Podle počtu nakažených koronavirem za sedm dní je nyní v EU nejhorší situace v Dánsku, které před týdnem bylo na šestém místě (913 případů na 100.000 obyvatel za sedm dní k 16. prosinci, o týden dříve 644). Druhé nejhorší je nyní Slovensko, třetí je Česká republika.
Druhé nejhorší je Slovensko, které v předchozím týdnu bylo nejpostiženější zemí (833 případů na 100.000 obyvatel za sedm dní, před týdnem 1328). Třetí je Česká republika (na 100.000 obyvatel připadá za posledních sedm dní 748 nakažených, o týden dříve, kdy byla druhá nejpostiženější, 1027).
Celosvětově stále vykazuje nejvyšší týdenní incidenci Andorra (1652 případů na 100.000 obyvatel, před týdnem 1796). Vyplývá to z dat projektu Our World in Data.
Nejvíce mrtvých v přepočtu na obyvatele za poslední týden má v EU opět Maďarsko (116 mrtvých na milion obyvatel za sedm dní, o týden dříve 139). Druhé je opět Slovensko (101 mrtvých, o týden dříve 109 mrtvých) a třetí je nyní Chorvatsko (93 mrtvých na milion obyvatel za sedm dní, o týden dříve 102).
ČR je se 74 mrtvými na milion obyvatel za sedm dní šestou nejvíce postiženou zemí v EU (před týdnem ČR měla 79 mrtvých na milion obyvatel a byla pátá).
Mrtvých s covidem je přes 35.000, tisícovka přibyla za deset dní
Počet mrtvých s potvrzenou nákazou koronavirem začal v ČR výrazně růst zejména od loňského října, loni v listopadu a letos v březnu byla několikrát překročena hranice 200 mrtvých za den. Dosavadní rekord 261 mrtvých je z 3. listopadu 2020, následují letošní 15. březen s 238 mrtvými a 8. březen s 236 mrtvými. Loni na jaře trvalo měsíc, než celkový počet mrtvých překročil 200 (hranice sta zemřelých byla překročena za 17 dní).
Od konce února do začátku dubna 2021 ministerstvo zdravotnictví hlásilo opakovaně tisícovku mrtvých za pět až sedm dní, od května tempo výrazně kleslo, od října se situace ale opět zhoršila. Aktuálně počet zemřelých s covidem-19 přesáhl 35.000, poslední tisíc mrtvých přibyl za deset dní, předtím to bylo za osm a devět dní.
První úmrtí s covidem bylo oznámeno 22. března 2020. Více než 500 zemřelých bylo půl roku po prvním mrtvém, 17. září. Pak zemřelých začalo přibývat o stovku za několik dní, hranice tisíce obětí padla 10. října. Od 19. října umíralo přes 100 lidí denně, hranice 5000 zemřelých byla překročena 7. listopadu a na 10.000 stoupl počet mrtvých za dalších 37 dní, do 14. prosince. Dalších 5000 přibylo do 18. ledna (tedy za 36 dní) a poté počet mrtvých vzrostl o 5000 za 37 dní (23. února). Hranice 25.000 zemřelých byla překročena 19. března, tedy za 24 dní, následujících pět tisíc úmrtí lidí s prokázanou nákazou koronavirem přibylo zhruba za dva měsíce, od začátku dubna totiž začal denní počet mrtvých klesat. Přes léto i v září neuvádí ministerstvo zdravotnictví řadu dnů žádné úmrtí, od října ale začal počet mrtvých opět růst. Rekordní je v nynější vlně 1. prosinec, kdy je zatím hlášeno 138 úmrtí.
Česká republika patří podle poměrného počtu úmrtí na koronavirus k nejpostiženějším zemím světa. Podle webu ourworldindata.org je s 3256 mrtvým na milion obyvatel na sedmém místě smutného žebříčku, kterému vévodí Peru (6055 mrtvých na milion obyvatel). Před ČR jsou dále Bulharsko (4340), Bosna a Hercegovina (4011), Maďarsko (3879), Černá Hora (3768) a Severní Makedonie (3734). Například Německo vykazuje 1283 mrtvých na milion obyvatel, Rakousko 1480, Polsko 2389 a Slovensko 2880. Unijní průměr je 1964 mrtvých na milion obyvatel.
Související

CIA: Covid zřejmě skutečně unikl z čínské laboratoře

Před pěti lety se poprvé objevil covid. Čína jeho původ dodnes tají
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 6 minutami

Česko - Švédsko 2:5. Rozhodla první třetina, zlatá obhajoba nevyjde
před 42 minutami

Pád cen pohonných hmot se zastavil. Teď zdraží, ekonom ale očekává další obrat
před 1 hodinou

Nová vlna podvodů na WhatsAppu zaměstnává policisty. Lidé přicházejí i o miliony
před 2 hodinami

Zemřel herec George Wendt, hvězda sitcomů
před 4 hodinami

Paradoxní květnové počasí. Meteorologové poukázali na zajímavou věc
před 4 hodinami

Zemřel Jiří Pernes, uznávaný historik s velkou vazbou na Brno
před 5 hodinami

Policie vyšetřuje smrt chlapce v Táboře. Reagovala na spekulace
před 5 hodinami

Světoví lídři čelí nové výzvě: Trumpova Oválná pracovna mění diplomacii v reality show
před 5 hodinami

Studenti mohou konečně k holiči? Thajsko mění zavedené pořádky, povoluje, co bylo dříve nemyslitelné
před 6 hodinami

Vědci zjistili, jak ryby bojují se změnami počasí. Doslova mění svá těla
před 6 hodinami

UNICEF bije na poplach: Tisíce dětí v Gaze skončilo v péči lékařů, hrozí hladomor
před 7 hodinami

Putin nechce ukončit válku, protože věří, že vítězí, řekl lídrům Trump. Zvažuje, že zapojí papeže
před 8 hodinami

Trumpova dohoda století za 2 biliony dolarů? Skutečnost je úplně jiná
před 8 hodinami

Švédové se ve čtvrtfinále proti Čechům vytasí s posilou s NHL Nylanderem
před 9 hodinami

Pokud vyhraje Nawrocki, bude to mít ruská propaganda v Polsku snazší, říká Klípa
před 9 hodinami

Afrika platí za změny počasí nejvyšší cenu. Za klimatickou krizi přitom vůbec nemůže
před 9 hodinami

Zázračný lék na hubnutí? Ozempic s sebou nese i vážná rizika
před 9 hodinami

Partneři, kteří se nedožili svatby. Zastřelení diplomaté se měli příští týden zasnoubit
před 10 hodinami

Francii dochází trpělivost. EU musí jednat, a to rychle. Místo toho vymýšlí další komplikace
před 11 hodinami
Proevropské a proamerické Polsko ukazuje EU, jak se vypořádat s Trumpem
Evropská unie se v nadcházejících letech bude muset znovu naučit jednat s prezidentem Donaldem Trumpem. Ten totiž po návratu do Bílého domu nejen hrozí novými cly, ale zároveň zpochybňuje základní principy NATO i samotné fungování mezinárodního řádu. V této složité situaci může mít EU užitečný vzor – Polsko, které se dlouhodobě pohybuje na pomezí loajality vůči USA a zároveň hlubokého zapojení do evropského integračního projektu.
Zdroj: Libor Novák