Ivermektin v zajetí dezinformací. Pasta na koňský chrup míří navzdory riziku do lékárniček

O ivermektinu v poslední době zřejmě slyšel již každý. Tento lék je skloňován stejně hojně, jako samotný koronavirus, avšak na rozdíl od něj toto antiparazitikum vyvolává řadu kontroverzních otázek, včetně těch etických. Na jedné straně se totiž v zásadě neotestovaný lék začal dodávat do nemocnic a zvažuje se i distribuce praktickým lékařů, navíc slouží i jako prostředek k vydírání, na straně druhé pak stojí vynalézavost lidí, kteří si jej shánějí sami na vlastní pěst. V podobě léku pro zvířata, kterým se mohou otrávit. Stranou pak stojí odborníci, kteří před nekontrolovaným užíváním přípravku důrazně varují.

Ivermektin v posledních týdnech tříští společnost, a nejen tu českou. Na Slovensku se už loni začalo spekulovat o tom, jestli by toto antiparazitikum nemohlo být účinné právě v boji s nemocí covid-19. Tlak postupem času sílil, a narostl do takové podoby, že ministerstvo zdravotnictví vydalo 26. ledna povolení k terapeutickému po­užití neregistrovaného léku.

Jde o přelomové rozhodnutí, protože přípravek není v Evropě registrován k léčení lidí, ačkoliv se k těmto účelům již nějakou dobu používá. Avšak úplně někde jinde a úplně něco jiného. Za jeho vývojem stojí japonský vědec Satoshi Ómura a jeho irský kolega William C. Campbello, který před více než 40 lety zjistil, že extrakt z bakterií má pozitivní antiparazitární účinky na myší hlístice. 

Lék se testoval na koních a právě pro zvířata byl původně určen. Firma Merck & Co., která ivermektin patentovala, ale začala experimentovat s použitím léku i na lidech, a následně ho nasadila v Africe pro léčbu říční slepoty. Lék byl podán milionům lidí a Campbell s Ómurou za něj v roce 2015 obdrželi Nobelovu cenou za fyziologii a lékařství.

"Ivermektin obecně u savců působí tak, že narušuje přenos látek, neurotransmiterů, mezi nervovými buňkami v nervové soustavě parazita a jejich motoriku. Parazit je paralyzován a umírá. Ivermektin se proto u zvířat používá proti různým červům například škrkavkám nebo hmyzu například různé druhy vší," vysvětlila pro EuroZprávy.cz veterinární lékařka Aneta Pierzynová z Ústavu histologie a embryologie Lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Dnes se ivermektin používá jako širokospektrální lék pro domácí i volně žijící zvířata a je používán při parazitických nemocech způsobených například škrkavkami nebo hlísticemi, nově se ale začalo hovořit i o jeho možném antivirovém účinku.

Vědecké studie totiž zjistily, že ivermektin dokáže na buněčné úrovni blokovat SARS-CoV-2, od laboratorních pokusů je ale ke skutečnému léku daleko. Na to ostatně upozornil i sám výrobce, který uvedl, že preklinická a klinická data o účinku ivermektinu na pacienty s covid-19 chybí. A co více, nejsou ani k dispozici údaje o jeho bezpečnosti.

Tlak na použití ivermektinu v léčbě covidu přišel mimo jiné i z aliance lékařů FLCCC, kteří se na základě dat domnívají, že by lék mohl mít antivirové a protizánětlivé účinky a snížit úmrtnost nakažených pacientů  a zmírnit průběh závažné formy onemocnění.

Svatý grál? Takových už tu bylo...

Mánie, která vznikla kolem ivermektinu, není první. V loňském roce vědci a lékaři zvažovali řadu dalších léků a účinných látek, které by mohly proti koronaviru fungovat. Téměř ve všech případech ale byl výsledek stejný. Zjistilo se, že použití hydroxychlorochinu, lopinaviru/ritonaviru, interferonu nebo rekonvalescentní plazmy není k léčbě covid pozitivních pacientů vhodné, ať už kvůli bezpečnosti, či kvůli účinnosti.

Ostatně i kolem zřejmě nejznámějšího léku, remdesiviru, se dodnes vedou mezi vědci vášnivé diskuze. A mnoho lékařů jeho přínos k léčbě pandemické nemoci nepovažuje za nijak zásadní, ačkoliv zcela vyloučit nelze. 

"Od začátku pandemie se už objevilo několik potenciálních léků, které se delší dobu používaly. Není špatně přemýšlet nad tím, jestli nelze známé léky použít na nové nemoci, aby k tomu ale mohlo dojít, je potřeba provést klinické studie. Ty mají zjistí, jestli léky opravdu fungují, nebo jde jen o dojem," uvedla pro EuroZprávy.cz novinářka a odbornice na dezinformace ve zdravotnictví Ludmila Hamplová.

Poukazuje přitom právě na případ hydroxychlorochinu, který prosazoval i americký exprezident Donald Trump. "Panoval pocit, že hydroxychlorochin funguje, ale ukázalo se nejen, že to není pravda, ale že může být dokonce nebezpečný. Teď nám hrozí něco podobného," dodala.

Největší problém ivermektinu totiž spočívá právě v nedostatku dat. Ta, kterými disponuje nově založená aliance lékařů, totiž nejsou úplná. A paradoxně zatímco v případě vakcín je ohromný tlak na testování na co největším počtu dobrovolníků, ivermektin proti covidu otestovaný není. Ne na takovém vzorku populace, aby šlo bezpečně určit, jestli je lék účinný a vzhledem k vedlejším účinkům i bezpečný.

Radši nevyzkoušený lék, než otestovanou vakcínu?

To ale mnoha lidem nevadí. Řada lékařů i laické veřejnosti se snaží v ivermektinu vidět zázračný lék, který lidstvo zbaví covidu. Naději k němu upírá i mnoho lidí, kteří si nepřipouštějí vážnost koronavirové pandemie, či podléhají dezinformacím. Z četných diskuzí na sociálních sítích lze vypozorovat, že raději sáhnou po tomto léku, než po vakcínách, na které jsou kladeny přísné bezpečnostní nároky.

Svou roli hraje i fakt, že ivermektin není na území Evropské unie ani v Česku k léčbě lidí schválený. Tím vzniká dojem, že úřady se před veřejností snaží utajit účinný lék, a namísto toho je nutí do vakcíny, s níž má nezanedbatelné procento Čechů problém. Pierzynová ale upozorňuje, že ačkoliv byl lék používán u milionů lidí, předávkování či vliv nějakého autoimunitního dědičného onemocnění může u lidí způsobit vážné komplikace. 

Na opatrný přístup odborníků ale politici neslyší, přitom v rámci popularizace ivermektinu hrají svoji roli. Od premiéra Andreje Babiše až po poslance Lubomíra Volného (který dokonce přišel s konspirací, že kvůli ivermektinu má dojít k vraždění pacientů) zaznívají prohlášení ve prospěch tohoto léku, navzdory mnoha neznámým. Bez ohledu na to, že příslušné úřady, které mají bezpečnost léčiv na starosti, lék neschvalují.

Česko se tak dostalo do situace, kdy za ivermektin v zásadě nikdo nenese zodpovědnost. Zvažuje se, že by praktičtí lékaři mohli experimentálně podávat ivermektin, a zkouší ho nově i nemocnice u svaté Anny v Brně, ale Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) lék zatím nedoporučil. Babiš pak uvedl, že na klinické studie "nebude čekat".

U zvířat přitom podle Pierzynové existují případy, kdy je ivermektin kontraindikován pro závažné stavy. "Jde například o některá plemena psů, u kterých byla zjištěna mutace genu MDR 1. Tato mutace způsobuje, že přípravky jako ivermektin se hromadí v mozku. Lék není odváděn mozkomišním mokem do krve a vylučován z těla," upozornila pro EuroZprávy.cz s tím, že nelze odpovědět, jestli se u lidí nemůže objevit mutace s podobným vlivem.

Lidé si rizika nepřipouští, ani možnou otravu

Víra v ivermektin jako v zázračný lék vyústila v další problém, který dosud úřady neřeší. Lék je totiž v jisté formě v Česku k dostání, předepisovat ho však může pouze veterinář, a to jen na určité případy. Z mnoha důvodů se totiž nepoužívá ani na malá domácí zvířata, jako jsou psi nebo kočky.

Lidé si přesto ve velkém tento lék shánějí, a to převážně v podobě pasty na koňské zuby. Nezřídka se pak fotografiemi několika tub ivermektinu chlubí na sociálních sítích a dokonce s ním i obchodují. Většinou ale neví, jak lék ve skutečnosti funguje, a že i na velké koňské tělo je poměrně silný. 

"Problém je, že se jím lze celkem snadno otrávit, resp. předávkovat. Rozhodně to není lék, který si mají lidé shánět sami nebo sami indikovat," upozornila EuroZprávy.cz Hamplová. Neuvážené užívání léku může podle toxikologů vyvolat srdeční a plicní problémy, ale i kóma. 

"Předávkování je momentálně poměrně vysoké riziko, které se může stát i lékařům, kteří si ivermektin nadávkují sami. Člověk má sice úplně jinou nervovou soustavu než parazit, ale v lidském mozku hrají důležitou úlohu také neurotransmitery," varuje Pierzynová a dodává, že pokud dojde k předávkování, může mít dotyčný vážné neurologické příznaky, problémy se zažíváním a může skončit v nemocnici.

"Rozhodně je rizikové brát ivermektin preventivně. O čem se dále moc nemluví je, že prochází placentou a do mléka, takže by ho neměly užívat těhotné a kojící ženy," doplnila pro EuroZprávy.cz. Z mnoha politických prohlášení a zpravodajských článků lze přitom poměrně snadno získat pocit, že ivermektin je svatý grál, který úmrtí spojená s koronavirem srazí na minimum. Ve skutečnosti jsou ale tyto domněnky předčasné a relevantní data chybí.

Lékaři je sice mohou postupem času nasbírat právě na Češích, pokud jim ivermektin bude podán, v každém případě ale platí, že by si jej neodborná veřejnost neměla obstarávat a indikovat sama, stejně jaká jakákoliv jiná volně neprodejná léčiva. Nejen, že forma, v níž je nyní k sehnání, není pro lidský organismus vhodná, ale každé podání takového léku by navíc mělo proběhnout pod odborným dohledem. V opačném případě může nedostatek zodpovědnosti vyústit až v závažné zdravotní problémy.

Související

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) léky

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Volby prezidenta RF 2024

Golos: Volby v Rusku byly největší podvod v dějinách země

Ruské nezávislé hnutí Golos (v překladu Hlas), které monitoruje dodržování práv voličů a volebních pravidel, označilo prezidentské volby v Rusku za "nejpodvodnější a nejzkorumpovanější v historii země." Jejich vítězem byl vyhlášen úřadující šéf Kremlu Vladimir Putin, který získal téměř 90 procent odevzdaných hlasů.

před 50 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

Z filmu Svědkové Putinovi.

Filmy o Putinově Rusku a jeho agresi u příležitosti prezidentských (ne)voleb

O víkendu v Rusku proběhly prezidentské volby, jejichž průběh by se pro Putinovu opozici dal přirovnat k boji s větrnými mlýny. Vladimir Putin prezidentské křeslo obsadí již popáté. Kdy jindy si tak připomenout sérii filmů, které dohromady tvoří portrét novodobého diktátora, jeho vlivu na Rusko a připomínají, jak lehce je moc zneužitelná. Většinu z titulů snadno naleznete na streamovacích platformách.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Miloš Zeman zůstává v nemocnici. Lékaři dnes zhodnotí jeho aktuální stav

Lékařské konzilium v pondělí zhodnotí aktuální zdravotní stav exprezidenta Miloše Zemana, který od minulého týdne leží na jednotce intenzivní péče v pražské Fakultní nemocnici Motol. Zeman byl přes víkend nadále ve vážném, ale stabilizovaném stavu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy