Ministerstvo zdravotnictví (MZd) podpořilo v letech 2015 až 2019 aplikovaný zdravotnický výzkum miliardami korun. Peníze měly pomoci zlepšit zdraví české populace, zabezpečit aktuální potřeby zdravotnictví a zajistit mezinárodně srovnatelnou úroveň výzkumu.
Prověrka Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) ale ukázala, že ministerstvo nevyhodnocovalo přínos vyplacené podpory. Navíc programy na podporu nastavilo tak, že větší důraz se kladl na počet projektů než na jejich kvalitu, většina výstupů byly články a publikace. MZd s výsledky kontroly nesouhlasí, výstupy se podle něj hodnotily právě v době kontroly NKÚ.
"Agentura pro zdravotnický výzkum tak v době kontroly nemohla mít zhodnocení programu k dispozici. Bohužel NKÚ k tomuto faktu nepřihlédnul," sdělila dnes ČTK mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.
První kontrolovaný program skončil v roce 2015, ministerstvo na něj vyplatilo přes tři miliardy korun. Očekávalo 415 aplikovaných výsledků, vznikly dva. Naproti tomu u publikační činnosti, která byla jen vedlejším ukazatelem výsledků podpory, vzniklo místo plánovaných 180 výstupů 2945 článků nebo publikací, zjistili kontroloři. V druhém kontrolovaném programu na roky 2015 až 2022 MZd do roku 2019 vyplatilo 4,2 miliardy korun. "Ukazatele programu jsou stále nastaveny tak, že vznikají spíše publikace než praktické výsledky, jako metodiky, léčebné postupy, patenty nebo software," uvedli kontroloři.
Podle nich stejně jako zmíněné dva programy nastavilo MZd i program nový, který je určen na léta 2020 až 2026. Ministerstvo na něj vyčlenilo 5,5 miliardy korun a podle kontrolorů od něj očekává opět zejména publikační výsledky. "U všech tří kontrolovaných programů nekladlo MZd důraz na využitelnost výsledků v praxi, ale především na jejich množství," uvedl NKÚ.
Podle ministerstva je v biomedicíně přínos výstupů aplikovaného výzkumu standardně posuzován na základě publikací. Teprve z celosvětově zhodnocených výstupů v odborných publikacích jsou vytvářeny nové léčebné postupy a metodiky pro široké klinické využití, uvedlo ministerstvo.
Ukončené výzkumné projekty mají podle ministerstva jednoznačný a prokazatelný výstup do klinické medicíny. "Díky podpoře například vznikly nové možnosti léčby achondroplazie, započal vývoj nových nízkomolekulárních protinádorových léčiv, byla zahájena příprava kandidátních molekul ke zlepšení účinné léčby a zkvalitnění života pacientů se schizofrenií, bylo možné v rozsáhlé mezinárodní studii prokázat u pacientů s leukémií lepší prognózu při léčeni lymfoidními léčebnými protokoly a například díky dalšímu projektu mají lékaři možnost zablokovat odhojovací reakce u nemocných po transplantaci ledviny od žijících dárců," uvedla mluvčí.
Administraci podpory na aplikovaný zdravotnický výzkum zajišťuje Agentura pro zdravotnický výzkum. Ministerstvo ji založilo v roce 2014, nestanovilo jí ale jasně odpovědnost, uvedli kontroloři. "U poskytované podpory se tak zvýšila administrativní náročnost. Kvůli komunikaci mezi ministerstvem a agenturou navíc docházelo k průtahům při uzavírání smluv a jejich dodatků s příjemci nebo při vyplácení podpory," zjistil NKÚ. Na agenturu také MZd v roce 2017 převedlo povinnost provádět finanční kontrolu u příjemců. Do té doby podle kontrolorů ministerstvo samo, i když mu to ukládá zákon, příjemce vůbec nekontrolovalo.
Příjemci podpory jsou většinou fakultní nemocnice a veřejné vysoké školy. NKÚ prověřil 16 vybraných a ukončených projektů za téměř 180 milionů korun. Všichni příjemci plnili podmínky podpory a nepoužili peníze v rozporu se zákonem. Pět projektů nebylo podle kontrolorů zcela účelných a efektivních.
Související

Cizinec s podezřením na ebolu přišel do styku s dalšími lidmi. Hygienici je vypátrali

Motol bude mít od příštího týdne nové vedení. Válek prozradil jméno nového šéfa
ministerstvo zdravotnictví , nkú , výzkum , Zdravotnictví
Aktuálně se děje
před 39 minutami

Trump stanovil výši cla pro zboží z EU. Platit bude od srpna
před 1 hodinou

Slovensko si klade podmínky. Fico řekl, co požaduje za podporu dalších sankcí
před 2 hodinami

Příměří v Gaze se vzdaluje. Izraelci to nemyslí vážně, tvrdí Palestinci
před 2 hodinami

Tři dohody místo dvou stovek. Trump slíbil lidem nesplnitelné
před 3 hodinami

Trump by se ještě letos mohl setkat s lídrem jiné velmoci. Putin to ale nebude
před 4 hodinami

Ženy do armády, zavelelo Dánsko. Brannou povinnost určuje losování
před 5 hodinami

Elon Musk uspěl, kde mohl. V americké politice ale nejspíš narazí, naznačuje Ringlerová
před 5 hodinami

Rusko zastaví jen síla, říká Zelenskyj. Další noční útok nepřežili dva lidé
před 6 hodinami

Nová droga už zabíjí i v Česku. Mladík se předávkoval syntetickým opioidem
před 7 hodinami

Tragická letecká nehoda v Indii. Předběžné závěry ukazují na chybu jednoho z pilotů
před 8 hodinami

Návrat letního počasí. Teploty se opět přiblíží k třicítce
včera

Karel III. je neoblomný. V plánech panovníka figuruje i princ Harry
včera

Růstu hub přeje počasí. Odborníci radí, kam na ně vyrazit
včera

Policistka utrpěla zranění při nehodě na D5. Dálnici bylo nutné uzavřít
včera

Na Ukrajině zuří brutální boje po celé frontě. Obrana zatím drží, vlny útočníků jsou ale nekonečné
včera

Německo svolalo evropské politiky na summit o migraci
včera

Fico je připraven jednat s Merzem. Pak by mohl zvednout ruku pro další protiruské sankce
včera

Trump zřejmě pochopil, co je Putin zač. Transakční diplomacie s ideologem nebude fungovat
včera

Poruchy se násobily. Česko už začíná tušit, proč došlo k blackoutu
včera
Izraelci přiznali, že íránské zásoby obohaceného uranu nejsou zcela zničené
Izrael potvrdil, že část íránských zásob obohaceného uranu přečkala červnové americko-izraelské útoky na jaderná zařízení. Podle izraelského úředníka může být přeživší materiál stále dostupný. Útoky byly údajně připravovány od loňska v reakci na podezření z vývoje jaderné zbraně. USA tvrdí, že operace zbrzdila Teherán o roky, Írán však inspektory do zasažených zařízení již nepustí.
Zdroj: Jakub Jurek