Česko vykazuje v boji s covidem tragická čísla. Patří mezi nejhorší v EU i celosvětově

Podle počtu nakažených koronavirem za sedm dní je nyní v EU nejhorší situace v Dánsku, které před týdnem bylo na šestém místě (913 případů na 100.000 obyvatel za sedm dní k 16. prosinci, o týden dříve 644). Druhé nejhorší je nyní Slovensko, třetí je Česká republika.

Druhé nejhorší je Slovensko, které v předchozím týdnu bylo nejpostiženější zemí (833 případů na 100.000 obyvatel za sedm dní, před týdnem 1328). Třetí je Česká republika (na 100.000 obyvatel připadá za posledních sedm dní 748 nakažených, o týden dříve, kdy byla druhá nejpostiženější, 1027).

Celosvětově stále vykazuje nejvyšší týdenní incidenci Andorra (1652 případů na 100.000 obyvatel, před týdnem 1796). Vyplývá to z dat projektu Our World in Data.

Nejvíce mrtvých v přepočtu na obyvatele za poslední týden má v EU opět Maďarsko (116 mrtvých na milion obyvatel za sedm dní, o týden dříve 139). Druhé je opět Slovensko (101 mrtvých, o týden dříve 109 mrtvých) a třetí je nyní Chorvatsko (93 mrtvých na milion obyvatel za sedm dní, o týden dříve 102).

ČR je se 74 mrtvými na milion obyvatel za sedm dní šestou nejvíce postiženou zemí v EU (před týdnem ČR měla 79 mrtvých na milion obyvatel a byla pátá).

Mrtvých s covidem je přes 35.000, tisícovka přibyla za deset dní

Počet mrtvých s potvrzenou nákazou koronavirem začal v ČR výrazně růst zejména od loňského října, loni v listopadu a letos v březnu byla několikrát překročena hranice 200 mrtvých za den. Dosavadní rekord 261 mrtvých je z 3. listopadu 2020, následují letošní 15. březen s 238 mrtvými a 8. březen s 236 mrtvými. Loni na jaře trvalo měsíc, než celkový počet mrtvých překročil 200 (hranice sta zemřelých byla překročena za 17 dní).

Od konce února do začátku dubna 2021 ministerstvo zdravotnictví hlásilo opakovaně tisícovku mrtvých za pět až sedm dní, od května tempo výrazně kleslo, od října se situace ale opět zhoršila. Aktuálně počet zemřelých s covidem-19 přesáhl 35.000, poslední tisíc mrtvých přibyl za deset dní, předtím to bylo za osm a devět dní.

První úmrtí s covidem bylo oznámeno 22. března 2020. Více než 500 zemřelých bylo půl roku po prvním mrtvém, 17. září. Pak zemřelých začalo přibývat o stovku za několik dní, hranice tisíce obětí padla 10. října. Od 19. října umíralo přes 100 lidí denně, hranice 5000 zemřelých byla překročena 7. listopadu a na 10.000 stoupl počet mrtvých za dalších 37 dní, do 14. prosince. Dalších 5000 přibylo do 18. ledna (tedy za 36 dní) a poté počet mrtvých vzrostl o 5000 za 37 dní (23. února). Hranice 25.000 zemřelých byla překročena 19. března, tedy za 24 dní, následujících pět tisíc úmrtí lidí s prokázanou nákazou koronavirem přibylo zhruba za dva měsíce, od začátku dubna totiž začal denní počet mrtvých klesat. Přes léto i v září neuvádí ministerstvo zdravotnictví řadu dnů žádné úmrtí, od října ale začal počet mrtvých opět růst. Rekordní je v nynější vlně 1. prosinec, kdy je zatím hlášeno 138 úmrtí.

Česká republika patří podle poměrného počtu úmrtí na koronavirus k nejpostiženějším zemím světa. Podle webu ourworldindata.org je s 3256 mrtvým na milion obyvatel na sedmém místě smutného žebříčku, kterému vévodí Peru (6055 mrtvých na milion obyvatel). Před ČR jsou dále Bulharsko (4340), Bosna a Hercegovina (4011), Maďarsko (3879), Černá Hora (3768) a Severní Makedonie (3734). Například Německo vykazuje 1283 mrtvých na milion obyvatel, Rakousko 1480, Polsko 2389 a Slovensko 2880. Unijní průměr je 1964 mrtvých na milion obyvatel.

Související

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 48 minutami

Tomio Okamura

Poprask na internetu: Voliči SPD mluví o zradě, požadují odvolání Zůny. Okamura problém hasí

V řadách příznivců hnutí SPD to vře kvůli prvnímu vystoupení nového ministra obrany Jaromíra Zůny. Ten na své tiskové konferenci hovořil o nutnosti pokračovat v podpoře napadené Ukrajiny a potvrdil další fungování české muniční iniciativy. Voliče a fanoušky strany nejvíce pobouřilo, že ministr označil Rusko za agresora, což vyvolalo okamžitou vlnu kritiky na sociálních sítích.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sliboval zlatou éru americké ekonomiky. Kde je, ptají se Američané po roce?

Prezident Donald Trump při svém lednovém nástupu do úřadu v roce 2025 sliboval okamžitý začátek „zlaté éry“ americké ekonomiky. Po deseti měsících jeho druhého funkčního období však data ukazují, že se slibovaný rozkvět zatím nedostavil. Místo toho Spojené státy čelí ochlazení trhu práce, stagnaci průmyslu a přetrvávající inflaci, kterou podle ekonomů pohání právě prezidentova vlajková politika vysokých cel.

před 3 hodinami

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Dokáže síla převážit nad totálním vyčerpáním? Ukrajina se chystá na dosud nejtemnější zimu

V divadelním sále v Charkově se na scéně otevírají krabice od munice, které místo nábojů odhalují figurky andělů a jesliček. Tato mrazivá vánoční scéna přesně ilustruje současnou ukrajinskou realitu, kde válka pronikla do každého aspektu každodenního života. Režisérka Oksana Dmitrieva přiznává, že divadlo je sice zrcadlem emocí, ale ani umění nedokáže dát odpověď na otázku, co bude dál. Ukrajince totiž čeká čtvrtá válečná zima, která může být tou dosud nejtemnější, a nejistota ohledně budoucnosti dosahuje vrcholu.

před 4 hodinami

Steve Witkoff

Američtí a ruští představitelé se setkají na Floridě k dalšímu kolu rozhovorů o Ukrajině

Na Floridu míří ruská delegace, aby se setkala s americkými vyjednavači v rámci dalšího kola rozhovorů o ukončení války na Ukrajině. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se tímto krokem snaží přimět obě válčící strany k dohodě, která by zastavila konflikt trvající od února 2022. Setkání navazuje na páteční jednání USA s ukrajinskými a evropskými představiteli, po kterém všechny strany hlásily pokrok v otázce bezpečnostních záruk pro Kyjev.

před 5 hodinami

Rusko, Kreml

Z Británie přichází další varování: Rusko je expanzivní mocnost, chce podmanit Ukrajinu a destabilizovat NATO

Britská vláda pod vedením premiéra Keira Starmera přistoupila k výraznému snížení finanční podpory pro západní Balkán, což vyvolalo vlnu kritiky od bezpečnostních expertů i opozičních politiků. Financování určené k boji proti ruským dezinformacím, kybernetickým útokům a na podporu demokratických institucí v regionu klesne o plných 40 procent. V absolutních číslech jde o propad ze 40 milionů liber v loňském roce na 24 milionů liber pro období 2025–2026.

před 6 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Bart De Wever na summitu EU. (6. března 2025).

Vítězové summitu EU o financování Ukrajiny? De Wever i Česko, píše Politico

Na bruselském summitu k zásadnímu obratu v otázce financování Ukrajiny, ze kterého vyšel jako nečekaný vítěz belgický premiér Bart De Wever. Přestože Evropská unie nakonec schválila balík pomoci ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027, původní ambiciózní plán využít k tomuto účelu zmrazená ruská aktiva zcela ztroskotal.

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Superchřipka, nebo mnoho povyku pro nic? Epidemie tříští vědeckou obec

Letošní chřipková sezóna vyvolává bouřlivé diskuse kvůli rozporuplným informacím o takzvané „superchřipce“. Zatímco zdravotníci z NHS England varují před bezprecedentní vlnou, která plní nemocnice rekordním tempem, mnozí vědci nabádají ke klidu a mluví o zbytečném strašení. Hlavním tématem je zmutovaný kmen viru H3N2, konkrétně subvarianta označovaná jako „subclade-K“, která se letos začala šířit nezvykle brzy – v některých oblastech už o měsíc dříve, než je běžné.

před 9 hodinami

Jeffrey Epstein

Zveřejnění Epsteinových záznamů hýbe Amerikou. Ministerstvo řadu informací dál tají

Ministerstvo spravedlnosti USA včera na svých webových stránkách zveřejnilo tisíce souborů z vyšetřování Jeffreyho Epsteina. Tento krok však provázejí rozsáhlé kontroverze, protože úřad uvolnil pouze část materiálů a uplatnil v nich drastické zásahy. Mnoho stránek je zcela začerněných a ministerstvo podle kritiků zadrželo mnohem více informací, než mu ukládá zákon. Republikánský kongresman Thomas Massie prohlášením reagoval, že tento postup hrubě porušuje jak literu, tak ducha nedávno schválené legislativy.

před 10 hodinami

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

USA provedly rozsáhlou sérii útoků v Sýrii

Spojené státy v pátek podnikly rozsáhlou sérii útoků na desítky cílů v Sýrii. Operace s názvem „Hawkeye“ byla přímou odvetou za nedávný útok, při kterém zahynuli dva američtí vojáci a civilní tlumočník. Prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social potvrdil, že Spojené státy splnily svůj slib a proti „vražedným teroristům“ nasadily velmi tvrdou sílu. Podle dostupných informací zasáhlo americké letectvo a dělostřelectvo přibližně 70 objektů spojených s teroristickou organizací Islámský stát (ISIS).

před 11 hodinami

před 13 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump

Astronauti se vrátí na Měsíc, nařídil Trump. Připustil možnost války s Venezuelou

Americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou ofenzívu na několika frontách, od vojenského tlaku na Venezuelu až po ambiciózní plány v hlubokém vesmíru. V pátečním rozhovoru pro stanici NBC News prezident potvrdil, že nevylučuje válečný konflikt s Venezuelou, a oznámil přitvrzení námořní blokády. Podle Trumpa budou Spojené státy pokračovat v zabavování ropných tankerů, které se pokusí obejít sankce uvalené na režim Nicoláse Madura.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin: Pokud budete respektovat Rusko, nové války nebudou. Jestli Ukrajina uspořádá volby, zastavíme palbu

Vladimir Putin na své tradiční bilanční tiskové konferenci v Moskvě nabídl Ukrajině nečekaný návrh: Rusko je ochotno uvažovat o dočasném zastavení útoků, pokud se v zemi uskuteční volby. Podle ruského prezidenta je Moskva připravena zajistit bezpečnost hlasování tím, že se v den voleb zdrží úderů hluboko do ukrajinského vnitrozemí. Putin tím opětovně zaútočil na legitimitu současné vlády v Kyjevě.

včera

Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit

Bruselský summit, který skončil v brzkých ranních hodinách, odhalil hlubokou pravdu o současné Evropě: kontinent sice chce zachránit Ukrajinu před kolapsem, ale jen málokdo je podle analýzy webu Politico ochoten za to skutečně zaplatit ze svého. Polský premiér Donald Tusk sice varoval, že volba stojí mezi „penězi dnes, nebo krví zítra“, ovšem výsledná dohoda o půjčce ve výši 90 miliard eur ukazuje, že unie raději vsadila na dluh u finančních trhů než na přímé příspěvky členských států.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy