Česko vykazuje v boji s covidem tragická čísla. Patří mezi nejhorší v EU i celosvětově

Podle počtu nakažených koronavirem za sedm dní je nyní v EU nejhorší situace v Dánsku, které před týdnem bylo na šestém místě (913 případů na 100.000 obyvatel za sedm dní k 16. prosinci, o týden dříve 644). Druhé nejhorší je nyní Slovensko, třetí je Česká republika.

Druhé nejhorší je Slovensko, které v předchozím týdnu bylo nejpostiženější zemí (833 případů na 100.000 obyvatel za sedm dní, před týdnem 1328). Třetí je Česká republika (na 100.000 obyvatel připadá za posledních sedm dní 748 nakažených, o týden dříve, kdy byla druhá nejpostiženější, 1027).

Celosvětově stále vykazuje nejvyšší týdenní incidenci Andorra (1652 případů na 100.000 obyvatel, před týdnem 1796). Vyplývá to z dat projektu Our World in Data.

Nejvíce mrtvých v přepočtu na obyvatele za poslední týden má v EU opět Maďarsko (116 mrtvých na milion obyvatel za sedm dní, o týden dříve 139). Druhé je opět Slovensko (101 mrtvých, o týden dříve 109 mrtvých) a třetí je nyní Chorvatsko (93 mrtvých na milion obyvatel za sedm dní, o týden dříve 102).

ČR je se 74 mrtvými na milion obyvatel za sedm dní šestou nejvíce postiženou zemí v EU (před týdnem ČR měla 79 mrtvých na milion obyvatel a byla pátá).

Mrtvých s covidem je přes 35.000, tisícovka přibyla za deset dní

Počet mrtvých s potvrzenou nákazou koronavirem začal v ČR výrazně růst zejména od loňského října, loni v listopadu a letos v březnu byla několikrát překročena hranice 200 mrtvých za den. Dosavadní rekord 261 mrtvých je z 3. listopadu 2020, následují letošní 15. březen s 238 mrtvými a 8. březen s 236 mrtvými. Loni na jaře trvalo měsíc, než celkový počet mrtvých překročil 200 (hranice sta zemřelých byla překročena za 17 dní).

Od konce února do začátku dubna 2021 ministerstvo zdravotnictví hlásilo opakovaně tisícovku mrtvých za pět až sedm dní, od května tempo výrazně kleslo, od října se situace ale opět zhoršila. Aktuálně počet zemřelých s covidem-19 přesáhl 35.000, poslední tisíc mrtvých přibyl za deset dní, předtím to bylo za osm a devět dní.

První úmrtí s covidem bylo oznámeno 22. března 2020. Více než 500 zemřelých bylo půl roku po prvním mrtvém, 17. září. Pak zemřelých začalo přibývat o stovku za několik dní, hranice tisíce obětí padla 10. října. Od 19. října umíralo přes 100 lidí denně, hranice 5000 zemřelých byla překročena 7. listopadu a na 10.000 stoupl počet mrtvých za dalších 37 dní, do 14. prosince. Dalších 5000 přibylo do 18. ledna (tedy za 36 dní) a poté počet mrtvých vzrostl o 5000 za 37 dní (23. února). Hranice 25.000 zemřelých byla překročena 19. března, tedy za 24 dní, následujících pět tisíc úmrtí lidí s prokázanou nákazou koronavirem přibylo zhruba za dva měsíce, od začátku dubna totiž začal denní počet mrtvých klesat. Přes léto i v září neuvádí ministerstvo zdravotnictví řadu dnů žádné úmrtí, od října ale začal počet mrtvých opět růst. Rekordní je v nynější vlně 1. prosinec, kdy je zatím hlášeno 138 úmrtí.

Česká republika patří podle poměrného počtu úmrtí na koronavirus k nejpostiženějším zemím světa. Podle webu ourworldindata.org je s 3256 mrtvým na milion obyvatel na sedmém místě smutného žebříčku, kterému vévodí Peru (6055 mrtvých na milion obyvatel). Před ČR jsou dále Bulharsko (4340), Bosna a Hercegovina (4011), Maďarsko (3879), Černá Hora (3768) a Severní Makedonie (3734). Například Německo vykazuje 1283 mrtvých na milion obyvatel, Rakousko 1480, Polsko 2389 a Slovensko 2880. Unijní průměr je 1964 mrtvých na milion obyvatel.

Související

Hantavirus

Kvůli hantaviru není důvod panikařit, tvrdí vědci. Proč tím veřejnost příliš neuklidňují?

Oficiální zprávy o nákaze hantavirem, která se rozšířila z výletní lodi MV Hondius, se v posledních dnech nesou v duchu uklidňování veřejnosti. Představitelé vlád i zdravotnických organizací opakovaně zdůrazňují, že situace je pod kontrolou a není důvod k panice. Někteří odborníci však podle CNN varují, že příliš sebevědomá rétorika, kterou označují za úmyslné šíření klidu, může mít opačný účinek a prohloubit úzkost ve společnosti, která má stále v živé paměti pandemii covidu-19.
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Záhadná cesta nové mutace covidu: Cikáda dva roky mutovala v těle pacienta, pak se začala šířit

Vědci aktuálně sledují novou větev rodiny Omicron, která dostala přezdívku Cikáda, přičemž tato varianta odborně označená jako BA.3.2 vykazuje neobvyklý vzorec chování a zdá se, že se zaměřuje především na děti. Přestože virus neustále mutuje, odborníci uklidňují, že tato verze nezpůsobuje těžší průběh onemocnění u dětí ani u dospělých. Její přezdívka vychází z vlastností hmyzu, který se dokáže na dlouhou dobu stáhnout do ústraní a poté se nečekaně vynořit po letech strávených pod zemí.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

včera

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

včera

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

včera

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

včera

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

včera

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

včera

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

včera

1. června 2026 22:02

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

1. června 2026 20:50

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy