Český systém nemocenského pojištění, z něhož se platí nemocenská, ošetřovné či mateřská, se dostal do nejhlubšího propadu od začátku svého fungování v roce 1993. Výdaje letos v prvním pololetí přesáhly příjmy zhruba o 13 miliard korun. Důvodem je hlavně koronavirová epidemie a nynější krize.
Vyplývá to z údajů ministerstva práce a České správy sociálního zabezpečení. Soustava se do deficitu propadla ale už loni, a to po deseti letech. Naposledy byla v minusu za minulé krize.
Podle zprávy ministerstva o vyplácených dávkách se letos v prvním půlroce na nemocenské dávky vydalo asi 30 miliard korun. Na pojistném se vybralo 17,03 miliardy. Loni za stejnou dobu firmy a živnostníci poslali do systému 18,35 miliardy. Vyplatilo se 19,81 miliardy.
Nemocenské pojištění mají zaměstnanci povinně, neodvádějí ale žádné pojistné. Hradí ho za ně zaměstnavatel. Osoby samostatně výdělečně činné pojistné platí dobrovolně. Sazba odvodů se snižovala, dávek ale přibývalo a výdaje rostly.
Z nemocenského pojištění se vyplácí mateřská a vyrovnávací příspěvek v mateřství, nemocenská a ošetřovné, v posledních letech se zavedlo dlouhodobé ošetřovné a otcovská. Nemocenské dávky při delší nemoci se zvýšily. Loni od července se zrušila karenční doba. Ministerstvo práce už dřív oznámilo, že od té doby vzrostl za první rok průměrný měsíční počet lidí na nemocenské o 17 procent. S růstem výdělků se zvedají i vyplácené dávky. Valorizují se také částky pro jejich výpočet. Letos pak hrála roli ještě koronavirová nákaza.
Kvůli ní bylo Česko od 12. března do 17. května v nouzovém stavu. Školy se zavřely 11. března, do konce června plně výuku už neobnovily. Ošetřovné se vyplácelo po celou dobu na školáky do 13 let, od dubna se zvýšilo ze 60 na 80 procent základu výdělku. Uzavřeny byly restaurace, služby i většina obchodů, mimo provoz zůstaly některé podniky. Systém tak přišel o příjmy z odvodů.
V prvním pololetí se na nemocenské vyplatilo ve srovnání se stejným loňským obdobím o čtvrtinu peněz víc, na ošetřovném zhruba 7,5krát víc a na dlouhodobém ošetřovném o třetinu víc. Stejné zůstaly výdaje na otcovskou. O pět procent víc putovalo do mateřských. Zhruba o pětinu nižší je částka na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Ta činí ale jen 3,5 milionu z třicetimiliardových výdajů.
Už první dva měsíce roku - tedy ještě před nástupem koronavirové nákazy - výdaje převýšily příjmy o 1,32 miliardy korun. Do konce března se deficit zvýšil o další miliardu, činil 2,33 miliardy. Na 12,97 miliardy se pak dostal do konce června. V minusu skončil systém ale už loni v době konjunktury. Schodek činil 3,03 miliardy. Propad byl vyšší než za minulé krize v roce 2009, kdy výdaje převýšily příjmy o 2,74 miliardy korun.
V červených číslech skončilo nemocenské pojištění od roku 1993, tedy od vzniku Česka podle údajů ministerstva celkem sedmkrát. Do roku 1999 byly v systému přebytky. Další čtyři roky peníze chyběly. Od roku 2004 do roku 2008 zůstávaly v nemocenském pojištění miliardy korun. Nejvíc příjmy převýšily výdaje před nástupem recese v roce 2008, a to zhruba o 14,8 miliardy. Po ročním propadu se pak soustava vrátila do plusu, ve kterém zůstala díky vysoké zaměstnanosti a navyšování výdělků devět let až do loňska.
Vliv na stav nemocenského pojištění má i sazba odvodů. V první polovině 90. let činila 4,8 procenta z výdělku - zaměstnavatel platil 3,6 procenta a zaměstnanec 1,2 procenta. OSVČ hradily 4,8 procenta. Od roku 1996 do roku 2008 se celková sazba dostala na 4,4 procenta. Se zavedením karenční doby klesla na 2,3 procenta. Odvody přestali platit zaměstnanci, hradí je už jen zaměstnavatelé a živnostníci. Od loňského července po zrušení karence posílají 2,1 procenta.
Nemocenské dávky se vyplácejí podle zákona. Propad tak musí dorovnávat stát. Vláda prosadila pro letošek půlbilionový schodek rozpočtu.
Související

Válek: ÚZIS zpracovává analýzu ke zneužívání nemocenské

Senát dnes schválil obnovení krizového ošetřovného a příspěvek pro lidi v karanténě
nemocenská , čssz , Ministerstvo práce a soc. věcí , sociální a zdravotní pojištění
Aktuálně se děje
před 28 minutami

Trump: Z Putina jsem zklamaný, ale ještě jsem s ním neskončil
před 1 hodinou

Tropické počasí si do konce pracovního týdne dnes užijeme naposledy. Místo toho se přiženou deště
včera

Španělskem se šíří děsivý trend: Lidé kvůli popularitě na sociálních sítích mlátí seniory na ulici
včera

Izrael plánuje přesídlit celé Pásmo Gazy. Vybuduje obří koncentrační tábor, varuje expremiér Olmert
včera

Trumpův pozoruhodný posun dal Kremlu dostatek času. Rusko očekávalo tvrdší prohlášení
včera

Trump dal Rusku ultimátum: Na uzavření míru s Ukrajinou má 50 dní
včera

Evropa prostředník, USA prodejce. Jak vypadá Trumpův plán na zbrojní pomoc Ukrajině?
včera

Masakr v centru Gazy: Děti šly pro vodu, izraelská armáda je zabila
včera

Švýcaři členství v EU nevěří. Jsou hrdí na neutralitu, bohatství a přímou demokracii
včera

Rusko se chystá na jadernou válku. Buduje a modernizuje své jaderné základny
včera

Trump chystá zásadní oznámení o Rusku
včera

Nechválí Hitlera, místo toho obhajuje "dobré rasy." Muskova "nejchytřejší AI na světě" je diskriminační
včera

Vyplatí se podnikat v konfliktních zónách? Lafarge je lekcí pro celý svět
včera

Trump hrozí EU dalšími cly. Evropa zuří, trhy se propadají
včera

Trump pojede do Británie za králem Karlem III.
včera

Evropa může prosadit svou sílu a postavit se Trumpovi. Místo toho zatím čeká na jeho milosrdenství
včera

Pondělní počasí bude horké i v dalším kraji, vyplývá z nové výstrahy
včera

Slovensko odpovědělo Fialovi: Nebudeme hlasovacím automatem jen proto, že to chce český premiér
včera

Tábor Rafah: Humanitární město, nebo zločin proti lidskosti? Izraelský plán vyvolává vlnu kritiky
včera
Trump: Putin mluví hezky, ale všechny bombarduje. Chystá velkou ofenzívu, Ukrajině pošleme Patrioty
Ruský prezident Vladimir Putin podle nových informací sdělil Donaldu Trumpovi, že během následujících 60 dnů plánuje výrazně zesílit vojenské operace na východní Ukrajině. Podle zprávy serveru Axios k této výměně došlo během telefonátu mezi oběma lídry 3. července. Trump následně řekl francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi: „Chce to vzít celé.“
Zdroj: Libor Novák