviru patří mezi nejméně zasažené země, mohou západní země tiše závidět. Nejen, že si národ, nad nímž až donedávna ohrnovaly nos, dokázal s nákazou hravě poradit, ale i jeho občané přiložili ruku k dílu a sami se zapojili do výroby nedostatkových plicních ventilátorů.

Jedním z jejich výrobců je například Tomáš Kapler, který toho donedávna o ventilátorech moc nevěděl, jelikož je povoláním obchodník, nikoliv inženýr nebo snad medicínský technik. Poté, co si všiml, že je situace v severní Itálii vážná, rozhodl se začít jednat. Informuje o tom americký deník New York Post.

"Ani si nedokážete představit, jak jsem se cítil, když se ke mě doneslo, že se kvůli nedostatku zdravotního vybavení musejí italští lékaři rozhodovat, koho pošlou na smrt. Proto jsem také nechtěl nechat nic ponechat náhodě. Vážnost celé situace byla pro mě jakýmsi pomyslným hnacím motorem," řekl. "Položil jsem si řečnickou otázku, zda lze jednoduše vyrobit plicní ventilátory," dodal. 

Během okamžiku se mu podařilo dát dohromady tým zhruba 30 lidí, kteří se zapojili do vývoje plně funkčního ventilátoru Corovent, a to v řádu pouhých několika dní. Kapler je momentálně členem informační skupiny dobrovolníků složených z IT specialistů a odborníků, kteří nabídli státu pomoc v boji proti pandemii covid-19.

Koronavirus sice udeřil v Česku se zpožděním, ale za to začal během poměrně krátkého časového horizontu počet nakažených růst, a tudíž bylo nutné jednat rychle. "Vypadalo to, že by se u nás na přelomu března a dubna mohl odehrát italský scénář," varoval Kapler. 

Z ventilátorů se během epidemie stalo vysoce ceněné zboží. Jeho cena rostla raketově nahoru, jelikož nabídka nedokázala plně uspokojit stále se zvyšující poptávku. Ani s komponentami to nebylo zrovna nejlepší. Proto se Kapler rozhodl začít vyrábět ventilátory ze součástek běžných strojů. Díky masové kampani se mu podařilo získat i finanční prostředky.

Kapler se rozhodl požádat o pomocnou ruku profesora biomedicínského inženýrství Českého vysokého učení technického (ČVÚT) Karla Roubíka. Ten mu pak prostřednictvím Skypu sehnal kolegy, zatímco jeden z jeho čerstvých absolventů začal testovat první zařízení v laboratoři v Kladně.

První prototyp se jim podařilo vyrobit během pěti dní, ačkoliv by celý proces normálně zabral celý rok. Roubík se přitom nechal slyšet, že je stroj díky své jednoduché konstrukci snadno ovladatelný, poměrně levný, dostupný, a že jej hlavně lze vyrábět ve velkém množství. 

Potřebná zařízení pak doručovala do jednotlivých nemocnic skupina dobrovolných pilotů. Do výroby se pak přidala i MICO, společnost se zaměřením na energetický a chemický průmysl v Třebíči. Díky letům mezi těmito městy mohl začít proces velkovýroby.

"Neudělal jsem nic víc než lidé, kteří se zapojili do šití roušek a výroby obličejových masek. Stejně jako oni udělali vše, co mohli, tak i já tak učinil," řekl jednatel MICO Jiří Denner.

Po obdržení certifikace mohlo být zařízení použito v případě nouze v nejpostiženějších zemích Evropské unie - Itálie, Španělsko. V Česku to nebylo potřeba, protože epidemii zvládlo dobře. MICO požádala dokonce i o povolení použití v nejzasaženějších zemích světa, jako jsou Spojené státy, Brazílie nebo Rusko.  

"Původně jsme očekávali, že se bude jednat o nouzový ventilátor pouze pro Česko, aby se z něj pak stalo vyhledávané zboží po celém světě," vyjádřil se k tomu Kapler. Zároveň se také nechal slyšet, že kvůli svému angažmá se ocitl několik měsíců bez platu, protože musel zanechat své dosavadní práce. "Vůbec toho nelituji. Spíš naopak. Měl jsem příležitost potkat spoustu milých lidí, kteří projevili vůli a motivaci obětovat svůj čas pro vyšší dobro," dodal. Na ventilátorech proto také stojí slogan "Poháněno českým srdcem".

CoroVent nemocnice Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

včera

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

včera

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

včera

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

včera

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy